8.1 Álggahus
Iežas barggus proposišuvnnain
lea departemeanta atnán vuođđun láhkalávdegotti
evttohusa ja ráđđádallamiid
mat leat leamaš Sámedikkiin ja NBR:in. Dán
kapihttalis čilget movt departemeanta árvvoštallá
Boazodoalloláhkalávdegotti evttohusa iešguđet
beliid. Dan oktavuođas ovdanbuktojuvvojit ja komenterejuvvojit
muhtun oainnut mat leat ovddiduvvon ráđđádallamiin
ja gulaskuddamis.
Dálá boazodoalloláhka mearriduvvui
1978:s. Láhka ođasmahttojuvvui 1996:s. Ođasmahttinbarggu
duogážin ledje resursadilálašvuođat
Finnmárkkus, riektedilálašvuođat
Lulli-Trøndelága/Hedmárkku boazodoalloguovllus
ja sámepolitihkalaš ovdáneapmi
man mielde Sámediggi galggai nammadit miellahtuid stivrenorgánaide.
Lei unnán sáhka stivrejumi, hálddašeami
ja siskkáldas dilálašvuođaid
birra. Nugo čilgejuvvo 2. kapihttalis ovdalis, de
mearriduvvui šiehtadallanjagi 1998 – 99
boazodoallošiehtadusain ahte galgá
nammaduvvot lávdegoddi mii dárkileappot árvvoštallá siskkáldas
dilálašvuođaid.
Eaktuduvvui ahte vuđolaš rievttálaš gažaldagaid
galgá ođđa sámevuoigatvuođalávdegoddi
guorahallat.
Nugo namuhuvvon, de ii sisttisdoallan lávdegotti
mandáhtta buot beliid dálá
lágas. Liikká sisttisdoallá
dát proposišuvdna mearkkašahtti ođasmahttima,
mii dál ovddiduvvo evttohussan. Dat guoská
sihke lága sisdollui ja struktuvrii.
Vaikko lea gollan áigi dan rájes go
lávdegoddi ovddidii iežas čielggadusa,
de lea departemeanta válljen doalahit iežas
daidda ráddjejumiide mat ledje lávdegotti
mandáhtas. Dasa leat máŋga
siva. Vuosttažettiin gáibidivččii
stuorát láhkarevišuvdna
ođđa čielggademiid
ja árvvoštemiid. Dasto ferte vuhtii
váldit ahte dál lea bargu jođus
ođđa Sámevuoigatvuođalávdegotti
olis, mas sáhttá leat mearkkašahtti
mearkkašupmi daidda láhkagažaldagaide
mat leat báhcán. Dát
mearkkaša ahte evttohusaid, mat gusket boazodoalu siskkáldas
dilálašvuođaide,
ferte ain maŋidit.
Departemeanta áigu dan oktavuođas čujuhit
ahte ođđa sámevuoigatvuođalávdegoddi
galgá čielggadit gažaldagaid sámi álbmoga
rievttálaš eananvuoigatvuođadili
hárrái, ja eatnamiid ja čáziid
geavaheami hárrái sámi
geavahanguovlluin olggobealde Finnmárkku fylkka. Lávdegoddi
galgá maiddái čielggadit
ja evttohit movt galgá nannet sámi álbmoga
vejolašvuođaid geavahit luondduriggodagaid iežaset
geavahanguovlluin, seammás go doahttala sin beroštumiid
geat eai leat sápmelaččat.
Erenoamážit galget boazodoalu eanangeavaheapmi
ja vuoigatvuođat árvvoštallojuvvot, dainna
ulbmiliin ahte bisuhit ja ovddidit guoddevaš boazodoalu.
Eanandoallo- ja borramušdepartemeanta lea reivves
Sámevuoigatvuođalávdegoddái
konkrehta jearran sáhttet go boazodoallolága
mearrádusat vahátovddasvástádusa birra
guorahallot Sámevuoigatvuođalávdegotti
barggu olis. Dás lea sáhka oalle
stuora buhtadusovddasvástádusas
man sáhttá leat ulbmillaš geahčadit
dábálaš buhtadusovddasvástáduslaš
ovdáneami oktavuođas. NBR ja Sámediggi
leat ráđđádallamiid oktavuođas čujuhan
ahte lea dárbbašlaš
farggamusat rievdadit dáid mearrádusaid.
Departemeanta oaidná ahte Sámevuoigatvuođalávdegotti
bargu sáhttá dahkat dárbbašlažžan árvvoštallat
fas ođđasit rievdadit boazodoallolága.
Go Sámevuoigatvuođalávdegotti
evttohus ovddiduvvo, de áigu departemeanta fas geahčadit
boazodoallolága ja čuovvolit daid
beliid mat eai ođasmahttojuvvo dán
háve.
Boazodoalloláhkalávdegotti árvalan
modealla almmolaš hálddašeami
birra ii leat árvvoštallon dán háve. Čujuhit
dán oktavuođas kapihttalii 8.21.
Vuollelis čuvvot departemeantta árvvoštallamat
sihke lága struktuvrra ja huksehusa birra, eavttut
maid departemeanta lea atnán vuođđun
barggustis, ja láhkalávdegotti ovttaskasevttohusaid árvvoštallamat.
Nugo namuhuvvon álggahusas, de áigut iešguđet čuoggáin čilget
gulaskuddanásahusaid oaiviliid ja ráđđádallamiid
bohtosiid. Muhtun gulaskuddanásahusaid komentárat
leat maid čadnon evttohusa 10. kapihttala iešguđet
mearrádusaid mearkkašumiide. Dát
leat eanas detaljaáššit
ja eanet teknihkalaš gažaldagat.
