Sámedikki doaibma 2004

3.2 Ekonomiijastivren ja dárkkistanortnet Sámedikki várás

3.2.1 Raporta dárkkistanortnegiid birra

Gielda- ja guovlodepartementa nammadii juovlamánus 2004 bargojoavkku man áirasat galge lagabuidda geahčadit dárkkistanortnegiid Sámedikki várás. Bargojoavkkus ledje guokte áirasa Sámedikkis ja guokte departementtas. Dasa lassin čuvvo guokte Riikarevišuvnna áiccardeaddji barggu.

Bargojoavkku mandáhta lei čilget Sámedikki doaimma ovddasvástáduslinjjáid ja siskkáldas dárkkistanortnegiid, bearráigeahču ja revišuvnna Sámedikkis ja dan várás. Joavkku bargun lei maid árvvoštallat leatgo ortnegat doarvái ja cuiget jus leat váilevašvuođat, lassin dasa ahte árvvoštallat Sámedikki dárkkistankomiteá rolla. Joavku galggai maid evttohit movt sáhttá njulget vejolaš váilevašvuođaid ja heittot beliid.

Joavku buvttii raportta cuoŋománu 1.b. 2005. Loahppaboađus lei ahte Sámedikki siskkáldas dárkkisteapmi lea dohkálaš, muhto sáhttá muhtin osiid buoridit. Earret eará evttohuvvojit čuovvovaš doaimmat:

• Sámedikki dárkkistankomiteá galgá doaibmat čielga dárkkistankomiteán, ja áššemeannudanfunkšuvdna galgá nannejuvvot.

• Galgá ásahuvvot dievasčoahkkinčállingoddi Čoahkkinjođihangotti vuollái, mii organisatuvrralaččat lea luvvejuvvon Sámediggeráđis. Dárkkistankomiteá áššemeannudanfunkšuvdna biddjo dievasčoahkkinčállingoddái.

• Sámedikki rámma berre lasihuvvot 800 000 ruvnnuin jahkái vai nanne dárkkistankomiteá coavcci bargat.

• Sámedikki hálddahusbušeahtta berre nannejuvvot ovttain virggiin siskkáldasdárkkisteami dihte, ja Sámedikki bušeahtta nannejuvvot 600 000 ruvnnuin juohke jagi dán ulbmila dihte.

Gielda- ja guovlodepartementa berre čielggadit, ráđđálagaid Sámedikkiin, ahte galgágo Sámediggi sirrejuvvot ja šaddat iehčanas riektesubstánsan ja movt dán sáhtášii dahkat.

Raporta geigejuvvui Gielda- ja guovlodepartementii ja Sámediggái cuoŋománu 15.b, ja Sámediggi meannudii raportta miessemánu 31. b. 2005. Sámediggi čuovvola mearrádusastis bargojoavkku evttohusa ahte ruđalaččat nannet Sámedikki dárkkistanbarggu. Ráđđehus lea reviderejuvvon našunálabušeahtas lasihan juolludeami Sámediggái 600 000 ruvnnuin 2005’ várás, nannen dihte Sámedikki hálddahusa siskkáldas dárkkisteami, ja Sámedikki dárkkistankomiteá áššemeannudannávccaid.

Sámediggi bivdá maiddái mearrádusastis Gielda- ja guovlodepartementta ráđđádaladettiin Sámedikkiin čielggadit berrego Sámediggi sirrejuvvot ja šaddat iehčanas riektesubstánsan, áibbas luvvejuvvot stáhtas. Gielda- ja guovlodepartementa álgá dáinna bargguin farggamusat. Dan olis árvvoštallojuvvojit maid gokko berre rievdadit sámelága, Sámedikki juolludanvuogádaga ja Sámedikki dárkkistanortnegiid ja revišuvnna, dan dihte go de rievdá Sámedikki riektedilálašvuohta. Gielda- ja guovlodepartementa muitala čielggadeami birra sámepolitihka prinsihppadieđáhusas mii boahtá jagis 2006.

3.2.2 Sámegiel’ rehketlihpuid ja duođaštusaid čuovvoleapmi ja dárkkisteapmi

Sámedikkis leat muhtin áššemeannudanbáhpirat dušše sámegillii. Dat leat áššečilgehusat, ohcamat ja ruhtalohpereivvet mat maiddái čuvvot rehketdoallolihppun go Sámedikki rehketdoallu reviderejuvvo. 2004’ rehketdoalu revideredettiin, lea Riikarevišuvdna jearran sáhttágo Sámediggi čuovvut dákkár bárgodábi, vai leago Sámediggi geatnegahtton duođaštit buot ruhtageavahemiid dárogillii.

Sámediggi čujuha sámeláhkii § 3–3 mii addá olbmuide vuoigatvuođa oažžut vástádusa sámegillii go sii váldet oktavuođa báikkálaš dahje regiovnnalaš almmolaš orgánain. Vaikko vel Sámediggi leage riikaviidosaš orgána, iige leat báikkálaš iige regiovnnalaš orgána go gáržžet dulko mearrádusa, de orru vissasit leamen govttolaš ahte olbmuin, geain lea vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii iežaset suohkanis, lea seamma vuoigatvuohta oažžut vástádusa sámegillii Sámedikkis. Go Sámediggi ieš doaimmaidisguin fuolaha áššemeannudeami eanemus lágis sámegillii, de ii ane ráđđehus leat dárbbašlažžan ovddidit sierra láhkamearrádusa dan birra.

Ráđđehus hálida ovddidit sámegiela nu ahte dat lunddolaččat sajáiduvvá nu olu servodatsurggiide go vejolaš. Danne doarju ráđđehus Sámedikki mihttomeari ahte eanas oassi áššemeannudeamis galgá leat sámegillii. Ráđđehus jáhkká ahte maiddái Riikarevišuvdna bargá dan ala ahte sáhttá revišuvdnabarggu čađahit ásahusaide mat áššeameannudit sihke sámegillii ja dárogillii, juogo dan bokte ahte huksejit alcceseaset gelbbolašvuođa dahje ostet jorgalanbálvalusaid. Nu sáhtášii čuovvolit sámelága áigumuša (§ 1–5) das ahte sámegiella ja dárogiella galget leat ovttaárvosaš giellan Norggas.