Sámedikke doaibma jagis 2002

1.2.2 Ovttasbargu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka

Sámedikki mihttomearrin lea ahte buot almmolaš eiseválddit váldet mieldeovddasvástádusa sámi servodatovddideames. Sámediggi lea ovddidan gáibádusa oažžut šiehtadallanmálle Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka, mii guoská bušeahttarámmaide ja ovddasvástádusa juohkáseapmái buot servodatsurggiin. Čájeha ahte ain lea dárbu čujuhit ahte guovddáš- ja guovllulaš eiválddiin lea ovddasvástádus maiddái sámi álbmogis. Lea dárbu ahte Sámediggi ollu eanet searvá dakkár plána- ja ovddidanproseasssaide main leat váikkuhusat sámiid vuoigatvuođaide siskkáldas- ja álbmotrievtti mielde. Sámediggi gáibida buoret ortnegiid šiehtadallamiid ja diáloga váste stáhta, ja Sámedikki gaskka dán lágan áššiin. Lahkaddimis ferte maiddái boahtit ovdan ahte Norga lea huksejuvvon guovtti stáhtavuođđudeaddji álbmoga eatnamiid ala, norgalaččaid ja sámiid.

Ferte viidát geahčadit gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja doaimmaid sámi áššiin, ja dasto ferte maiddái rolla- ja doaibmajuohkin Sámedikki ja muđui hálddašeami gaskka čilgejuvvot. Dán lágan geahčadeamis galggašii leat vuolggasadjin dat ahte Sámedikki váldi galgá nannejuvvot, ja ahte rolla- ja doaibmajuohkin galgá dahkkojuvvot oasálašperspektiivva vuođul Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka.

Oahpahusáššiin lea dehálaš ahte Sámedikkis lea ovttasbargu guovddáš eiseválddiiguin hui árra dásis iešguđet proseassain, erenoamážit mii guoská riikkaviidosaš mearrádusaide nugo omd. lágaid ja njuolggadusaid rievdadusaide, ovddidanprošeavttaide jna.

Sámediggi ii sáhte dohkkehit ahte sámi guovllut dađistaga vuvdojuvvojit dahje juogaduvvojit iešguđet lágan ulbmiliidda almmá ahte sámiin man ge láhkai lea váikkuhanfápmu dillái. Ovdamearkan dasa leat minerálagávdnosiid muhten, ohcan, iskan ja doaibma. Ealáhus- ja gávpeministtar attii signálaid ahte bargu ođđa minerálalágain galggai dahkkojuvvot lávgá diálogain ja stuorra rabasvuođain Sámedikkiin. Dattetge lea departemeanta doallan dušše ovtta dieđihančoahkkima Sámedikkiin hálddahusa dásis. Sámediggi gáibida ain ahte ođđa minerálaláhka ferte leat konsešuvdnaláhka, mas báktefriijavuođaprihsihppa sihkkojuvvo maiddái muhtehahtti minerálaid ektui. Konsešuvdnalága bokte sáhtášii nannoseappot gozihit čielggadusdárbbuid váikkuhusaid ektui ealáhusaide, birrasii, kultuvrii ja servodahkii.

Sámediggái lea dehálaš ahte riikkaidgaskasaš eamiálbmotvuoigatvuođaid suodjaleapmi deattuhuvvo láhkabarggus. Hástalussan lea čatnat riikkaidgaskasaš barggu biologalaš šláddjivuođa konvenšuvdnii, mas Norga lea aktiivvalaččat mielde, dan láhkabargui mii dahkkojuvvo dán suorggis siskkobealde Norgga rájiid.