2.1 čohkket ovttasadjái sámi
jienastuslogu čáliheami - rievdadus § 2-6
Vásáhusaid vuođul maid lea háhkan válggain maid
lea čađahan 1989 rájes, ja Sámedikki iežas árvvoštallamiid vuođul
leat mearridan eanet rievdadusaid Sámelágas vai buorebut láhčet
dilálašvuođaid Sámediggeválgii.
Láhkarievdadusain guovvamánu 28.b. 1997:s
viiddidedje § 2-6 giellaeavttuid (vuosttaš lađđasa čuokkis b)
fátmmastit máttaráhku/máttarádjá geas lea sámegiella
ruovttugiellan. Viidáset rahppui ahte mánát persovnnaide geat
čužžot dahje leat čužžon jienastuslogus galget sáhttit gáibidit
čálihuvvot jienastuslohkui almmá váldimis vuhtii giellaeavttuid
(ođđa bustávva c). Rahppui maid vejolašvuohta geavahit dábálaš
álbmotregistara go ráhkada sámi jienastuslogu ja vejolašvuohta
geavahit elektruvnnalaš dihtorastima go ráhkada jienastuslogu (§
2-6 ođđa nubbi ja goalmmát lađas). Geassemánu 1.b.2001
láhkarievdadusas mearridedje ásahit guovddáš válgalávdegotti,
Sámedikki válgalávdegotti, biiresámeválgastivrraid sadjái mat leat
riikka 13 válgabiirres.
Gielda- ja guovludepartemeanta ovddida evttohusa
rievdadit sámelága § 2-6 vai čuovvola Sámedikki evttohusa ahte
galgá leat čohkken ovtta sadjái sámi jienastuslogu čáliheami.
Áigumuš lea čađahit láhkarievdadusa nu ahte bargu láhčit
jienastuslogu čáliheami rievdadusa sáhttá álgit buori áiggis ovdal
boahtte sámediggeválgga 2005:s.
Evttohus gáibida ahte ferte rievdadit sámelága §
2-6. Vuosttaš lađđasis sihkkut «
orrunsuohkanis». Ođđa nubbe lađasin lasihuvvo: «
Galgá váldit oktavuođa Sámedikkiin go áigu gáibidit čálihuvvot
sámi jienastuslohkui». Dálá nubbi lađas šaddá ođđa goalmmát
lađasin mas dárkkuha ahte lea Sámediggi mii ráhkada sámi
jienastuslogu go «
Sámediggi» lasihuvvo vuosttaš cealkagii. Dán lađđasis
lasiha maŋemus cealkkan: «
Sámi jienastuslogu galgá čálihit suohkaniid vuođul». Dálá
goalmmát lađas šaddá ođđa njealját lađasin mas «
departemeantta» sadjái boahtá «
Sámediggi». Rievdadusat gođđojuvvojit dan muddui go lea
dárbbašlaččat fárrui Sámedikki válgaláhkaásahusaide.
2.2 Gulaskuddancealkámušat
Departemeantta láhkarievdadusa evttohus lea
leamaš gulaskuddamis buot departemeanttain, Sámedikkis,
Álbmotregistreren guovddáškantuvrras, suohkaniin ja buot dovddus
sámi organisašuvnnain.
Eai ovttage gulaskuddancealkámušas leat
vuosttaldeamit evttohuvvon láhkarievdadussii.
Databearráigeahčču, masa Bargo- ja
hálddahusdepartemeanta lei sádden gulaskuddančállaga, «
oaidná ahte rievdadusat dagahit ahte sámi jienastuslogu dieđut
šaddet riektabut ja dievaslaččabut go dál. Ovddasvástádusa sirdin
Sámediggái maiddái dahká čielgaseabbon juohkehažžii geainna galgá
váldit oktavuođa go galgá gieđahallat iežas vuoigatvuođaid
persovdnadieđuidlága vuođul, nugo geahččanrievtti. Min mielas lea
positiivvalaš ja mii doarjut rievdadusevttohusa».
2.3 Lagabut departemeantta
evttohusa birra
Sámediggi mearridii 19.9.2002:s áššis 35/02
ovddidit evttohusa ahte ođastit sámelága ja njuolggadusaid go galgá
válljet Sámedikki. Mearrádusa leat dahkan sierra lávdegotti
guorahallama vuođul, mii lea geahčadan lagabut válgaortnega ja
válganjuolggadusaid. Sámediggi evttoha dan mearrádusas ahte
Sámediggái galgá čohkket sámi jienastuslogu čáliheami.
čáliheapmi sámi jienastuslohkui lea ovdánan
positiivvalaččat go 1989:s ledje 5497 olbmo čálihan jienastuslohkui
ja 2001:s ges 9921 olbmo čálihan jienastuslohkui. Riikkas leat 13
válgabiirre. Badjel beali riikka suohkaniin leat olbmot geat leat
čálihan iežaset jienastuslohkui. 9 válgabiirres 13 válgabiirres
leat 3-15 suohkana, válgabiirres 12:s Máttasámiguovllus leat sullii
70 suohkana. Válgabiire 13 Mátta-Norggas leat lagabui 300 suohkana.
Dain ledje sullii 140 gos olbmot ledje čálihan iežaset
jienastuslohkui maŋemus válggas, eatnasiin ledje 1-5 persovnna. 2
válgabiirre, Kárášjohka ja Guovdageaidnu, leat ovtta-suohkan
biirret.
1997 láhkarievdadus mii rabai vejolašvuođa
álbmoregistarii čihkosis merkestit go persovdna gáibidii čálihuvvot
sámi jienastuslohkui ja geavahit EDB, eaktudii ahte galggai šaddat
álkibun oažžut rievttes sámi jienastuslogu go dát registreren bođii
čuovvut persovnna jus son vejolaččat fárrii eará suohkanii ja ahte
persovnna automáhtalaččat sihkkojuvvui jienastuslogus go jámii.
2001 válga lea vuosttaš válga mii čađahuvvui elektruvnnalaš
jienastuslogu vuođul. čájehuvvo dattetge ahte EDB-čálihuvvon
jienastuslohku iešalddis ii leat leamaš doarvái dasa ahte
jienastuslohku šattai riekta.
2001 válgga dohkkeheamis, daddjo Sámedikki
fápmuduskomitéa evttohusas Sámediggái áššis 27/01, ahte jus
manuálalaččat buohtastahttá elektruvnnalaš sámi jienastuslogu
jienastusloguin maid suohkanat leat sáddet Sámedikki
válgalávdegoddái, de oaidná ahte erohus lea 400 persovnna. Erohus
lea šaddan danin go persovnnat geat ledje registrerejuvvon
elektruvnnalaš jienastuslohkui, eai lean registrerejuvvon
suohkaniid jienastuslohkui ja nuppeládje. Dát gáhčče dasto eret
jienastuslogus danin go lei váilevaš ovttastahttin elektruvnnalaš
jienastuslogus ja suohkaniid jienastusloguin.
Evttohus ahte čohkket ovttasadjái jienastuslogu
čáliheami mielddisbuktá ahte Sámediggi galgá doaimmahit buot
jienastuslogu čáliheami mii ovdal gulai juohke suohkanii.
Sámedikkis boahtá leat ollislaš jienastuslogu čáliheami
ovddasvástádus ja ahte jienastuslohku čálihuvvo suohkaniid vuođul.
Eaktuduvvo ahte suohkaniid vuođul sámi jienastuslogu ovdanbuktin
joatká seammaládje go eaktuduvvo ahte orrunsuohkana álbmoregisttar
lea vuođđun go gáibida registrerejuvvot dahje sihkkojuvvot sámi
jienastuslogus.
Evttohus mielddisbuktá ahte ovddasvástádus
dohkkehit gáibádusaid čálihuvvot jienastuslohkui dahje das
sihkkojuvvot sirdojuvvo iešguđet suohkanis Sámediggái. Galgá váldit
oktavuođa Sámedikkiin jus áigu gáibidit čálihuvvot sámi
jienastuslohkui. Suohkanat mat vuostáiváldet gáibádusaid, berrejit
fuolahit ahte daid dađistaga sáddejit Sámediggái. Sámediggi áigu
ovttas Álbmotregistrerema guovddáškantuvrrain, doaimmahit
čálihemiid guovddáš álbmotregistarii ja fuolahit ahte suohkanat
ožžot ođastuvvon ja loahpalaš válgajienastuslogu sámediggeválgii.
Lagabut njuolggadusat sámi jienastuslogu almmuheami,
divvunvejolašvuođaid ja rievdadusaid dieđiheami birra bohtet nugo
ovdal mearriduvvot láhkaásahusas mii lea sámelága § 2-11
vuođul.
Departemeanta bidjá vuođđun ahte ovtta sadjái
čohkken sihke jienastuslogu čáliheamis ja - hálddašeamis buktá
ovttalágan dagalduvvamiid ja ovttastahttojuvvon meannudeami go
gáibidit čálihuvvot jienastuslohkui dahje das sihkkojuvvot, ja
sihkkarastá ahte jienastuslohkui čálihit dađistaga, dm. maiddái
válgajagiid gaskkas. Ovtta sadjái čohkkejuvvon čáliheapmi maiddái
kvalihtehtasihkkarastá jienastuslogu nu ahte sáhttá šaddat buorre
bargoneavvun Sámediggái válgga ráhkkaneamis go galgá dohkkehit
listoevttohasaid ja evttoheddjiid ja go galgá čađahit ja loahpahit
válgga. Departemeantta mielas lea maid riekta ahte láhka mearrida
ahte lea Sámediggi mii hálddaša válddi mieđihit ahte sámi
jienastuslogu sáhttá geavahit dutkamiidda ja sullásaččaide.
2.4 Eará rievdadusevttohusat
maid Sámediggi lea ovddidan
Sámediggi lea maiddái ovddidan evttohusa
rievdadit válgaortnega biirejuogu dáfus, mandáhttajuogu mas váldá
atnui dássenmandáhtaid sohkabeallái mas leat áirasat unnitlogus,
sohkabealejuogu gáibádus válgalisttu evttohasaid gaskkas, gáibádus
ahte galget eanet vuolláičállagat go galgá ásahit báikkálaš
válgalisttuid ja evttohus ahte jienastuslohkui čálihuvvon váhnemiid
mánát galget automáhtalaččat čálihuvvot sámi jienastuslohkui.
Sámediggi mearridii dattetge seammás ásahit áššedovdilávdegotti mii
viidát galgá árvvoštallat sámediggeválggaid buot beliid.
Departementa lea árvvoštallame Sámedikki evttohusa ja boahtá
ovddidit vejolaš rievdadusevttohusaid maŋŋil.
