Sámedikki 2008 doaimma birra

2.1 Finnmárkkuláhka (Erenoamážit ILO-konvenšuvnna nr. 169 eanavuoigatvuođakapihtal)

Stuorradiggi dohkkehii Finnmárkkulága miessemánus 2005 ja dat bođii fápmui 01.07.2006 (Lága kapihtal 5 dálá vuoigatvuođaid kártema ja dohkkeheami birra bođii fápmui njukčamánu 14. b. 2008.) Ovdal Stuorradiggemearrádusa mieđai Sámedikki dievasčoahkkin ovttajienalaččat láhkaevttohussii miessemánus 2005. Finnmárkkuláhka lea vuosttaš dehálaš lávki sámiid eana- ja resursavuoigatvuođaid dohkkehanproseassas.

Ráđđehusa álgoevttohus lea rievdaduvvon hui ollu ja vuđolaččat. Láhkaevttohusa vuoigŋa ja prinsihpat leat rievdaduvvon čalmmustahttimis álbmotvuoigatvuođaid Finnmárkku luondduriggodagaide dasa ahte nannet dan ahte lága bajimus ulbmil lea erenoamážit sihkkarastit sámi kultuvrra, oktan boazodoaluin, meahcceávkkástallamiin, ealáhusdoaimmahemiin ja servodateallimiin.

Dát mearkkaša ahte lága mearrádusaid ferte dulkot ulbmilmearrádusa vuođul ja dan vuođđooainnu ja daid deastagiid vuođul mat ulbmilmearrádusa mielde galget deattuhuvvot erenoamážit. Dat mearkkaša maiddái ahte dat vuođđooaidnu masa Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohusat leat vuođđuduvvon, dál leat váldojuvvon láhkii.

Dát lea leamaš okta Sámedikki váldogáibádusain, seamma láhkai go dat gáibádus ahte álbmotriekti galgá oažžut guovddáš saji láhkaevttohussii. Sámedikkis lea leamaš stuorra ovttamielalašvuohta das ahte ILO-konvenšuvdna galggai čađahuvvot Norgga rievttis dainna lágiin ahte dat siskkáldahttojuvvo lágaide ja galgá gustot ovddabeallái Norgga lágaid. Justiisalávdegotti evttohus mearkkaša belohahkii siskkáldahttima dahje konvenšuvnna čađaheami lága doaibmaguovllus. Konvenšuvdna ii šatta doaibmat ovddabeallái Norgga lágaid, nu mo dat konvenšuvnnat mat namuhuvvojit Olmmošvuoigatvuođalágas. Muhto evttohus mearkkaša dattetge ahte Justiisalávdegoddi lea miehtan Sámedikki siskkáldahttingáibádussii dainna lágiin ahte álgoálbmotkonvenšuvdna galgá leat gievrrat go finnmárkkulága mearrádusat jus duopmostuolut gávnnahit ahte lága mearrádusat rihkkot konvenšuvnna. Dan lassin čuovvu lága mearkkašumiin ahte konvenšuvdna lea deaŧalaš riektegáldu go láhka dulkojuvvo.

Finnmárkkulágas eai leat mielde mearrádusat ođasmuvvi mariidnaresurssaid birra. Sámediggi ii ožžon dohkkehuvvot konkrehta mearrádusaid mearrasámiid vuoigatvuođaid birra guolásteapmái ja eará ođasmuvvi resurssaide. Justiisalávdegotti mearkkašumit finnmárkkuláhkii mearkkašit dattetge dan dohkkeheami ahte guolástus lea sámi kultuvrra dehálaš oassi, ja stuorradiggemearrádusas lei gohčus ráđđehussii ahte dat galgá johtilit čielggadišgoahtit vuoigatvuođadili Finnmárkku rittus.

Finnmárkkuláhka lea Sámediggái šaddan dakkár veahkkeneavvun mainna sáhttá váikkuhit fylkka areálahálddašeampmái mii Sámedikkis ii leat leamaš ovdal. Vaikke vel mearrádus Sámedikki njuolggadusaid birra min mielas ii berrešii sisttisdoallat departemeantta bearráigeahču, de mii atnit dán Sámedikki rolla dohkkeheapmin sámi beroštusaid ja árvvuid hálddašeaddjin. Doppe leat eará sajit ge lágas main ii lean berret leat stáhta bearráigeahčču. Sámediggi lea oppa áiggi eaktudan ahte orgána berre leat iehčanas ii ge stáhta stivrejumi vuollásaš. Sámediggi ii leat nagodan oažžut čađahuvvot buot min evttohusaid dán oktavuođas.

Resurssaid dáfus leat finnmárkkulágas muhtun rievdadusat mat leat Sámedikki miela mielde. Báikegottit ja daid olbmuid resursageavaheapmi lea dohkkehuvvon sierra vejolašvuođa bokte beassat ávkkástallat báikegottiid árbevirolaš guovlluid ođasmuvvi resurssaiguin. Dát mearrádus ja mearrádus dákkár resurssaid báikkálaš hálddašeami birra sáhttet leat mielde sihkkarastimin ahte olbmot ain ásset giliin. Sámediggi háliidivččii gal ahte sámiid boares vierut livčče buorebut báidnán láhkaevttohusa ja ahte das livččii sámiid geavaheami kollektiiva bealli čielgasit dohkkehuvvon. Go dat lea daddjojuvvon, de oaivvilda Sámediggi ahte lágas leat ollu positiivva buorádusat, erenoamážit álbmoga vejolašvuođa oktavuođas beassat ávkkástallat resurssaiguin. Ráđđehusa evttohusas lei mearrádus álbmoga vuoigatvuođa birra beassat ávkkástallat Finnmárkku resurssaiguin. Láhkaevttohus lea rievdaduvvon álbmoga vuoigatvuođaid válddahallamis dakkár cealkimii ahte álbmot beassá ávkkástallat resurssaiguin, Finnmárkkuopmodaga lobi vuođul. Dalle go leat uhccán resurssat, de sáhttet báikkálaš olbmot oažžut ovdavuoigatvuođa, ja dat lea ge rivttes ja dehálaš aiddostus.

Finnmárkkuopmodaga vuođđudeapmi mearkkaša historjjálaš earu das mo Finnmárkku eatnamat ja resurssat hálddašuvvojit. Sápmelaččaide sihkkarastojuvvo lága bokte ahte sii besset leat mielde hálddašeamen eatnamiid ja resurssaid, ahte eanaeaiggátvuoigatvuohta dohkkehuvvo go sápmelaččat eai čađat leat unnitlogus ja besset leat mielde mearrideamen guđe doaibmabijut dárbbašuvvojit sihkkarastit boahttevaš sámi buolvvaid boahtteáiggi.

Statskog SFa hálddašeamis lei maid gávpeáigumuš ii ge das lean ulbmil nannet báikegotteálbmogiid válddi iežaset resurssaid hárrái. Finnmárkkuláhka eastada ahte dat vuoitu mii Statskog SFii bođii jahkásaččat, jávkkai Finnmárkkus. Finnmárkkuopmodat galgá fuolahit resursahálddašeami ja oažžut vuoittu oaggun- ja bivdinkorttaid vuovdimis. Seammá gusto daidda minerálaide maid eanaeaiggát oamasta. Lága fápmui boahtima rájes dát gullet Finnmárkkuopmodahkii, mii addá lobiid minerálaiskkademiide ja minerálaresurssaid ávkkástallamiidda.

Minerálaid oktavuođas mearkkaša finnmárkkuláhkaevttohus viidáseappot ahte stuorra deaddu galgá biddjojuvvot sámi kultuvrra vuhtiiváldimii oktan boazodoaluin, meahcceávkkástallamiin, ealáhusaiguin ja servodateallimiin. Dat mearkkaša ahte Sámedikki guhkes rahčan oččodit dakkár njuolggadusa mii erenoamážit deattuha sámi deastagiid minerálaávkkástallanáššiin, viimmat lea buvttihan bohtosiid. Dattetge dát ii guoskka olles sámi guvlui, muhto dušše Finnmárkku fylkii.

Finnmárkkuláhkaáššis leat ollu dehálaš prinsihppačielggadeamit. Dás duohko ii šat sorjá sámi beroštusaid árvvoštallan dakkár áššiin mat gusket meahcceávkkástallamii, das ahte dovdá go áššemeannudeaddji sámi deastagiid vai ii ja ahte lea go sus dáhttu árvvoštallat daid vai ii.

Finnmárkkukommišuvnna ja sierraduopmostuolu evttohus lea hui dehálaš ovdáneapmi. Dat lea vuođđuduvvon oahpes prinsihpaide. Eai buot positiiva bealit boađe njuolgga ovdan láhkateavsttas. Kommišuvdna galgá nannet vuođđuduvvon vuoigatvuođaid § 29 gustojeaddji nationála rievtti vuođul, ja go lohká mearkkašumiid, de namuhuvvojit sámi dološ vierut erenoamážit oassin kommišuvnna mearrádusaid vuođus.

Sámediggi háliidivččii dieđusge ahte sámi virolašvuohta báinnášii láhkaevttohusa ain eanet ja ahte láhkaevttohus čielgaseappot dohkkehivččii sámiid geavaheami kollektiivva beali.

Finnmárkkuláhka ii leat epmolaš, go leat ain ollu gažaldagat maid stáhta eiseválddit fertejit čuovvolit. Finnmárkkulága stuorámus ráddjejupmi dáidá leat ahte dat dušše gusto oassái árbevirolaš sámi guvlui Norggas. Finnmárkkuláhka čuovvu dán raportta 1. mielddusin.