Sámepolitihka birra

1.14 Ealáhusgárgedeapmi ja eallindilit guovlluin gos lea sámi veahkadat

Árbevirolaččat lea sámi guovlluin leamaš ealáhusdoaibma mii lea vuođđuduvvan vuođđobuvttadeapmái (guolásteapmái, meahcásteapmái, boazodollui ja eanadollui). Valljodatvárredilli ja deatta luondduvuđđosii dahket mearkkašahtti hástalusaid vuođđubuvttadeapmái.

Dárbu lea gárgedit molssaevttolaš ealáhusvugiid, váfistit barggahusa ja ássama sámi guovlluin, ja bisuhit ja gárgedit ealli sámi giela ja kultuvrra.

Boazodoallu mearkkaša olu sámi ássama, kultuvrra ja giela seailluheapmái ja gárgedeapmái. Boazodoalus leat stuorra hástalusat sihke boraspiriid, guohtunvuđđosa, areálasisabahkkemiid ja maŋásmanni ekonomiija hárrái. Ráđđehus áigu čuovvolit Finnmárkku guohtunvalljodatváriid juogadeami vai boazodoalloorohagaide váfistuvvo buoret dássedeaddu áigodatguohtumiid gaskkas. Stáhta luonddubearráigeahču aiddoálggahuvvon bivdojoavku galgá, go leat stuorra boazomasut, sáhttit biddjojuvvot vahátelliid goddit vai šaddá nu bevttolaš ja mearrediđolaš bivdu go vejolaš. Ráđđehus attii 2001 Stuorradiggái viiddiduvvon bajásčuvgehusa boazodoalu dálá dilis stuorradiggeproposišuvnnas dán jagáš boazodoallošiehtadusa birra. Stáhtalaš lávdegoddi man dahkamuššan lea guorahallat boazodoallolága ja mearrádusaid mat gustojit boazodoalu stivremii ja hálddaheapmái ja ealáhusa siskkáldaš dilálašvuođaid ásahallamii 1 , attii árvalusas njukčamánu 15. 2001. Ráđđehus áigu bidjat ovdan NA—:a dán guorahallama birra 2001.

Guolásteapmi, dávjá lotnolassii eará ealáhusaiguin, lea guovdilis oassi sámi kultuvrras. Ráđđehus háliida ahte vuoigatvuođat, ja vejolašvuođat, ealihit iežas guolástemiin – vejolaččat lotnolassii eará ealáhusaiguin – váfistuvvojit. Ráđđehus háliida ahte guolástusaid rámma­eavttut galget addit vuđđosa elešis báikkálaš servodagaide. Dát gusto maiddái guolásteapmái sámi ássanguovlluin. Sámi guolástuslávdegotti (Gregussenlávdegotti) árvalus lea leamaš gulaskuddamis ja lea dál Guolástusdepartemeantta gieđahallamis. Sámedikki álgaga mielde lea ráđđehus gulahallamin Sámedikkiin galgetgo geahččaluvvot riikkagottálaš hálddahanortnegat mat leat báikkálaččat heivehuvvon vai fitnašuvvá positiiva ja dássidis ealáhusgárgedeapmi sámi riddo- ja vuotnaguovlluide. Vuoigatvuođalaččat ja báikkálaš servodagat ožžot stuorát ovddasvástádusa luossabivddu hálddaheamis, seammás go Sámediggi váldojuvvo mielde luossahálddaheapmái daid guovlluin gos lea sámi ássan.

Buvttadahkkit 2 nugo dálkkádat, valljodatvárre- ja areálavuođus, ja árbevierru ja geográfalaš sajusteapmi, leat dahkan ahte lotnolasealáhusain lea stuo-rát rolla sámi ássanguovlluin go eanaš dáža ássanguovlluin. Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte lotnolasealáhusaid rámmaeavttut heivehuvvojit sámi dárbbuide ja ahte ain galget dilálašvuođat láhččojuvvot lotnolasdoaluide guovlluide gos lea sámi veahkadat. Doarjja lotnolasealáhusaide, ja dáid gárgedeapmi, berre leat Sámi ovddidan­foandda vásedin ovddasvástádus. Ráđđehus háliida atnit deastta eanadoalus sámi guovlluid lotnolas­ealáhussan, dasgo eanadoallu lea hui mávssolaš daid guovlluin.

Ráđđehus áigu guorahallat minerálaláhkamearrádusaid ja sámi vuoigatvuođaid ođđa minerálalága evttohusa árvvoštaladettiin (Ot. prp. nr. 35 (1998–99) Om lov om erverv av og drift av mineralressurser (od. prp. nr. 35 (1998–99) Lága birra minerálavalljodatváriid háhkama ja doaimma hárrái).

Ráđđehus atná ahte sámi guovlluid mátkeeallinealáhusas lea mearkkašahtti vejolašvuođat ovdánit ja gárgeduvvat. Sámi mátkeeallin ferte hábmejuvvot báikkálaš servodagaid eavttuid ja báikegottiid ovdehusaid mielde. Seammás lea deaŧalaš ahte almmolaš árjjat veahkehit láhčit mátkeeallin­ealáhusaide lasihuvvon árvoloktema ja gánnáhahttivuođa, prinsihpaid mielde mat leat adnojuvvon vuođđun st.meld. nr. 15 (1999–2000) Lønnsomme og konkurransedyktige reiselivsnæringer (Gánnáhahtti ja gilvonávccalaš mátkeeallinealáhusat).

Ráđđehus dáhttu ahte buohkat galget sáhttit oassálastit diehtoservodahkii. Dát oaivvilda ahte sámi guovlluin galgá maiddái leat beassanvuohta govdabáddekommunikašuvdnii.

Ráđđehus lea plánemin sámi huksenvieruid ovddeš barggu čuovvoleami 2002–2003, ee. davvi-skandinavialaš ovttasbargun mas maiddái sámit oarjelsámeguovllus berrejit leat mielde.