Sámedikki 2003’ doaibma

4.1 Sámi mánát ja nuorat

4.1.1 Mánáidgárddit

Sámediggái juolluduvvojit ruđat mat adnojit doarjjan sámi mánáidgárddiide, ja diehtojuohkin-, bagadan- ja ovddidanbargguide mat doaimmahuvvojit sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát. Sámi mánáidgárddiid doarjaga ulbmil lea lágidit sámi mánáide vejolašvuođa ovddidit giela ja kulturduogáža mánáidgárddis. Sámediggi lea ráhkadan sierra doarjjanjuolggadusaid. Sámedikki jahkedieđáhusa kap. 3.3.14.1:s leat eanet dieđut dán birra. Sámediggi čájeha jahkedieđáhustis (kap. 2.8.) ahte lea juolluduvvon doarjja 45 sámi mánáidgárdái (70 ossodahkii) 2003:s.

Dasto lea juolluduvvon sámegieloahpahusdoarjja 16 dáčča mánáidgárdái. Sámediggi lágida riikkakonferánssaid ja mánáidgárdebargiid fierpmádatčoahkkimiid, ja juolluda doarjaga iešguđetlágán prošeavttaide, ee. oarjelsámi guovllus. Sámediggi lea galledan olu suohkaniid gos leat sámi mánáidgárddit, ja mánáidgárddiid main leat sámi mánát. Ulbmilin lea oažžut sealvvi dáid mánáidgárddiid hástalusain. Sámediggi galgá 2004’ čavčča lágidit davviriikkalaš bajásšaddandili konferánssa mas mánáidgárdesuorggi hástalusat leat erenoamáš guovddážis.

Mánáidgárdeláhka lea dal ođastuvvome. 1 Láhkarievdadusa odeldiggeproposišuvdna galgá ovddiduvvot Stuoradiggái 2005’ giđa. Láhkaođastanbarggus lea Sámediggi mávssolaš ovttasbargoguoibmin Mánáid- ja bearašdepartementii. Maiddái mánáidgárddi ođđa rámmaplánaid dáfus áigu departemeanta gulahallat Sámedikkiin.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea jámmadit doallan hálddahuslaš čoahkkimiid Sámedikkiin main hástalusat leat guorahallojuvvon. Sámediggi lea čilgen dárbbu eambbo deattuhit guovlluid olggobealde sámi guovddášguovlluid. Olu guovllut leat ođđasis ealáskeame, ja dárbbašit bágadusa ja dieđuid das movt heivehit ja čuovvolit sámi mánáid mánáidgárdefálaldaga. Hástalussan lea maiddái rekrutteret sámegielat bargiid.

4.1.2 Sámi mánáid ja nuoraid fálaldaga nannen suohkaniid olis

Sámediggi ja mánáid- ja bearašdepartemeanta nanneba ovttasráđiid suohkaniid sámi mánáid ja nuoraid fálaldaga. 2003:s almmuhuvvui ovttasráđiid gihpa sámi bajásšaddandili ja suohkaniid fálaldagaid birra

Departemeanta lea 1999 rájes jođihan bajásšaddanbirrasa ovdánahttinprográmma. 2 Deanu gielda lea oassálastán prográmmaáigodaga vuosttaš oasis, ovttas ovcciin iežá suohkaniin. Guovdageainnu suohkan lea dál fárus oktan gávcci suohkanis 2004 rádjái. Prográmma ulbmil lea nannet áŋgiruššama veahkaválddálašvuođa, givssideami, láhkarihkkumiid, gárrenmirkkoid ja rasismma vuostá.

Eurohparáđis leat iešguđetlágán doaimmat nuoraidpolitihkalaš suorggis, ja okta dain lea riikkaidgaskasaččat árvvoštallat Eurohparáđi 45 miellahttoriikka našovnnalaš nuoraidpolitihka. Norga árvvoštallojuvvui 2003’ maŋit jahkebealis. Dan oktavuođas doalai riikkaidgaskasaš joavku mii vieččai raportadieđuid, čoahkkima Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegottiin. Joavku deaivvadii iešguđet departemeanttaiguin ja stáhtalaš eiseváldiiguin mat barget nuoraidpolitihkalaš áššiiguin, suohkaniiguin ja fylkkasuohkaniiguin, ja eaktodáhtolaš suorggi ovddasteddjiiguin.

2003:s attii Mánáid- ja bearašdepartemeanta ekonomalaš doarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii, ráhkadit njeallje temágihppaga mánáidsuodjalusa birra sámi oktavuođas, mat galget adnot geavatlaččat mánáidsuodjalusa olis ja muđui iešguđet oahpahusain. Temágihpabargu galgá plána mielde loahpahuvvot 2004:s.

4.1.3 Mánáidsuodjalus ja bearašsuodjalus

Sámediggi lea dieđáhusatis ovddidan dárbbu čalmmustuhttit sámi mánáid dárbbuid mánáidsuodjalusa ja bearašsuodjalusa hálddašeami ođastettiin.

Mánáidsuodjalusbálvalusa boahttevaš ulbmil lea oažžut áigái buori ja ollislaš doaibmaapparáhta mánáid ja nuoraid várás sihke suohkana ja stáhtalaš dásis. Ulbmil lea lágidit mánáide ja nuoraide dárbbašlaš ja vuoiggalaš veahki ja doarjaga, dalle go mánná dan divdna dárbbaša. Dát mearkkaša ee. mánáidsuodjalusa mii ovddida ja atnigoahtá veahkke- ja ovddasmorašdoaimmaid main bearaš ja lagasbiras leat fárus, ja mii deattuha bearašlahtuid ja guovddáš instánssaid ja báikkálaš birrasa resurssaid. Go mihttun lea hábmet mánáidsuodjalusa mii lea mánnái ávkin, de galgá dat maiddái leat sámi mánnái ávkin, ja das galgá sámegiella ja sámi kultuvra adnot mávssolažžan ja dásseárvosažžan. Jus dán galggaš olahit, de ferte buoridit mánáidsuodjalusbálvalusa máŋggakultuvrralaš gelbbolašvuođa.

Bearašráđđádallamis váldo bearaš- ja lagasbiras fárrui ráđđádaladettiin, ja dán vuogi ulbmil lea hukset doarjaga hearkkes dili mánáide ja bearrašiidda sin iežaset lagasbirrasis. Dát vuohki adno go stuora bearaš (fuolkkit ja lagas olbmot) čoahkkana, ja háhká doaibmabijuid mánnái ja bearrašii. Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea dorjon našovnnalaš prošeavtta dán vuogi implementerema, ovddideami ja oahpaheami várás. Bearašráđđádallan lea oahpahuvvon Finnmárkku suohkaniin.

Sámediggi oaivvilda eambbo fertet veahkehit hearkkes dili mánáid ja nuoraid geain lea sámi duogáš. Dasto ferte vuoruhit doaimmaid daid sámi mánáid ja nuoraid várás geat sirdojuvvojit eret ruovttus, vai sin giella ja kultuvra áittarduvvo. Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea addán dieđuid Sámediggái Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta ásaheami birra.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea Váhnenbagadus-prográmma bokte ráhkadan materiála váhnemiidda ja dearvvašvuođaguovddážiidda, mii galggašii veahkehit váhnemiid ovddasmoraš- ja bajásgeassinrollas. Muhtun oassi dán materiálas lea jorgaluvvon sámegillii. Eambbo dieđut gávdnojit www.foreldreveiledning.dep.no

Mánáid- ja bearašdepartemeanta addá doaibmadoarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii.Guovddáš dutká ja ovdánahttá ee. máŋggakultuvrralaš servodaga mánáidsuodjalusa, ja guorahallá erenoamážit mánáidsuodjalusa sámi oktavuođain. 2003:s juolludii Mánáid- ja bearašdepartemeanta doarjaga Davvi-Norgga mánáidsuodjalusa ovddidanguovddážii, ráhkadit njeallje temágihppaga mánáidsuodjalusa birra sámi oktavuođas, maid vuođđo- ja joatkkaoahpu studeanttat ja mánáidsuodjalusbálvalusa bargit sáhttet atnit ávkin. Gihppagat gárvvistuvvojit 2004:s.

Sámedikki doarjaga vehkiin lea Sis-Finnmárkku bearašsuodjaluskantuvra čađahan prošeavtta Metodeutvikling og kompetanseheving i arbeid med par og familier med rusrelaterte problemer I Sápmi («Metodaovddideapmi ja gelbbolašvuođalokten sámi bárragottiid ja bearrašiid divššus geain leat gárrenmirkováttisvuođat»). Prošeakta lea dál loahpahuvvon, ja raporta lea válbmaneame. Dát prošeakta lea addán ávkkálaš dieđuid mat sáhttet adnot vuosttašbálvalusas, ja prošeavttas sáhttá leat ávki ja árvu maiddái eará kultuvrraide dákkár tabuaáššiid oktavuođas.

Kompetansetiltak for familievernet («Bearašsuodjalusa gelbbolašvuođadoaimmat») nammasaš raportta vuođul álggahuvvojit dađistaga iešguđet vuoruhuvvon doaibmabijut. Guovddáš áŋgiruššansuorgi lea nannet etnihkalaš unnitlogu bearrašiidda fálaldaga, dás maiddái fálaldaga sámi álbmogii.