Sámedikke doaimma birra 2001

2.2.2 Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskavuohta

Sámedikki mihttomearrin lea ahte buot almmolaš eiseválddit váldet ovddasvástádusa sámi servodatovddideamis. Sámediggi lea gáibidan ahte ásahuvvo šiehtadallanmálle Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka barggadettiin sámi áššiiguin ruhtadandárbbuid, ovddasvástádusjuogadeami ja bušeahttarámmaid oktavuođas.

Sámediggi lea maŋimuš jagiin vásihan ahte kultursuorgi lea bisánan mii guoská politihka hábmemii ja resursafievrrideapmái. Vejolašvuohta bargat kultuvrrain lea gitta máŋgga bealis. Dat mas lea mearkkašupmi lea dat ahte gávdnojit arenat sámi servodagas sámi kulturbargui. Deaŧalaš lea deattuhit fylkkagielddaid ja gielddaid ovddasvástádusa sámi kultuvrras – maiddái ruhtadeaddjin. Sámedikki mielas ii leat ovttasbargu Kulturdepartemeanttain vel dohkálaš ja lea evttohan kulturministtariin doallat fásta čoahkkimiid guktii jagis ságastallat sámi kultursuorggi oktasaš hástalusaid ja doaimmaid birra. Sámediggi lea ollu gerddiid jagis 2001, sihke politihkalaččat ja hálddahuslaččat ovddidan Kulturdepartementii, ahte lea dárbu oažžut ruđaid ja čilget livččii go vejolaš oažžut speallanruđaid sámi valáštallanulbmiliidda. Dát ášši ii leat vuos movtge čielgan.

Giellageavahan iskkadeamit, maid ovddeš Giellaráđđi lea dahkan, čájehit ahte lea hui dárbu dieđuid juohkit sámelága giellanjuolggadusaid ja dan láhkaásahusa birra. Earenoamážit stáhtaásahusat dárbbašit dáid dieđuid. Stáhtaásahusat čujuhit dávjá ahte sámegielagat leat nu čeahpit hupmat dárogiela, ahte sii eai dárbbaš dulkkaid. Gullo maiddái ahte almmolaš ásahusaid bargit dadjet ahte sii fertejit geavahit dulkkaid singuin, geat eai birge dárogielain. Vaikko sámelága giellanjuolggadusat addet sámegielagiidda vuoigatvuođa ja almmolaš ásahusaide geatnegasvuođa geavahit sámegiela, de lea ain hui dávjá sámegiela geavaheapmi dušše dalle go sápmelaš ii máhte dárogiela. Dákkár vierru ii ovddit ovttadássásašvuođa, ja dát maid bágge sámegielagiid hupmat dárogiela. Dát ii ovddit sámegiela geavaheami, iige lokte sámegiela árvvu. Sámelága giellanjuolggadusaid ulbmil lei láhčit dili nu ahte sámegielagat sáhttet geavahit giela almmolaš ásahusain, ja dat geatnegahttet eiseválddiid geavahit sámegiela. Diehtojuohkinbarggus ferte deattuhit dan ahte sámegielat ieš galgá beassat mearridit goas áigu geavahit sámegiela danne go dás lea sáhka sámegiela boahtteáiggi seailumis.

Sámediggi berre oažžut válddi mearridit, mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli 1 , ja oažžut válddi ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid, láhkaásahusaid, skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii.

Ferte ásahuvvot dakkár ortnet ahte dollojuvvojit bissovaš jahkásaš čoahkkimat Mánáid- ja bearašdepartemeantta, Mánáidáittardeaddji, fylkkagielddaid ja Sámedikki gaskka. Dán lágan bissovaš čoahkkimiid sáhtášii ovttastahttit Nuoraidkonferánssain 2 , maid Sámediggi lea mearridan doallat jahkásaččat.

Ráđđehus nammadii 20.04.01 sierra «ekspeartalávdegotti» čielggadit ođđa láhkavuođu biologalaš šláddjivuođa hálddašeami oktiiortnemii. Sámediggi dovddahii sakka fuolastuvvama dan geažil go sámi beroštumit eai lean geahččaluvvon gozihuvvot lávdegotti čohkkemis, vaikko biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdna deattuhage eamiálbmogiid searvama našuvnnalaš bargui ovddidit politihka, láhkabargguid ja prográmmabargguid maiguin gozihit biologalaš šláddjivuođa. Birasgáhttendepartemeanta vuođustii lávdegotti čoahkádusa dainna ahte dat galgá bargat čoahkis ja johtilit, ja das galget leat dakkár olbmot geain lea erenoamáš gelbbolašvuohta. Láhkalávdegoddi leai bovden Sámedikki searvat dušše departemeanttaid gaskasaš refereansajovkui. Sámediggi maid lea uhccán dahje ii ollenge beassan leat mielde ráđđehusa barggus stuorradiggedieđáhusain biologalaš šláddjivuođa birra, mas livččii sáhttán leat stuorra mearkkašupmi sámi servodatberoštumiid goziheapmái boahtteáiggis eanahálddašeami ektui.

Sámediggi čujuha ahte lea stuorra erohus Sámedikki vuoruhemiid ja Stuorradikki rámmajuolludemiid gaskka. Sámediggi lea gáibidan šiehtadallanmodealla ráđđehusain sámi áššiid barggu dáfus. Go bargá bušeahtain ja ođđa dárbbuiguin, de sáhttá duohta šiehtadallamiid bokte čielggadit ruđalaš dárbbuid, ovddasvástádusjuogu ja soahpat bušeahttarámmaid jagis jahkái. Dákkár vuogádat buoridivččii dialoga ja ovttasbarggu daid hástalusaid dáfus mat sámepolitihkas leat.

Departementtaid bušeahttajuolludeamit eai leat heivehuvvon haddegoargŋumiid ektui ja mielddisbuktá ahte doaimmat mat gusket sámi ulbmiliidda, gáržžiduvvojit. Iige Sámediggi leat duhtavaš dainna, ahte go barggut sirdojuvvojit sierranas departemeanttain, de departemeanta ii šat váldde ovddasvástádusa ruhtadit boahttevaš ovddidan- ja investerendárbbuid. Sámi servodat ii sáhte dohkkehit ahte juolludeamit sámi ulbmiliidda gáržžiduvvojit dán muttus servodatovdáneamis.