Sámedikki 2008 doaimma birra

2.14 Mánáidgárddit

Sámediggi čuovvu gustovaš lágaid ja mihttomeriid maid Stuoradiggi lea mearridan. Sámi mánáid mánáidgárddit leat hui dehálaččat sámi mánáid kultur- ja giellaovdáneapmái.

2.14.1 Doarjagat

2008:s juolluduvvojedje doarjagat 41 sámi mánáidgárdái ja 19 dáčča mánáidgárdái main lea sámegieloahpahus mánáide/mánnájoavkkuide. Oktiibuot guoská dat mánáidgárddiide 31 suohkanis gos oktiibuot leat 941 sámi máná. Mii leat juolludan doarjaga 6 prošeaktabargui, earret eará darfegoahteprošektii ja prošektii mii váldá vuorrasiid mielde mánáidgárdái. Dasto leat dorjon 4 oahpponeavvoprošeavtta. Njeallje leat davvisámegillii, golbma leat julevsámegilli ja golbma leat lullisámegillii.

2.14.2 Gelbbolašvuođalokten

Máhttodepartemeanta lea ráhkadan «Kompetansen i barnehagen. Strategi for kompetanseutvikling i barnehagesektoren 2007 – 2010» (Gelbbolašvuohta mánáidgárddis. Gelbbolašvuođa-ovddideami strategiijat mánáidgárdesuorggis). Dain strategiijain vuoruha Máhttodepartemeanta muhtun guovddáš surggiid ovdamearkka dihte pedagogalaš jođiheami, mánáid mielváikkuheami, giellabirrasa ja giellamovttiidahttima ja ovttasbarggu ja oktavuođa gaskal mánáidgárddi ja skuvlla. Sámediggi lea maiddái čoahkkimiin ja konferánssain vuhtiiváldán daid surggiid.

Sámi allaskuvla lea Sámedikki gohččuma vuođul kárten mánáidgárdebargiid gelbbolašvuođa mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Raporta čájeha ahte bargit dárbbašit earret eará gelbbolašvuođa sámegielas ja sámi árbevirolaš bargguin. Sámediggi áigu ovttas Máhttodepartemeanttain joatkit bargat mánáidgárdebargiid gelbbolašvuođaovddidemiin.

Sámediggi lea almmuhan guokte almmuhusa «Stullán» nammasaš mánáidgárdeáigečállagis.

Sámediggi lea doallan guokte čoahkkima Mánáidáittardeddjiin. Čoahkkimiid fáttát ledje oahpponeavvodilli, sámi mánát sadjásašruovttuin, sámi nuorat ja skuvlavázzin ja sámi kultuvrra gáhtten gávpotservodagain. Leamaš maiddái diehtojuohkin Mánáidáittardeaddji prošeavtta birra ««Retten til delaktighet for samiske barn og unge» (Sámi mánáid ja nuoraid oassálastinvejolašvuohta).

Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat muhtun suohkaniiguin sámi mánáid mánáidgárdefálaldagaid birra. Dán jagi leat ásahuvvon guokte ođđa mánáidgárddi/ossodaga. Mannan jagi logut čájehit ahte dáčča mánáidgárddit mat fállet sámegieloahpahusa sámi mánáide, leat lassánan.

Sámediggi lea bagadallan váhnemiid, mánáidgárddiid ja mánáidgárdeeaiggádiid sámi mánáid mánáidgárdefálaldagaid birra. Ovttasbarggu bokte eará ásahusaiguin lea Sámediggi bargan dan ala ahte sámi mánát galget oažžut mánáidgárdefálal­dagaid mat leat heivehuvvon sin gillii ja kultuvrii.

Sámediggi lea ráhkadan bagadallama sámi mánáidgárddiide man vuođus lea mánáidgárddiid Rámmaplána, mii bagadallá movt sámi mánáid mánáidgárdefálaldat berre heivehuvvot.

Sámi mánáidgárdesuorggis leat olu hástalusat. Stuorámus hástalusaid searvvis lea oažžut eambbo sámegielat bargiid mánáidgárddiide. Sámegielgelbbolašvuođa lassin dárbbašit bargit maiddái gelbbolašvuođa earret eará sámi árbevirolaš bargguin. Lea maiddái dárbu eanet oahpponeavvuide mat leat heivehuvvon sámi mánáide.

Lea lágiduvvon oktasaš mánáidgárde- ja skuvlakonferánsa, ja das lei namma «árra áŋgiruššan – buorit guhkesáiggi bohtosat». Dakkár oktasaš mánáidgárde- ja skuvlakonferánsa dávista mánáidgárdeloktema ja máhttoloktema intenšuvnnaide gos galgá geahččat 18-jahkásaš oahpahusgeainnu oktii.