Sámepolitihka birra

5.1 Departemeanttaid ráđđádallan- ja ságaškuššanmekanismmat Sámedikkiin

Álggahuvvon leat bissovaš čoahkkimat politihkalaš dásis Sámedikki budjeahta hárrái Sámedikki ja Gielda- ja guovlodepartemeantta , ja muhtun eará departemeanttaid gaskkas, ovdal ráđđehusa vuosttas jahkásaš budjeahttakonfereanssa. Gielda- ja guovlodepartemeanttas, mii lea sámi áššiid bálddalastindepartemeanta, leat jeavddalaš čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja hálddashuslaš dásis. Lassin leat departemeanttas čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiid birra dárbbu mielde. Gielda- ja guovlodepartemeanta oassálastá maiddái dávjá eará departemeanttaid čoahkkimiidda Sámedikkiin, sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis. Sámedikki hálddahuslaš jođihangoddi oassálastá jahkásaš etáhttajođiheaddjikonferensii.

Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanttas ja Sámedikkis leat čoahkkimat politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra. Departemeanta ja Sámediggi leat soahpan čađahit njeallje bissovaš ovttasbargočoahkkima juohke jagi. Ulbmilin lea nannet ovttasbarggu ráđđehusa ja Sámedikki gaskkas dearvvasvuođa- ja sosiálaáššiin mat gusket sámi veahkadahkii. Muđui lea jeavddalaš oktavuohta Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeantta ja Sámedikki hálddahusa gaskkas, ee. jahkásaš juolludusgirjjiid oktavuođas.

Mánáid- ja bearašdepartemeanttas lea čoahkkin Sámedikkiin sámi mánáidgárdegažaldagaid birra guktii jagis. Sámedikki loahpahuvvon mánáid- ja nuoraidprojeavtta oktavuođas dollojuvvojedje máŋga oktavuođačoahkkima departemeanttain. —oahkkimat galget dollojuvvot maiddái projeavtta čuovvoleamis. Departemeanttas leat jahkásaš budjeahttačoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis. Mánáid- ja bearašdepartameanta háliida lagat ja jeavddalaččat ovttasbarggu Sámedikkiin dál go mánáid- ja nuoraidpolitihkka lea laktojuvvon Sámedikki bargo- ja politihkkaduovdagiidda. Departemeanta háliida maiddái ovttasbargat Sámedikkiin gárgedit dagaldusaid sámi mánáid ja nuoraid buktin evttohusaid hárrái sámi mánáid- ja nuoraidpolitihka viidáset gárgedeapmái, guovddášlaččat ja báikkálaččat. Departemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin ain arvvosmahttit gielddaid ovddidit gielddaid fálaldagaid gárgedeami mat nannejit sámi mánáid ja nuoraid identitehta ja gullevašvuođa sámi servodahkii.

Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin sihke politihkalaš ja hálddahuslaš dásis áigeguovdilis oahpahanáššiid ja budjeahta birra. Stáhtalaš oahppohálddahusas leat jeavddalaš čoahkkimat (7–8 jahkásaččat). Sámedikki hálddahus oassálastá dáid čoahkkimiidda. Dáid čoahkkimiid oktavuođas leat čoahkkimat sámi oahpahansáššiid birra sullii 5 geardde jagis, maidda departemeanta, Sámediggi, 5 davimus oahppodirektora ja Oahppanguovddáš oassálastet. Našuvnnalaš koordinerenjoavkkus SAMTAK (bálddalastin- ja gelbbolašvuođaloktenprojeakta skuvlajođiheddjiide ja PP-bálvalussii) leat čoahkkimat 3–4 geardde jagis.

Eanadoallodepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra politihkalaš dásis. Lassin lea departemeanttas oktavuohta Sámedikkiin áššegieđahallidásis eaŋkiláššiin. Boazodoalu váldošiehtadusas, dahkkojuvvon guovvamánu 26. 1993 Stáhta, Eanadoallodepartemeantta bokte, ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi gaskkas lea Sámediggái addojuvvon doaibmevaš politihkalaš rolla. Sámedikkis lea dáid maŋimuš jagiid leamaš dárkojeaddjistáhtus 1 stáhta bealde jahkásaš boazodoallošiehtadallamiin. Maŋŋil go áššeoasálaččat leat soahpan loahpalaš šiehtadusevttohusa hárrái, de sáddejuvvo evttohus Stuorradiggái ealáhuskomitea gieđahallamii. Sámediggái galgá addojuvvot vejolašvuohta cealkit boazodoallošiehtadusa birra ovdal go dat gieđahallojuvvo Stuorradikkis. Dat dáhpáhuvvá nu ahte komitea sádde proposišuvnna Sámediggái cealkámuša várás. Komitea sáhttá diekkár bargovugiin váldit mielde vejolaš kommeanttaid Sámedikkis, ovdal go árvalus ovddiduvvo Stuorradiggái.

Guolástusdepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš dásis guktii jagis, main eaŋkiláššit ja budjeahtta váldojuvvo ovdan. Sámediggi lea maiddái departemeantta gonagasreabbá hálddaheami bargojoavkkus mielde.

Kultuvradepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin politihkalaš ja ámmátdásis main budjeahtta ja eará áššit váldojuvvojit ovdan. Sámediggi lea sávvan ahte oktavuohta hálddahuslaš dásis ferte gárgeduvvot ja buorránit. Guokte bissovaš jahkásaš čoahkkima lea šihttojuvvon politihkalaš dásis kulturministara ja sámediggepresideantta gaskkas.

Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegoddi álggahuvvui 1994. Kultuvradepartemeanta, Gielda- ja guovlodepartemeanta, Norgga kulturráđđi ja Sámi kulturráđđi leat ovddastuvvon lávdegottis, man Kultuvradepartemeantta ovddasteaddji jođiha. Lávdegottis leat dábálaččat leamaš golbmanjeallje čoahkkima jahkái ja dat lea doaibman oktavuođalađasin norgalaš eiseválddiid ja sámi institušuvnnaid gaskkas main lea ovddasvástádus kulturduovdagis. Sierra orgána mii bisuha dán oktavuođa sáhttá almmatge muhtumin orrut hálddahuslaččat dárbbašmeahttun ja ájihahtti. Danne ráđđehus oaivvilda ahte Oktavuođalávdegoddi loahpahuvvo dálá hámis. Kultuvradepartemeanta háliida lagas oktavuođa sámi orgánaiguin kulturduovdagis. Dat dahká vuđđosa nu geahppa áššegieđahallamii go vejolaš ja diekkár oktavuohta sáhttá veahkehit váfistit nu buori gieđahallama go vejolaš sámi kulturáššiide. Kultuvradepartemeanta áigu ovttasbargat Sámedikkiin vai váfistuvvo lagas oktavuođa bisuheapmi mii lea sajáiduvvan guovddášhálddahusa ja sámi kultureallima ovddasteddjiid gaskii.

Birasgáhttendepartemeanttas leat čoahkkimat Sámedikkiin budjeahta ja eará politihkalaš áššiid birra. Departemeanttas leat maiddái jahkásaš oktavođačoahkkimat hálddahuslaš dásis biras- ja kultursuodjalusáššiid birra. Sámedikki Báikkálaš Agenda 21-projeavtta (1999–2001) projeaktaáigodagas lea leamaš dávjes oktavuohta hálddahuslaš dásis Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskkas. Sámi kulturmuitoráđi huksenmuttus lea Riikkaantikvára deaŧalaš oktavuođalađas. Sámediggi lea mielde Plánaláhkalávdegotti refereansajoavkkus.

Justiisadepartemeanttas ja Sámedikkis leat leamaš čoahkkimat Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu birra politihkalaš dásis. Dát gusto sihke ođđa lávdegotti nammadeapmái máddelis Finnmárkku ja lávdegotti barggu čuovvoleapmái Finnmárkkus. Plánejuvvo dialoga 2 Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkain Sámi vuoigatvuođalávdegotti oassečielggadeami NOU 1997: 4 Sámi kultuvrra luondduvuođus čuovvoleami birra.

Lassin čoahkkimiidda Olgoriikkadepartemeanttain politihkalaš dásis budjeahta ja eará áššiid birra lea Sámediggi mielde Olgoriikkadepartemantta ráđđeaddi lávdegottis olmmošvuoigatvuođaid hárrái ja departemeantta bargojoavkkus riikkaidgaskasaš eamiálbmotlogijagi hárrái (1995–2004). Olgoriikkadepartemeantta ráđđeaddi lávdegottis leat eiseválddiid, ealáhuseallin- ja fágaorganisašuvnnaid, eaktodáhtolaš organisašuvnnaid ja politihkalaš bellodagaid miellahtut. Bargojoavkkus leat, lassin Olgoriikkadepartementii ja Sámediggái, Gielda- ja guovlodepartemeanta ja NORAD. Sámediggi bovdejuvvo maiddái oassálastit norgalaš sáttagottiide ON-čoahkkimiidda mat gieđahallet eamiálbmotgažaldagaid, ja addit evttohusaid diekkár čoahkkimiid válmmaštettiin. Sámediggi oassálastá maiddái norgalaš sáttegoddái Arktalaš Ráđi barggus, vrd. kapihttaliin 16. Prográmmas Eamiálbmogat veahkis daddjojuvvo ahte Sámediggi galgá váldojuvvot mielde. Dát lea iešguđet sivas maŋŋonan. Olgoriikkadepartemeanta áigu veahkehit dán ovttasbarggu doaibmagoahtit.

Eará departemeanttain leat čoahkkimat Sámedikkiin eaŋkiláššiin dárbbu mielde. Stáhtaministtar deaivvada njealji davimus fylkkasátnejođiheddjiin ja Sámediggepresideanttain oktanaga oktii jagis. Dáid čoahkkimiin váldojuvvojit riikkaoasi áigeguovdilis fáttát ja čuolbmabidjamat ovdan. —oahkkimiidda oassálastet maiddái fágastáhtaráđit fáttáid mielde mat váldojuvvojit ovdan.

5.1.1 Oktavuohta Sámedikki ja departemeanttaid vuollálas etáhtaid gaskkas

Luondduhálddahandirektoráhtas lea oktavuohta Sámedikkiin guovdilis boraspirelávdegotti bokte ja anadroma (guolit mat ellet sihke sálte- ja sáivačázis) luossaguliid ovttasbargoráđis, mas Sámediggi lea mielde. Sámediggi ovttasbargá dávjá direktoráhtain eaŋkiláššiin.

Guolástusdirektoráhta oktavuohta Sámedikkiin lea kanaliserejuvvon guliid riikkagottálaš regulerenráđi ja riikkagottálaš riddonjuorjjoráđi bokte.

Sámediggi oassálastá njelljii jagis Riikkaantikvára fágalaš oktavuođalávdegoddái. Dasto oassálastá Sámediggi Riikkaantikvára jahkásaš riikkačoahkkanemiide ja jahkásaš kulturmuitokonferensii. Lassin lea dávjes oktavuohta eaŋkiláššiin. Sámediggi juohká jahkásaččat ruđaid Riikkaantikvára beales.

Ovttasbargu Sámedikki ja Norgga kulturráđi gaskkas lea doaibman sihke Sámi kulturgažaldagaid oktavuođalávdegotti bokte ja njuolga Sámi kulturráđi ja Norgga kulturráđi gaskkas.

5.1.2 Sámedikki gaskavuohta Ráđđehusadvokáhttii

Ráđđehusadvokáhta váldodahkamušat lea diggeáššiid vuodjit stáhtainstitušuvnnaid beales, addit cealkámušaid ja smiehttamušaid rievttálaš gažaldagain ja dihto muddui veahkehit hálddahusa šiehtadallamiin. Sámediggi lea jearran mo Sámediggi sáhttá geavahit Ráđđehusadvokáhta. Dán duogážin lea ahte Sámediggi 1999 bivddii Ráđđehusadvokáhta Sámedikki beales árvvoštallat stevdnet Statskog SF:a (Stáhtavuovddit SF) vai oažžu Finnmárkku Eanavuovdinstivrra mearrádusa addit doaibmalobi luonddugeađggi roggamii Riebanváris ja Náranašas Guovdageainnus, ja Statskog SF:a mearrádusaid váidalusáššiin, celkojuvvot gustomeahttumin. (Sámedikki unnitlohku ii háliidan diekkár meannudanvuogi.) Ráđđehusadvokáhtta hilggui Sámedikki ávžžuhusa, ja čujuhii ahte Ráđđehusadvokáhtta máŋgga áššis loaidá ovdan Statskoga SF:a beales ja dan ráđđeaddin.

Ráđđehusadvokáhtta lea vuosttažettiin ráđđehusa ja departemeanttaid ášševuoddji. Vejolaš veahkki vuolit etáhtaide ferte kanaliserejuvvot ovddasvástideaddji departemeantta bokte. Sámedikki doaibma politihkalaš orgánan ii leat ráđđehusa dahje stáhtahálddahusa bajilgeahččo- dahje bagadusválddi vuollásaš, ja Sámedikkis sáhttet leat oainnut mat hellehit ovdamearkka dihtii departementála oainnuin. Sámedikki politihkalaš doaibma sáhttá mielddisbuktit ahte Sámediggi váldá ovdan áššiid eará stáhtalaš orgánaid buohta. Ráđđehusadvokáhtta lea diekkár stáhtalaš orgánaid ráđđeaddi ja lágastalli, juoga mii mearkkaša ahte Ráđđehusadvokáhtta ii sáhte veahkehit Sámedikki go eará stáhtalaš beroštusat guoskkahuvvojit dahje stáhtalaš mearrádusat fallehuvvojit.

Sáhttá jearrat sáhttágo Ráđđehusadvokáhtta veahkehit Sámedikki eanet ráddjejuvvon duovdagis, áššiin mat gusket Sámedikki doibmii hálddahusorgánan (ovdamearkka dihtii virgeoapmahašáššiin dahje lanjaid láigohemiin). Diekkár čovdosiin šaddá almmatge eahpečielga avádat mas leat váttes rádjagažaldagat. Sáhttá muđui čujuhuvvot ahte Ráđđehusadvokáhtta ii atte jurdihkalaš ráđiid Stuorradiggái, ii gažaldagainge mat čatnasit administrašuvdnii.

Dán vuođul oaivvilda ráđđehus ahte Sámediggi ii sáhte geavahit Ráđđehusadvokáhta bálvalusaid. Dán árvvoštallamis deattuha ráđđehus Sámedikki iehčanas ja sorjjasmeahttun sajádaga ráđđehusa ektui. Dát sorjjasmeahttunvuohta doahttaluvvo eanemusat go Sámediggi ieš vállje ášševuddjiidis.