14.3.1 Sámi guolástuslávdegotti barggu čuovvoleapmi
Guolástusdepartemeanta nammadii jagis 1993, ee. Sámedikki
gáibádusa vuođul, lávdegotti
mii galggai sámi beroštusaid geahčadit
guolástusoktavuođas. Lávdegoddi
galggai vuođđun atnit riikkaidgaskasaš ja
sisrievttálaš riikkagottálaš geatnegasvuođaid
sámiid ektui eamiálbmogin. Lávdegoddi
geigii evttohusas cuoŋománus 1997.
Sámi guolástuslávdegotti evttohus – dahje «Gregussenutvalget» – lea
leamaš gulaskuddamis ja Guolástusdepartemeanta
lea gieđahallamin ášši.
Sámi guolástuslávdegoddi ságaškušša
ee. mo galgá ráddjet iešguđege
doaibmabijuid ulbmiljoavkkuid. Nubbi molssaeaktu lea atnit ovttaskas
oktagasaid subjeaktan. Okta molssaeaktu lea ráddjet doaibmabijuid
fátmmastanguovllu dihto geográfalaš guovlluide
mat lagat meroštallamiin sáhttet daddjojuvvot
guovlun gos eanetlohku lea sámi veahkadat. Sámediggi
ja Guolástusdepartemeanta leat ovttaoaivilis das ahte ii
leat ávkkálaš sisafievrridit oidi
doaibmabijuid oktagasaid dásis.
Lávdegottis leat doaibmabidjoevttohusat mo sámi
guovlluid guolástusa sáhttá buoridit.
Dat mii guoská lávdegotti rávvagiidda
regulerenpolitihka dáfus, de lea váldoevttohus
dat ahte fatnasat vuollel 7 mehtara guhkimus sturrodagas galget
friddja guolástit, lagabui mearriduvvon doaibmabidjoguovllus.
Sámedikki evttohus doaibmabijuide ja rievdadusaide lea
eanaš muddui seammalágan go lávdegotti
evttohus. Dattege lea Sámedikki evttohus, dasa mii guoská friddja
guolásteapmái, ahte friddjaguolástanrádji
biddjojuvvo fatnasiidda vuollel 10,67 mehtara guhkimus sturrodagas.
Ráđđehusa oaivila
mielde ii sáhte friddja guolástusa rahpat valljodatváriid
geažil. Lea eanemus jahkehahtti ahte friddja guolásteapmi,
leš dál rádji 7 dahje 10,67
mehtara guhkimus sturrodat, mielddisbuktá bivdofanaslogu
lassáneami ja bivdonávcca lassáneami.
Dát fas lasiha deattu guollemáddodahkii, ja eandalii
dorskemáddodahkii. Vaikko vel gáibiduvvoge duššefal
smávit fatnasiidda friddja guolásteapmi, ii leat
goittotge gustomeahttun dat guollehivvodaga mearri, maid dát
fatnasat bivdet. Joavku vuollel 10 mehtara guhkimus sturrodat, guolástedje
jagis 1993 badjel 40 000 tonna dorski. Ja dát
fanasjoavku doaibmá dađistaga bevttolaččabut
dađi mielde go teknologiija gárgeduvvá.
Nubbi eará evttohus lávdegottis, man maiddái Sámediggi
doarju, lea ahte juogadanpolitihkka eriidjuohkimis galgá bodnjojuvvot
smávit fatnasiidda ovdun, vai dáidda juogaduvvo
stuorát oassi go dál ollislaš earis
dán fanasjoavkku siskkabealde. Ráđđehus
geahččala hábmet regulerendahkosa mii
vuhtiiváldá buot fanasjoavkkuid.
Lávdegotti mandáhtta sisdoalai maiddái čilgehusa
Sámi guolástusavádaga birra. Lávdegoddi juohkásii
gažaldagas ahte berrego ávžžuhit ásahit sámi
guolástusavádaga
1
.
Eanetlohku gávnnahii ahte lávdegoddi ii ávžžut ásahit
Sámi guolástusavádaga. ággan
lea go dál vuosttain lea liiggás eahpečielggas
mii dákkár avádagain oaivvilduvvo. Sámediggi
lea dattege doalahan gáibádusas ahte eiseválddit
galget ásahit dákkár avádaga.
Boksa 14.25 Maoriid eaiggáduššanvuođadáhkádus
Ođđa Zealanddas
Ođđa Zealándda
duopmostuolut leat Waitangitraktáhta atnán «vuođđun
gárgedit sosiála soahpamuša» stáhta
ja maorilaččaid gaskii. Soahpamuša
nudaddjojuvvon maorigáhppálaga artihkal II dáhkida
maorilaččaide sihke oamastanvuoigatvuođa
iežaset čearddavalljodagaide ja iešstivrenvuoigatvuođa čearddas
siskkáldasat. Guolástus lea buorren ovdamearkan
oamastanvuoigatvuođa dáhkádussii.
Guolli lei deaŧalaš oapmi
mas lei mearrideaddji meark-kašupmi čeardda
ekonomiijai. čearddat hálddahedje guolástusbearráigeahču
iežaset vieruiduvvan rájáid siskkabealde.
Ngai Tahu Sea Fisheries Report
nammasaččas
gávnnahii Waitangitribunála ahte čearddas
lei «sierra vuoigatvuohta soahpamuša
vuođul mearrabivdui miehtá sin rittu
gitta 12 miilla duohkái dahje nu, danne go sin bealis ii
gávdno makkárge julggaštus
dahje šiehtadus mas dát vuoigatvuođat
livčče bálkestuvvon». Maorilaččain
lei maiddái «soahpamušgárgeduvvan
vuoigatvuohta oažžut govttolaš oasi
mearrabivddus olggobealde 12 miilla ja olggos dohko ja meaddel nannánjuolggi ja
gitta áhpebivdui siskkabealde ekonomalaš avádaga
mii lea 200 miilla, danne go dát lea sierra vuoigatvuohta
dán [čerdii]». Duođaštusdoaimmaheapmi čájehii
ahte maorilaččat ledje áimmahuššan
dán čeardavalljodaga nu bures go vejolaš,
vaikko vel leige dahkkojuvvon badjelmeari guolásteapmi
anglo-kolonisttaid gávpeberoštusaid
bokte ja maorilaččaid oassálastin guolástusealáhussii
leige margináliserejuvvon. Vieruiduvvan vuoigatvuohta,
nu mo «tapu» ja «rahui» sisafievrrideapmi várjalan
dihtii veajetguovlluid ja áitojuvvon šlájaid,
ledje anus maiguin valljodagaid ásahallá. (Gč.
NOU 1997: 5 Urfolks landrettigheter etter folkerett og utenlandsk
rett (Eamiálbmogiid eanavuoigatvuođat álbmotrievtti
ja olgoriikkalaš rievtti mielde).
Boksa 14.26 Canada – Marshallduopmu
Canadalaš alimusriekti celkkii duomu Marshalláššis čakčamánu
17. 1999. Duopmu nanne ahte soahpamušat maid Mi’kmaq-
ja Maliseetindiánat vuolláičálle jagiin
1760 ja 1761 siskkildit oktasaš vuoigatvuođa
bivdit, guolástit ja čoaggit bisuhan dihtii «mearálaš eallinláibbi».
Ovdalis duopmu (Sparrowduopmu, 1990) lei juo nannen ahte eamiálbmogiin
lea vuoigatvuohta guolástit biebmolassin ja maiddái «sosiála
ja seremoniijalaš ulbmiliidda». Marshallduopmu
lea gohččuma bokte geatnegahttán canadalaš ráđđehusa
addit eamiálb-mogiidda vejolašvuođaid
diinet «mearálaš eallinláibbi» bivdimiin,
guolástemiin ja čoaggimiin. čuožžilii
maiddái dárbu šiehtadallat čilgetkeahtes
gažaldagain mat guske eamiálbmogiid vuoigatvuođaide. Skábmamánus
1999 álggahii ráđđehus prográmma
man ulbmilin lea lasihit Mi’kmaq- ja Maliseetservodagaid
oassálastima atlánttalaš,
gávppálaš guolásteapmái. álggahuvvojedje šiehtadallamat
oažžut gaskaboddosaš soahpamušaid
servodagaiguin maidda Marshallduopmu guoskkai. Soahpamušat
váfistit eamiálbmogiidda guolástan-lobi
dihto eavttuid vuođul. Eamiálbmogiin
lea maiddái vuoigatvuohta oažžut ekonomalaš doarjaga
earret eará reaidduide ja oahpaheapmái. Lea hástalus váfistit
eamiálbmogiid saji guolástussii, ja seammás
hehttet amas ollislaš guolásteapmi
lassánit. Ráđđehus
bargá dan ala ahte addit penšuvnna
eará guolásteddjiide, vai rahpasit guollelobit
maid eamiálbmogat sáhttet oažžut.
Leat šiehtadallamat jođus oažžut áigái
guhkesáiggi soahpamu-šaid
