Sámedikki 2009 doaimma birra

3.15.1 Eanadoallu

Ráđđehus lea Soria Moria-julggaštusastis cealkán ahte dat háliida sihkkarastit eanadoalu doaimmaheaddjiide dakkár sisaboahtoovdáneami ja sosiála eavttuid mat eará joavkkuin ge leat. Dasto lea ráđđehus julggaštusastis deattuhan ahte dat áigu sihkkarastit eanadollui máŋggalágan doallostruktuvrra miehtá riikka. Earret eará jahkásaš eanadoallošiehtadusain lea ráđđehus deattuhan dehálažžan ovddidit sisaboađuid eanadoalu fitnodagaide, doaibmabijuid boaittobeallásaš eanadoalu várás ja nannet struktuvraprofiilla.

Dáinna áŋgiruššamiin ráđđehus addá sámi eanadollui ge buoret rápmaeavttuid. Doaibmabijut sámi eanadoalu várás čađahuvvojit ollislaš eanadoallopolitihkas. Dat ii guoskka dušše ekonomalaš váikkuhangaskaomiide, muhto maiddái biras- ja resursapolitihkkii, biebmopolitihkalaš doaibmabijuid deattasteapmái, ealáhusovddideami áŋgiruššamii ja eanadoallo- ja ássanpolitihkkii. Dát doaibmabijut váikkuhit dasa ahte dat váldoulbmil mii Sámedikkis lea ealáhusain, ollašuhttojuvvo, namalassii «nana ja ealli sámi servodagat main lea bissovaš ássan ja máŋggalágan ealáhusat».Dábálaš váikkuhangaskaomiid geavaheapmi mat leat boaittobeliid ja struktuvrra várás, soahpá Sámedikki oasseulbmilii eanadoaluin «bisuhit ja ovddidit ealáhusaid sámi guovlluin».

Davvi-Norgga eanadoallu ferte birget váttes luonddudiliin go buvttadeapmi lea nu bieđgguid ja go guhkes gaskkaid ferte fievrridit dárbašiid ja eanadoallobuktagiid. Movttiidahttin dihtii árjjalaš eanadollui riikkaoasis, ja nu movttiidahttojuvvo sámi eanadoallu ge, de leat roavvafuođarvuđot šibitbuvttadeamit lágiduvvon Davvi-Norgii ja buhtaduvvojit maiddái buvttadangolut máŋggalágan boaittobeliid earuheaddji váikkuhangaskaomiiguin. Ii addojuvvo doarjja dušše ekonomalaš váikkuhangaskaoapmin main lea njuolgga sisaboahtováikkuhus eanadoallofitnodagaide, muhto áŋgiruššet maiddái eará ortnegiiguin nu go fievrrádusdoarjagiiguin buot deháleamos buvttademiid várás eanadoalus, main lea stuorra mearkkašupmi Davvi-Norgga gielddaide.

Doarjjaortnegiid lassin vuoruhuvvo riikkaoasi eanadoallu eará doaibmabijuiguin ge. Eanadoallošiehtadusain sihke jagi 2006 ja jagi 2009 ovdamearkka dihtii mearriduvvui várret 1 miljon lihtter mielkeeari eará guovlluin mii galggai ođđasis juogadeapmái Finnmárkui. Jagi 2009 eanadoallošiehtadusain Finnmárkku mielkebuvttadeami struktuvrralaš diliid geažil mearriduvvui maiddái lasihit areáladoarjaga roavvafuođđara várás Finnmárkui ja Davvi-Romssa osiide. Dát doaibmabijut leat leamaš mielde dain árvalusain maid Sámediggi lea addán Eanadoallo- ja biebmodepartementii ovdalaš jahkásaš eanadoallošiehtadusaid.

Nu go boazodoallošiehtadusas ge de várrejuvvojit ruđat eanadoallošiehtadusa bokte Sámedikki doarjjaortnegiidda mat leat ealáhusovddideami/SNT várás. Dat lea veahkki buoridit sámi eanadoalu. Sihke Sámediggi ja departemeanta leat deattastan dehálažžan ahte Sámediggi, Innovašuvdna Norga ja fylkkamánne eanadoalloossodat bures gulahallet go ráhkadit strategiijaid investerenruđaid várás.

Movtiidahttin dihtii eanadoalu ja eanadollui guoski ealáhusovddideapmái de leat maiddái máŋga ekonomalaš váikkuhangaskaoami fidnemassii riikkalaš ortnegiin. Dat leat dakkár ortnegat main sámi eanadoallofitnodagat ge sáhttet ohcat doarjaga. Daidda gullet earret eará fylkkaid giliovddidanruđat Eanadoalu ovddidanfoanddas ja leat jurddašuvvon geavahuvvot láhčit dilálašvuođaid dakkár ealáhusovddideapmái mii addá vuođu guhkesáigásaš, gánnáhahtti árvoháhkamii ja leavahuvvon ássamii eanadoalu resurssaid ektui oppalohkái ja eanadoalloopmodaga ektui erenoamážit. Ruđat hálddašuvvojit guvllolaččat. Dan lassin leat eanet ortnegat nu go Biebmobuvttadeami árvoháhkanprográmma ja Sáivaguollebivddu ovddidanprográmma.

Sámediggi háliida dadjamuša Norgga ealáhuspolitihka hábmemis, dannego ealáhusovddideapmi sámi guovlluin hui ollu lea gitta guovddášeiseválddiid politihkas. Sámediggi lea dovddahan ahte háliida ráđđádallanproseassa eanadoallošiehtadusaid oktavuođas. Muhto dat ii sáhte čađahuvvot dannego eanadoallošiehtadallamat leat guovtti beali soahpama vuođđu, stáhta ja eanadoalu, man ovddas Norgga eanadoalliidsearvi ja Norgga eanadoalliid ja smávvadálolaččaid searvi šiehtadallet. Mo šiehtadallamat čađahuvvojit, lea mearriduvvon «Váldošiehtadusas eanadoalu várás», man vuollái stáhta ja eanadoalu organisašuvnnat čállet. Šiehtadallamiid stuorra oassi leat maiddái bušeahttadilálašvuođat mat eai gula ráđđádallanvuogádahkii.

Sámediggi ja Eanadoallo- ja biebmodepartemeanta leat dattetge ásahan dehálaš proseassa bissovaš čoahkkimiid bokte ovdalaš eanadoallošiehtadusaid, ja dasa gullá viehka ollu čállosiid sádden departementii. Dát gulahallan Sámedikkiin čuovvoluvvui jagi 2009 ge.