Sámepolitihka birra

3.1 Riektevuođus – manne sierra eamiálbmotriekti?

Sámit leat dohkkehuvvon eamiálbmogin Norggas. Ii gávdno almmatge makkárge oppalaš, riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon eamiálbmogiid meroštallan 1 . ILO-soahpamuš nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešstivrejeaddji stáhtain, sisdoallá almmatge artihkkalis 1b eamiálbmogiid meroštallama, mii maiddái geavahuvvo dán dieđáhusas:

Eamiálbmogiid meroštallan ILO-soahpamušas nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra iešstivrejeaddji stáhtain lea álbmotrievttálaččat geatnegahtti maiddái Norgii dan duovdagis man konvenšuvdna gokčá. Alimusrievtti duomu 21.6.2001 mielde celkojuvvo ahte ILO-soahpamuš nr. 169, art. 1, eahpitkeahttá addá sámiide stáhtusa eamiálbmogin Norggas, maiddái máttasámi guovllus.

Norgalaš eiseválddit leat, sihke álbmotirevtti ja riikkagottálaš rievtti bokte, geatnegahttojuvvon láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámi álbmotjoavku sáhttá seailluhit ja gárgedit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. Erenoamáš riektestandárddat leat gárgeduvvon riikkaidgaskasaččat vai eamiálbmogiid eallinvuohki ja kultuvra váfistuvvo ja gárgeduvvo. Dát gáredeapmi oidno maiddái norgalaš láhkamearrádusain. Ráđđehus ulbmilin lea ahte Norga galgá deavdit buot riikkagottálaš ja riikkaidgaskasaš rievttálaš geatnegasvuođaidis sámi veahkadaga guovdu. Dát rievttálaš geatnegasvuođat leat guovdilis oassin ráđđehusa sámepolitihka vuđđosis. Vuoigatvuođaid háhku 2 lea váfistit ahte dat mii lea erenoamáš sámi álbmotjovkui, nugo giella ja kultuvra, galgá sáhttit váfistuvvot ja gárgeduvvot sámiid iežaset eavttuid mielde. Guovdilis juksanmearrin lea maiddái ahte sámit ožžot ovttaárvosašvuođa eanádatveahkadagain servodatbálvalusaid ja eallindiliid dáfus.

Mihtilmassan eamiálbmogiidda lea ahte sii eai leat ráđđejeaddji álbmot stuorát servodagas mas sii leat oassin. Danne buhtes eanetlohkodemokratiija ii dárbbaš áimmahuššat veahádatberoštusaid. Danne leat mekanismmat mat váfistit veahádagaid vuoigatvuođaid dárbbašlaččat vai ožžojuvvo duođalaš demokratiija mii váfista mieldemearrideami ja váikkuhanfámu maiddái veahádagaide. Eamiálbmogat eai leat veahádagat buot riikkain. Máŋgga stáhtas, nugo Bolivias ja Guatemalas, dahket sii mearkkašahtti eanetlogu veahkadagas.

Nubbi eará oktasašsárggus eatnat eamiálbmogiidda lea ahte sin kultuvrra leat ovdalis guovddáš eiseválddit suoli geahččalan bilidit, ja ahte eamiálbmogat leat uhkiduvvon guhkilmas assimilašuvdnapolitihkain. Dát lea maiddái dovdomearkan sámiide Norggas. 1800-logus meroštallojuvvojedje sámit amas álbmotčeardan – ja gohčoduvvojedje dávjá olbmuidvuođakeahtes luođuvájaldeaddjin. Sosiáldarwinisttalaš jurddašeapmi lei maiddái mielde dagaheamen nállevealaheaddji miellaguottuid ja govahallamiid rásahierarkiija birra. Dát jurddašeapmi lei mielde báidnimin dan politihka man almmolaš eiseválddit čađahedje, vrd. kap. 2.

Ii leat doarvái julggaštit ahte olggušteaddji ja assimilerejeaddji politihkka lea loahpahuvvon. Maŋŋilváikkuhusat badjelgeahčči miellaguottuid hámis sáhttet darvánit guhkes áigái. Danne lea dárbbašlaš positiiva doaibmabijuiguin divvut diekkár politihka guhkesáiggeváikkuhusaid. Árjjálaš dagut stáhta bealis sáhttet máŋgii leat dárbbašlaččat divvut vahágiid mat kultuvrii ja gillii leat dagahuvvon, ja dahkat vuđđosa gielalaš ja kultuvrralaš ođđasisvirkkosmahttimii.

Eamiálbmogiid vuoigatvuođat lea suodjaluvvon sihke riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain maidda Norga lea guorrasan, ja norgalaš lága mearrádusain. Olmmošvuoigatvuođakonvenšuvnnaid erenoamášvuohta lea ahte dat addet stáhtaide geatnegasvuođaid oktagasaid hárrái stáhtaid jurisdikšuvnna/territoriija 3 siskkabealde. Ieš konvenšuvnnaid čađaheapmi lea biddjouvvon stáhtaide alcceset. Oppamáilmmálaš olmmošvuoigatvuođat gustojit buohkaide, maiddái eamiálbmogiidda ja veahádagaide. Lassin gávdnojit vuoigatvuođat mat dušše gustojit veahádagaide ja/dahje eamiálbmogiidda.