3.2.2 Sámegiel’ rehketlihpuid ja duođaštusaid čuovvoleapmi
ja dárkkisteapmi
Sámedikkis leat muhtin áššemeannudanbáhpirat dušše
sámegillii. Dat leat áššečilgehusat, ohcamat
ja ruhtalohpereivvet mat maiddái čuvvot
rehketdoallolihppun go Sámedikki rehketdoallu reviderejuvvo. 2004’ rehketdoalu
revideredettiin, lea Riikarevišuvdna jearran sáhttágo
Sámediggi čuovvut dákkár bárgodábi,
vai leago Sámediggi geatnegahtton duođaštit
buot ruhtageavahemiid dárogillii.
Sámediggi čujuha sámeláhkii § 3–3
mii addá olbmuide vuoigatvuođa oažžut
vástádusa sámegillii go
sii váldet oktavuođa báikkálaš
dahje regiovnnalaš almmolaš orgánain. Vaikko
vel Sámediggi leage riikaviidosaš
orgána, iige leat báikkálaš
iige regiovnnalaš orgána go gáržžet
dulko mearrádusa, de orru vissasit leamen govttolaš
ahte olbmuin, geain lea vuoigatvuohta oažžut vástádusa
sámegillii iežaset suohkanis, lea
seamma vuoigatvuohta oažžut vástádusa
sámegillii Sámedikkis. Go Sámediggi
ieš doaimmaidisguin fuolaha áššemeannudeami
eanemus lágis sámegillii, de ii
ane ráđđehus leat dárbbašlažžan ovddidit
sierra láhkamearrádusa dan birra.
Ráđđehus hálida
ovddidit sámegiela nu ahte dat lunddolaččat sajáiduvvá
nu olu servodatsurggiide go vejolaš. Danne doarju ráđđehus
Sámedikki mihttomeari ahte eanas oassi áššemeannudeamis
galgá leat sámegillii. Ráđđehus jáhkká
ahte maiddái Riikarevišuvdna bargá
dan ala ahte sáhttá revišuvdnabarggu čađahit ásahusaide
mat áššeameannudit
sihke sámegillii ja dárogillii,
juogo dan bokte ahte huksejit alcceseaset gelbbolašvuođa
dahje ostet jorgalanbálvalusaid. Nu sáhtášii čuovvolit sámelága áigumuša
(§ 1–5) das ahte sámegiella
ja dárogiella galget leat ovttaárvosaš
giellan Norggas.
