Sámepolitihka birra

17.1 Bálddalastin váikkuhangaskaoapmin

Sámi álbmogii gustojit váldosaččat oppalaš njuolggadusat ja doaibmabijut. Muhtun dáhpáhusain lea almmatge dárbbašlaš rievdadit dahje heivehit oppalaš ortnegiid váfistan dihte kultuvrralaš viidodaga. Oppalaččat lea sámepolitihkalaš ášši juohke ášši mas lea mearkkašupmi sámi álbmogii dahje guovlluide gos sámit ásset.

Bálddalastin sáhttá mearkkašit dan ahte dahkkojuvvojit politihkalaš vuoruheamit mat mielddisbuktet ahte ovttaskasaid beroštusat vuoruhuvvojit ovdalii earáid beroštusaid. Departemeanttain lea alddeset geatnegasvuohta fuolahit ahte áššit bálddalastojuvvojit eará departemeanttaid ektui nu guhkás go dárbbašuvvo.

Oppalaččat lea bálddalastima deasta oaidnit fágasurggiid ollislaččat, ja erenoamážit čuovvovaš dárbbuid:

• Ollisvuođa jurddašeapmi dahje ollisvuođa čovdosat geavaheddjiid vuođul

• doarvái informašuvdna mearrádusaid vuođusin ja doaibmabijuid čađaheami vuođusin

• beaktilvuohta (valljodatseastimat, ávkkástallat vátna valljodagaid buorebut/vai rahčamusain boahtá buorebut ávki)

• vealtat bargamis latnjalassii iešguđetge nannensurggiid gaskkas

• dáhkidit stivrema kvalitehta

Bálddalastin sáhttá sisdoallat čuovvovaččaid: áššegieđahallandagaldusaid, ásahit sierra ovttadagaid/instánssaid/orgánaid, rievdadit doaimma organiserema dahje oktasaš rámmaid ja/dahje doaimmaid.

17.2 Gielda- ja guovlodepartemeantta bálddalastinovddasvástádus sámepolitihkas

Lea jagi 1980 rájes leamaš Gielda- ja guovlodepartemeantta guovdilis ovddasvástádussan bálddalastit sámegažaldagaid barggu. Dát bálddalastinovddasvástádus siskkilda máŋggaid politihkkasurggiid, mat máinnašuvvojit dán dieđáhusas. Sámepolitihkalaš áššit leat hui viidát ja mielddisbuktet ahte politihkkasuorggit molsašuvvet, mii ii leat nu dábálaš departemeantaossodagain muđui. Dát dilli divvu erenoamáš gáibádusaid departemeanttaid váikkuhangaskaomiid geavaheapmái, ja nu maiddái dán bargoduovdaga bargovugiide ja gelbbolašvuhtii.

Danne go lea dárbu oaidnit sámepolitihka iešguđetlágan beliid ollislaččat, lea Gielda- ja guovlodepartemeanttas vásedin ovddasvástádus čuovvut mielde dán bargoduovdaga gárgedeami beroškeahttá iešguđetlágan suorgerájiin. Dát mielddisbuktá ahte galgá dássedit vihkkedallat oainnuid, deasttaid ja beroštusaid fágadepartemeanttaid gaskkas, ja daidda gulli suorgeberoštusaid, ja sámi beroštusaid maid Sámediggi ovddasta, sámerievttálaš mearrádusaid vuođul. Gielda- ja guovlodepartemeantta guovdilis barggut suorgedepartemeanttaid ektui leat:

• gaskkustit sámepolitihkalaš juksanmeriid, prinsihpaid ja njuolggadusaid

• oažžut áigái dieđuid doaibmabijuid plánemis ja čađaheamis main lea dettolaš mearkkašupmi sámi gažaldagaide

• buktit konkrehta oaiviladdimiid

• čielggadit prinsihpalaš gažaldagaid eiseválddiid gaskavuođas Sámediggái, dása gusto maiddái stáhtaráđiid vejolaš parlamentáralaš ovddasvástádus Sámedikki doaimma hárrái

Gielda- ja guovlodepartemeanta galgá iežas bálddalastimiin váfistit ahte iešguđetge

suorgedoaibmabijut buoremus lágis addet ollislaš beavttu ja ahte áššegieđahallama dássi lea dohkkehahtti. Dát mielddisbuktá ee. ahte galgá dáhpáhuvvat viiddis ovttasbargu iešguđege departemeanttaiguin ja Sámedikkiin.

Ráđđehus ceggii Sámi gažaldagaid bálddalastinlávdegotti 1991. Gielda- ja guovlodepartemeanttas lea lávdegotti jođihanovddasvástádideaddji ja čállingoddi. Lávdegoddi ságaškuššá multiláterála áššiid departemeanttaid gaskkas. Lávdegoddi lea maiddái sámepolitihkalaš gažaldagaid deaŧalaš fierpmádat administratiiva dásis, ja duovdaga áigeguovdilis áššiid dovdan lea šaddan mearkkašahtti buorebun maŋŋil go lávdegoddi ceggejuvvui. Oktanuppelohkái departemeantta oassálastet bissovaččat lávdegoddái, ja eará departemeanttat fas bovdejuvvojit oassálastit go áššit mat gusket sidjiide ságaškuššojuvvojit.

Sámiid ja riikkagottálaš veahádagaide guoski barggu nannema várás ásahuvvui geassemánu 15. 2001 sierra Sámi- ja veahádatpolitihkalaš ossodat Gielda- ja guovlodepartemeantta vuollásažžan. Maŋemus jagiid lea nammaduvvon sierra stáhtačálli sámi áššiide Gielda- ja guovlodepartementii.

Ráđđehus áigu loahppaárvvoštallat stáhtahálddahusa sámeáššiid bálddalastima. Bargojuvvo dan guvlui ahte loahppaárvvoštallan čađahuvvo jagi 2002 mielde. Maiddái jagis 1998 guorahalai Statskonsult Gielda- ja guovlodepartemeantta barggu das mii guoská sámepolitihkalaš surggiide.

Ráđđehus áigu ráhkadit oaivadusgihppaga sámeáššiid gieđahallama várás. Oaivadusgihpa galgá leat, seamma láhkai go earáge dákkár oaivadusgihppagat mat ráhkaduvvojit boaittobeali báikkiid váikkuhusčielggademiide ja dásseárvováikkuhusaide, veahkkeneavvun čielggadit váikkuhitgo dihto áššit sámi beroštusaid, ja addit fágalaš vuđđosa dákkár áššiid árvvoštallamii. Ráđđehus bargá dan guvlui ahte oaivadusgihpa lea ráhkaduvvon jagis 2001.

17.2.1 Sámeáššiid bálddalastin stáhtabudjeahtas

Ráđđehus atná erenoamáš deaŧalažžan nannet sámi áššiid bálddalastima budjeahttaproseassa oktavuođas. Jagis 1998 ásahuvvojedje ođđa áššemeannudanvuogit ráđđehusa bargguide sámi áššiid budjeahttaoktavuođas. Ášši máinnašuvvui st.dieđ. nr. 41 (1996–97) Norgga sámepolitihka birra. Deastan lei čielggadit Gielda- ja guovlodepartemeantta bálddalastinovddasvástádusa, departemeanttaid fágaovddasvástádusa ja Sámedikki rolla budjeahttaproseassas. Departemeantta fágalaš ovddasvástádus mielddisbuktá budjeahtalaš čuovvolanovddasvástádusa, maiddái daid ortnegiid dáfus mat leat sirddihuvvon eret departemeanttain ja maid Sámediggi hálddaha. Dáid ođđa áššemeannudanvugiid guovddáš beallin lea ahte sámi áššit ovdanbuktojuvvojit čohkkejuvvon hámis budjeahttakonferensii.

Dat lea Gielda- ja guovlodepartemeantta ovddasvástádus álggahit ja bálddalastit dárbbašlaš proseassaid budjeahttabarggu oktavuođas. Departemeanta ráhkada juohke jagi johtočállosa sámi áššiid gieđahallama ja bálddalastima birra stáhtabudjeahtas. Dasa lassin ráhkada Gielda- ja guovlodepartemeanta čálalaš almmuhusa dahje publikašuvnna, mas čájehuvvojit buot ruhtajuolludeamit mat mannet sámi ulbmiliidda.

17.2.2 Dagaldusat ráđđádallamii Sámedikkiin

Gielda- ja guovloministtar bovde Sámedikki juohke jagi čoahkkimii mas ságaskuššet Sámedikki budjeahttaevttohusa juksanmeriid ja vuoruhemiid. Dát lea dárbbašlaš vai sajáiduvvá buorre ja rabas ságastallan departemeanttaid ja Sámedikki gaskii, ja dáinna lágiin čuovvolit ráđđehusa geatnegasvuođa ráđđádallat riikka eamiálbmogiin dakkár áššiin maid sámit ieža atnet deaŧalažžan iežaset servodatgárgedeapmái. Lea lunddolaš ahte sihke Sámediggi ja departemeanttat dollet čoahkkimiid gaskaneaset eaŋkiláššiid birra.

17.3 Doaibmabijut

• Ráđđehus áigu doallagoahtit jeavddalaččat čoahkkimiid politihkalaš dásis departemeanttaid ja Sámedikki gaskkas

• Ráđđehusa sámi áššiid bálddalastin galgá loahppaárvvoštallojuvvot.

• Ráđđehus áigu ráhkadit oaivadusgihppaga sámi áššiid bargui departemeanttaid várás. Oaivadusgihppaga deasta lea dáhkidit ahte sámi beroštusat vuhtiiváldojuvvojit guovddášhálddahusa politihka hábmemis ja áššegieđahallamis.