Gå til søkGå til innholdGå til toppnavigasjonGå til lokalnavigasjon
Denne siden finnes ikke på bokmål. Til bokmål forside
Du er her:

St.dieđ. nr. 10 (2003-2004)

Sámedikke doaibma jagis 2002

Bla i dokumentet: < 1.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat | 1.3 Bargu Sámedikkis... > | Dokumentets forside

1.2 Hástalusat boahtteáiggis

1.2.1 Iešmearrideapmi ja vuoigatvuođat

Sámediggi bargá sámi iešmearrideami sisdoalu viidásetovddidemiin. Iešmearrideami sámi áddejupmi vuođđuduvvo riikkaidgaskasaš norpmaide ja dan ovdáneapmái mii lea dáhpáhuvvan sihke rievttálaččat ja politihkalaččat riikkaidgaskasaš forain. Sámedikkis lea beroštupmi ahte sámi iešmearrideapmi heivehuvvo min áigái, seammás go das vuhttojit sámi álbmoga iežas árvvut ja eallinvuohki.

Sisdoallu sámi álbmoga iešmearrideamis galgá mearriduvvot dássásaš ja duohta šiehtadallamiid bokte guovtti ovttaárvosaš beali gaskka. Danne lea guovddáš doaibman šiehtadallangeatnegasvuođa fievrrideapmi Sámedikki ja eiseválddiid gaskka. Geatnegasvuohta ferte siskkildit eanet go ráđđádallama ja diáloga, ja dat ferte geatnegahttit goappašiid beliid. Dát gusto maiddái vuoigatvuođaide eatnamiidda, čáziide ja luonddoriggodagaide. Ovddasvástádusa ja váikkuhanfámu ektui ráji geassin sámi ja norgalaš eiseválddiid gaskka ferte čovdojuvvot duohta šiehtadallamiiguin ja šiehtadusaiguin. Nu johtilit go lea vejolaš ferte biddjojuvvot lávdegoddi mas leat Ráđđehusa ja Sámedikki ovddasteaddjit čielggadit movt šiehtadallamiid galgá čađahit.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nannejuvvojit. Bargu Sámedikki vuoigatvuođapolitihka konkrehtan dahkamiin ja viidáset ovddidemiin riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gusket eamiálbmogiid vuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat, jotkojuvvo.

Eamiálbmogiid vuoigatvuođat árbevirolaš máhtolašvuođa ektui leat ovddiduvvomin riikkaidgaskasaččat, ja Sámediggi áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte sámi árbevirolaš máhtolašvuohta kártejuvvo ja suodjaluvvo riikkaidgaskasaš njuolggadusaide dávistettiin.

Sámediggi áigu dárkilit čuovvut ráđđehusa proposišuvnna ođđa Finnmárkolága ektui ja barggu ođđa sámi vuoigatvuođalávdegotti ektui Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

Sámiin leat vuoigatvuođat oljo- ja gássagávdnosiidda sámi resursaguovlluin, ja danne gáibidage Sámediggi vuoigatvuođa beassat leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Dasto lea dárbu šiehtadallat gávdnosiid hálddašeami ja geavaheami dáin guovlluin.

1.2.2 Ovttasbargu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka

Sámedikki mihttomearrin lea ahte buot almmolaš eiseválddit váldet mieldeovddasvástádusa sámi servodatovddideames. Sámediggi lea ovddidan gáibádusa oažžut šiehtadallanmálle Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka, mii guoská bušeahttarámmaide ja ovddasvástádusa juohkáseapmái buot servodatsurggiin. Čájeha ahte ain lea dárbu čujuhit ahte guovddáš- ja guovllulaš eiválddiin lea ovddasvástádus maiddái sámi álbmogis. Lea dárbu ahte Sámediggi ollu eanet searvá dakkár plána- ja ovddidanproseasssaide main leat váikkuhusat sámiid vuoigatvuođaide siskkáldas- ja álbmotrievtti mielde. Sámediggi gáibida buoret ortnegiid šiehtadallamiid ja diáloga váste stáhta, ja Sámedikki gaskka dán lágan áššiin. Lahkaddimis ferte maiddái boahtit ovdan ahte Norga lea huksejuvvon guovtti stáhtavuođđudeaddji álbmoga eatnamiid ala, norgalaččaid ja sámiid.

Ferte viidát geahčadit gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja doaimmaid sámi áššiin, ja dasto ferte maiddái rolla- ja doaibmajuohkin Sámedikki ja muđui hálddašeami gaskka čilgejuvvot. Dán lágan geahčadeamis galggašii leat vuolggasadjin dat ahte Sámedikki váldi galgá nannejuvvot, ja ahte rolla- ja doaibmajuohkin galgá dahkkojuvvot oasálašperspektiivva vuođul Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka.

Oahpahusáššiin lea dehálaš ahte Sámedikkis lea ovttasbargu guovddáš eiseválddiiguin hui árra dásis iešguđet proseassain, erenoamážit mii guoská riikkaviidosaš mearrádusaide nugo omd. lágaid ja njuolggadusaid rievdadusaide, ovddidanprošeavttaide jna.

Sámediggi ii sáhte dohkkehit ahte sámi guovllut dađistaga vuvdojuvvojit dahje juogaduvvojit iešguđet lágan ulbmiliidda almmá ahte sámiin man ge láhkai lea váikkuhanfápmu dillái. Ovdamearkan dasa leat minerálagávdnosiid muhten, ohcan, iskan ja doaibma. Ealáhus- ja gávpeministtar attii signálaid ahte bargu ođđa minerálalágain galggai dahkkojuvvot lávgá diálogain ja stuorra rabasvuođain Sámedikkiin. Dattetge lea departemeanta doallan dušše ovtta dieđihančoahkkima Sámedikkiin hálddahusa dásis. Sámediggi gáibida ain ahte ođđa minerálaláhka ferte leat konsešuvdnaláhka, mas báktefriijavuođaprihsihppa sihkkojuvvo maiddái muhtehahtti minerálaid ektui. Konsešuvdnalága bokte sáhtášii nannoseappot gozihit čielggadusdárbbuid váikkuhusaid ektui ealáhusaide, birrasii, kultuvrii ja servodahkii.

Sámediggái lea dehálaš ahte riikkaidgaskasaš eamiálbmotvuoigatvuođaid suodjaleapmi deattuhuvvo láhkabarggus. Hástalussan lea čatnat riikkaidgaskasaš barggu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdnii, mas Norga lea aktiivvalaččat mielde, dan láhkabargui mii dahkkojuvvo dán suorggis siskkobealde Norgga rájiid.

1.2.3 Sámi jienastuslohku ja válga

Lea dehálaš váikkuhit sámi jienastuslohkui čáliheami lasiheami. Mihttomearrin lea váikkuhit duohta máhtolašvuođain ja fuomášumiin ieš jienastuslohkoortnegii, ja ná váikkuhit sámi jienastuslohkui čáliheami lassáneami. Váikkuhangaskaoapmin lea buoredit diehtojuohkima ja eanet aktiivvalaččat juohkit dieđuid Sámedikki máŋgašládjas doaimma birra mii guoská báikegottiide ja ovttaskas olbmuide ja sámi servodahkii ollislaččat.

Barggu sámi jienastusloguin ferte buoridit ja jienastuslogu fievrrideami ja dan hálddašeami ferte fárrehit guovddáš dássái, Sámediggái. Dát sihkkarastášii olbmuid jienastanvuoigatvuođa ja buot jienastuslohkui čálihanávžžuhusaid sáhtášii meannudit ovttagaslaččat, ja sámi jienastuslohku dasto oktilaččat livččii áigeguovdil. Sámediggi áigu maiddái árvvoštallat eanet boahtteáiggi čovdosiid movt čađahit sámediggeválgga poastaválgan, elektrovnnalaš válgan jna.

Nissonolbmuid unnán ovddastusa ektui Sámedikkis, konkludere raporta válgga, nominašuvnna ja dásseárvvu 1 birra ahte lea váttis geassit makkárge čielga konklušuvnna tállaanalysa vuođul válgga ja nominašuvnna ektui. Čujuhuvvo ahte sáhttá leat válgaortnega sivva go nissonolbmot systemáhtalaččat báhcet olggobeallái dahje eai nominerejuvvo. Lea dárbu ain eanet dutkat sohkabeliid sámi servodagas ja dan oktavuođas árvvoštallat sihke válganjuolggadusaid ja Sámedikki politihkalaš arenan dásseárvo- ja sohkabealleperspektiivvas.

1.2.4 Giella, gulahallan ja diehtojuohkin

1.2.4.1 Sámegiella

Sámegiella lea muhtun guovlluin hui sakka áitojuvvon. Sámediggi lea vuoruhan sámegiela ovddideami, ealáskuhttima ja suodjaleami bajimužžii iežas ulbmiliiguin. Danne lea guovddáš mihttomearrin ahte sámi giellabargu galgá nannejuvvot, ealáskuhttojuvvot ja ovddiduvvot buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea ahte sáme- ja dárogiella galgaba šaddat ovttaárvosaš giellan. Stuorra hástalusat maid ovddabealde leat sámegiela nannema, ealáskuhttima ja ovddideami ektui gáibidit ahte Stuorradiggi lasiha mealgat juolludusaid giellabargui.

Sámi giellaguovddážat leat okta máŋgga doaibmabijus dán mihttomeari ollašuhttimis. Giellaguovddážat galget doaibmat dakkár arenan gos sámegiella hállojuvvo, gullo ja oidno, ja dasto doaibmat guovllu resursaguovddážin. Sámediggi áigu joatkit bargguin eanet giellaguovddážiid ásahemiin.

Sámelága bokte lea sámiide Norggas sihkkarastojuvvon vuoigatvuohta geavahit sámegiela. Sámelága giellanjuolggadusat leat dál doaibman 1992 rájes, ja dál lea dárbu evalueret njuolggadusaid, nu ahte dat heivehuvvojit dáláš dillái ja riikkaidgaskasaš giellamearrádusaide.

Stáhtalaš doarjja almmolaš hálddašeapmái, ja ovttaskas individaid vuoigatvuohta geavahit sámegiela, lea ráddjejuvvon guđa gildii. Ovttaskas olbmuid vuoigatvuođaid sámelága ja rávisolbmuidoahpahuslága ektui ferte gozihit maiddái olggobealde dan guovllu mii dál gohčoduvvo sámegiela hálddašanguovlun sámelága giellanjuolggadusaid mielde. Sámediggi leage danne váldán álgaga ahte viiddidit dán hálddašanguovllu ja dat gáibida ruhtarámmaid nannema guovttegielalašvuhtii.

1999/2000 čađahii Sámi giellaráđđi iskkadeami 2 movt almmolaš orgánat čuvvot sámelága giellanjuolggadusaid. Iskkadeapmi čájeha ahte lea dárbu nannet sámegiela hálddahus- ja áššemeannudangiellan almmolaš orgánain.

Sámegiella galgá šaddat sámegielagiid gulahallangiellan buot dásiin. Dát gáibida ahte skuvla váldá atnui sámegiela fágaoahpahussii nu ahte mánát ja nuorat šaddet oadjebassan sámegielain fágagiellan, ja fágatearpmat šaddetge de lunddolaš oassin oahpahusas. Dáinna lágiin galgá sámegiella ovddiduvvot iešbirgejeadddji servodatgiellan.

Sámi tearpmabargu ja sámi báikenamaid čohkken ja registreren lea dehálaš sámegiela suodjaleapmái ja ovdánahttimii. Dát guoská maiddái sámi olbmonamaide. Jos sámegiela galgá sáhttit geavahit aktiivvalaš gaskaoapmin fágalaš oktavuođas, de fertejit sámi tearpmat ja báikenamat lea olamuttos buot geavaheaddjiide servodagas. Sámedikki sátnebáŋkku ferte ođasmahttit ja ovddidit nu ahte doppe leat buot sámegiellajoavkkuid ja suopmaniid sánit ja tearpmat, ja danne dat ferte ovddiduvvot oktasaš reaidun riikarájiid rastá.

Sámegiel báikenamaid ferte bidjat oidnosii ja álgit almmolaččat daid geavahit. Go dán mihttomeari galgá juksat, de fertejit guovddáš eiseválddit ovttasráđiid Sámedikkiin, aktiivvalaččat juohkit dieđuid gielddaide, fylkkagielddaide ja earáide. Kultur- ja girkodepartemeantta báikenammaevaluerenbarggus, fertejit čuolbmačilgehusat mat čatnasit máŋggagielat nammageavaheapmái Norggas árvvoštallojuvvot sierra, ja viidát oktavuođas go maid dán rádjai lea dahkkojuvvon.

1.2.4.2 Diehtojuohkin ja bibliotehkabálvalusat

Elektrovnnalaš bálvalusaid ovddideapmi Sámedikki doaimma rámmaid siskkobealde gáibida viehka ollu resurssaid ja áŋgiruššama. Bajimuš mihttomearri gulahallan- ja bálvalanpolitihkas lea ahte buktit bálvalusaid olamuddui neahtas elektrovnnalaš ja birrajándorrabas hálddašeami bokte. Dát ferte čuovvoluvvot juolludusaiguin doaibmabijuide mat bohtet barggu geažil mii lea jođus, go ráhkaduvvo strategiija DGT váste ja elektrovnnalaš bálvalusaid váste Sámedikkis.

Gielddain ja fylkkagielddain lea ovddasvástádus ovddidit bibliotehkabálvalusaid buot iežas geavaheaddjiid váste. Stuorámus hástalussan lea sihkkarastit gelbbolašvuođa, resurssaid ja dáhtu ovddidit bibliotehkabálvalusaid sámi álbmogii. Go galgá ovddidit viidáset Sámi sierrabibliotehka «bibliotehkaid bibliotehkan», mas lea gelbbolašvuohta ja resurssat daid várás geat ohcalit sámi bibliotehkabálvalusaid, de ferte vuoruhit bajás ođđa ja internehttii vuođđuduvvon bibliotehkavuogádaga. Dát lea hui dehálaš sámi girjjálašvuođa olamuddui buktimis, go eambogat sáhttet diŋgot girjjiid neahta bokte. Go bibliotehka háliida hukset vuođđogirječoahkádusa ja eará gálduid bibliotehka sámi geavaheaddjiid váste, de ferte ásahuvvot dán várás sierra doarjjaortnet.

Sámi girjebussiid ásaheapmi lea dehálaš oassi muđui nu váilevaš sámi bibliotehkabálvalusas. Dehálaš bibliotehkabálvalusaid buorideames sámi geavaheaddjiid váste, lea maiddái sámi girjebussiid ruhtadeami sihkkarastin guovlluin gos ássan lea bieđgguid ja gos leat hástalusat gulahallama dáfus.

1.2.5 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

1.2.5.1 Mánáigárddit

Mánáidgárddit lea áibbas guovddážis sámi giela ja kultuvrra ovddideames ja nannemis. Sámedikki bajimuš mihttomearri lea danne ahte buot sámi mánáin galgá leat ollesárvosaš sámi mánáidgárdefálaldat. Dát fálaldat galgá vuođđuduvvot sámi gillii ja kultuvrii, ja lea okta dain deháleamos mánáid vuoigatvuođain.

Sámediggi diehtá ahte Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea álggahan mánáidgárddiid rámmaplána ođasmahttinbarggu. Dien oktavuođas lea dehálaš bargat dan ala ahte plánii šaddá maiddái sámi sisdoallu lunddolaš oassin. Mánáidgárdelágas ferte dáhkidit sámi mánáid vuoigatvuođa oažžut fálaldagaid sámi gielas ja kultuvrras mánáidgárddiin.

1.2.5.2 Oahpahus

Buot sámi mánáin lea individuála vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas. Dát individuála vuoigatvuohta ii guoskka vuoigatvuhtii oažžut oahpahusa sámegillii. Sámedikki mihttomearri lea ahte buot sámi oahppit ožžot individuála oahpahusa sámegillii, sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllain, geahča dievasčoahkkinášši 46/02 mas ovttajienalaš Sámediggi cealká ahte Oahpahuslága § 6.2 ferte rievdadit nu ahte buot sámi mánáin – beroškeahttá orrunsajiin – sihkkarastojuvvo individuálalaš vuoigatvuohta oahpahussii sámegielas ja sámegillii. Sámi mánáid vuoigatvuohta sámegillii ferte sihkkarastojuvvot maiddái skuvlaastoáigeortnegis (SAO).

Sámediggi áigu sierra áššiin evttohit evalueret ja rievdadit Oahpahuslága.

10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplána (O97S) ferte gustogoahtit eanet skuvllaide ja gielddaide riikkas. Buot sámi oahpahusa ferte láhčit dábálaš diibmologu siste mii ohppiin lea juohke luohkás.

Sámi oahpahusas šaddet liigegolut gielddaide ja fylkkagielddaide. Dat liigegolut bohtet earret eará ávdnasiin sámegillii ja dasto adnojit liige oahpaheaddjiresurssat. Go sámi oahppiide galgá sihkkarastit sin vuoigatvuođaid oahpahuslága vuođul oahpahussii sámegielas ja sámegillii, de ferte stáhta máksit gielddaide ja fylkkagielddaide ollásit dáid liigegoluid ovddas.

Ferte ráhkaduvvot dievaslaš sámi oahppoplána joatkkaskuvllaid váste. addá maiddái dárbu sihkkarastit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánain nugo lea dahkkojuvvon vuođđoskuvlla našuvnnalaš oahppoplánain. Sámedikki láhkaásahusválddi oahpahuslága § 6–4 vuođul, ferte viiddidit guoskat buot fágaide vuođđoskuvllain.

Sámi kulturdiđolašvuođa lassáneapmi lea dagahan ahte rávisolbmot maid leat jearahišgoahtán sámi oahpahusfálaldagaid. Dása ferte ráhkaduvvo plána ja dasto dasa ferte bidjat resurssaid. Diimmáš jahkedieđáhusas lei dát bajimužžii vuoruhuvvon suorgi, ja lea hui dehálaš gávdnat dasa čovdosa jođáneamos lági mielde.

1.2.5.3 Alit oahppu ja dutkan

Sámedikki bajimuš mihttomearri lea ahte sámi oahpahusásahusat ja sámi alit oahpahus ain ovddiduvvojit sámiid iežaset eavttuid vuođul. Danne oaidná Sámediggi ahte lea dárbu ásahit oktasaš sámi oahpaheaddjioahpu, mii lea ávkin olles sámi servodahkii. Dasto lea dehálaš ahte ráđđehus aktiivvalaččat doarju Sámi allaskuvlla ulbmila šaddat dieđalaš allaskuvlan.

Oahpahus- ja dutkandepartemeanta ferte váikkuhit ahte álggahuvvo dutkan- ja ovddidanbargu, earret eará guhkesáiggi prográmma ovddidit ja hukset sámi alit oahpahusa ja dutkama, ja dasto guhkesáiggi dutkan- ja ealáskuhttinprográmma sámegiela váste, mii erenoamážit lea oaivvilduvvon guovlluide gos gielladilli lea heittot.

Go galgá sihkkarastit oahpaheaddjiid rekrutterema sámi skuvllaide, de ferte bisuhit ja ovddidit váikkuhangaskaoapmeortnega. Mii guoská sámegielat oahpaheaddjiid ja ovdaskuvlaoahpaheaddjiid rekrutteremii, de ferte Sámediggi oažžut ruđaid Oahpahus- ja dutkandepartemeanttas stipeandaortnegiid ásaheapmái.

Sámi giella- ja kulturmáhtolašvuohta ferte heivehuvvot buot riikka allaskuvllaid ja universitehtaid fágalaš sisdollui.

1.2.5.4 Oahpponeavvoovddideapmi

Sámi servodagas leat stuorra hástalusat sámi oahpponeavvuid buvttadeami ja ovddideami ektui olmmošlaš ja ávnnaslaš resurssaid dáfus. Lea dárbu oktasaš davviriikkalaš mihttomearrái iešguđet fágaid ektui, vai šattašii álkit heivehit ja beavttálmahttit oahpponeavvoovddideami. Danne lea dárbu dán suorggis oktiiordnet barggu davviriikkalaš našuvnnalaš dásis. Ferte maiddái áŋgiruššat osiiguin maiguin sáhttá duhtadit erenoamášpedagogalaš dárbbuid, nu ahte oahpponeavvut sáhtášedje doaibmat multifunkšuvnnalaččat. Dasto lea dárbu viidásetovddidit sámi oahpponeahta ja heivehit sámi digitála/elektrovnnalaš oahpponeavvuid ovddideami našuvnnalaš prošeavttain.

1.2.6 Areála, biras- ja kultursuodjaleapmi

Sámediggi háliida ovttas guovddáš eiseváldiiguin searvat nu buriiguin go vejolaš seammalágan eavttuiguin vai juksat eanet birasáddjás ja ceavzilis ovdáneami. Go dán galgá sáhttit čađahit, de lea Sámediggi sorjavaš das ahte oažžu resurssaid dáfus vejolašvuođa bargat dáiguin čuolbmačilgehusaiguin einnostuvvi ja fágalaččat dohkálaš vugiin.

Ferte ráhkadit čielga njuolggadusaid movt vejolaš suodjalanproseassaid galgá čađahit dásseárvosaš sámi searvama sihkkarastedettiin. Dán lágan ođđasis geahččama ferte čađahit ovttasráđiid Sámedikki ja Ráđđehusa gaskka. Dán oktavuođas čujuha Sámediggi ahte Stuorradiggi mearridii suodjalanplána barggu oktavuođas Divttasvuona-Hellemoguovllus ahte dat šaddá našuvnnalaš proseassan, mas lea njuolga oktavuohta Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskka, geahča meannudeami Árvalusas S nr 110 (2002–2003) Stuorradikkis, evttohus nr 4. Sámedikki mielas lea áibbas dárbbašlaš ahte guoskevaš suodjalanguovlluid ođđa ja ollislaš árvvoštallan dahkkojuvvo, ovdal go dahkkojuvvojit ođđa suodjalanmearrádusast sámi guovlluid ektui.

Sámedikkis lea čoahkes ja ollislaš ovddasvástádus sámi kulturmuittuin buot sámi geavahus- ja ássanguovlluin guđa fylkkas. Dát bargu gáibida eanet áiggi ja resurssaid dáláš resurssaid ektui. Danne fertejit guovddáš eiseválddit bidjat eanet resurssaid Sámediggái vai dat sáhttá gozihit čoahkes ja ollislaš ovddasvástádusa sámi kulturmuittuin. Sámi kulturmuitoperspektiivvaid ferte heivehit vuđolaččat ja ollislaččat dieđihuvvon stuorradiggedieđáhusas kulturmuitopolitihka birra.

Sámediggi lea fágalaččat ja ekonomalaččat nannemin sámi museaid. Ráđđehus ferte nannet sámi museaid ekonomalaš dili, erenoamážit lea dárbu nannet prošeavttaid ja stuorát investeremiid ruhtadeami.

Sámedikkis leat stuorra hástalusat ovddabealde čázádagaid hálddašeami oktavuođas, sihke suodjaluvvon ja suodjalkeahtes čázádagaid ektui. Ollislaš čázádatplána nuppástuhttin ja EU čáhcedirektiivva heiveheapmi buktet maiddái stuorra hástalusaid Sámediggái. Sámediggi ferte oažžut resurssaid gozihit sámi beroštumiid sihke čázádagaid hálddašeamis, Ollislaš plána nuppástuhttimis ja EU čáhcedirektiivva heiveheamis.

1.2.7 Kultuvra ja ealáhusat

1.2.7.1 Sámi kultuvra

Sámi kultuvra lea positiivvalaččat ovdánan sihke boares ja ođđa čájehanvugiiguin viidát. Sihke servodatperspektiivvas ja kulturpolitihkalaš perspektiivvas ferte sámi dáidda- ja kulturovdáneamis leat seamma friija čájehanvuohki go dán rádjai leamaš. Dát gáibida viiddis ja sládjás áŋgiruššamiid ollu surggiin, ollu oasálaččaid siskkildemiin. Kulturdoaibmabijut leat erenoamáš dehálaččat sámi giela, identitehta ja gullevašvuođa ovddideames. Go galgá movttiidahttit ain ovdáneami viidáseappot ja gozihit dan mii juo gávdno, de ferte Stuorradiggi lasihit rámmaid sámi kulturulbmiliidda.

Giella- ja kulturguovddážat leat dehálaččat sámi giela ja kultuvrra ovddideapmái. Ája Sámi Guovddáža huksen galgá ollašuhttot ollásit. Dasa lassin plánejuvvo Várdobáikki huksen Lulli-Romssas ja Saemien Sitje Davvi-Trøndelágas. Sámediggi lea ovdal dovddahan ahte ferte ásahuvvot sierra kulturviessofoanda ja áigu dán ášši čuovvolit.

Sámi teáhteriin lea dehálaš sadji sámi dáidda- ja kulturhámiid gaskkustan- ja vásihanarenan, ja sámegiela geavaheamis. Åarjelhsaemien Teaterei ja Beaivváš Sámi Teáhterii ferte sihkkarastojuvvot dohkálaš ekonomiija doaimma váste, vai dat sáhttet bálvalit olles sámi ássanguovllu.

Sámi filbmaulbmiliidda lea dovdomassii lassánan ohcamat. Ain lea dárbu nannet rámmaeavttuid sámi filbma- ja videodoaibmabijuide.

Sámedikkis lea beroštupmi oččodit sámi dáiddáriidda dohkálaš bargo- ja rámmaeavttuid. Dáiddamusea lea dehálaš sihke dáiddáriidda ja geavaheaddjiide, ja dasto lea dehálaš ahte dilálašvuođat láhččojuvvojit sámi dáidaga gaskkusteapmái boahttevaš sohkabuolvvaide. Erenoamáš dehálaš lea gávdnat čovdosa dasa movt Nils Aslak Valkeapää dáidda galgá suodjaluvvot ja hálddašuvvot. Sámediggi oaivvilda ahte stáhta dat galggašii leat mielde oastimin opmodaga.

Sámi musihkka galgá biddjojuvvot Riikkaoassemusihkkáriid-ortnegii, suodjalan ja buoridan dihte sámi musihka gaskkusteami. Dasa lassin fertejit sámi artisttat oažžut ovdánan- ja gaskkustanvejolašvuođa.

Lea stuorra dárbu publikašuvnnaide heivehuvvon sámi álbmogii. Girjjálašvuođa prošeavttaid realiserema ferte hoahpuhit. Sámediggi oaidná dehálažžan ahte ásahuvvošii bissovaš oastinortnet sámi čáppagirjjálašvuođa váste.

Sámediggi lea máŋgii bivdán speallanruđaid sámi valáštallamii, ja vuordá dál ahte dát ollašuvvá. Čuoigamis leat guhkes árbevierut sámi servodagas, ja ferte álggahuvvot našuvnnalaš sámi čuoiganrusttega ásaheami čielggadeapmi.

1.2.7.2 Ealáhusat

Buotbealálaš ja dávgasis báikkálaš ealáhuseallin bidjá ávnnaslaš vuođu sámi kultuvrii. Bajimuš mihttomearri sámi guovlluid guovlupolitihkkii lea doalahit ássanminstara dovdomearkkaid. Sámediggi bidjà lagašvuođa- ja sorjavašvuođaprinsihpa vuođđun iežas ealáhuspolitihkkii. Lea áibbas vealtameahttun ahte ovddiduvvojit hálddašanmállet, main báikegottiid olbmot sáhttet oažžut ávkki. Lotnolasealáhusvejolašvuohta lea dehálaš oassi dás, ja ovddidandoaibmabijuid oktavuođas ferte muitit ahte dat galget háhkat birgenvejolaš lotnolasaid. Báikkálaš ealáhuseallima suodjaleami, nannema ja viidásetovddideami eaktun lea maiddái váikkuhangaskaomiid aktiivvalaš geavaheapmi ulbmállaččat. Sámi giliservodagaid eallinvuođđun leat vuođđoealáhusat nugo guolástus, eanadoallu, boazodoallu, luondduresurssaiguin ávkkástallan, lassin priváhta ja almmolaš bálvalusaide. Go galgá doalahit ássama, de ferte ealáhuseallima rámmaeavttuid sámi guovlluin buoridit. Sámi servodagat galget geasuhit ja leat resursan goappašiid sohkabeliide. Danne fertejit gávdnot buorit fálaldagat mánáide ja nuoraide ja sládjás bargovejolašvuođat goappašiid sohkabeliide.

Sámediggi doarju ahte Davvi Romssa ja Finnmárkku doaibmabidjoguovlu bisuhuvvo, ja ahte dat ortnegat mat leat ásahuvvon doalahuvvojit. Davvi Romssas ja Finnmárkkus ásset ollu sápmelaččat. Ortnegiid meannudeami oktavuođas doaibmabidjoguovllus sáhtášii geavahit eamiálbmotperspektiivva, vai livččii vejolaš oažžut dakkár ortnegiid mat muđui rihkošedje riikkaidgaskasaš almmolaš doarjagiid ja sierraortnegiid njuolggadusaid. Sámediggi doarju ahte bargoaddidivadagas luvvenortnet doaibmabidjoguovllus doalahuvvo nugo dat dál lea. Dáláš ortnega lea álki hálddašit ja dat lea bures heivehuvvon doaibmabidjoguovllu ealáhustruktuvrii.

Sámediggi lea ollu jagiid ovddidan árvalusa Guolástusdepartementii ahte ásahuvvošii sámi guolástusávádat sámi ássanguovlluide, almmá ahte departemeanta dan livččii čuovvolan. Go galgá sihkkarastit sámi ássama rittus, de ferte nannet unnimus riddo- ja vuotnafatnasiid bivdovuoigatvuođaid. Boahtteáiggis ferte maid árvvoštallat, ahte galggašedje go sámi guovllut oažžut sierra bivdoeari. Sámediggi áigu máhccat dán áššái ruovttoluotta.

Sámi guovlluid eanadoalu ovdáneapmi sorjá guovllulaš ja našuvnnalaš politihkas ja riikkaidgaskasaš šiehtadusain. WTO-šiehtadusa 3 šiehtadusbohtosis lea mearrideaddji mearkkašupmi eanadoallobuvttadeami joatkimii, ja šaddá ovttas EEO-šiehtadusain leat mielde fuonideamen sámi eanadoalu.

Boazodoalu iešheanalis riektevuođu sámi guohtoneatnamiin, mii lea vuođđuduvvon sámi árbevieruide ja dološ áiggiid rájes geavaheapmái, ferte čatnat láhkii. Sámediggi ferte oažžut guovdileappo ja aktiivvaleappo saji boazodoallopolitihka hábmemis, ja gáibida beassat searvat boazodoalloláhkaproposišuvnna ja lága láhkaásahusaid viidáset bargui. Mii guoská bargui dainna ođđa boazoguohtonkonvenšuvnnain Norgga ja Ruoŧa gaskka, de ferte sihke boazodollui ja sámedikkiide goappašiin riikkain sihkkarastojuvvot searvan viidáset bargui.

Barggus dainna ođđa stuorradiggedieđáhusain boraelliid hárrái, lea stuorra mearkkašupmi sámi boazodoalu ja eanadoalu rámmaeavttuide. Boraelliidnáli ferte muddet nu ahte dat ii leat áitta sámi boazodollui ja šibitdollui. Sámediggi muittuha ahte riikkaidgaskasaš njuolggadusat ráddjejit Norgga boraelliidpolitihka sámi guovlluin.

Sámedikki viđajagi duoji ovddidanprográmma galgá duođaštit makkár váikkuhus ealáhusas lea árvobuvttadeapmái ja barggolašvuhtii sámi guovlluin, fuomášumi erenoamážit giddemiin nissonbargosajiide. Prográmma lea dehálaš duoji ovddideapmái ealáhussan, ja stáhta ferte ollásit ruhtadit prográmma.

1.2.8 Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi bargá sámi buohcciid fágalaš, kultuvrralaš ja gielalaš vuoigatvuođaid nannemiin. Oassin dán barggus dáhttu Sámediggi ahte ásahuvvo oktiiordnejuvvon sámi gelbbolašvuođa guovddáš mas leat sihke somatihkka, psykiátriija ja dutkan. Go dán galgá sáhttit čađahit, de ferte stáhta juolludit sierra ruđaid dasa. Lea dehálaš buoridit ásahusaid stáhtusa ja nannet daid ekonomalaččat, fágalaččat ja bargiid dáfus.

Buohcciviesuid ja eará spesialistadearvvašvuođabálvalusaid válddii stáhta badjelasas 01.01.02 ja ná báhcet olggobeallái Sámedikki njuolggadusaid, nu ahte eat sáhte addit doarjaga gielddaid ja fylkkagielddaid guovttegielalašvuođa ruđain doaibmabijuide sámegiela hálddašanguovllus. Danne dáhttu Sámediggi ahte Dearvvašvuođadepartemeanta jođáneamos lági mielde várre ruđaid vai dearvvašvuođafitnodagat ožžot doarvái ruđaid daid gielladoaibmabijuid čađaheapmái maid dearvvašvuođaásahusat gustovaš lágaid ektui leat geatnegahttojuvvon čađahit. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte nammaduvvo sierra sámi dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš ráđđi sihkkarastit sámi beroštumiid dearvvašvuođasuorggis. Sámediggi áigu maid bargat dan ala ahte Sámediggi dat galgá oktiiordnet ja buktit árvalusaid sámi ovddasteaddjiid hárrái dearvvašvuođafitnodagaid stivrraide.

Dearvvašvuođadepartemeanta lea ođđajagemánus evalueren NAČ 1995: 6 Sámi álbmoga dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid plána Norggas, čuovvoleami. Sámediggi lea bivdán oažžut váldoovddasvástádusa prošeaktaruđaid juogadeames ja daid organiseremis boahtteáiggis.

1.2.9 Ovttasbargu

Ovttasbargu fylkkagielddaid ja Sámedikki gaskka lea hui dehálaš, go galgá oažžut buori ovdáneami sámi álbmogii Norggas. Fylkkagielddaid ođđa rolla bokte guovlulaš ovddidanoasálažžan, biddjojuvvojit ollu eavttut ovdáneapmái fylkkain. Danne dáhttu Sámediggi ovddidit ovttasbarggu fylkkagielddaiguin sámi ássanguovlluin, ja gulahallat daiguin gávdnan dihte málliid mat livčče ulbmállaččat ja maiguin sámi perspektiiva gozihuvvošii. Erenoamáš hástalussan lea oažžut buriid rutiinnaid fylkkaplánemis, maiguin sáhttá vuhtii váldit eamiálbmotperspektiivva dáin plánain. Sámediggi ferte oažžut guovlulaš ovddidanruđaid vai sáhttá gozihit iežas rolla ovttasbarggus fylkkagielddaiguin.

Sámediggi oaidná hui dehálažžan dan ahte ráđđehusas livččii áddejupmi dan bargui maid Sámi parlamentáralaš ráđđi dahká. Sámiid rájáhis barggus ovddit áiggiin, ja dáláš ovttasbargovugiin riikarájiid rastá leat stuorra vejolašvuođat. Sámi parlamentáralaš ráđi váldohástalussan lea oažžut ruhtadeami ráđi doibmii.

1.2.10 Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššamat

Sámediggi deattuha riikkaidgaskasaš eamiálbmotbargui aktiivvalaččat searvama. Dat mii eanemusat ráddje Sámedikki riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiid, lea ekonomalaš resurssaid váilevašvuohta. Áŋgiruššamat leat lassánan, mii maid leamaš Sámedikki mihttomearri, almmá dárbbašlaš resurssaid lassáneami haga. Dát buktá váttisvuođaid daid mihttomeriide, mat Sámedikkis leat dán bargui ja daid vuordámušaid ektui maid Sámediggi deaivá sámi servodaga ja oasseoasálaččaid beales našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis.

Sámediggi áigu joatkit sámi beroštumiid gozihemiin ON eamiálbmotjulggaštusa bargojoavkkus, ja áigu aktiivvalaččat váikkuhit dan ahte ON orgánat mearridit eamiálbmotjulggaštusa nugo lei eaktuduvvon ahte dat galge dahkat. Sámediggi bargá maiddái dan ala ahte eamiálbmot parlameanttat ja eará álbmotválljen orgánat galget sáhttit searvat iežaset kapasitehtain ON oktavuođas.

Lea dárbu láhčit dilálašvuođaid nu ahte eamiálbmogiin Barentsovttasbarggus galgá leat váikkuhanfápmu ovddastusa bokte buot dásiin. Danne leage dehálaš ahte eamiálbmogat leat ovddastuvvon maiddái Barentsráđis, eaige dušše guovllulaš dásis. Sámediggi lea dál eamiálbmogiid ovddasteaddji Regiovdnaráđis ja -komiteas. Danne leat doaimmat leamaš mealgat eanet go ovdal. Dattetge ii leat Sámediggi ožžon liige resurssaid dán bargui, ja lea nugo mii otnáš nammii diehtit, dat áidna searvi orgána ovttasbarggus mii ii oažžo makkárge ekonomalaš doarjaga guovddáš eiseváldiin.

Sámediggái lea dárbu ahte boahtteáiggis eanet fokuseret politihkalaš proseassaid EU politihkalaš orgánaid siskkobealde, nugo maiddái dan mii dáhpáhuvvá EU byråkráhtalaš vuogádaga siskkobealde. Otnáš nammii ii leat Sámedikkis makkárge erenoamáš gelbbolašvuohta EU/EEO oktavuođas. Dárbu oažžut erenoamáš gelbbolašvuođa EU/EEO ektui lassána áiggi mielde, ja Sámediggi ferte oažžut návccaid deaividit dáiguin boahtteáiggi hástalusaiguin maiddái dán suorggis. Ráđđehus galggašii jearrat fágalaš rávvagiid Sámedikkis EEO-šiehtadallamiid oktavuođas.

1

«Eai go hálit – vai eai go beasa? Guorahallan manne Norgge bealde Sámedikkis leat nu unnán nissonáirasat», Torunn Pettersen, Eikjok ja Keskitalo, skábmamánnu 2002
2

Iskkadeapmi sámegiela geavaheami birra : raporta / Undersøkelse om bruken av samisk språk : rapport. Sámi ealáhus- ja guorahallanguovddaš / Samisk nærings- og utredningssenter, 2000.
3

Máilmmi gávpeorganisašuvdna (WTO). Ođđa evttohusat leat earret eará importagáhttema njeaidin viidát, importaeriid lasiheapmi, haddedoarjaga geahpedeapmi, areála- ja elliiddoarjaga unnudeapmi beliin ja buvttasorjavaš doarjjaortnegiin sirdin buvttasorjankeahtes doarjjaortnegiidda.
Bla i dokumentet: < 1.1 Jahkedieđáhusa perspektiivvat | 1.3 Bargu Sámedikkis... > | Dokumentets forside