Sámepolitihka birra

1.4.1.1 Sámi giellaráđđi

Sámediggi lea áššis 23/00 mearridan heaittihit Sámi giellaráđi 31.12.2000 rájes. Seamma áššis lea mearriduvvon ásahit giellastivrra mas leat vihtta lahttu. Hálddahus šaddá sámi giellaossodahkan.

Sámi giellaráđđi ii oainne makkár válddiin Sámediggi sáhttá heaittihit giellaráđi mii lea Sámelága § 3–12 vuođul ásahuvvon.

Ođđa organisašuvnnas lea Sámedikki direktevra bajimus ovddasvástideaddji. Dát rolla nanneuvvo ođđa organisašuvnnas. Giellaossodat oažžu lagat ovttasbarggu Sámedikki direktevrrain ja Sámedikki ossodagaid eará jođiheddjiiguin danne go ođđa organisašuvnnas galget jeavddalaččat dollojuvvot jođiheaddjičoahkkimat miehtá jagi.

Giellaossodaga áššemeannudeapmi rievdá giellaráđi ektui. Giellaossodat galgá meannudit áššiid sihke Sámediggeráđđái, doarjjastivrii ja giellastivrii. Bargit ožžot ođđa hástalusaid, earret eará politihkalaš áššemeannudemiid, giellafágalaš doaimmaid ja giellaossodaga hálddahuslaš doaimmaid.

1.4.1.2 Sámi kulturmuitoráđđi

Ođđajagimánu 1. b. 2001 rájes lea Sámedikkis ođđa organisašuvdnavuogádat, mii mielddisbuktá ahte ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddahus oažžu formálalaš ovddasvástádusa hálddahuslaččat čuovvolit oppalaš sámi biras- ja areálaáššiid. Dasa lassin galget čuovvolit sámi museaid.

Deaŧalaš hástalusat 2001:s sámi museaid barggus čuvvot go Sámediggi váldá badjelasas Norgga sámi museaid hálddašanovddasvástádusa, čuovvola St.dieđ. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving – for en samlet forvaltning og styrking av samiske museer. Sami museat fertejit oažžut govttolaš oasi museaid oppalaš juolluduslasihemiin, nu go Ráđđehusas leat plánat, gč. St.dieđ 22 (1999–2000), ja ráhkkanahttá proseassaid sámi museaid ja guoskevaš gielddaid gaskka mat sáhttet sámi museaid ovttastahttit museasiidan. Muđui fuolaha Sámediggi ahte sámi museat sáhttet ovttasdoaibmat maiddái dassážii go Sámediggi lea ožžon sámi museaid hálddašanovddasvástádusa ja lea ásahan Nuortasámi musea sámi našuvnnalaš duhátjagibáikin.

Sámi kulturmuitoráđđi loahpahii 1998:s sámi visttiid gáhtten- ja hálddašanplána ovdaprošeavtta. Prošeakta ruhtaduvvui ollásit 1999 geasi ja álggahuvvui 2000:s. Prošeakta joatká 2001:s, ja seammás doaivu Sámi kulturmuitoráđđi oažžut doibmii sierra vistegáhttenkonsuleantta. Lea guovddáš hástalus ovddidit huksenáššiid areálahálddašeamis ja addit buriid dieđuid ja neavvagiid vistegáhttenbargguin.

Sámi kulturmuitoráđđi lea 1997 rájes aktiivvalaččat oassálastán norgalaš-ruoššalaš birasgáhttenovttasbarggus. 2001:s galgá dát bargu rievdat gaskkustandássin. Sámi kulturmuitoráđđi oaidná hástalussan ahte Sámediggi čuovvola dán barggu doaimmaiguin mat guoskkahit erenoamážit nuortasápmelaččaid. Sámi kulturmuitoráđi mielas lea maid deaŧalaš viidáseappot ovddidit ovttasbarggu Ruoŧa ja Suoma sámi kulturmuitogáhttemiin.

1.4.1.3 Sámi ealáhusráđđi

Sámi ealáhusráđđi ja dat hálddašanbarggut ja dat ovddasvástádusa mii das lea, heaittihuvvo 31.12.00 rájes. Galgá ásahuvvot ossodatstruktuvra Sámedikki hálddahussii. Ulbmil lea ovddidit Sámedikki buoret politihkkaovddideaddjin ja politihkalaš eaktudeaddjin. Muđui geahččalit buorebut geavahit ja koordineret hálddahuslaš resurssaid mat sávvamis sáhttet buorebut fuolahit geavaheaddjeáššiid stuorát fágalaš sihkarvuođain hálddahusdoaimmaid dáfus. Aitto nammaduvvon doarjjastivra galgá hálddašit foandda ja eará doarjagiid mat sirdojuvvojit Sámedikkis.

Ođđa struktuvra, mas Sámediggi šaddá eambbo korporatiiva ovttadahkan, galgá dieđusge mielddisbuktit ahte šaddá gievrrat ovttasdoaibma ja buorebut koordinerejuvvon doaibma maiddái boahtteáiggis. Danne ferte nannosit čatnat oktii plánaid, bušeahta ja veahkkeávnnasgeavaheami, ja doaimmahit daid nu ahte politihkalaččat mearriduvvon ulbmilat sáhttet ollašuvvat. Ealáhus- ja barguibidjanáššiid doaimma dáfus šaddá deaŧalaš mearridit dohkálaš bušeahttarámmaid ja lágidit buori doarjjabarggu mii čielgasit definere movt veahkkeneavvuid galgá geavahit ealáhusdili ektui mii ovdána go livččii ulbmil.

Buot doarjjaortnegiidda maid Sámi ealáhusráđđi hálddaša, galget ráhkaduvvot čielga ulbmilcealkámušat, boađusgáibádusat, mihttogeažuhandoaimmat, raporteremat je. maid ođđa ekonomiijanjuolggadusat ja funkšonála gáibádusat eaktudit. Hástalus lea geahččalit hutkat ođđa vugiid movt mihtidit veahkkeneavvogeavaheami, nu ahte sáhttá ipmirdit movt veahkkeneavvut doibmet ulbmilcealkámušaid ektui. Lea ain olu bargu buriid boađus- ja doaibmageažuhemiid ovdánahttimiin ovdal go dohkálaš vugiin sáhttá mihtidit veahkkeneavvogeavaheami ávkki.

Doaimma ođđasisorganiserema dáfus, mii mielddisbuktá ahte ráđit šaddet ossodahkan, leat Sámedikkis guokte váldohástalusa. Vuosttaš lea oktiiheivehit ja koordineret dáid iešguđetge sektorossodagaid, nubbi lea oktiiheivehit politihkalaš ja hálddahuslaš dásiid. Ossodagaid siskkáldas struktuvra šaddá maiddái hui deaŧalaš. Lea mávssolaš fuomášit movt galget doaibmat ja movt galget ovddasvástádusa juogadit, ee. áššemeannudeami dáfus. Go Sámi ealáhusráđđi ja Sámi kulturráđđi biddjojit oktii oktasaš kultur- ja ealáhusossodahkan, de lea dárbu čielggadit siskkaldas rolladoaimmaid. Vaikko goappaš ráđit heaittihuvvojit, de bissot hálddahusaid geográfalaš ovttadagat nu movt leat. Orru maiddái čájeheame ahte dán guovtti hálddahusovttadaga hálddašan- ja ovddasvástádussuorggit čuvvot dan bargojuogu mii dál lea. Dál goit vuos orro berreme ásahit fágalaš sektorjuoguid hálddašandoaimmaid dáfus, iige čielga regiovnnalaš dahje geográfalaš rollajuogu. Lea guovddáš siskkáldas bargu gávnnahit movt galgá áššemeannudit, ja maiddái čielggadit makkár ovttasdoaibma čielga kultuvrralaš ja ealáhusáššiid gaskka galgá leat. Oktasaš ossodahkii lea deaŧalaš vuoruhit doaimmaid ja fágapolitihkalaš bargguid mat áŋgiruššet sihke kultur- ja ealáhusovdánahttima, muhto maiddái fuolahit ahte šaddá dohkálaš vuoruhanbalansa sektuvrraid gaskka.

1.4.1.4 Sámi kulturráđđi

Gč. kap. 4.1.3. Sámi ealáhusráđđi