2.3.1 Vuoigatvuođat
Sámediggi deattuha sakka iešmearridanvuoigatvuođa.
Dát lea leamaš fáddán čađagaskka
dain áššiin
mat leat meannuduvvon 2001:s. Vuođđun
lea dat ahte sámit leat sierra álbmot – eamiálbmot – mas
lea historjjálaš gullevašvuohta
iežas guovlluide. álbmogiid
iešmearridanvuoigatvuohta lea álbmotrievttálaš prinsihppa
ja vuođđovuoigatvuohta,
nugo čuožžu
ON 1966 konvenšuvnnain siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid
birra ja dasto ekonomalaš, sosiálalaš ja
kultuvrralaš vuoigatvuođaid
birra. Dán guovtti konvenšuvnna
1. artihkal lea ovttalágan ja nanne «buot álbmogiid» iešmearrideami.
Riikkaidgaskasaš riekti dat bidjá rájiid
iešmearrideapmái,
ja danne eai sáhtege norgalaš eiseválddit okto
defineret dahje ráddjet iešmearridanvuoigatvuođa.
Justisdepartemeanttain dollojuvvui čoahkkin,
mas ságastallojuvvui Ráđđehusa
bargu Sámi vuoigatvuođalávdegotti árvalusain
Finnmárkku ektui. Sámediggi
ii leat beassan gullat maid Ráđđehus
lea bargan, muhto lea ožžon
diehtit ahte bargui manná guhkes áigi.
Ođđa Sámi
vuoigatvuođalávdegoddi
guovlluide Romssas máttásguvlui
lea nammaduvvon. Stuorra ja viiddis barggut vurdet lávdegotti. Sámi
vuoigatvuođalávdegotti jođiheaddjiin
lea dollojuvvon čoahkkin, gos Sámediggi
ovddidii vuordámušaidis
bargui.
Plánaláhkalávdegoddi
lea geigen vuosttas oassečielggadusa. Sámediggi
lea addán gulaskuddancealkámuša,
mas deattuhuvvojedje earret eará čuovvovaš bealit:
láhkalávdegotti
barggu viidáseabbot ferte geahččat riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid olis
maidda Norga lea čadnojuvvon, lea dárbu
bidjat deattuhannjuolggadusa ulbmilmearrádussii
ja lága váikkuhančielggadusmearrádusaide, mainna
sihkkarastit luondduvuođu sámi
kultuvrii,
iileat buorre go fylkaplánat sáhttet juridihkalaččat čatnat,
man geažil sáhttá bajábealde
stivret sierra lágaiguin menddo oppalaš plánadásis
Sámediggi lea fuolastuvvan go vuosteággaortnegis vuosteággaáššiid
loahppameannudeapmi biddjojuvvo fylkkagielddaide.
Sámedikki mielas lea čielgasit
prinsihpalaččat
unohas go fylkkagielddat guovlulaš orgánan
galget sáhttit rievdadit sámi áššiid bajábealde
Sámedikki. Sámediggi
searvá láhkalávdegotti
bargui viidáseappot lávdegotti
refereansajoavkkus.
Sámedikki mielas lea buorre go dál ásahuvvo
gelbbolašvuođaguovddáš eamiálbmotvuoigatvuođaid
váste, ja evttohii ahte dat ásahuvvo
Guovdageidnui. Sámediggi lea earret eará buktán árvalusaid njuolggadus-árvalussii,
erenoamážit lei
Sámedikkis beroštupmi
oažžut guovddáš saji
gelbbolašvuođaguovddáža stivrra
nammadeamis.
Sis-Finnmárkku Riekteveahkkekantuvra lea
dán rádjai fállan
nuvttá riekteveahki Guovdageainnu, Kárášjoga,
Deanu ja Unjárgga gielddaid olbmuide. Doaibmabiju duogážin
lea dat go dáin gielddain lea váttis
advokáhtadilli, dušše
okta advokáhta beallevirggis. Muđui čájehit
vásihusat ahte olbmot dáin
gielddain gielalaš ja kultuvrralaš sivaid
geažil muđui unnán
váldet oktavuođa advokáhtaide.
Stuorradiggi lea dál eaktudan ahte Riekteveahkkekantuvra
jođihuvvo riekteveahkkelága
rámmaid mielde. Dát
ráddje fálaldaga álbmogii
ovddeža ektui, sihke mii guoská ášševáldimii
ja go dál fertejit olbmot, geat geavahit
kantuvrra, máksit iešoasi.
Sámediggi lea fuolastuvvan guovllu riektesihkkarvuođa geažil,
ja dikki mielas lea ágga deattuhit dan
erenoamáš dili
mii Sis-Finnmárkkus lea árbevieruid,
giela ja kultuvrra ektui.
Sámediggi lea čuvvon ášši
mii guoská oahpu massimii nuppi máilmmi
soađi geažil ja
lea doallan čoahkkimiid sin servviid ovddasteaddjiiguin. Šállobuhtaduslávdegoddi
(billighetserstatningsutvalget) lea hilgon buot váiddaohcamiid oažžut šállobuhtadusa stáhtas,
ja čájeha ahte
dát sámit eai
buvttet duođi dobbelii gáibádusaineasetguin. ášši
birra lea ságastallojuvvon maiddái
justisministtariin Dørum, ja lea ovttaoaivilvuohta das
ahte dán áššái
galggašii gávdnat čovdosa.
Sámediggi áigu
dán čuovvolit guovddáš eiseváldiid
ektui.
