Sámedikki doaibma 2004

2.2 Sámedikki rolla servodagas

Jagis 2005 álggaha Sámediggi iežas viđát válgaáigodaga. Dan njealji áigodagas mat leat vássán, lea Sámediggi nannen iežas saji sámi servodaga sáhkaguoddin.

Guorraseapmi Sámedikki ektui vuosttas válgaáigodagain lea čatnasan guovddáš sámi guovlluide. Dál lea diet rievdamin. Ollugat geaid mielas ovdal lei váttis dovddastit iežas gullevašvuođa sámi kulturárbái, čájehit dál iežaset sámi gullevašvuođa čeavláivuođain. Eambogat ja eambogat miehtá riikka čálihit iežaset sámi jienastuslohkui, erenoamážit riddo- ja vuotnaguovlluin, ja eanet gielddat leat ohcan laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui, ja Sámi ovddidanfoandda doaibmaguvlui.

Divtasvuona ja Snåase suohkanat leat ohcan laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Sámediggi ávžžuha eanet gielddaid dahkat dan seamma. Sámediggi sáddii 2004:s ávžžuhusa Ráđđehussii Kultur- ja girkodepartemeantta bokte ahte sámeláhka ferte rievdaduvvot nu ahte eanet gielddat sáhttet laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Ráđđehus lea dál mearridan ahte Divtasvuona suohkan galgá laktojuvvot hálddašanguvlui láhkaásahusa rievdadeami bokte, jos Stuorradiggi guorrasa láhkarievdadusárvalussii. Dat nannešii sámegielagiid rievtti geavahit sámegiela almmolaš oktavuođain. Ohcan Snåase suohkanis sáddejuvvui Kultur- ja girkodepartementii čakčat 2004, muhto departemeanta ii sáhte meannudit ášši ovdalgo láhka lea boahtán fápmui ja dárbbašlaš čielggadusbargu lea čađahuvvon. Viiddideapmi eaktuda ahte ođđa ruđat čuvvot mielde dađistaga go eanet gielddat laktojuvvojit hálddašanguvlui.

2.2.1 Iešmearrideapmi

2002–2005 sámediggeplánas lea čuovvovaš bajimuš mihttomearri: «Iešmearrideapmi, mas sápmelaččaid vuoigatvuođat álbmogin ja eamiálbmogin leat vuođđun.»

Sámiid iešmearridanvuoigatvuohta čuovvu ON-konvenšuvnnaid «Siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái» ja «Ekonomalaš sosiálalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid hárrái» vuosttaš artihkkaliid. Vuođđun ferte biddjojuvvot dat ahte sáhttá lohkat ahte sámit lea okta”álbmot» álbmotrievttálaš áddejumis, ja ahte sámiin lea maiddái iešmearridanvuoigatvuohta goappašiid konvenšuvnnaid vuosttas artihkkala ektui.

Sámediggi gáibida ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođat našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis nannejuvvojit. Jotkojuvvo bargguin Sámedikki vuoigatvuođapolitihka konkretiseremiin ja viidásetovddidemiin riikkaidgaskasaš riekteovdáneami vuođul, ja daid riekteprinsihpaid vuođul mat gustojit eamiálbmogiid vuoigatvuođaide sihke našuvnnalaččat ja álbmotrievttálaččat. Danne čuovvu ge Sámediggi beroštumiin vuoigatvuođabarggu riikkaidgaskasaš arenas earret eará dan ektui mii guoská davviriikkalaš sámekonvenšuvdnii ja ON eamiálbmotjulggaštussii.

Daid hástalusaid maid Sámediggi oaidná dan láhkabarggus mii lea jođus sámi beroštumiid ektui, ferte geahččat daid geatnegasvuođaid olis mat stáhtas leat sihke sámi álbmoga ja Sámedikki ektui našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Dat guoská lágaide nugo finnmárkoláhka, minerálaláhka, áhperesursaláhka, boazodoalloláhka, biošláddjivuođaláhka ja plána- ja huksenláhka jna. Sámediggi lea maiddái čuvvon barggu mii guoská ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegoddái Romssa, Norlándda ja oarjelsámeguovllu ektui.

2.2.2 Ráđđádallamat ja šiehtadallamat

Álbmotrievtti siskkildan- ja iešmearridangáibádusa ollašuhttimis ii leat doarvái dušše ráđđádallat Sámedikkiin eaŋkiláššiid oktavuođas.

Sámediggi ja Ráđđehus ledje 2004 giđa ovttaoaivilis ásahit geatnegahtti ráđđádallanprosedyraid. Danne vai juksat eanet bajásduddjojeaddji oktavuođa Sámedikki ja Ráđđehusa gaskka, go mii lea leamaš maŋimuš jagiin ollu áššiin, main lea leamaš stuorra mearkkašupmi sámi servodahkii. Álgovuorus ásahuvvui bargojoavku hálddahusa dásis mii galggai ráhkadit oktasaš dokumeantta vuođđun politihkalaš dási ráđđádallamiidda. Oktasašdokumeanta gárvvistuvvui jagi 2004 loahpas ja das lea čilgejuvvon vuođđu mii guoská eamiálbmogiid riektái ráđđádallat, ja das leat ovddiduvvon árvalusat movt ráđđádallamiid geavahusas sáhttá čađahit. Sámediggi vuordá ahte geatnegahtti ráđđádallanprosedyrat Vuođđolága § 110a ektui, ON konvenšuvnna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid ektui ja ILO-konvenšuvnna nr 169 ektui leat ásahuvvon vuosttas jahkebealis 2005.

Šiehtadallan- ja ráđđádallanprosedyrat bušeahttabarggu oktavuođas loktejit máŋggalágan gažaldagaid ja čuolbmačilgehusaid, ja danne dat meannuduvvojit sierra proseassas, maid Sámediggi vuordá álggahuvvot ráđđádallanprosedyraid njuolgga čuovvoleapmin buot eará guoskevaš politihkkasurggiin.

Sámiin leat vuoigatvuođat mat čatnasit minerálagávdnosiidda sámi resursaguovlluin, mii mearkkaša dan ahte Sámediggi gáibida vuoigatvuođa beassat leat mielde mearrideamen dáid resurssaid. Danne lea dárbu šiehtadallamiidda. Šiehtadallamat fertejit gustot dáid gávdnosiid háldemii ja daid geavaheapmái dáin guovlluin. Sámediggi gáibida maiddái, ahte Norga váldá váldoovddasvástádusa eamiálbmotdimenšuvnna suodjaleamis ja ovddideamis petroleumadoaimma oktavuođas davvin.

2.2.3 Finnmárkoláhka

Sámedikki bargu Od. proposišuvnnna nr 53 (2002–2003) ektui mii lea láhka riektediliid birra ja eatnamiid ja luondduresurssaid hálddašeami birra Finnnmárkkus (finnmárkoláhka), lea leamaš viiddis maiddái 2004:s.

Sámediggi meannudii finnmárkoláhkaárvalusa dievasčoahkkimis miessemánus 2003, áššis 21/03. Sámediggi celkkii ahte Ráđđehusa láhkaárvalus ii sáhte dohkkehuvvot nugo dat lea, ja ahte gáibiduvvojit stuorra rievdadusat ovdalgo láhkaárvalus sáhttá dohkkehuvvot.

Stuorradikki justislávdegoddi bivddii Justisdepartemeantta suokkardit álbmotrievttálaš beliid finnmárkoláhkaárvalusas. Justisdepartemeanta attii professorguoktái Geir Ulfstein:i ja Hans Petter Graver:i bargun čielggadit álbmotrievttálaš beliid Ráđđehusa finnmárkoláhkaárvalusas. Jurddaboađus lei ahte ođđa láhkaárvalus riektediliid ja eatnamiid ja luondduresurssadi hálddašeami birra Finnmárkkus, ii ollašuhte Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid. Álbmotriekteáššedovdiid jurddaboađus dávista Sámedikki mearrádussii áššis.

Justislávdegoddi lea maiddái juovlamánu18.b. 2003 beaiváduvvon reivves justisministtarii divvon viiddes jearaldaga stáhtaráđđái Ráđđehusa oainnus finnmárkkulága viidáset bargui. Stáhtaráđđi vástidii guvttiin árvvoštallamiin Olgoriikadepartemeantta beales, nubbi lei álbmotriekteráđđeaddis Carl August Fleischeris ja nubbi fas departemeantta riekteossodagas. Fleischer bealušta láhkaárvalusa álbmotrievttálaš vuođuin ja vuostálastá sakka Ulfsteina ja Gravera guoktá. Riekteossodat lea váldoáššis ovttaoaivilis Fleischeriin, muhto oaivvilda ahte Ráđđehus galggašii dahkat eanet”árvvoštallat deavdda doaibmabijuid» dovdáhan dihte daid sámi vuoigatvuođaid mat dál gávdnojit.

Sámediggi ja Stuorradikki justislávdegoddi dolle jagi 2004:s guokte čoahkkima. Sámediggi lea dán oktavuođas earret eará gaskkustan posišuvnnaidis stáhtaráđi vástádusa ektui justislávdegotti gažaldagaide.

Sámediggeráđđi lea golggotmánu 2.b. 2004:s sádden reivve Justislávdegotti jođiheaddjái, mas jearrá dieđuid daid posišuvnnaid birra mat njálmmálaččat ja čálalaččat gaskkustuvvojedje ráđđádallančoahkkimis Deanus geassemánu 24. b. 2004. Dasto bivddii ráđđi reivves čilgehusa movt Justislávdegoddi ádde ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmot vuoigatvuođaid, 13., 14. ja 15. artihkaliid (eaiggáduššan-, háldo- ja geavahanvuoigatvuođaid birra ja vuoigatvuođa luondduriggodagaide). Dasto dovddahuvvui sávaldat oažžut čielgasa viidáset áššejođu birra sihke lávdegoddemeannudeami ja ráđđádallamiid ektui. Dát ovddiduvvui fas ođđa reivves skábmamánu 12. b. 2004, mas leat bivdán stáhtaministtara ja soames parlamentáralaš jođiheaddji Stuorradikkis áŋgiruššat áššiin.

Sámedikki beales lea oppa áiggi bargojuvvon ja bargojuvvo viidáseappot konkretiseremiin ja čovdosiiguin, sihkkarastin dihte ahte sámiid eaiggáduššan- ja geavahanvuoigatvuođat čilgejuvvojit oadjebas vugiin lágas. Dát lea earret eará dahkkojuvvon konkrehta árvalusaid sáddemiin láhkatekstii Justislávdegoddái.

Birasgáhttendepartemeanta lea golggotmánu 5.b.2004 beaiváduvvon reivves čilgen Sámediggái ja Deanu ja Kárášjoga gielddaide ahte departemeanta lea mearridan vuordit prošeavtta Deanujoga báikkálaš hálddašeapmi viidáset meannudemiin dassážii go Stuorradiggi lea meannudan finnmárkkulága.

Viidáset bargu finnmárkkulágain lea okta dain deaŧaleamos hástalusain mat Sámedikkis leat. Sámediggi oaivvilda čielgasit ja ovttačilggolaččat ahte boahtteáiggi finnmárkkuláhka ferte leat čielga álbmotrievttálaš rámmaid siskkobealde. Láhka ferte eahpitkeahttá oaivvildit ahte álbmotrievtti mearrádusain lea ovdamunni ja dat galgá dovdáhit ja dohkkehit sámiid vuoigatvuođaid, geavahanvugiid ja riekteárbevieruid.

2.2.4 Kultuvrralaš ovdáneapmi ođđa áiggis

Sámediggi čujuha ahte lea stuorra hástalus bargat kultuvrra positiivvalaččat ovddidemiin sámi servodagas ja sámi guovlluin, ja deattuha ahte sámi servodagas leat ovddabealde erenoamáš dárbbut čuđiid jagiid guhkkosaš dáruiduhttinpolitihka geažil. Stáhtas lea ovddasvástádus sámi álbmogis ja leat dasa geatnegasvuođat. Dát guoská erenoamážit ovddasvástádussii ovddidit sámi kultuvrra, geahča Vuođđolága § 110a ja ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra. Sámediggi lea maŋimuš jagiin vásihan bisáneami sihke mii guoská politihka ovddideapmái ja resurssaide sámi kulturulbmiliidda. Sámediggi oaivvilda ahte dát ii dávis stáhta geatnegasvuođaide sámi álbmoga ektui.

Eiseválddiid áŋgiruššamat dáiddásuorggis Norggas leat eanaš dahkkojuvvon našuvnnalaš norgalaš jurddašemiin, mas biddjojuvvo viehka stuorra deaddu norgalaš dáidaga deaŧalašvuhtii ollislaš kulturpolitihka duohtan dahkamis. Dát boahtá earret eará oidnosii das movt ja geasa Kultuvrralaš skuvlaseahka ruđat leat juogaduvvon. Buohkat geat vuolggasajis gullet norgalaš ásahusmáilbmái ožžot merkejuvvon ruđaid, muhto Sámediggái ja sámi ásahusaide gal eai vuoruhuvvo dán lágan ruhtaoažžumat.

Sámedikki mielas lea dárbu deattuhit ahte stuorradiggedieđáhusas nr 48 (2002–2003) Kulturpolitihkka 2014 rádjai , eai leat makkárge višuvnnat sámi kultuvrra birra. Sámediggi imašta go Ráđđehusas ii leat dihtomielaleabbo miellaguoddu sámi kultuvrii. Ráđđehus geahččala baicce addit dakkár gova ahte kulturpolitihkalaš vuoruheamit sámi kultuvrii leat gozihuvvon. Dainna vuolggasajiin go sámi kultuvra lea namahuvvon dušše muhtun sajiin, ii leat Ráđđehus Sámedikki mielas čuovvolan ovddasvástádusas kulturdieđáhusas. Ráđđehus geahččala baicce duvdilit ovddasvástádusa das Sámediggái. Orru ahte dán gealdagasas dat lea sámi kultuvra vuoittahallan ja ahte eiseválddiid dáiddaáŋgiruššamat vuođđuduvvojit minoritehtakultuvrra siskilkeahtesvuhtii.

2.2.5 Šállobuhtadus oahppováillagiidda maŋŋá nuppi máilmmesoađi

Sámediggi lea ollu jagiid bivdán Ráđđehusa ja Stuorradikki čoavdit ášši mii guoská oahppováillagiidda maŋŋá nuppi máilmmesoađi. Suoidnemánus 2004 ovddidii Ráđđehus dieđáhusa Stuorradiggái, mii lea stuorradiggedieđáhus nr 44 (2003–2004) Buhtadusortnegiid birra soahtemánáide ja buhtadusortnegiid birra romaniálbmogii ja boarraset oahppováillat sámiide ja kvenaide . Sámediggi meannudii ášši čoahkkimisttis čakčamánus, ja doarjjui dieđáhusa árvalusaid ja ávžžuha Stuorradikki mearridit daid. Sámediggi bivddii Stuorradikki juolludit ruđaid čállingoddeortnegiidda maidda olbmot sáhttet váldit oktavuođa ja oažžut veahki šállobuhtadusaid ohcamiid hábmemii.

Sámediggi deattuha garrasit ahte lassin daid joavkkuide mat namuhuvvojit stuorradiggedieđáhusas, lea stuorra dárbu čielggadit dáruiduhttinpolitihka váikkuhusaid sámiide ja kvenaide iešguđet servodatsurggiin. Vástesaččat ja seamma garrasit gusket váikkuhusat eará joavkkuide mat leat gillán sakka maŋŋá ja ovdal nuppi máilmmesoađi, go mat namuhuvvojit stuorradiggedieđáhusas.

2.2.6 Ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin

Áigumuš ovttasbargošiehtadusaiguin fylkkagielddaiguin lea ahte Sámediggi álkibut sáhttá juksat sámi álbmoga doaibmabijuiguin, lagaš ovttasbargguin fylkkagielddaiguin.

Sámediggi lea áiggi mielde ásahan buriid ja doaibmi ovttasbargovugiid sihke báikkálaš ja guovllulaš oasálaččaiguin go guoská guovllulaš ealáhuseallima ovddideapmái. Searvama bokte ulbmillaš prográmmabargui geahččala Sámediggi hukset oktavuođaid, oažžun dihte oktasaš vuođu ja háhkan dihte oktasaš ulbmiliid ealáhusovddideapmái. Dán sáhttá dahkat guovllulaš ovddidanprográmmaid ja dáid ovttasbargošiehtadusaid bokte mat leat dahkkojuvvon fylkkaiguin. Muhto vátna ekonomalaš rámmaid geažil leat Sámedikkis váttisvuođat doaibmat ovttadássásaš bealálažžan daid hástalusaid čoavdimis maid ovddabealde báikkálaš ealáhuseallima ovddideapmi lea.

Sámediggi dagai 2003:s ovttasbargošiehtadusaid Romssa fylkkagielddain ja Finnmárkku fylkkagielddain. Šiehtadusaid ulbmilin lea nannet ja buktit oidnosii sámi kultuvrra, giela ja servodateallima. Šiehtadusaid bokte leat álggahuvvon máŋggalágan doaibmabijut iešguđet surggiin oahpahusa, giela, kultuvrra ja ealáhusa siskkobealde. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas Romssas sáhttá namuhit Ája sámi guovddáža huksema oktasašruhtadeami ja «sámi kulturmáhtolašvuođa» oahpposuorgefága álggaheami fylkkagielddalaš joatkkaskuvllain. Konkrehta doaibmabijuid gaskkas ovttasbargošiehtadusas Finnmárkku fylkkagielddain sáhttá namuhit barggu eamiálbmotávádagain ja rusttegiid ovddideami sámi valáštallamiid váste, ja oktasaš čielggadusa guolleresurssaid regionála hálddašeami birra. Deaŧalaš oktasaš doaibmabidju Sámedikki ja fylkkagieldda gaskka lea gávnnahit movt šattašedje eanet duodjefidnooahppit. Lassin juo šiehtaduvvon ovttasbargošiehtadusaide Romssa ja Finnmárkku fylkkagielddaiguin, lea šiehtadus oarjelsámi guovllu váste gárvvisin šiehtaduvvon. Bihtán- ja julevsámi guovllu váste lea ovdabargu ovttasbargošiehtadusain álggahuvvon Nordlándda fylkkagielddain. Jáhku mielde lea šiehtadus gárvvisin šiehtaduvvon jagi 2005 áigge.

2.2.7 Válga ja jienastuslohku

Vejolašvuohta searvat sámediggeválgii lea dat vuođđoleamos politihkalaš vuoigatvuohta mii sámiin dál lea Norggas. Sámediggi lea, maŋŋá go sámelága § 2–6 rievdaduvvui, váldán ovddasvástádusa barggus mii ovdal gulai ássangildii, ahte fievrridit sámi jienastuslogu vuostáiváldojuvvon ávžžuhusaid vuođul. Dát láhkarievdadus bođii fápmui miessemánu 14. b. 2004. Ulbmil jienastuslogu guovddáš fievrridemiin lea beavttálmahttit, oktiiortnet ja kvalitehtasihkkarastit dan barggu mii guoská jienastuslohkui fievrrideapmái.

Sámediggi lea dahkan šiehtadusa ErgoEphormain buktit IT-čovdosa sámediggeválgga čađaheapmái. Válgavuogádagain lea vejolaš bisuhit sámi jienastuslogu áigeguovdilin oppa áigge. Dán reaiddu sáhttet geavahit maiddái gielddat, jienastatlohkanválgastivrrat ja Sámedikki válgalávdegoddi, válgga geavatlaččat čađaheami oktavuođas. Vuogádat biddjojuvvui doibmii juovlamánu 1. b. 2004. Dán bokte háliida Sámediggi addit eanet geavaheaddjiguovdásaš bálvalusa sámi álbmogii, ja dasto sihkkarastit sámiid demokráhtalaš vuoigatvuođaid.

Jienastuslohkokampánja 2003–2004:s lei ovttasbargu Gielda- ja guovludepartemeanttain. Dien ulbmilin lei oččodit eambogiid čálihit iežaset jienastuslohkui, ja dasto eastadit negatiivvalaš miellaguottuid sámiide ja sámi áššiide. Olahusjoavkun ledje nuorat ja nissonolbmot Sis-Finnmárkku olggobealde. Sámi jienastuslohkui čálihanávžžuhusat duppalastojuvvojedje kampánjaáigodagas ovddit jagi ektui. 2002:s ledje birrasii 250 čálihanávžžuhusa, ja 2004:s ledje juo badjel 700.

2.2.8 Dásseárvu

Okta dain stuorámus hástalusain Sámedikkis lea nissonovddastusa njiedjan Sámedikkis.

Sámediggi lea bivdán Stuorradikki váldit atnui dievadasmandáhtaid main sáhtášii leat ávki unnánovddastuvvon sohkabeallái. Dán ii leat Ráđđehus čuovvolan, muhto lea árvalan njeallje dievadasmandáhta mat juogaduvvojit njeallje válgabiire gaskka mat ožžot eanemus dohkkehuvvon jienastagain 2005 válggas.

Sámediggi lea čađahan kampánjjaid maiguin buoridit nissonoasi jienastuslogus ja maiguin buoridit nissonovddastusa 2005 sámediggeválggas, dassážii go mihttomearri dássásaš juohku nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka, lea olahuvvon. Oaidnit leaš juksat go mihttomeari ahte unnimusat 33 % lea nissonoassi Sámedikkis válgaáigodagas 2005–2009.

Sohkabeal dutkanfáddán lea leamaš áddet nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskasaš oktavuođaid sámi servodagas. Guokte prošeavtta leat gárvvistuvvon. Prošeavttas Sámediggi dásseárvopolitihkalaš arenan , maid Norut NIBR Finnmark čađahii ja maid Dutkanráđđi ruhtadii, lei Sámediggi mielde referánsajoavkkus 1 . Nuppi prošeavttas leat geahčaduvvon nissonolbmuid vejolašvuođat váikkuhit mearrádusproseassaide guolástushálddašeames davviguovlluin, geahča kapihttala guolástusaid birra.

Dán jagáš dásseárvobálkkašupmi lei 50 000 ruvnno ja dat geigejuvvui guovvamánu dievasčoahkkimis Gudrun E. Eriksen Lindii. Son oaččui bálkkašumi go ollu jagiid lea áŋgiruššan dásseárvvuin sámi servodagas.

Deaŧalaš lea joatkit ságastallama dásseárvopolitihkalaš áššiid birra sámi servodagas. Sámediggi áigu bargat dan ala ahte sohkabealrollat šaddet fáddán, erenoamážit dain surggiin maid oktavuođas lea sáhka mánáid bajásgeassimis. Maiddái sámi almmáirolla lea deaŧalaš deattuhit. Sámediggi áigu 2005:s erenoamážit bargat dan ala ahte dásseárvu ovttaidahttojuvvo buot áššesurggiide maiguin mii bargat, go dieinna lágiin buorida dásseárvvu nissonolbmuid ja almmáiolbmuid gaskka sámi servodagas.