Sámedikki 2003’ doaibma

3.2 Hástalusat jagis 2004

Sámedikkis leat arvat hástalusat 2004:s, muhto lea válljen vuoruhit muhtun váldohástalusaid dán jahkedieđáhusas.

3.2.1 Ráđđádallamat ja šiehtadallamat

Stáhtas lea ráđđádallan geatnegasvuohta sámiid ektui, ja muhtun oktavuođain das lea maid šiehtadangeatnegasvuohta. Nugo ILO eamiálbmotekspeartalávdegoddi oaivvilda, ja maid lea deaŧalaš deattuhit ahte Ráđđehusas lea álbmotrievttálaš geatnegasvuohta ráđđádallat (geahča ILO-raportta, njukčamánnu 2004). Ráđđádallan- ja šiehtadallangeatnegasvuohta vuolgá ILO-konvenšuvnnas nr. 169 (artihkkaliid 2, 4, 6, 7 ja 15 mielde), ON konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái (artihkkaliid 1 ja 27 mielde), ja Vuođđolága §:s 110a.

Otnáš beaivvi rádjai eai leat čađahuvvon ráđđádallamat eaige šiehtadallamat riikkaidgaskasaš eamiálbmotrievtti ja Vuođđolága § 110a ektui. Ollu gerddiid leat oaidnán ahte dát lea váttásmahttán stuorradiggeproposišuvnnaid ja stuorradiggedieđáhusaid politihkalaš meannudeami, ja dan politihka hábmema mas lea mearkkašupmi sámi kultuvrii ja servodahkii. Ráđđádallan- ja šiehtadallanortnegiiguin sáhtášii garvit dán láhkai geavvamis. Dainna lágiin sáhtášii maiddái gávnnahit oktasaš áddejumi das makkár ovddidandárbbut sámi servodagas leat ja makkár stáhtus das lea, mii iešalddis nanosmahtášii dili.

Sámediggi ja Gielda- ja guovludepartemeanta leat šaddan ovttaoaivilii das ahte álggahit ráđđádallan- ja šiehtadallanprosedyraid ásahanproseassa. Ortnegiid ja prosedyraid hábmema oktavuođas lea čielga dárbu čađahit albma proseassa, nugo maiddái ILO-konvenšuvnna nr. 169 2. artihkkalis (1) gáibiduvvo. Mii leat šaddan ovttaoaivilii ahte ásahuvvo oktasaš hálddahuslaš bargojoavku man bargun lea ráhkadit raportta mas čilgejuvvo

1. ráđđádallamiid ja šiehtadallamiid vuođđu, ja

2. mas leat prosedyraárvalusat ja mihttomearit movt čađahit ráđđádallamiid ja šiehtadallamiid.

Sámediggi vuordá ahte Ráđđehus positiivvalaččat váikkuha dan ahte ráđđádallan- ja šiehtadallanprosedyrat ásahuvvojit čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Dan seammás go ásahuvvojit čielga prosedyrat, lea Sámedikki mielas dárbu dynámalaččat geahččat movt dákkár ortnegiid sáhttá ovddidit.

3.2.2 Iešmearrideapmi

Sámediggi bargá sámi iešmearrideami sisdoalu viidásetovddidemiin. Dat movt sámit áddejit iešmearrideami vuođđuduvvá riikkaidgaskasaš normáide ja dan ovdáneapmái mii lea leamaš sihke rievttálaččat ja politihkalaččat riikkaidgaskasaš forain. Sámedikki mielas lea dehálaš ahte sámi iešmearrideamis vuhtto sámi álbmoga iežas árvvut ja eallinvuohki.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nanosmahttojuvvojit. Ferte joatkit bargguin konkretiseret ja viidásetovddidit Sámedikki vuoigatvuođapolitihka riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gusket eamiálbmotvuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat.

Daid hástalusaid maid Sámediggi oaidná dan láhkabarggus mii fargga álgá ja mii guoská sámi beroštumiide, ja maid várra ii sáhte maŋidit dassážii go ráđđádallan- ja šiehtadallanortnet lea formaliserejuvvon, ferte geahččat daid geatnegasvuođaid ektui mat Sámedikkis leat, sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Dát guoská lágaide nugo finnmárkkuláhka, minerálaláhka, boazodoalloláhka jna.

Okta dain deaŧaleamos hástalusain mat Sámedikkis leat 2004:s lea bargu viidáseappot finnmárkkulágain. Sámediggi deattuha ahte boahtteáiggi finnmárkkuláhka ferte čielgasit vuođđuduvvot álbmotrievttálaš rámmaide. Lágas ferte čielgasit daddjojuvvot ahte álbmotrievtti mearrádusain lea ovdamunni. Lágain ferte čalmmustit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođaid, geavahanvugiid ja riekteárbevieruid. Sámediggi áigu čuovvolit ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

Sámiin leat vuoigatvuođat minerálagávdnosiid oktavuođas sámi resurssaguovlluin, mii mearkkaša ahte Sámediggi gáibida vuoigatvuođa leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Danne lea dárbu šiehtadallat movt dáiguin gávdnosiiguin láhttet ja movt daid geavahit dáin guovlluin. Sámediggi gáibida ahte Norga váldá váldoovddasvástádusa maiddái eamiálbmotdimenšuvnna suodjaleames ja ovddideames petroleumadoaimma oktavuođas davvin.

Ii leat doarvái čađahit ráđđádallamiid eaŋkiláššiin Sámedikkiin go dainna ii ollašuhtto álbmotrievtti gáibádus searvvaheami ja iešmearrideami ektui.

3.2.3 Vuoigatvuođat

Dál leat čielggadeamen ja bargamin ollu dakkár resursalágaiguin main njuolga lea mearkkašupmi sámi kultuvrra ávnnaslaš vuđđui. Lea sivva čujuhit ahte dáláš luondduresursalágaid hálddašanortnet ii dávis ILO-konvenšuvnna nr 169 15. artihkkalii, eamiálbmogiid searvama ektui hálddašeapmái. Lágaid sisdoaluin ja láhkaproseassaiguin ferte ollašuhttit álbmotrievttálaš gáibádusaid, ja Sámediggi vuordá ahte dan hálddašanvuogádaga organiseren, maiddái kulturmuitohálddašeapmi, árvvoštallojuvvo ođđasis.

Sámi guovlluin rikkis luondduresurssat leat ovdamunnin maid sáhttá eanet geavahit ealáhusovddideapmái ja árvobuvttadeapmái. Dat go vuoigatvuođa- ja hálddášanáššit eai leat čielggaduvvon, institušuvnnalaš ráddjejumit ja ruossalas geavaheaddjiberoštumit hehttejit dábálaččat oppalaš positiivvalaš ealáhusovdáneami. Danne lea Sámediggi politihkalaš doaimmastis nannosit deattuhan sámi perspektiivva omd. boazodoalu, eanadoalu ja guolástusa láhčima ja hálddašeami oktavuođas.

Guolleresurssat galget hálddašuvvot sámiid eavttuid vuođul ja našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš eamiálbmotgeatnegasvuođaid vuođul. Sámediggi áigu vuoruhit bivdovuoigatvuođaid ruovttoluotta oččodeami sámi riddo- ja vuotnaguovlluide. Dasa lassin áigu Sámediggi vuoruhit báikkálaš hálddašanmálliid oažžuma, main lagasvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihppa biddjojuvvo vuođđun.

Sámediggi searvá Áhperesursalága ráhkadeapmái mii earret eará galgá boahtit geassemánu 3. b. 1983 nr 40 sáltečáhcebivdolága jna. (sáltečáhcebivdoláhka) sadjái. Láhka galgá earret eará siskkildit eamiálbmotdimenšuvnna mearraresurssaid hálddašeami oktavuođas ja Norgga eamiálbmotgeatnegasvuođaid.

Okta dain stuorámus areálageavahanhástalusain 2004:s leat dat issoras stuorra plánat hukset bieggafámu sámi guovlluin. Sámedikkis ii leat goassige jerrojuvvon bieggafámu birra energiijaáŋgiruššama oktavuođas. Go dál čájeha ahte sámi guovlluide dat eanemusat čuhcet dát doaibmabijut, de lea ágga jearrat ahte leigo Ráđđehusas ja Stuorradikkis dohkálaš mearrádusvuođđu dalle go leat mearridan bargagoahtit bieggafámuin. Eat man ge láhkai sáhte dohkkehit bieggafámu viidáset huksema sámi guovlluin ovdal go sámi vuoigatvuođat leat dohkkehuvvon. Eanemus maid ovdal dan sáhttá dahkat, lea ahte ráhkaduvvo ollislaš váikkuhaniskančielggadus bieggafámu huksema birra sámi guovlluin, man oktavuođas juo ásahuvvon ja plánejuvvon rusttegat geahčaduvvojit fárrolaga.

Deaŧalaš lea bargat dan ala ahte sámi mánáid vuoigatvuođat mánáidgárddiin gozihuvvojit sin eatnigiela, kultuvrralaš duogáža ja identitehta ektui. Sámediggi áigu joatkit bargat dan ala ahte sámi oahppit oččošedje individuálalaš vuoigatvuođa oahpahussii sámegillii ja sámegielas, beroškeahttá das guđe báikkis riikkas orrot. Lea dárbu bargat dan ala ahte oahppit duođai oččošedje daid vuoigatvuođaid maidda sis lea vuoigatvuohta oahpahuslága vuođul. Lea deaŧalaš ahte diehtu vuoigatvuođaid birra manašii maiddái politihkkariidda ja skuvlaeiseválddiide, iige dušše oahppiide ja sin fuolaheaddjiide.

Sámediggi bargá dan ala ahte sámi pasieanttaid fágalaš, kultuvrralaš ja gielalaš vuoigatvuođat nannejuvvojit. Vásihusat dán rádjai čájehit ahte dat ođđa dearvvasvuođafitnodagat eai dohkálaččat vuhtii váldde sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođaid. Danne evttohage Sámediggi ovttasbargoorgána Sámedikki ja guovllulaš dearvvasvuođafitnodagaid gaskka. Sámediggi áigu gozihit sámi pasieanttaid vuoigatvuođa geavahit sámegiela go deaivvadit dearvvasvuođa- ja sosiáladoaimmahagaiguin. Dát vuoigatvuohta hálddašanguovllu ektui lea mearriduvvon sámelága §:s 3–5.

Sámediggái lea deaŧalaš searvat aktiivvalaččat riikkaidgaskasaš eamiálbmotbargui. Ulbmilin lea váikkuhit riikkaidgaskasaš eamiálbmotpolitihka ja ná leat mielde bidjamin rámmaid sámi servodaga ovdáneapmái. Danne áigu ge Sámediggi boahtteáiggis vuoruhit áŋgiruššamiid daid orgánaid ektui mat mearridit riikkaidgaskasaš riektestandárddaid. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte maiddái eamiálbmotparlameanttat ja eará álbmotválljen orgánat galget sáhttit searvat iešheanalis vuođuin ON oktavuođas.

Sámedikki diehtojuohkinbarggu guovdileamos mihttomearrin áiggis ovddosguvlui lea dat, ahte sámiid eana- ja čáhcevuoigatvuođaid buorebut dohkkehuvvojit ja ahte sámi jienastuslohku stuorru eanet. Dát lea erenoamáš deaŧalaš boahtte sámediggeválgga oktavuođas 2005:s ja go Stuorradiggi meannuda Ráđđehusa finnmárkkuláhkaárvalusa.

3.2.4 Sámi jienastuslohku ja válggat

Lea deaŧalaš oččodit eambosiid sámi jienastuslohkui. Ulbmilin lea buktit faktadieđuid ja fuomášumi ieš jienastusortnega birra, ja ná váikkuhit ahte eambosat čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Váikkuhangaskaoapmin lea eanet ja árjjaleappot juohkit dieđuid Sámedikki máŋggalágan doaimmaid birra mat gusket báikegottiide, ovttaskas olbmuide ja sámi servodahkii ollislaččat.

Sámediggi lea, maŋŋá go Sámeláhka rievdaduvvui váldán badjelasas ovddasvástádusa fievrridit dan guovddáš sámi jienastuslogu. Sámi jienastuslogu guovddáštahttima ulbmilin lea beavttálmahttit, oktiiortnet ja kvalitehta sihkkarastit jienastuslohkui fievrridanbarggu. Sámediggi háliida dán bokte olahit buorebut geavaheaddjiid ja bálvalit sámi álbmoga, ja dasto sihkkarastit sámiid demokráhtalaš vuoigatvuođaid.

2004–2005:s čađahuvvojit ain eanet doaibmabijut erenoamážit nissonolbmuid ja nuoraid ektui maiguin movttiidahttit eambosiid čálihit iežaset sámi jienastuslohkui. Lea dárbu joatkit dutkama sohkabeliid birra sámi searvodagas ja dán oktavuođas árvvoštallat sihke válganjuolggadusaid ja Sámedikki politihkalaš arenan.

Nissonovddastus Sámedikkis lea njiedjan 33 %:s 18 %:ii 1989 rájes 2001 rádjai. Sámediggi čujuha Od.prp. nr. 33 (1986/87) mas lea árvvoštallojuvvon dalle ahte bidjat dássenmandáhtaid Sámediggái (earret eará sohkabeali geažil), muhto dat hilgojuvvui fas čuovvovaš ákkain: «Dássenmandáhta ferte atnit «heahtečoavddusin» mainna divvut válgaortnegis dan mii muđui lea heittot.» Sámediggi lea bivdán Stuorradikki ásahit dássenmandáhtaid ávkin dan sohkabeallái mas eai leat doarvái ovddasteaddjit Sámedikkis. Ráđđehus válljii maŋidit dássenmandáhtaid ásaheami dassážii go ekspeartalávdegoddi maid Sámediggi lea evttohan, lea geargan bargguinis. Ekspeartalávdegoddi ii leat vuos álgán bargat ekonomalaš sivaid geažil ja manná guhkes áigi ovdal go lávdegoddi lea geargan bargguinis.

Sámedikki mielas ii leat dárbu vuordit ekspeartalávdegotti árvalusa ja bivdá Stuorradikki fuolahit ahte Ráđđehus čuovvola Sámedikki mearrádusa dán áššis, nu ahte mii sáhttit sihkkarastit, doalahit ja erenoamážit nannet nissonovddastusa Sámedikkis boahtte válggas 2005:s. Sámediggi lea ilus go Gielda- ja guovludepartemeanta cuoŋománu 2. b. 2004 reivves, dovddahii ahte lea gearggus čuovvolit muhtun ráje dain áigeguovdilis válgaortnetáššiin, nu ahte vejolaš rievdadusaid sáhttá čađahit 2005 válgga váste.

3.2.5 Dásseárvopolitihkalaš hástalusat

Sámediggi háliida viidát ságastallat sohkabealrollaid ja dásseárvvu birra sámi servodagas. Sámediggeráđđi háliida dán vuođul dásseárvopolitihkalaš čilgehusa váldofáddán, mii ovddiduvvo guovvamánu dievasčoahkkimiin, bidjat miellaguottuid rievdadeami.

Lea deaŧalaš ságastallat dásseárvvu birra Sámis sámi kulturáddejumiin. Sámediggi čujuha ahte sihke Mánáid- ja bearašdepartemeanttas, Dásseárvoáittardeaddjis ja Dásseárvoguovddážis lea iešheanalis ovddasvástádus sámi álbmogis. Ásahusat galget hukset sámi kulturgelbbolašvuođa ja ásahit oktavuođa vástesaš orgánaiguin Suomas ja Ruoŧas buoridan dihte dásseárvvu nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka sámi guovlluin. Sámediggi čujuha ahte Eamiálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddážis Guovdageainnus galggašii leat deaŧalaš bargu dán oktavuođas, ja lea bivdán ahte ásahuvvo virgi sohkabeliid gaskasaš dásseárvobarggu vaste eamiálbmot gelbbo-lašvuođaguovddážis, gč. min gulaskuddancealká-muša oktasaš vealahanbearráigeahččan apparáhta ektui.

3.2.6 Sámegiella

Lea dárbu nannet ovttasbarggu riikkarájáiid rastá vai tearbmabarggu buot sámi gielain sáhttá oktiiortnet. Tearpmabarggu galggašii čađahit vuosttažettiin dain surggiin main leat erenoamaš dárbbut. Dološ tearpmaid galggašii sihkkarastit amaset dat láhppot. Sámediggi háliida oktasaš sámi giellapolitihka Davvin ja áigu searvat oktasaš davviriikkalaš sámi sátnebáŋkku ásahanbargui. Sámediggi áigu ođasmahttit ja viiddidit sámi sátnebáŋkku dán áigodagas, nu ahte dasa sáhttá bidjat maiddái julev- ja lullisámi sániid. Teakstameannudeami korrektuvraprográmma lea ekonomalaččat stuorra lávki sámi gielaide boahtteáiggis. Lea maiddái vejolaš ovddidit hállansyntesa sámegiela váste. Vásihusat čájehit ahte hállansyntesa geavaheapmi lea doarjjan čállin- ja lohkanprosessii ja syntehtalaš hállan dagaha dan ahte sii geat eai leat oahppan čállit sámegillii sáhttet čálligoahtit sámegillii.

3.2.7 Kulturmuitosuodjaleapmi

Kulturmuitosuodjaleames lea hirbmat stuorra boahtteáigái čujuheaddji hástálusat. Sámi kulturmuitosuodjaleapmi lea áibbas funet vuoruhuvvon muđui kulturmuitosuodjaleami ektui sihke duođáštanvuođu, dutkama, gaskkusteami, ođasmahttindoarjaga, bajásdoallama ja láhčima ektui, ja hálddašanresurssaid ektui areálaplánaoktavuođas. Jos Sámediggi galgá joatkit aktiivvalaččat váldit hálddašanovddasvástádusa sámi kulturárbbis, de ferte ráđđehus čájehit čielga dáhtu mealgat nannet sámi kulturmuitosuodjaleami.

2004:s ferte ásahuvvot hálddašanortnet mainna nanosmahttit buori sámi kulturmuitosuodjaleami, ja ahte Sámedikkis galgá leat nu stuorra go vejolaš iešmearridanvuoigatvuohta sámi kulturmuitoáššiin.

3.2.8 Mánáidgárddit ja oahpahus

Ollesárvosaš sámi mánáidgárdefálaldaga ollašuhttimis lea stuorámus hástalussan sihkkarastit sámi giellagelbbolašvuođa mánáidgárddiin. Erenoamáš váttis dilli lea riddoguovlluin, julev- ja lullisámi guovlluin.

Oahppoplánaid ráhkadeapmi lea stuorra ja deaŧalaš bargu sámi skuvllaid kvalitehta sihkkarastima oktavuođas. Dan golmma davviriikka sámeministtarat leat ovttaoaivilis ahte galggašii ráhkadit oktasaš mihttomeriid daid ovttaskas oahppoplánaide. Ná šattašii lagat ovttasbargu sámi oahpponeavvuid hárrái.

Lea deaŧalaš ahte vuogádat, ortnegat ja organiseren eai hehtte sámi mánáid vuoigatvuođaid oažžumis dásseárvosaš oahpahusvejolašvuođaid. Sámediggi áigu ain bargat sámi oahpahusa rámmaeavttuid buoridemiin. Lea stuorra dárbu maiddái sámi digitála oahpponeavvuide, ja dalle erenoa-mážit heivehuvvon gáiddusoahpahusa váste. Seastá resurssaid jos ovttasbargá davviriikkalaččat oahpponeavvobuvttademiin.

3.2.9 Alit oahppu ja dutkan

Sámediggi áigu bargat dan ala ahte ásahuvvojit alit lávdaoahppofálaldagat iešguđet sámi guovlluid váste. Lea dárbu ovddidit sámi oahpaheaddjioahpu olles Sámi váste, mii goziha sihke davvi-, julev- ja lullisámi dimenšuvnna.

Ain lea stuorra dárbu dutkamii eanaš sámi servodatsurggiin, ja danne lea deaŧalaš ahte almmolaš eiseválddit ovddidit 10-jagi prográmma ja lasihit juolludemiid sámi dutkamii.

3.2.10 Kultuvra ja ealáhuseallin

Sámediggái lea deaŧalaš ahte sámi dáiddárat oččošedje dohkálaš bargo- ja rámmaeavttuid. Sámedikki mielas lea deaŧalaš oažžut ovttasbargošiehtadusa sámi dáiddáriiguin ja dat bargu lea juo álggahuvvon.

Sámediggi lea vásihan ahte maŋimuš jagiid lea bisánan dat mii guoská politihkkahábmemii ja resurssaide sámi kulturulbmiliidda. Sd. dieđáhusas nr. 48 (2002–2003) Kulturpolitikk frem mot 2014 váilot kulturpolitihkalaš višuvnnat sámi kultuvrra váste. Dát ii sáhte dávistit stáhta geatnegasvuođaide, ja Sámediggi čujuha fas ahte stáhtas lea ovddasvástádus sámi kultuvrii, vuosttažettiin Vuođđolága § 110a bokte.

Ealáhuseallimis leat ollu smávva fitnodagat main leat unnán bargit. Hástalusat leat stuorrát priváhta ealáhuseallimis mas innovašuvdna, ođđabuvttadeapmi ja buvttaovddideapmi leat guovddážis sihkkarastimin vuovdima ja márkanossosiid vuođđun positiivvalaš fitnodatekonomalaš ovdáneapmái.

Buot fitnodagain eai leat resurssat háhkat dárbbašlaš gelbbolašvuođa iežaset fitnodatovddideapmái. Dán áigge lea gelbbolašvuohta áibbas vealtameahttun ealáhusaeallima gilvalanfámu nannemis. Go galgá viežžat máhtolašvuođa, oahpu ja gelbbolašvuođa, de ferte háhkat báikkálaš fitnodatfierpmádaga man bokte movttiidahttit ealáhuseallima ovddideami ja innovašuvnna. Báikkálaš fitnodatfierpmádagain ferte dasto leat oktavuohta allaskuvllaide, máhtolašvuođa- ja dutkanbirrasiidda mat lávgadet ovttasbarggu bokte sáhttet duhtadit gelbbolašvuođadárbbu mii dárbbašuvvo ođđabuvttadeapmái ja ealáhusovddideapmái. Dán rádjai leat geavahuvvon unnán ruđat dutkamii ja ovddideapmái (FoU). Hástalussan ferte leat oažžut FoU-birrasiid fuomášit daid hástalusaid ja dárbbuid mat ealáhuseallimis leat. Danne ávžžuhit lávgadet ovttasbarggu fága- ja fitnodatbirrasiid, ruhtadanásahusaid ja eiseválddiid gaskka.

Dat leat eanaš guovddáš eiseválddit mat mearridit ealáhuseallima ovddidanrámmaid sámi guovlluide. Danne lea áibbas vealtameahttun ahte Sámediggi árrat sáhttá searvat áššiide mat gusket sámi guovlluid politihka hábmemii, láhkaaddimii ja resurssaid hálddašeapmái. Dál lea nu ahte Sámediggi searvá áicin boazodoallošiehtadallamiin. Dán rolla ferte rievdadit nu ahte Sámediggi oažžu duohta váikkuhanvejolašvuođa, sihke eanadoallo- ja boazodoallošiehtadallamiin.

3.2.11 Dieđáhusat mat ovddiduvvojit 2004:s

Jagis 2004 áigu Sámediggeráđđi ovddidit dahje álggahit barggu čuovvovaš dieđáhusaiguin:

• Dieđáhus Sámedikki giellapolitihka birra

• Dieđáhus Sámedikki kulturpolitihka birra

• Dieđáhus Sámedikki guolástuspolitihka birra

• Dieđáhus sámi museaid birra

• Dieđáhus Sámedikki dearvvasvuođa- ja sosiálapolitihka birra

Dieđáhusain ovddiduvvojit hástalusat ja movt vuoruhit boahtteáiggi doaibmabijuid.