Sámedikki 2008 doaimma birra

2.12 Kultuvra

2.12.1 Kultuvrralaš ovdanbuktimat

Kultureallin lea dehálaš fápmu nanusmahttit identitehta, seammás go dat addá ealli báikkálaš servodaga go olbmot háliidit orrut. Nana sámi kultuvra addá oadjebasvuođa ja dehálaš lassiváikkuhusaid nugo čálggu ja eallinkvalitehta. Kultuvra lea maid dat arenat ja deaivvadanbáikkit gos dáidda ja kultuvra gaskkustuvvot, ja go viidáset geahččá, de dasa gullet maid valáštallan, museat, girjerádjosat ja media.

2008:s lei várrejuvvon 1 900 000 ruvnno doarjagiidda musihkkaalmmuhemiide. Dan lassin lea Sámediggi ovttas Finnmárkku fylkkagielddain ja Norgga kulturráđiin juolludan doarjaga Sápmi Music prošektii (SAMU), mii lea sierra ovttadat Musikk i Finnmark vuolde ja man váldobargun lea geavahit musihka seailluhit sámi kulturárbbi ja kulturgelbbolašvuođa.

Sámediggi doarju plánaid ásahit riikkaidgaskasaš filbmaguovddáža Guovdageidnui.

Dat buktá ođđa vejolašvuođaid ovdánahttit sámi filbmabuvttadeami, ja ovttasbargu riikkarájáid rastá addá ođđa vejolašvuođaid dasa mii guoská filbmaovddideapmái álgoálbmotperspektiivvas.

Sámediggi lasihii 2008:is várrejumiid doarjagiidda sámi čáppagirjjálašvuođa buvttademiide. Earret eará manne oasit Sámeálbmot foandda dietnasis dása, juoga mii veahkehii dasa ahte lohku čáppagirjjálašvuođa giehtačállosiin mat leat dohkkehuvvon almmuheapmái, lea njiedjan. Lea maid dárbbašlaš láhčit dili nu ahte rámmaeavttut sámi fágagirjjálašvuođa olggosaddimii šaddet buorebut. Dá lea juoga maid Sámediggi áigu vuoruhit. Seammás lea dárbbašlaš nanusmahttit doaimmaid ja gelbbolašvuođa sámi lágádusain. Dán dahká Sámediggi go nanusmahttá sámi lágádusdoarjjaortnega.

Sámedikkis leat leamaš konsultašuvnnat Kultur- ja girkodepartemeanttain doaimmaid birra mat leat St.dieđáhusas nr. 32 (2007 – 2008) Teáhterhearvvaid duogábealde, lávdedáidaga birra Norggas. álgoálggus ii lean sámi lávdedáidda namuhuvvon Stuoradiggedieđáhusas. Sámediggi lea danin duhtavaš go dieđáhusas aiddostahttojuvvo stáhta bajimuš ovddasvástádus sámi kultuvrii ja ahte sámi kultuvra lea dehálaš oassi nationála kulturpolitihkas. Sámediggi áigu danin deattuhit man dehálaš lea ahte sámi teáhteriin leat seamma rámmaeavttut go eará teáhterat Norggas.

Beaivváš Sámi teáhter lea sámi nášuvnnalaš teáhter. Sámediggi bargá dan nala ahte rámmat Beaivváš Sámi Teáhteris nanusmuvvet lasi juolludemiid bokte ja sierra teáhtervisttiin. Åarjelsaemien Teatre oažžu bistevaš doaibmadoarjaga Sámedikki bušeahtas. Doaibmadoarjja teáhterii lassánii beliin 2008 bušeahtas. Sámediggi lea oččodan searveruhtadeami Åarjelsaemien Teatre doaimmaheapmái bealálaččaiguin lullisámi guovllu ovttasbargošiehtadusas.

2.12.2 Festiválat

Sámediggi lea álggahan doarjjaortnega ásahuvvon sámi festiválaid várás. Dása lei 2008:s juolluduvvon 1,8 milj. ruvnno. Sámi festiválat leat dehálaččat gaskkusteapmái sámi musihkas, seammás go dat leat deaivvadanbáikkit buot ahkásaš olbmuide. Festiválain lea danin stuora mearkkašupmi sámi identitehtii ja sámi giela ovdáneapmái.

2008:s oaččui viimmat Riddu Riđđu stahtusa guovddášfestiválan, ja dakko bokte sihkkareabbo ekonomalaš vuođu. Doarjja Sámedikkis bisuhuvvo ja boahtá stádabušeahta stáhta doarjaga ja regionála doarjaga lassin. Festivála oktavuođas lea Riddu Riđđu Davviguovllu álbmot- guovddáš ásahuvvon 2008:is. Sámediggi lea juolludan doarjaga dán guovddáža álggaheapmái. Jurdda lea ahte Davviguovllu álbmot guovddáš gaskkusta davviguovllu olbmuid dáidaga ja kultuvrra iežaset eavttuid vuođul ja mii ovddida gelbbolašvuođa, kvalitehta ja máŋggabealátvuođa.

2.12.3 Dáiddáršiehtadus

Dáiddáršiehtadus maid Sámediggi álggahii 2004:s, lea ovttasbargošiehtadus Sámi Dáiddárráđiin (SDRin). 2008 šiehtadusa šiehtadallamat botkejuvvojedje, ja šiehtadus mearriduvvui dasto Sáme­dikki 2008 bušeahta badjel. Doaibmi rámma poasttaide mat gullet dáiddáršiehtadusa vuollái, lea 2008:s 4 350 000 ruvnno. Váldošiehtadusa mielde mearriduvvon 19. 08. 04 lea Sámediggi ja Sámi dáiddárráđđi šiehtadallan 2009 šiehtadusa, mii doaibmá áigodagas 01.01. – 31.12.09. Sámedikki dievasčoahkkima bušeahttašiehtadallamiin 26.11.2008 dohkkehuvvui ja mearriduvvui šiehtadus. 2009 rámma lea 5 150 000 ruvnno.

Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut, leat ožžon válddi árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka/luođi háhkanvejolašvuođa.

Seammalágan šiehtadus ii gávdno vel Ruoŧa ja Suoma Sámedikkiin. Ruoŧa Sámedikki kultursemináras skábmamánu 2008:is dajai Sámi teáhter searvvi jođiheaddji ahte lea ilus go dáiddašiehtadus doaibmá bures, muhto sávvá seammalágan ortnegiid Suoma ja Ruoŧa beallai. Sámediggi norggas lea dávjá mielde ruhtadeame iešguđetlágan ortnegiid mat sáhttet leat ávkin Suoma- ja Ruoŧabeale dáiddáriidda

2.12.4 Sámi ásahusat / Sámedikki ásahuspolitihkka

Sámedikki dievasčoahkkin meannudii skábmamánus dieđáhusa sámi ásahusovddideami birra Sámi ásahusat ja siviila sámi servodat.

Dieđáhus árvvoštallá hástalusaid ja evttoha doaimmaid sámi ásahusovddideapmái guhtta iešguđege suorggis. Hástalusaid árvvoštallamat leat čadnon dáidda surggiide:

• Sámi ásahusaid iehčanasvuohta ja čanastagat sámi almmolašvuhtii.

• ásahusaid stivren- ja organiserenmálle.

• Gievrras ja máŋggabealat ásahusaid ovddideapmi.

• ásahusaid gaskasaš ovttasdoaibman ja ovttasbargu.

• Ođđavisttiid ruhtadeapmi.

• Sámedikki duohta vejolašvuohta váikkuhit sámi ásahusovddideami eavttuide bušeahttaráđđádallamiid bokte stáhta eiseválddiiguin.

ásahusdieđáhusa čuovvolanbargu álggahuvvo 2009:s mearriduvvon plána mielde. ásahusain leat iešguđetlágan vuolggasajit eaige leat olle seamma guhkás iežaset proseassaiguin. Danne dárbbašuvvojit iešguđetlágan lahkonanvuogit, maiddái go guoská áigeperspektiivii . Dieđáhusa doaimmat čuovvoluvvojit lagas gulahallamiin guoskevaš ásahusaiguin.

2.12.5 Ođđavisttiid ruhtadeapmi

Sámi ásahusaid dovdomearka lea dávjá ahte dat leat vuolggahuvvon sámi báikkálaš servodagas dahje guovddáš sámepolitihkalaš bealis, eai ge báikkálaš dahje regionála eiseválddiin. Dát mielddisbuktá ahte dávjá lea váttis oažžut báikkálaš ja regionála ruhtadeami sámi ásahusaid visttiide.

Ráđđehus lea Stuoradiggedieđáhusas nr. 28 (2007 – 2008) «Sámepolitihkka» evttohan viessoláigguiguin ruhtadit ođđa sámi kulturviesuid. Sámediggi lea álgovuolggalaččat mielas dákkár ruhtadeapmái, ja vuordá konsultašuvnnaid dán birra fargga.

Sámedikki sámi ásahusvisttiid vuoruheapmi áigodahkii 2009 – 2014 lea čuovvovaš:

1. Sámi dáiddamusea: Prošekteren 2008 – 2009, huksenálggaheapmi 2010.

2. Várdobáikki sámi guovddáš: Prošekteren 2011 – 2012, huksenálggaheapmi 2013.

3. Beaivváš Sámi Teáhter: Prošekteren 2013 – 2014.

2.12.6 Kulturviesut

Sámediggi lea hástalan Sijti Jarnge, Nordlándda fylkkasuohkana ja Aarborte suohkana nammadit bargojoavkku dainna ulbmilin ahte ovddidit Sijti Jarnge nanu sámi ásahussan mii earret eará galgá bargat čuovvovaččat:

• nanusmahttit ja ovddidit guovddáža regionála oktavuohtan.

• nanusmahttit lullisámi giela, kultuvrra ja árbevieruid, dása gullet maid girjerádjobálvalusat.

• leat guovddáš oassálastin ja eaktudeaddjin ovddidit lullisámi giela, kultuvrra ja ealáhusaid.

• ovddidit jurdagiid, fálaldagaid ja gelbbolašvuođa mat bohtet olles guovllu lullisámi álbmogii ávkin, ja veahkehit nannet oktavuođaid ja fágalaš birrasa.

Sámi Dáiddaguovddáš lea guhká sávvan beassat fárret eret dálá visttis vuohkkaset ja guovdilet lanjaide Kárášjogas. RICA eiendom:s leat vuogas lanjat, muhto dáhttu doaibmasihkarvuođa almmolaš doarjagiin gielddas, fylkkagielddas ja Sámedikkis ovdalgo álget hukset ja heivehit lanjaid dáiddaguovddáža doaimmaide. Sámediggi lea 2008 bušeahtas juolludan lassidoarjaga dán doibmii. Doarjjaaddit leat maid addán lohpádusaid juolludit eanet ruđaid 2009 várás, juoga mii dagaha fárrema vejolažžan.

Stivrenjoavku lea buktán ávžžuhusa ája sámi guovddáža boahttevaš organisereme birra. ásahusdieđáhusas ávžžuha Sámediggi ahte ája sámi guovddáš, Riddu Riđđu, Gáivuona sámi giellaguovddáš ja Lásságámmi ovttastahttojuvvojit oktasaš ovttadahkan. álgoálggus ávžžuhuvvo ahte guovddáš organiserejuvvo vuođđudussan maid Sámediggi, Romssa fylkkasuohkan, Gáivuona suohkan ja Omasvuona suohkan ásahit, ja maŋŋel organiserejuvvo oasussearvin mas dat seamma instánssat šaddet eaiggádat.

2.12.7 Museat

Sámediggi lea máŋgii váldán ovdan sámi museaid ekonomalaš dili sihke kultuvra- ja girkodepartemeanttain (KGD) ja ABM-ovddidemiin. Sámediggi bargá ain dan nala ahte museaođastusa áigumušat čuovvoluvvojit stáhta eiseválddiid bealis, maiddái sámi museaide.

Oassin museaođastusas álggahuvvui sámi museafierpmádat loahpageahčen 2007. Fierpmádat lea čanasbáiki museaid gaskkas main lea sámi historjá ja árbevirolaš máhttu oassin iežaset doaimmas. Riddu Duottar Museain lea ovddasvástádus koordineret fierpmádaga. Fierpmádaga vuosttaš prošeavttat leat čohkkenhálddašeami birra, ja ovddidit oktasaš web-uskkádaga museaide oktan sámi čoakkáldagaiguin. Sámediggi lea juolludan ruđa seminárii dáid fáttáid birra.

Deanu ja Várjjaga museasiida eaiggádat leat mearridan nannenšiehtadusaid, ja leat ožžon dárbbašlaš juolludemiid iežaset nannemii. Museasiida ásahuvvui ođđajagimánus 2009.

Romssa ja Davit Nordlándda sámi musea­doaimma oasseguorahallama čuovvloleapmi lea dál loahpahuvvomin. Dán guovllu museaovdáneami golbma ovddasvástádusmusea, árran, ája ja Várdobáiki, leat ožžon ruđaid plánet ja álggahit museadoaimmaid museaođastusa vuođul.

Leat leamaš máŋga čoahkkima gaskkal Sámediggeráđi ja museasearvvi, gos guovddáš váttisvuođat sámi museain leat guorahallojuvvon. Vuosttažettiin leat museaid ekonomalaš hástalusat geahčaduvvon.

Sámediggi ja ABM- ovddideapmi leat soabadan ahte nammaduvvo bargojoavku mii bargá dan nala ahte dávvirdiehtovuođu Primusa sámegielat veršuvdna duohtandahkkojuvvo. Eanet ja eanet museat váldet atnui diehtovuođu, maiddái Ruoŧa bealde.

Sámi dáidaga seailudeami ja gaskkusteami dilli lea ain váttis. Vai bargu realiseret Sámi dáidda­musea doaimmahuvvošii johtileabbo, lea Sáme­diggi juolludan oktiibuot 850 000 ruvnno musea prošekteremii. Sámedikkis ja RiddoDuottarMuseas lea buorre gulahallan Statsbyggain prošekterema birra.

2.12.8 Valáštallan

2008:s juolluduvvui sámi valáštallamii 600 000 ruvnno speallanruđain. Sámediggi hálddaša dáin oasi, ja mihttomearrin lea heivehit sámi valáštallama erenoamážit mánáide ja nuoraide. Sámediggi lea juolludan ruđaid maid Sámiid valáštallanlihttu – Norga (SVL- N) hálddaša, guhte organisere riikkarájiidrasttildeaddji valáštallandoaimmaid sámi álbmogii. SVL-N ja Sámi spábbačiekčanlihttu (SSL) leat SVL vuollásaš lihtut, ja mat organiserejit doaimmaid Norggas. SVL organisere sámi meašttirgilvvuid ja sámi riikajoavkkuid.

Sámediggi álggahii 2007:s ortnega mas juohká valáštallanbálkkašumi nuorra sámi valáštalliide. 2008:s juhkkojuvvojedje guokte bálkkašumi, goabbáge 25 000 ruvnno, čuoigái Finn Hågen Krogh álttás eret ja judo-gilvaleaddjái Odd Isak Kappfjell Snoasas eret.

Guovvamánu 2008:s lei sámi valáštallan guovddážis Romssas gos lágiduvvo čuoigan/ njoarostangilvvut, valáštallangálla ja NM heargevuodjimis. Sámediggi juolludii 200 000 ruvnno lágideami čađaheapmái.

Njukčamánu 2008 oassálaste sámi valáštallanjoavku ja kulturdoaimmaheaddjit Arctic Winter Games (AWG) Yellowknife:s Canadas. AWG lágiduvvo juohke nuppi jagi, ja lei goalmmát gearddi go Sápmi oassálastii dáin valáštallan- ja kulturlágidemiin nuoraide árktalaš guovlluin. Sámediggi juolludii dása 800 000 ruvnno.

Sámi spábbačiekčanlihttu (SSL) lágidii suoidnemánu 2008 nuppi VIVA World cup, máilmmimeašttirgilvvuid spábbačiekčamis daid guovlluid ja našuvnnaid várás mat eai oaččo miellahttovuođa FIFA:s. Gilvvut lágiduvvojit Váhčiris Ruoŧas, ja čohkkeje vihtta dievdojoavkku ja guokte nissonjoavkku. Sápmi vuittii nissonjoavkkus ja Sámi dievdojoavku bođii goalmmádin dáin gilvvuin. Lassin njuolggo doarjagii mii lei 313 000 ruvnno, juolludii Sámediggi vel 100 000 ruvnno nissonluohká lágideapmái.

Sámediggi lea guovtti dievasčoahkkinmearrádusas dorjon Romssa plánaid lágidit OG dálvegilvvuid Romssa gávpogis, ja šálloša go Norgga valáštallanlihttu mearridii geassit ohcama dán vuorus. Sámediggi áigu goitge dán barggu ja daid proseassaid vuođul mat leat čađahuvvon barggus oččodemiin dálve-OG Romsii, rabasvuođain searvat sullásaš proseassaide boahtteáiggis, jus dákkárat bohtet.

2.12.9 Rádjalovssat

2006 stádabušeahtas juolluduvvui ruhta Sámedikki bušeahta badjel ásahit dutkan- ja duođaštandoaimma Divttasvuona ja čatnat doaimma árran Julevsámi guovddážii. Sámediggi dagai 2007:s šiehtadusa árran Julevsámi guovddážiin ásahit golmmajagáš dutkan- ja duođaštandoaimma rádjelovssajohtolaga birra 2. máilmmisoađi áiggi. árran Julevsámi guovddáš lea bargováldi ja barggus lea 3 milj. ruvnno ekonomalaš rámma.

2.12.10 Media

Geassemánu 2008 šiehtadeigga Kultuvra- ja Girkodepartemeanta ja Sámediggi maŋŋil konsultašuvnnaid láhkaásahusa doarjagiid birra sámi aviissaide. Sámediggi lea veahkehan dasa ahte láhkaásahusas čielgasit definere sámi aviissa dakkár aviisan mas lea sámi álbmot váldomihttojoavkun. Dát mearkkaša ahte aviisa gokčá ođas- ja áigeguovdilis áššiid mat leat beroštahtti olles sámi álbmogii. Regionála- ja báikkálaš áviissat danin eai sáhte formálalaš mearrádusrievdadeami bokte gohčodit iežaset sámi aviisan ja dan bokte sáhttit gáibidit oasi preassadoarjagis. Sámediggi lea viidáseappot váikkuhan dasa ahte láhkaásahusas dál lea čielga ulbmilmearrádus mas čuožžu: «Doarjja sámi aviissaide ja sámegielat aviisasiidduide galgá láhčit demokráhtalaš digaštallamii, oaivilásaheapmái ja giellaovddideapmái sámi servodagas».

2.12.11 Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi – SUPU

Nuoraidpolitihkka veahkeha rekrutteret boahtteáiggi álgoálbmotpolitihkkáriid. Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi lea oassálastán čoahkkimii Barents regiovnnalaš nuoraidráđis (BRYC). Halvard Rundberg válljejuvvui BRYC ođđa stivrii álgoálbmotáirrasin. Gaskkamuttus skábmamánu lágidii BRYC workshop’a Yeah Right- Human Rights for Youth in the Barents. Oasit konferánssa fáttáin ledje álgoálbmotvuoigatvuođat ja ON mánáidkonvenšuvdna. SUPU lei ovddastuvvon Workshop’as.

SUPU oassálasttii Sámedikki jahkásaš čoahkkimis mánáidáittardeddjiin Kárášjogas. Fáttát čoahkkimis ledje earret eará sámiid áirras Mánáidáittardeaddji nuoraidráđis ja Barents-áittardeaddji prošeakta «Sámi mánáid ja nuoraid servvoštallanvuoigatvuohta». Dan lassin ávžžuhii SUPU mánáidáittardeaddji čalmmustahttit lulli- ja julevsámi mánáid ja nuoraid vuoigatvuođa giellaoahpahussii.

Viidáseappot lea SUPU čuovvolan gulahallama Mánáidáittardeddjiin, buktán mearkkašumiid mat gullet earret eará Oslo sámi mánáidgárdái, sámi oahpponeavvuid dillái ja lágabokte vuoigatvuhtii ožžut sámi oahpponeavvuid, oahpaheaddjeoahpusa evalueremii, dárbui gelbbolašvuhtii sámi kultuvrras ja gielas psykalaš dearvvašvuođasuodjalusas nuoraid várás. Lávdegoddi álggahii maid barggu 2008:s eanedit daid nuoraid logu, geat leat logahallojuvvon Sámedikki jienastuslohkui, ja daid nuoraid logu, geat jienastit Sámediggeválggas.

SUPU lei mielde pláneme ja lágideame Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraidkonferánssa Livššus. Doppe álggahuvvui ovttasbargu Ruoŧa sámedikki nuoraidráđiin. Konferánsii serve 80 nuora Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas. Fáttát ledje earret eará sámiid deaivvadanbáikkit, davviriikkaid mánáidáittardeddjiid oktasaš raporta ja sámi álbmotdearvvašvuođa iešguđetlágan bealit. Konferánsa mearridii resolušuvnna mii earret eará deattuha dehálašvuođa das ahte Sámediggi bargá gažaldagaiguin psykalaš dearvvašvuođa birra sámiid gaskkas. Nuoraidorganisašuvnna ásaheapmi buot sámiid várás ja interneahttavuđot deaivvadanbáikkit nuoraide ledje resolušuvnna eará dehálaš čuoggát. SUPU ja Ruoŧa Sámedikki nuoraidráđđi ovdanbukte konferánsabohtosiid parlamentarihkkárkonferánssas Roavvenjárggas.

Sámediggeráđis leat juohke jahkebeali ��oahkkimat Sámedikki nuoraidlávdegottiin.