2.2 Gulaskuddaninstánssaid
oainnut
Máŋga gulaskuddaninstánssa dorjot dán čuoggá
láhkaevttohusas mas Sámediggi oažžu ovddasvástádusa láhčit
dilálašvuoðaid sámi gielaid suddjemii ja viidáset gárgedeapmái
Norggas.
Romssa universiteahtta čujuha Stuorradiggedieðáhussii nr.
55 (2000-2001) mas evttohuvvo addit Sámediggái stuorát
váikkuhanfámu ja lasi válddi áššiin mat namalassii gusket sámi
eamiálbmogii, ja cealká čuovvovaččat: «Romssa universiteahtta
doarju danne evttohusa oðða § 3-12 vuosttas laððasa birra, mii
bidjá Sámedikki háldui mearridit mii lea buoremus vuohki
organiseret giellabarggu. Mii ovdehit ahte dát organiseren nanne
sámi giellapolitihkalaš ja giellafágalaš barggu oainnálmahttima
Sámedikkis. Viidáseappot lea ovdehussan ahte ekonomalaš eavttut
várehan dihtii ovddasvástádusa sámi giela suddjemis ja gárgedeamis
čaðat váfistuvvojit.»
Sámediggi lea gulaskuddancealkámušastis evttohan čuovvovaš
nuppástusa § 3-12 vuosttas laððasa álgodivodussii: «Sámedikkis lea
váldi láhčit dilálašvuoðaid sámi giela suddjemii ja viidáset
gárgedeapmái Norggas Vuoððolága § 110 a, riikkaidgaskasaš
soahpamušaid ja Eurohpalaš lihtu guovlo- ja veahádatgielaid birra
vuoðul.»
Sámedikki vuoððudallamis evttohuvvon nuppástusa
beales lohká:
«Lágas berre čuožžut ahte Sámediggái addojuvvo
váldi hálddahit sámi giela Norggas, iige ahte Sámediggi oažžu
ovddasvástádusa hálddaheamis, dasgo Sámediggi lea sorjavaš iešguðet
jagi juolludusain stáhtabudjeahta bokte, iige sáhte nappo váldit
viso ovddasvástádusa dán áššis nu guhká go Sámedikki hálddus eai
leat mearihis veahkkevárit. Sámediggi galgá maiddái láhkaevttohusa
mielde raporteret departementii gárgedeami birra ja dalle lea
lunddolaš ahte departemeanttas dahje stáhtas ain lea ovddasvástádus
sámi giela gárgedeamis Norggas. Hálddahanválddiin sáhttá Sámediggi
hálddahit rámmaid siskkabealde maid stáhta čaðat addá háldui.
Deatalaš lea maiddái ahte deattastuvvo lágas ahte sámi giela
hálddaheapmi galgá dáhpáhuvvat Vuoððolága § 110 a vuoðul ja
riikkaidgaskasaš soahpamušaid vuoðul maidda Norga lea guorrasan ja
Eurohpalaš lihtu vuoðul guovlo- ja veahádatgielaid birra mii manná
guhkkelii go Sámelága giellamearrádusat meroštallamis makkár
almmolaš informašuvdna galgá gávdnot veahádatgielaide.»
Finnmárkku fylkkamánni cealká ahte atná govttolažžan ahte
§ 3-12 ja láhkaásahus nuppástuhttojuvvo dan vuogi mielde mo sámi
áššiid hálddaheapmi dál leat organiserejuvvon.
Boazodoallohálddahus čujuha ahte go Sámediggi oažžu válddi
organiseret giellasuddjen- ja giellagárgedanbarggu, de lea deatalaš
ahte Sámediggi bisuha giellastivrra mas lea fágalaš ovddasvástádus
sátnelisttaid jna. dohkkeheamis. Cealká viidáseappot ahte dán
orgánas maiddái berre leat váldi dahkat loahpalaš mearrádusaid
gažaldagain main bohciida soahpameahttunvuohta almmolaš
dokumeanttaid hámuhemiid birra.
Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi evttoha ahte
sámelága giellanjuolggadusain čielgaseappot galgá boahtit ovdan
ahte Sámedikkis maiddái lea ovddasvástádus
boazodoalloterminologiija suddjemis.
Láhkateakstaevttohus gusto sámi gielaide
Norggas. Ovdal lea dávjá dušše geavahuvvon namahus sámi giella. Dán
birra
cealká Gielda- ja guovlodepartemeanta čuovvovaččat:
«Gielda- ja guovlodepartemeanta áicá ahte láhkaálgodivodusas
geatnegahttá iežas iešguðetlágan sámi gielaid/suopmaniid hárrái.
Mii doarjut dán, ja atnit dán sáme- ja giellapolitihka
prinsihpalaččat deatalaš viidásetgárgedeapmin.»
Guovdageainnu suohkan oaivvilda ahte lea buorre go dál
adnojuvvo namahus sámi gielat vai dássiduvvojit sámi
suopmanat/gielat Norggas.
Boazodoallohálddahus oaivvilda ahte namahus gielat berre
adnojuvvot láhkateavsttas, iige gielat/váldosuopmanat. Sii
oaivvildit ahte dát čielgaseappot oažžu ovdan ahte leat golbma
virggálaš sámi giela Norggas.
Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi lea ovttaoaivilis
departemeanttain ahte ferte aiddostahttit ahte gávdnojit má.ga sámi
giela/váldosuopmana; davvisámegiella, oarjelsámegiella,
julevsámegiella ja nuorta-/goltásámegiella, ja ahte buot dáin galgá
leat ovttalágan riekti suddjemii ja viidáset gárgedeapmái.
Romssa universiteahtta čujuha maiddái ahte láhkaevttohus
galgá váfistit sámi gielaid/suopmaniid suddjen- ja gárgedanbarggu,
muhto deattasta ahte maiddái davvisámegiela suopmanvallji ferte
várehuvvot giellabarggus.
