2.4.1 Oahpponeavvoráhkadeapmi
Vai vuoigatvuođat sámegiel oahpahussii
galget šaddat duohtan, de ferte earret eará
oahpponeavvodilli buorránit mealgat. Oahpponeavvuid ráhkadeami ovddasvástádus
gullá lágádusaide
ja eará oahpponeavvobuvttadeddjiide, Sámedikki
rolla fas lea plánet, stivret prošeavtta bajitdási
ja juohkit ruđaid. Ruđaid leat juohkán
Sámi oahpponeavvuid ráhkadeami
strategalaš plána 2001–2005
vuođul,
muhto Sámediggi lea ožžon
unnit ekonomalaš resurssaid jahkásaččat
go maid plána eaktuda.
Oahpponeavvut davvisámegielas ja davvisámegillii
leat leamaš eanemusat vuoruhuvvon. Lea deaŧalaš
lasihit oahpponeavvobuvttadeami maiddái oarjel- ja
julevsámi skuvllaid ja mánáidgárddiid váste.
Danin berre lágádusaid ja eará
oahpponeavvoráhkadeddjiid ávžžuhit
bidjat návccaid oarjel-ja julevsámi
prošeavttaide. Galgá maiddái
dihtomielalaččat láhčit
sámi digitála oahpporesurssaid nannema ovdánahttima
maid sáhttá geavahit davvi-, julev-
ja oarjelsámi gáiddusoahpahusas.
Sámedikki stipeandaortnet sámi
studeanttaide geat váldet oahpponeavvopedagogihka
joatkkaoahpu, lea lasihan gelbbolaš oahpponeavvobuvttadeddjiid.
Dán sámediggeáigodagas
leat gárvvistuvvon 149 oahpponeavvu mat leat juohkásan čuovvovaččat: mánáidgárdi
13 oahpponeavvu, vuođđoskuvla davvisámegiella
62, vuođđoskuvla julevsámegiella
20, vuođđoskuvla oarjelsámigiella
9, joatkkaoahpahus 10, DGT 14 ja erenoamášpedagogihkka
21 oahpponeavvu. Sámedikkis leat 14 miljon ruvnno
várrejuvvon foanddas álggahuvvon
oahpponeavvuid gárvvisteapmái. Sámi oahpponeavvuid
2002–2005 strategalaš plána
geahčadeami oktavuođas áigu
Sámediggi álggahit doaibmabijuid
hoahpuhan dihte oahpponeavvoprošeavttaid gárvvisteami.
