Sámedikke doaimma birra 2005

3.18 Riikkaidgaskasaš áššit

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.5.3 kap.

3.18.1 Bargu ON eamiálbmotjulggaštusain

Bargun ráhkadit eamiálbmotvuoigatvuođaid hárrái julggaštusa ON siskkobealde, ovdánii sakka 2005 áigge. Ovdaolmmoš dan bargojoavkkus mii šiehtadii julggaštusa ektui, lea ovddidan julggaštusteavstta evttohusa. Dán evttohussii guorrasii dat ođđa ON Olmmošvuoigatvuođaráđđi ja evttohus galgá meannuduvvot ON Dievasčoahkkimis 2006 áigge.

Olgoriikadepartemeanta lea dorjon Sámedikki oassálastima dáin šiehtadallamiin.

3.18.2 Barentsovttasbargu

2005 lei eamiálbmotjahki Barentsovttasbarggus ja eamiálbmogiid dilli lei earret eará danne hui guovddážis Barentsráđi olgoriikaministtarčoahkkimis Háštás skábmamánus 2005. Digaštallan nannii ahte eamiálbmogat bissot dehálaš dimenšuvdnan Barentsovttasbarggus. Čakčamánu 2005 lei vel čoahkkin stáhtačállidásis Moskvas nannen dihtii Ruoššain ovttasbarggu ráđđehusdásis.

Ráđđehus lea dál bargamin eamiálbmotáššiiguin Barentsregiovnnas erenomážit guovtti dásis: Eamiálbmogiid vejolašvuohta searvat ja guldaluvvot regiovnna viiddis ovttasbarggus, ja doaibmabijuid sisdoallu ja álggaheapmi buoridan dihtii sin eallindili, oahpu, dearvvasvuođa jna. Dán barggus leat Sámediggi ja Sámi parlamentáralaš ráđđi guovddážis. Olgoriikadepartemeantta ruđaiguin mat earret eará hálddašuvvojit Barentsčállingotti bokte, čađahuvvojit vel moanat doaibmabijut nu ahte nannejuvvo ovttasbargu sápmelaččaiguin ja eará eamiálbmogiiguin ja singuin gaskaneaset Barentsregiovnnas, ja ovddiduvvojit ealáhusat ja ásahuvvojit nannejeaddji eavttut kultuvrralaš ja eará ovdáneapmái.

2005 eamiálbmotjahki lea buktán liibba giddet nannosat fuomášumi dakkár áššiide main Barentsovttasbarggus lea doaibma báikegottiid, eiseválddiid ja servodatservviid ovttasdoaimmas, juksan dihtii ceavzilis ovdáneami dáfus ulbmiliid daid eamiálbmogiidda ge mat čađat leat leamaš vuođđun regiovnna ovttasbargui. Eanaš doaibmabijut eamiálbmotjagi olis ruhtaduvvojedje ja čađahuvvojedje regiovnnalaš ja báikkálaš dásis. Boađusmihttu ovttasbarggu mihttun govvejuvvo vel Barentsregiovnna eamiálbmotovttasbarggu ođđa doaibmaplánas, masa ráđđehus ge lea gidden fuomášumi.

Ráđđehusa ođđa davviguovlovuoruheami olis 2005 čavčča, láhččui vel dilli nannejuvvon dialogii ja ovttasdoibmii davvinorgalaš regiovnnalaš eiseválddiiguin, ja Sámedikkiin. Dán čuovvoleapmin ja stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš šiehtaduvvon ráđđádallanprosedyraide ráhkkanuvvo jahkebeallásaš čoahkkimiidda davviguovloáššiid birra, politihkalaš dásis masa Olgoriikadepartemeanta, Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ja Sámediggi servet.

3.18.3 Árktalaš Ráđđi

Árktalaš eamiálbmotservviid áirasiin lea gitta Árktalaš Ráđi ásaheami rájes 1996:s leamaš «bissovaš oasseváldi» árvu dán ovttasbarggus. Geavatlaččat mearkkaša dát masá jo dievas oasseváldevuoigatvuođa hállan- ja evttohanvuoigatvuođain, ja sadji beavdeguoras nu go riikkain ge.

Dál leat guhtta bissovaš oasseváldi: Sámeráđđi, inuihttasearvi ICC, ruošša searvi RAIPON, athabaskat, unaŋat ja gwitchin. Máilmmi boazodoalliid searvi (World Reindeer Herders, WRH) lea áicin.

Nana eamiálbmotoassálastin Árktalaš Rádis lea erenomáš riikkaidgaskasaš oktavuođas. Riikkaide lea ávkin oažžut árvalusaid uhkiduvvon álbmotjoavkkuin, ja eamiálbmogat ieža fas besset ovddidit vuoruhuvvon áššiid njuolga riikkaid ovddasteaddjiide. Dát lea ávkkálaš goappašiid beliide.

Eamiálbmotsearvvit ovddidit sáhkavuorusteaset ahte nannosit vuoruhit ceavzilis ovdáneami barggu ja lea dáhttu searvat árktalaš mearridanproseassain. Geavadis leat sii vel gidden stuorra beroštumi nuoskkidanbargui birasgozihanprográmma AMAP bokte ja dálkkádatrievdadeami barggus ACIA (Arctic Climate Impact Assessment) dálkkádatlohkamis. Duohtavuohta lea ahte eamiálbmogat árbevirolaš biebmovieruiguin leat eanemus uhkiduvvon birasmirkkuid ja lossametállaid alla dási ektui árktalaš faunas. Dálkkádatrievdadeamit sáhttet garrasit čuohcat birrasii ja váikkuhit olbmuid geat ellet luonddus. Dát guoská áinnas inuihtaide geat bivdet jieŋa alde, muhto sámi boazodollui ge ee. nuppástuvvi guohtundilálašvuođaid bokte.

Árktalaš Ráđi barggu jođiha 2004 – 2006 áigodagas Ruošša. Norga váldá golggotmánus 2006 badjelasas ovdagotti guovtti jahkái.

Norggas lea jahkásaš 600 000 kr mearreruhta eamiálbmotsearvamii Árktalaš ovttasbargui. Ruhta juogaduvvo eanaš Sámeráđi ja ruošša eamiálbmotsearvvi RAIPON gaskkas.