2.9.1 Davviguovllut
álgoálbmogiin
davvin galgá leat nana posišuvdna
ja rolla iežas dili ovddideamis. Danne
lea deaŧalaš ahte
Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid
gaskka lea jeavddalaš oktavuohta
ja gulahallan davveguovloáššiid
birra.
Davviguovlluin leat ollu luondduriggodagat ja dan oktavuođas
lea nana ceavzilis ovdáneapmi
deaŧalaš Sámediggái.
Okta dain stuorámus hástalusain álgoálbmogiidda
davveguovlluin lea suodjalit árbevirolaš ealáhusvugiid
ja kultuvrra, seammás go viidát ávkkástallojuvvo
luondduriggodagaiguin.
árktalaš guovlluid hálddašeami
ja geavaheami birra ságastallojuvvo
alla politihkalaš dásis.
Sámediggi oaivvilda ahte eamiálbmogat
leat lunddolaš aktevrrat riikkaidgaskasaš ságastallamis árktisa
birra. Danne berre sihkkarastit doarvái
resurssaid Sámediggái, eará sámi
aktevrraide ja eará eamiálbmogiidda árktisas
vai sii sáhttet leat duohta
aktevrrat riikkaidgaskasaš arenas
go ságastallojuvvo árktisa
birra.
Sámedikki presideanta
oassálasttii ovttas earret
eará Norgga olgoriikaministariin Jonas
Gahr Størein, dalle go Barentsguovllu álgoálbmogiid
ovddasteaddjit deaivvadedje Girkonjárggas
geassemánus ságastallat
oktasaš hástalusaid
birra ja viidáset ovttasbarggu
birra rájiid rastá.
Dás lei ovttaoaivilvuohta
das ahte várra stuorámus
hástalussan guovllu álgoálbmogiidda
lea resursaávkkástallan.
Eamiálbmogiin lea oktasaš ovddasteaddji
guovlulaš dásis – Barents
guovlluráđis.
Eamiálbmotovddasteaddji lea
leamaš dan riikkas mii ain
jođiha guovlluráđi.
Eamiálbmogiin ii leat makkárge
formálalaš ovddastus dahje
posišuvdna nationála
dásis – Barentsráđis.
Dát ii leat dohkálaš,
mii lea dovddahuvvon máŋgii.
Sámediggi Norggas ja Sámi
parlamentáralaš ráđđi
leat gáibidan eamitálbmotovddastusa Barentsráđđái
seamma dásis go ovddastus
lea árktalaš Ráđis.
Lujávrri álgoálbmotkantuvra
lea hui deaŧalaš veahkkin
ovttasbarggu buorideamis, ja álgoálbmogiidda Ruošša
bealde ja Barentsovttasbarggu viidáset
ovddideapmái. Danne juolludii Sámediggi, áidna
oassálastin, jahkásaš doarjaga álgoálbmotkantuvrra
doibmii.
Olgoriikaministtarčoahkkimis
Roavvenjárggas skábmamánus
2007 mearriduvvui ahte ásahuvvo
riikkaidgaskasaš Barentsčállingoddi
Girkonjárgii. Čállingoddi ásahuvvui
ođđajagimánus
2008 ja oažžu
stáhtusa riikkaidgaskasaš organisašuvdnan.
Giđa beallái
2009 galgá virgáduvvot álgoálbmotráđđeaddi čállingoddái,
gean bargun galgá earret
eará leat riikkaidgaskasaš álgoálbmotdimenšuvnna
oktiiordnen ovttasbarggus. Sámediggi
ruhtada oasi dán virggis.
Guoládaga sámesearvvit
leat guhká háliidan ásahit
sierra sámedikki. Guovlulaš ruošša eiseválddit
heaittihedje čakčat
2008 ovttasbargoorgána mii
lei ásahuvvon cuoŋománus
2006 nannet gulahallama eiseválddiid
ja sápmelaččaid gaskka.
Guovlulaš eiseválddiid
dohkkehemiin ja vehkiin mearriduvvui ahte lágiduvvo kongreassa čuovvovaš fáttáiguin:
Boahtteáiggi ovttasbarggu
organiseren sámi orgánaid
ja almmolaš eiseválddiid
gaskka. Kongreassa lágiduvvui
juovlamánus 2008. Dohko ledje
boahtán 75 delegáhta
maid sámi organisašuvnnat
ja absjinat ledje válljen.
Davviriikkaid sámedikkit
ledje mielde bovdejuvvon guossin.
