Sámepolitihka birra

1.1 Oktiigeassu ja váldoprinsihpat

Ráđđehus atná iežas sámepolitihka deaŧalaš vuođusin ahte Norgga stáhta álgovuolggalaččat vuođđuduvvui guovtti álbmoga – sámiid ja dážaid – eanaguovllu ala, ja ahte goappašiid álbmogis lea seamma vuoigatvuohta ja seamma gáibádus beassat gárgedit iežas kultuvrra ja giela. Dát prinsihpalaš ovttaárvosašvuohta lea nannejuvvon Vuođđolága §:s 110a.

Sámit leat eamiálbmot dasgo leat adnojuvvon álgoálgosažžan ja dasgo surggiidit álbmogiin mat ásse eatnamis dalle go dálá stáhtaráját mearriduvvojedje, vrd. ILO-soahpamušain nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešmearrideaddji stáhtain, art. 1.

Ráđđehusa vuođđoprinsihppa lea ahte kultuvrralaš máŋggadáfotvuohta riggudahttá servodaga, ja ahte Norga lea riika gos lea sadji, ja vejolašvuohta, kultuvrralaš máŋggadáfotvuhtii. Iešguđetlágan joavkkuid gaskaneas árvvusatnin lea deaŧalaš vai sihke stuorraservodat ja báikkálaš servodagat sáhttet doaibmat. Oktasaš árvun fertejit leat demokratiija, dásseárvu, ovttasvásttolaš­vuohta 1 2

Áiggiid guhkkodahkii lei virggálaš politihkka ahte sámi giella ja sámi kultuvra galggai jávkat. Dálá politihka ulbmilin ii leat addit sámiide sierrasajádaga, muhto njulget ovddeš dáruiduhttinpolitihka heajos váikkuhusaid, oažžut duođalaš ovttalágan gieđahallama ja vuosttaldit vealaheami.

1.2 Sámi ja dáža historjá – historjja momeanttat

Kapihtal 2 válddaha hui oanehaččat muhtun sámiid historjjá sárgosiid 800-logus dálá áigái. Dáža ja sámi álbmoga gaskavuođat áiggiid čađa leat vuosttažettiin deattuhuvvon. Dáruiduhttinpolitihkka mii čađahuvvui badjel 100 jagi sullii 1800-logu gaskka­muttu rájes, lea dan oktavuođas.

1.3 Sámepolitihka rievttálaš vuođus

Norgalaš eiseválddit leat sihke álbmotrievtti ja riikkagottálaš 3 rievtti bokte geatnegahttojuvvon láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámi álbmotjoavku sáhttá váfistit 4 ja gárgedit 5 iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. Ráđđehusa juksanmearrin lea ahte Norga galgá ollašuhttit riikkagottálaš ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaidis sámi veahkadaga 6 hárrái. Riikkaidgaskasaš neavvut maidda Norga lea guorrasan čearddalaš veahádagaid 7 ja eamiálbmogiid hárrái, ja riikkagottálaš láhkamearrádusat main lea vásedin mearkkašupmi sámepolitihkkii, válddahuvvojit kapihttalis 3.

Eamiálbmogiid vuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš, mii galgá leat Guovda­geainnus, ja Sis-Finnmárkku duopmostuollu mii biddjojuvvo Detnui, máinnašuvvo maiddái kapihttalis.

1.4 Sámedikki váldi ja iešmearrideami doaba

Sámedikki bargo- ja váldeduovdda 8 ja Sámediggái válddi ja dahkamušaid sirdima prinsihpat válddahuvvojit dieđáhusas. Dasto válddahuvvojit dahkamušat maid sáhttá leat áigeguovdil sirdit Sámediggái.

Ráđđehus áigu evttohit nuppástuhttit sámelága vai Sámediggái addojuvvo fápmudus ieš mearridit láhkaásahusa Sámedikki válggaid bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid birra. Dát gusto ovdamearkan njuolggadusaid válgabiirriid, mandáhttajuogu ja sámi jienastuslogus čuožžuma eavttuid birra.

Iešmearrideapmi lea doaba mii lea máŋga jagi leamaš guovdil riikkaidgaskasaš eamiálbmotdigaštallamis – ja maiddái sámepolitihka digaštallamis, earret eará Sámedikki deaŧalaš politihkalaš rámmaáššegirjjiin. ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea lea maiddái bivdán Norgga raporteret sámiid dili birra iešmearrideami rievtti ektui. Sámedikki válddis ja iešmearrideami doahpagis ságaškuššojuvvo kapihttalis 4. Nannejuvvo ahte sámi iešmearrideami gárgedeapmi galgá dáhpáhuvvat riikkagottálaš rámmaráhkkanusa siskkabealde.

1.5 Sámedikki rolla stáhta, guovllu ja gieldda ektui

Sámediggi lea 1999 jahkedieđáhusastis bivdán ahte dikki rolla čielggaduvvo dárkileappot Sáme­dikki ja iešguđetlágan hálddahusdásiid ovddasvástádusgaskavuođa aiddostahttimiin. Sámediggi háliida ahte geahččaluvvojit ortnegat mo diggi galgá oassálastit fylkkaplánema bargui ja čađaheapmái. Sámediggi gáibida maiddái ahte gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus sámi áššiin ferte meroštallojuvvot čielgaseappot.

Kapihtal 5 válddaha departemeantta ráđđádallan- ja ságaškuššanmekanismmaid, ja dahkamuš- ja ovddasvástádusjuogu sámepolitihkas ja Sámedikki gaskavuođa báikkálaš ja guovlluguovdasaš 9 stivrendássái.

Ráđđehus oaivvilda ahte lea dárbu čielggadit dáid gažaldagaid ja hábmet iešguđetlágan vugiid mo Sámedikki boahttevaš váldi/dahkamušat, ja eará almmolaš orgánaid ovddasvástádus sámi áššiin, sáhttet čielggaduvvot. Iešguđetlágan molssaeavttut šaddet ságaškuššojuvvot Sámedikkiin.

Ráđđehus oaivvilda ahte dárbbašuvvo eanet informašuvdna ja nevvodeapmi almmolaš orgánaid geatnegasvuođaid birra sámi veahkadaga hárrái. Ráđđehus háliida danne eanet guovdilastit informašuvnna earret eará olmmošvuoigatvuođamearrádusaid birra main lea mearkkašupmi eamiálbmogiidda.

1.6 Oarjelsámit, nuortasámit/goltásámit ja julevsámit

Earret davvisámiid, mii lea stuorámus sámi joavku, gávdnojit maiddái unnit joavkkut sámiid gaskkas Norggas. Sii leat oarjelsámit, nuortasámit/goltásámit ja julevsámit. Dáid joavkkuin lea iešguđet suopman mii lea osohahkii hui earalágan go davvisámegiella.

Ráđđehus atná vuođusin ahte sámi kultuvra ovddasta máŋggadáfotvuođa ja ipmirda ahte unnit sámi joavkkuid muhtun dárbbuid sáhttá dušše ovddaldastit sierradoaibmabijuid bokte, ovda­mearkka dihtii giela, kultuvrra ja oahpu hárrái. Eiseválddit deattuhit danne oarjelsámegiela, nuortasámegiela/goltásámegiela ja julevsámegiela seailluheami ja gárgedeami.

1.7 Giella

Kapihtal 7 siskkilda eiseválddiid riikkaidgaskasaš ja riikkagottálaš geatnegasvuođaid sámi giela seailluheami ja gárgedeami hárrái. Gieskat čađahuvvon iskkadeami sullii 25 000 olbmo leat sámegielagat, nappo áddejit sártnodeami sámegillii. Veaháš badjel bealli sis máhttet maiddái lohkat sámegiela. Dát máksá ahte badjel 10 000 sámegielaga eai máhte lohkat ja čállit sámegiela. Lohkan- ja čállinoahpaheapmi sidjiide geat máhttet hállat sámegillii lea okta hástalus. Nubbi eará lea giellaoahpahanfálaldat buohkaide sidjiide geain lea sámi duogáš ja eai máhte lohkat, čállit eaige hállat giela.

Ráđđehus atná dettolažžan váfistit sáme- ja dárogielagiidda ovttaárvosaš bálvalusaddima servodagas. Guorahallamat čájehit ahte sámelága giellanjuolggadusat eai čuovvoluvvo doarvái bures. Ráđđehus áigu čađahit informašuvdnadoaibmabijuid dáid giellanjuolggadusaid birra. Ruđaid hálddaheapmi, mat addojuvvojit árvvoštusruhtan gielddaide main leat liigegolut guovttegielatvuođa geažil, sirdojuvvo Sámediggái. Gielddaide ja fylkkagielddaide galgá addojuvvot buhtadeapmi guovttegielatvuođa goluid ovddas. Ráđđehus áigu fuolahit ahte báikenammaláhka čuovvoluvvo, maiddái guovlluin mat leat olggobealde sámi giela hálddahanguovllu.

Stáhtalaš etáhtat galget váldit atnui prográmmagálvvuid mat dahket sámi čálamearkačohkiid geavaheami vejolažžan. Ráđđehusa interneahttasiidduin, ODIN, galgá álggahuvvot sámi giellaválljenvejolašvuohta.

1.8 Informašuvdna ja miellaguottut

Eiseválddiin leat maiddái geatnegasvuođat, riik­kaidgaskasaš šiehtadusaid ja riikkagottálaš láhkamearrádusaid mielde, dieđihit stuorraservodahkii sámi kultuvrra birra. Vaikko vel oaidnu sámi kultuvrra hárrái lea guhkit áigge positiiva guvlui gárgeduvvan, de lea liikká dárbbašlaš čađahit sihke oanehisáigge- ja guhkesáiggedoaibmabijuid mat vuosttaldit ja váidudit árbejuvvon negatiiva miellaguottuid sámiide ja sámi kultuvrii. Dán oktavuođas leat informašuvdna, oahpahus ja diehtogárge­deapmi guovdilis oasit. Molsašuvvi dieđihanbargu sámi ja máŋggakultuvrrat dilálašvuođaid birra lea danne áibbas dárbbašlaš. Ráhkaduvvot šaddet oahpahusávdnasat, sihke vuođđoskuvllas ja joatkka­skuvllas, mat leat hábmejuvvon nu ahte mielddisbuktet gaskaneas árvvusatnima, gierdevašvuođa ja áddejumi álbmotjoavkkuid gaskii. Ráđđehus áigu leat mielde duvdimin dáhpáhusguovddážiid 10 /institušuvnnaid báikkálaš servodagain mat sámi giela ja kultuvrra oainnálmahttet, gaskkustit ja doaimmahit.

1.9 Sámi mánáid ja nuoraid bajásšaddaneavttut

Sámi mánát ja nuorat eai leat ovttalágáš joavku, eai ássanbáikki eaige dovddiidusduogáža dáfus. Sámi mánáid ja nuoraid mánáid- ja nuoraidpolitihka hábmema ja čuovvoleami juksanmearrin ferte leat ráhkadit bajásšaddanbirrasiid mánáide gos sámi ja dáža kultuvrras nu guhkás go vejolaš lea okta árvu ja gos dat adnojuvvojit ovttaárvosažžan. Ráđđehus áigu váfistit ahte Mánáidáittardeaddji oažžu sámi giela ja kultuvrra gelbbolašvuođa.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta ja Sámediggi áigot 2001 mielde olggosaddit gihppaga mii čájeha oppalašgeahčaldaga iešguđetlágan fálaldagaid hárrái sámi mánáide ja nuoraide.

Sámi mánáidgárddiid lohku lea lassánan sakka maŋimuš jagiid. Statistihkalaš čuvgehusat sámi mánáidgárddiid birra dárbbašuvvojit. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu, ovttasbarggus Sáme­dikkiin, árvvoštallat vejolaš guorahallama sámi váhnemiid mánáidgárdedárbbu birra. Hástalussan lea váfistit sámi giellagelbbolaš bargiid bestema 11 mánáigárddiide. Ráđđehus áigu danne čielggadit mánáidgárdesuorggi lasse- ja joatkkaoahppodoaibmabijuid. Sámi mánáidgárddit dárbbašit informašuvnna, nevvodeami ja dovddiiduslonohallama 12 .

Ain lea dárbu nannet gelbbolašvuođa ja ovttaiduhttit sámi perspektiivva mánáidsuodjalussii. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu fuolahit ahte bajásčuvgehusávdnasat fuolaheaddji- ja bajásgeassirolla birra jorgaluvvojit váhnemiidda ja dearvvasdivššahagaid atnui.

1.10 Oahppu

Skuvllas lea deaŧalaš rolla barggadettiin nannet ja gárgedit sámi kultuvrra ja servodateallima. Duođalaš dásseárvvu deastta hárrái lea deaŧalaš ahte sámi ohppiid oahpaheapmi dáhpáhuvvá oktasašskuvlla rámmaid siskkabealde. Doaibmi guovttegielatvuohta ja guovttekultuvrrat gelbbolašvuohta lea ovdehussan dasa ahte sámit sáhttet árjjálaččat oassálastit servodahkii. Sámi ohp­piide lea deaŧalaš ahte sin oahppu dáhpáhuvvá nu ahte oktasaš vuđđosa alde eai sáhte ohppiid dohkálašvuođat eahpiduvvot norgalaš servodagas.

Sámi oahppaneavvogárgedeapmi galgá siskkildit mánáidgárddiid, vuođđoskuvlla, joatkkaskuvlla ja erenoamášpedagogalaš oahppaneavvuid. Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta oažžu gelbbolaš almmolaš institušuvnna stivret skuvlalágádusa IKT:a vuoruheami sámi oahpaheamis.

Sámi oahppaplánadagus 10-jagi vuođđoskuvlla várás ásahuvvui 1997 (O97). Báikkálaš barggu nevvodangihpa O97 Sámi – Searvevuohta ja heiveheapmi várás gárvána Oahppanguovddážis 2001 mielde. Sámi allaskuvla lea ožžon bargun árvvoštallat O97 ásaheami. Raporta gárvána 2003.

Ráđđehus áigu árvvoštallat doaibmabijuid mat nannejit sámi joatkkaskuvllaid boahtteáiggi. Váldojuksanemearri lea bisuhit ja gárgedit skuvllaid fágalaš gelbbolašvuođa ja váfistit dohkálaš veahkkevárreávkkástallama áiggi vuollái.

Ráđđehus háliida dahkat govdes guorahallama sámi oahpu ja dutkama hárrái, sihke Sámi allaskuvllas ja eará institušuvnnain iešguđet dásis. Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta máhccá Stuorradiggái dáinna dárkileappot heivvolaš hámis.

Gažaldagat sámi oahpaheaddjeoahpu birra ja dat mat leat evttohuvvon NA— 2000: 3, gieđahallojuvvojit sierra kapihttalis oahpaheaddjeoahppodieđáhusas 2002. 2002 rájes oažžu Stáhta oahppokantuvra Davvi-Trøndelágas guokte lohkanvirggi juohke jagi mat juolluduvvojit oahpaheddjiide geat váldet oarjelsámegiela joatkkaoahpu ja ožžot čatnanáiggi skuvllain main oahpahuvvo oarjelsámegiella.

Ráđđehus áigu veahkehit ain DjO-árjjaide 13 dán suorggis, erenoamážit dasa mii gusto sámi servodatdilálašvuođaide ođđa áiggis, miellaguottuide sámiide ja sámi kultuvrii, ja sámi gillii ja informašuvdnii. Bestenbargu sámi dutkamii jotkojuvvo.

1.11 Dearvvasvuođa- ja sosiálasuorgi

Ráđđehusa juksanmearrin lea ahte buohkaide galget leat dásseárvosaš dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusat beroškeahttá gielalaš ja kultuvrralaš duogážis. Dát ovdeha árjjálaš politihka sámegielalaš ja kultuvrralaš perspektiivva laktima hárrái bálvalusaide.

Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta lea 1997 rájes juohkán ruđaid NOU 1995: 6 Samisk helse- og sosialplan (Sámi dearvvasvuođa- ja sosiálaplána) čuovvoleapmái. Ruđat geavahuvvojit eanaš gárgedandoaibmabijuide maid ulbmilin lea heivehit bálvalusfálaldagaid sámi geavaheddjiid dárbbuide, bargiide oahpahit sámi giela ja kulturáddejumi, ja dulkabálvalussii. 2001 álggahuvvo sámi dearvvasvuođadutkama guovddáš Kárášjohkii. Guovddáš čadnojuvvo Romssa universitehttii. [Ráđđehus mearridii geassemánus 2001 Norgga sámi veahkadaga dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaide doaibmaplána.]

Ráđđehus bivdá Sámedikki nammadit sámi dearvvasvuođagažaldagaid ráđi. Ráđđi galgá buktit cealkámušaid dearvvasvuođagažaldagaid birra oppalaččat ja addit ráđiid guovlluguovdasaš dearvvasvuođalágádusaide sin plánabarggu hárrái. Sámedikki hálddahus nannejuvvo ovttain bissovaš virggiin mii galgá bargat dearvvasvuođa- ja sosiálaáššiiguin.

1.12 Kultuvra ja girku

Ráđđehusa prinsihppan lea ahte dálá sámi kulturviesuide galgá váfistuvvot duhtadahtti doaibmaruhtadeapmi ovdal go ođđa investeremat dahkkojuvvojit. Kultuvradepartemeanta áigu ráhkadit riikkagottálaš kulturviesuid ja jahkeduhátbáikkiid investerenplána mii biddjojuvvo ovdan Stuorradiggái 2002.

Áigumuššan lea gárgedit sámi arkiiva-, informašuvdna- ja dokumentašuvdnaguovddáža man vuolggasadjin lea dálá Sámi Arkiiva.

Norgalaš filbmainstituhtta lea 2000 rájes álggahan bissovaš doarjjaortnega sámi filbmabuvttadeapmái.

Sámi girkoeallin galgá leat lunddolaš ja ovttaiduhttojuvvon oassi Norgga girkoeallimis muđui. Biibbalteavsttaid ja eará ávdnasiid jorgalanbargu sámegillii lea deaŧalaš veahkkin dán juksanmeari ollašuhttimii. Seamma gusto girku liturgiijaid heivehanbargui sámi gillii ja musihkkii, erenoamážit julev- ja oarjelsámi guovlluin. Sámegiela oahpaheapmi girkolaš oahpus lea deaŧalaš árjasuorgi báhpasuohkaniin mat leat sámi giellalága hálddahanguovllus.

1.13 Biras-, ealáhus- ja boaittobealpolitihka bajit prinsihpat

Ráđđehus háliida ain veahkehit ealáhuseallima ođasmahttit ja nuppástuhttit, maiddái guovlluin gos ásset sámit. Ealáhuspolitihka juksanmearri lea dahkat norgalaš ealáhuseallima árvoloktennávccaid nu stuorisin go vejolaš. Dat gáibida maiddái ahte almmolaš árjjat, sihke riikkagottálaš ja guovlluguovdasaš ja báikkálaš dásis, biddjojuvvojit gárgedit gilvonávccalaš ja gánnáhahtti fitnodagaid ja ealáhusaid main leat buorit árvoloktenveajut. Gánnáhahtti ja gilvonávccalaš ealáhuseallin lea mearrideaddjin ássamii ja eallinfámolaš servodagaid gárgedeapmái boaittobealeguovlluin. Deaŧalaš lea gárgedit ealáhuspolitihka mii lea heivehuvvon sámi ássanguovlluide, earret eará danne go árbevirolaš sámi ealáhusat ja sámi kultuvra sakka leat čatnašuvvan boaittobealguovlluide. Sámediggi lea, ja galgá leat, sámi ássanguovlluid biras-, ealáhus- ja boaittobealpolitihka deaŧalaš oassádalli 14 ja vuođusháhkki 15 .

Ráđđehus áigu veahkehit bidjat doibmii pro­jeavttaid mat galget kártet árbevirolaš dieđu ja máhtu luonddu, ekologiija ja geavahanvugiid birra.

1.14 Ealáhusgárgedeapmi ja eallindilit guovlluin gos lea sámi veahkadat

Árbevirolaččat lea sámi guovlluin leamaš ealáhusdoaibma mii lea vuođđuduvvan vuođđobuvttadeapmái (guolásteapmái, meahcásteapmái, boazodollui ja eanadollui). Valljodatvárredilli ja deatta luondduvuđđosii dahket mearkkašahtti hástalusaid vuođđubuvttadeapmái.

Dárbu lea gárgedit molssaevttolaš ealáhusvugiid, váfistit barggahusa ja ássama sámi guovlluin, ja bisuhit ja gárgedit ealli sámi giela ja kultuvrra.

Boazodoallu mearkkaša olu sámi ássama, kultuvrra ja giela seailluheapmái ja gárgedeapmái. Boazodoalus leat stuorra hástalusat sihke boraspiriid, guohtunvuđđosa, areálasisabahkkemiid ja maŋásmanni ekonomiija hárrái. Ráđđehus áigu čuovvolit Finnmárkku guohtunvalljodatváriid juogadeami vai boazodoalloorohagaide váfistuvvo buoret dássedeaddu áigodatguohtumiid gaskkas. Stáhta luonddubearráigeahču aiddoálggahuvvon bivdojoavku galgá, go leat stuorra boazomasut, sáhttit biddjojuvvot vahátelliid goddit vai šaddá nu bevttolaš ja mearrediđolaš bivdu go vejolaš. Ráđđehus attii 2001 Stuorradiggái viiddiduvvon bajásčuvgehusa boazodoalu dálá dilis stuorradiggeproposišuvnnas dán jagáš boazodoallošiehtadusa birra. Stáhtalaš lávdegoddi man dahkamuššan lea guorahallat boazodoallolága ja mearrádusaid mat gustojit boazodoalu stivremii ja hálddaheapmái ja ealáhusa siskkáldaš dilálašvuođaid ásahallamii 16 , attii árvalusas njukčamánu 15. 2001. Ráđđehus áigu bidjat ovdan NA—:a dán guorahallama birra 2001.

Guolásteapmi, dávjá lotnolassii eará ealáhusaiguin, lea guovdilis oassi sámi kultuvrras. Ráđđehus háliida ahte vuoigatvuođat, ja vejolašvuođat, ealihit iežas guolástemiin – vejolaččat lotnolassii eará ealáhusaiguin – váfistuvvojit. Ráđđehus háliida ahte guolástusaid rámma­eavttut galget addit vuđđosa elešis báikkálaš servodagaide. Dát gusto maiddái guolásteapmái sámi ássanguovlluin. Sámi guolástuslávdegotti (Gregussenlávdegotti) árvalus lea leamaš gulaskuddamis ja lea dál Guolástusdepartemeantta gieđahallamis. Sámedikki álgaga mielde lea ráđđehus gulahallamin Sámedikkiin galgetgo geahččaluvvot riikkagottálaš hálddahanortnegat mat leat báikkálaččat heivehuvvon vai fitnašuvvá positiiva ja dássidis ealáhusgárgedeapmi sámi riddo- ja vuotnaguovlluide. Vuoigatvuođalaččat ja báikkálaš servodagat ožžot stuorát ovddasvástádusa luossabivddu hálddaheamis, seammás go Sámediggi váldojuvvo mielde luossahálddaheapmái daid guovlluin gos lea sámi ássan.

Buvttadahkkit 17 nugo dálkkádat, valljodatvárre- ja areálavuođus, ja árbevierru ja geográfalaš sajusteapmi, leat dahkan ahte lotnolasealáhusain lea stuo-rát rolla sámi ássanguovlluin go eanaš dáža ássanguovlluin. Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte lotnolasealáhusaid rámmaeavttut heivehuvvojit sámi dárbbuide ja ahte ain galget dilálašvuođat láhččojuvvot lotnolasdoaluide guovlluide gos lea sámi veahkadat. Doarjja lotnolasealáhusaide, ja dáid gárgedeapmi, berre leat Sámi ovddidan­foandda vásedin ovddasvástádus. Ráđđehus háliida atnit deastta eanadoalus sámi guovlluid lotnolas­ealáhussan, dasgo eanadoallu lea hui mávssolaš daid guovlluin.

Ráđđehus áigu guorahallat minerálaláhkamearrádusaid ja sámi vuoigatvuođaid ođđa minerálalága evttohusa árvvoštaladettiin (Ot. prp. nr. 35 (1998–99) Om lov om erverv av og drift av mineralressurser (od. prp. nr. 35 (1998–99) Lága birra minerálavalljodatváriid háhkama ja doaimma hárrái).

Ráđđehus atná ahte sámi guovlluid mátkeeallinealáhusas lea mearkkašahtti vejolašvuođat ovdánit ja gárgeduvvat. Sámi mátkeeallin ferte hábmejuvvot báikkálaš servodagaid eavttuid ja báikegottiid ovdehusaid mielde. Seammás lea deaŧalaš ahte almmolaš árjjat veahkehit láhčit mátkeeallin­ealáhusaide lasihuvvon árvoloktema ja gánnáhahttivuođa, prinsihpaid mielde mat leat adnojuvvon vuođđun st.meld. nr. 15 (1999–2000) Lønnsomme og konkurransedyktige reiselivsnæringer (Gánnáhahtti ja gilvonávccalaš mátkeeallinealáhusat).

Ráđđehus dáhttu ahte buohkat galget sáhttit oassálastit diehtoservodahkii. Dát oaivvilda ahte sámi guovlluin galgá maiddái leat beassanvuohta govdabáddekommunikašuvdnii.

Ráđđehus lea plánemin sámi huksenvieruid ovddeš barggu čuovvoleami 2002–2003, ee. davvi-skandinavialaš ovttasbargun mas maiddái sámit oarjelsámeguovllus berrejit leat mielde.

1.15 Areálahálddaheapmi guovlluin gossámit ásset

Plánaproseassaid čielggasmahttin ja čavges geatnegasvuohta plánaeiseválddiide láhčit dilálašvuođaid sámi orgánaide ja organisašuvnnaid ja sámi veahkadaga oassálastimii leat sámi kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima luondduvuđđosa váfisteami deaŧalaš ovdehusat. Maiddái lea deaŧalaš gárgedit bajit sámi biras- ja areálapolitihka vuolásguvlui plánavuogádagas. Ráđđehus áigu láhčit dilálašvuođaid nu ahte Sámediggi oažžu eanet ovddahas saji areálaplánaproseassaide.

Plánaláhkalávdegotti vuosttas raporttas, NOU 2001: 7, «Bedre kommunal og regional planlegging etter plan- og bygningsloven» (Buoret gielddalaš ja guovlluguovdasaš plánen plána- ja huksenlága mielde), lea areálageavahankategoriija eanadoallo-, luonddu- ja olgodaddanguovllut čielggaduvvon nu ahte boazodoalu vásedin guovllut sáhttet váfistuvvot láhkanannema bokte. Sámi kultuvrra ja ealáhusa luondduvuođus galgá leat plánema deaŧalaš ulbmilin.

Ráđđehus áiggošii ráhkadit riikkapolitihkalaš njuolggadusaid vai gaskkustuvvojit sámi beroštusat plánabarggus plána- ja huksenlága mielde. Sámediggái bajásčuvgejuvvo barggu birra ja Sámediggi galgá beassat oassálastit.

Guovlluin gos boazodoallu ja militearalaš doaimmat leat bálddalaga, berre ráđđehusa oaivila mielde dáidu ja dáhttu čájehit máškitvuođa ja bisuhit gulahallama leat váldohástalussan goappašiid áššeoasálažžii vai areálariiddut eastaduvvojit.

1.16 Davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš ovttasbargu

Ovttasbargu riikkarájáid rastá lea erenoamáš deaŧalaš sámiide, dasgo sii ásset njealji stáhtas. Deaŧalaš lea ahte Sámedikki váikkuhanfápmu ja gelbbolašvuohta geavahuvvo davviriikkalaš ja riikkaidgaskasaš oktavuođain. Ráđđehus atná dettolažžan ahte riikkaidgaskasaš eamiál­bmotgažaldagat ságaškuššojuvvojit ráđđehusa ja eamiálbmotovddasteddjiid lagas ovttasdoaibmamis. Norgga miellaguottut riikkaidgaskasaš eamiálbmotgažaldagaide fertejit hábmejuvvot lagas ovttasbarggus Sámedikkiin. Sakka dettolažžan adnojuvvo ahte Sámediggi, mađe mielde lea vejolaš, galgá ovddastuvvot riikkaidgaskasaš oktavuođain gos eamiálbmotgažaldagat loktejuvvojit áššin. Ráđđehus áigu, ovttasráđiid Sámedikkiin, ráhkadit meannudanvugiid 18 ja hámádagaid 19 ráđđádallamiidda riikkaidgaskasaš eamiálbmotbarggu dihtii ON:s ja ILO:s. Olgoriikkadeparte­meantta bargojoavku galgá, ovttasbarggus Sámedikkiin, ráhkadit dárbbašlaš hámádagaid ja dagaldusaid 20 Sámedikki ja Olgoriikkadepartemeantta ovttasbargui.

1.17 Sámepolitihka bálddalastin

Ráđđehus háliida čađahit bálddalastojuvvon 21 ja njuolgguslaš 22 sámepolitihka. Stáhtalaš sámepolitihkka sámiid hárrái galgá nu olu go vejolaš vuođđuduvvat sámiid iežaset eavttuide. Ráđđehus áigu álggahit jeavddalaš čoahkkimiid politihkalaš ja hálddahuslaš dásis guoskevaš departemeanttaid ja Sámedikki gaskii. Ráđđehus áigu ráhkadit oaivadusa departemeanttaide sámi áššiid barggu várás. Nevvodeami juksanmearrin lea váfistit ahte adnojuvvo deasta sámi beroštusain guovddášhálddahusa politihkkahábmemis ja áššegieđahallamis. Ráđđehusa sámi áššiid bálddalastin galgá árvvoštallojuvvot.