2.13 Kulturmuitohálddašeapmi
Sámediggi geavaha ollu resurssaid hálddašit
dakkár kulturmuittuid, main Sámediggái
lea fápmuduvvon váldi
kulturmuitolága vuođul.
Sámedikkis lea ovddasvástádus
viiddes geográfalaš guovllus
masa gullet 6 fylkkasuohkana.
Sámediggi lea 2005 geahččalan čalmmustahttit kulturmuitopolitihka.
Guovvamánu 25. b. 2005 geigii ráđđehus ođđa
stuorradiggedieđáhusa
kulturmuitopolitihka birra, Stuorradiggedieđáhus
nr. 16 (2004 – 2005) Eallit kulturmuittuiguin. Sámedikkis
lea skábmamánu 2004
rájes leamaš buorre
gulahallan Birasgáhttendepartemeanttain(BD)
stuorradiggedieđáhusa
oktavuođas. Sámediggi
oaivvilda ahte sámi kulturmuitoperspektiiva
muhtun muddui lea váldojuvvon mielde dieđáhussii.
Sámediggi oaivvilda dattetge ahte Stuorradiggi
meannudeamistis lei berren bidjat ovdan eanet geatnegahtti doaibmabijuid
mat maiddái fátmmastit sámi
kulturmuittuid ja kulturbirrasiid riddokultuvrra áŋgiruššanguovllus. Dasa
lassin lei berret sihke kulturmuittuid vuoigatvuođaeaiggádiid
ja geavaheaddjiid váldit mielde dieđáhussii
kulturmuitoeaiggádiid máinnašumis.
Sámi vistesuodjalus lea sierra áŋgiruššansuorgi ođđa
stuorradiggedieđáhusas.
Birasgáhttendepartemeanta áigu
geahččat bearrái
ahte ráhkaduvvo plána Sámedikki
sámi visteárbbi prošeavtta
viidáset čuovvoleapmái.
Sámediggi lea deattuhan sámi
vistesuodjalusas, muhto oaidná maiddái
man stuorra kultuvrralaš mearkkašupmi
lea suodjalit mearrasámi fatnasiid.
Birasgáhttendepartemeanta guhkidii 2004
loahpageahčen gustovaš hálddašanortnega
mas Sámediggái
lea fápmuduvvon váldi
kulturmuitolága vuođul.
Dás leat návccat vuosttažettiin
geavahuvvon bargat ođđa
stuorradiggedieđáhusain
kulturmuitopolitihka birra, ja bargat ođđa hálddašanortnegiin
sámi kulturmuitosuodjaleami várás.
Muhto maiddái báktedaidda
ja sámi vistesuodjalus leat suorggit mat
leat leamaš guovddážis.
Loahpageahčen 2004 guhkidii Birasgáhttendepartemeanta gustovaš hálddašanortnega mas
Sámediggái lea
fápmuduvvon váldi
kulturmuitolága vuođul.
Dat hálddašanortnet mii
Sámedikkis lea dál,
lea gaskaboddasaš ortnet. Mearriduvvui
ahte ásahuvvo bargojoavku mii galgá čielggadit
boahttevaš organiserema ja hálddašanjuohkima
sámi kulturmuitohálddašeamis.
Joavkkus leat mielde guokte Sámedikki ovddasteaddji,
ja BD:s, Gielda- ja guovlodepartemeanttas (GGD:s) ja Riikkaantikváras
lea okta ovddasteaddji geasge. Bargojoavku lea álggahan barggus
ja lea árvvoštallan
golmmalágan hálddašanmálle. Čielggadeapmi
galgá gárvvánit 2006
vuosttaš njealjádasjagis.
Báktedáidda
lea dakkár kulturmuitošládja
mas ollugat beroštit. Báktedáidda
lea dat kulturmuitosuorgi mii ollugiid mielas vuosttažettiin
gullá álgoálbmogiidda.
Dattetge lea Davviriikkain ain stuorra hástalussan áddehit
olbmuid ahte sámit dieđusge
galget leat mielde hálddašeamen báktedáidaga.
Eanaš oassi báktedáidagiin
leat dakkár motiivvat ahte maiddái
sáhttá dulkot
dain lea oktavuohta sápmelašvuhtii.
Danne oaidná Sámediggi
diehttalassan oassálastit davviriikkalaš ovttasbargui báktedáidaga
birra, ja dan oktavuođas áddehit
olbmuid ahte báktedáidda
lea lunddolaš ja deaŧalaš oassi
sámi ovdahistorjjás.
Sámediggi lea nagodan oažžut
buriid ságastallamiid sámi
guovllu fylkkagielddaiguin dahkkojuvvon ovttasbargošiehtadusaid
bokte. Sámediggi háliida
lagat formaliserejuvvon ovttasbarggu guoskevaš fylkkagielddaiguin
ja museaiguin báktedaidaga erenoamáš lágideami, dikšuma
ja gaskkusteami oktavuođas. Báktedáidda
lea deaŧalaš suorgi
kulturmuitohálddašeamis,
ja danne háliida Sámediggi
leat dásseárvosaš bealli
dán barggus, beroškeahttá vátna ekonomomalaš resurssain.
