Sámedikke doaimma birra 2005

2.1 Sámediggi

Sámediggi lea dál viđát válgaáigodagas. Sámediggi lea 2005:s vuolláičállojuvvon ráđđádallanšiehtadusa bokte, ožžon ođđa ja čielgaset posišuvnna mii nanne Sámedikki vejolašvuođa doaibmat iešheanalis ja ollislaš orgánan. Dát buvttiha maid eanet doaimmaid ja lasiha resursadárbbu movt čoavdit daid čuovvolandárbbuid mat dađistaga lassánit ollu áššesurggiin. Sámediggi lea ožžon fievrridemiid stáhtas doibmii eanet rámmadoarjaga bokte. Sámi servodaga ovdánahttindárbu lea hui stuoris ja vuoruhemiiguin, maid Sámediggi ferte dahkat bušeahtas, lea hui unnán vejolaš gokčat daid dárbbuid. Dat oidno maiddái dain mearkkašumiin mat leat ollu dain jahkedieđáhusas namuhuvvon surggiide.

Sámedikkis lea stuorra hálddašanovddasvástádus sihke iešguđet fágasurggiid doarjjahálddašeames ja láhkamearridan doaimmain. Ollu dáin resurssain maid Sámediggi hálddaša geavahuvvojit dáid hálddašandoaimmaide. Dattetge ii boađe jahkedieđáhusas ovdan erenoamážit dat man ollu áššit leat meannuduvvon 2005:s juohke fágasuorggi siskkabealde muhto das válddahallojuvvojit áššisurggiid váldooasit.

2.2 Sámediggeválga

Sápmelaččaid deaŧaleamos politihkalaš vuoigatvuohta Norggas lea dál dat go besset searvat sámediggeválgii. Jagi 2005 válga lei viđát sámediggeválga.

2.2.1 Sámi jienastuslohku

Dan maŋŋá go sámelága § 2 – 6 rievdaduvvui miessemánu 14. b. 2004, lea Sámediggi váldán badjelasas ovddasvástádusa sámi jienastuslohkui fievrrideames ja sihkkumis sáddejuvvon ávžžuhusaid vuođul. Jagi 2005 válga lei ge vuosttaš sámediggeválga mas ovddasvástádus sámi jienastuslogu fievrrideames lei Sámedikkis guovddážis. Dárbu lea leamaš buoridit jienastuslogu dainna lágiin ahte guovddáštahttit dan nu ahte dieđuid njuolga sáhttá registreret álbmotregisttarii, ja dan bokte sihkkarastit sámi jienastuslohkui buori kvalitehta.

Sámediggi lea áigodaga 2001 ja 2005 válggaid gaskkas bargan aktiivvalaččat ja guhkesáigge rekrutterenbarggu go lea oččodan eambogiid dieđihit iežaset sámi jienastuslohkui. Doaibmabijut ledje erenoamážit heivehuvvon nissonolbmuide ja nuoraide, geaid lohku lei unnimus sámi jienastuslogus ovdal. Čájeha ahte 2005 válgga jienastuslogus ledje 12 358 jienastanvuoigadahttojuvvon olbmo. 2001 válgga rájes leat das 2 617 olbmo eanet. Nissonoassi lea laskan 36 proseanttas 46 prosentii. Buot válgabiiriin lea jienastuslohku sturron mealgadit. Sámediggi áigu ain vuoruhit dan barggu ahte oččodit eambogiid čálihit iežaset sámi jienastuslohkui.

2.2.2 Válga 2005

Válganjuolggaduslávdegotti 2001 árvalusa vuođul lea Sámediggi 2005 válgga ektui álggahan doaibmabijuid sihke jienastuslogu ektui nugo čujuhuvvon bajábealde, ja válgaortnega ektui ieš válgačađaheami oktavuođas.

Okta doaibmabijuin maid Sámediggi evttohii buoridan dihte sohkabealdássedeattu lei ahte galge šaddat 4 dássenmandáhta, oktiibuot 43 áirasa Sámedikkis. Sámediggi lei evttohan ahte dássenmandáhtat galge juogaduvvot nu ahte unnimusat 40 % dássenmandáhtain doalahuvvojit unnánot ovddastuvvon sohkabeallái. Eaktuduvvui maiddái ahte galggai biddjojuvvot 4 % dássenmandáhtarádji.

Ráđđehus ii dorjon Sámedikki evttohusa movt juohkit dássenmandáhtaid ja ovddidii ieš evttohusa nu ahte dássenmandáhtat juogaduvvojit daid válgabiiriide main leat eanemus dohkkehuvvon jienat maŋŋá válgga.

Odeldikki eanetlohku ii dorjon, ii Sámedikki, iige Stuorradikki gieldalávdegotti ja mearridii rievdadit Sámelága § 2 – 4. Dát rievdadus gustogođii 15.04.05 rájes. Vaikko sohkabealjuohku áirasiid gaskka dán jagi válggas lei hui buorre, de šállosa Sámediggi go Odeldiggi ii dorjon Sámedikki evttohusa dán áššis. Sámelága ektui lea Sámediggi bajimuš válgaváldi sámediggeválggain. Prinsihpalaččat lea eahpeoiddolaš go Sámedikki oaidnu hilgojuvvo dalle go galget ráhkaduvvot mearrádusat válgga čađaheami váste. Danne ferte Sámedikkis leat mearrideaddji váldi iežas válgaortnega hábmemis.

Sámediggi lea čađahan kampánjjaid buoridan dihte nissonovddastusa 2005 sámediggeválggas. Kampánjja mihttomearrin lei ahte unnimusat 33 % Sámedikki áirasiin galge leat nissonolbmot maŋŋá dán jagi válgga. Boađus 2005 – 2009 válgaáigodagas lea ahte 22:s 43 diggái válljejuvvon áirasa gaskkas leat nissonolbmot. Dalle leat 51 % nissonolbmot. Dásseárvobargu válgga ja ovddastusa ektui galgá ain vuoruhuvvot.

Sámediggeválgaortnegis lea nu ahte lohkama čađahit lohkanválgastivrrat guđege 13 válgabiirres. Muhtun válgabiirriin leat hui ollu gielddat. Oslo gielddas válgabiires 13 Lulli-Norga lea ovddasvástádus lohkat 295 gieldda ovddas jienaid. Dáid gielddaid gaskkas leat 162 gielddas 1 – 50 olbmo jienastuslogus. Buoremus molssaeaktu dasa go jienasteaddji galgá leat sihkar das ahte su jietna lea čiegus go jienasta sámediggeválggas válgabeaivve ja válgadikkis, lea ahte jienat sáddejuvvojit lohkanválgastivrii. Poastaválga daid gielddaide main leat unnán olbmot jienastuslogus árvvoštallojuvvui maŋŋá maŋimuš válgga, muhto hilgojuvvui go lei ballu válgga stahtusa ektui.

Jos válgaloahppameanuid galgá sáhttit gárvvistit johtileappot go dán válggas, de ferte árvvoštallat molssaeaktosaš lohkančovdosiid. Válmmašteaddji fápmuduslávdegoddi eaktuda ahte 2005 válga lea maŋimuš válga goas gaskaboddosaš válgaboađus ii gárvan oktanaga stuorradiggeválgabohtosiin. Dál ii leat vejolaš jienastit elektrovnnalaččat. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea guorahallagoahtán ahte livččii go vejolaš geavahit elektrovnnalaš mediaid jienasteames. Sámediggi lea bivdán ahte sámediggeválga searvádahttojuvvo ja árvvoštallojuvvo dán guorahallanbarggus.

Sámedikki dievasčoahkkin lea golggotmánus dohkkehan 2005 sámediggeválgga. Válmmašteaddji fápmuduslávdegoddi lea cuiggodan ollu hástalusaid maiguin lea dárbu bargat viidáseappot jagi 2009 válgga ektui. Dát hástalusat gusket erenoamážit bargui jienastusloguin, ovddastusain ja válgabohtosa áigemeriin. Vuođđun dán bargui viidáseappot lea čakčamánus 2005 biddjojuvvon fágalávdegoddi mii galgá geahčadit buot beliid sámediggeválggas. Mandáhta vuođul galgá lávdegoddi ovddidit árvalusas cuoŋománus 2007.

Sámediggi deattuha ahte jienaid lohkan 2005 válggas ádjánii dohkketmeahttun guhká.

2.3 Ráđđádallamat

Sámiin go lea eamiálbmot lea vuoigatvuohta ráđđádallat áššiin main lea njuolga mearkkašupmi sidjiide. Dát vuoigatvuohta oidno ILO-konvenšuvnna nr 169 guđát artihkkalis, eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain. Gielda- ja guovlodepartemeanta ja Sámediggi leigga ovttaoaivilis, maŋŋá go Finnmárkoláhka meannuduvvui das ahte lei dárbu gávnnahit oktasaš áddejumi das movt álbmotrievttálaš mearrádusat ráđđádallamiid ja searvama hárrái galget áddejuvvot. Danne

Danne álggahuvvui bargu oččodit ráđđádallanšiehtadusa Sámedikki ja stáhta gaskka. Miessemánu 11. b. 2005 vuolláičáliiga stáhtaráđđi Erna Solberg ja Sámedikki presideanta Sven-Roald Nystø ráđđádallanprosedyraid stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskka. Sámediggi dohkkehii geassemánu 1. b. 2005 prosedyraid ja dat mearriduvvojedje stáhtaráđis suoidnemánu 1. b. 2005. Ráđđádallanprosedyrat lea deaŧalaš lávki Sámedikki saji oidnosin dahkamis riikka stivrenvuogádagas. Ráđđádallangeatnegasvuohta buktá oidnosii dan ahte stáhtalaš eiseválddit duođai galget geahččalit olahit ovttamielalašvuođa Sámedikkiin.

Ráđđádallanprosedyrain ii leat mielde bušeahttamearrideapmi. Ráđđehusa ja Sámedikki gaskka lea oktasaš áddejupmi das ahte Sámedikki bušeahttameannudanprosedyrat galget čilgejuvvot sierra proseassas. Sámediggái lea deaŧalaš ahte dán lágan bušeahttaprosedyrat leat ásahuvvon ovdal go bargu 2008 stáhtabušeahtain álggahuvvo.

2.4 Resursaláhkaaddin/vuoigatvuođat

Sámediggi oaivvilda ahte resursaláhkaaddima bajimuš prinsihpat galget dávistit Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaide dan ektui go sámit lea eamiálbmot. Sámedikki oaidnu lea ahte Norga ferte ollašuhttit dáid geatnegasvuođaid dainna lágiin ahte heiveha njuolggadusaid maiguin sihkkarastojuvvo sámiid resursageavahanvejolašvuohta, ja duohta searvan ja mieldemearrideapmi resursahálddašeames, ja dasto heiveha áššemeannudannjuolggadusaid nu ahte sámi beroštumiid sihkkarastin gozihuvvo ja deattuhuvvo láhkaaddima mearrádusproseassain. Dasa lassin ferte resursahálddašeami vuođđudit lagašvuođa- ja sorjjasvuođaprinsihppii vai sámi ávnnaslaš kulturvuođđu sihkkarastojuvvo.

Sámediggi lea 2005:s buktán gulaskuddancealkámuša guovtti stuorra láhkaguorahallamii. Dát leat čielggadus evttohusain ođđa luonddušláddjivuođaláhkii ja čielggadus evttohusain ođđa mearraresursaláhkii. Sámediggi vuordá ahte dát guorahallamat čuovvoluvvojit ráđđehusas ráđđádallamiid bokte Sámedikkiin. Dát guoská maiddái eará deaŧalaš resursalágaide nugo minerálaláhkii ja plána- ja huksenláhkii.

Bondevik II ráđđehus ovddidii giđđat 2005 Odeldikki prp. 99 (2004 – 2005) forslag til revisjon av reindriftsloven (boazodoallolága ođasmahttinevttohus). Láhkaevttohus ráhkaduvvui ráđđádalakeahttá Sámedikkiin, ja evttohusas ii lean ollislaččat árvvoštallojuvvon boazodoalu organiseren ekonomalaš, ekologalaš ja kultuvrralaš ceavzilisvuođa ektui. Stuorradiggi maŋidii Odeldikki prp. 99 (2004 – 2005) meannudeami. Sámediggi ja Stoltenberg ráđđehus leat soahpan evttohit ođasmahttit boazodoallolága NAČ 2001:35 «Forslag til endring i reindriftsloven» (boazodoallolága ođasmahttinevttohusa) vuođul. Dát galgá dahkkojuvvot ráđđádallamiid bokte. Sámediggi áigu meannudit loahpalaš Odeldikki proposišuvdnaárvalusa ja geahččat ahte sáhttá go doarjut láhkaevttohusa. Sámediggi oaidná hirbmat deaŧalažžan ahte dát láhkabargu vuoruhuvvo ja ahte ođđa láhkaevttohus sáhttá ovddiduvvot lagaš boahtteáiggis. Sámediggi áigu čujuhit dasa ahte bargu mii dál lea ovddiduvvon lea bistán mearehis guhká. Boazodoalloláhkalávdegotti evttohus ođđa boazodoallolága ektui ovddiduvvui juo 2001:s. Sámediggi oaivvilda ahte jos Sámediggi árat livččii váldojuvvon mielde láhkabargui de proseassa livččii mannan johtileappot.

Sámediggi oaivvilda ahte lassin láhkarievdadusaide nugo namuhuvvon bajábealde, ferte boazodoalloláhka jođáneamos lági mielde ollislaččat ođasmahttojuvvot. Dán barggus ferte earret eará areálaášši ja oktavuohta eará meahccegeavaheaddjiide leat mielde.

Sámi ealáhusaide ja servodateallimii lea váttisvuohtan go vuoigatvuođaid beassá oastit ja vuovdit kommersiála márkanis. Dakkár vuoigatvuođat leat ovdamearkka dihtii mielkeeriid vuovdin, bivdofatnasiid vuovdin oktan eriiguin ja guohtuneatnamiid geavahanvuoigatvuođaid vuovdin ovdamearkka dihtii bieggamillopárkkaide.

Sámediggi bivdá ahte vuhtiiválddidettiin boahttevaš servodatovdáneami, čielggaduvvojit vejolašvuođat gáržžidit dán vuoigatvuođamárkana, ja nu sihkkarastit sámi servodahkii dohkálaš ekonomalaš ja kultuvrralaš ovdáneami. Dálá dilli čájeha ahte fargga sáhttá geavvat nu ahte sámi servodat massá dáid vuoigatvuođaid.

2.4.1 Finnmárkoláhka

Finnmárkoláhka lea leamaš okta dain deaŧaleamos áššiin Sámedikkis 2005:s. Bargu dáinna áššiin lea gáibidan hui ollu politihkalaš ja fágalaš resurssaid Sámedikkis. Stuorradikki ja Sámedikki gaskasaš ođđaolahusproseassa bokte justiisalávdegottiin ráđđádallamiin ja justiisalávdegotti árvalusa Sámedikki dievasčoahkkima meannudeami bokte, šattai láhka maid Sámediggi sáhtii doarjut. Stuorradiggi mearridii lága geassemánu 17. b. 2005. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea oktavuođa bokte Sámedikkiin ráhkadan sirdináigenjuolggadusaid Finnmárkkuopmodahkii mat gustojit 01.01.06 rájes gitta dassážii go eanaareálat Stáhtavuvddiin sirdojuvvojit Finnmárkkuopmodahkii jagi 2006 nuppi jahkenjealljehasa loahpas.

Guolástus- ja riddodepartemeantta ja Sámedikki gaskka leamaš oktavuohta dainna áigumušain ahte čielggadit sámiid ja earáid guolástanvuoigatvuođaid mearas olggobealde Finnmárkku. Ovttamielalašvuohta lea das ahte ráđđádallat dákkár mandáhta. Sámediggi eaktuda ahte Guolástus- ja riddodepartemeanta vuoruha dán barggu vai dat ovdána nu mo Stuorradiggi lea eaktudan.

Diehtojuohkin lága birra lea maiddái deattuhuvvon 2005:s. Sámediggái lea leamaš deaŧalaš ahte diehtojuohkinbargu lea ollislaš. 2005:s álggahuvvui diehtojuohkinprošeakta ja prošektii nammaduvvui hálddahuslaš stivrenjoavku. Stivrenjoavkkus leat lahtut Sámedikkis, Finnmárkku fylkkagielddas, Gielda- ja guovlodepartemeanttas ja Justiisadepartemeanttas.

2.4.2 Areálasuodjaleapmi ja suodjalanplánat

Sámi guovlluin leat jođus ollu suodjalanproseassat. Sámediggi lea jearran Birasgáhttendepartemeanttas oaivila sámi guovlluid suodjalanproseassaid njuolggadusevttohussii. Birasgáhttendepartemeanta lei lohpidan vástidit johtilit. Dattetge dieđihii Birasgáhttendepartemeanta ahte vástádus ii boađe ovdal go bagadus oppalaš ráđđádallanprosedyraid čuovvoleami váste lea ráhkaduvvon. Beroškeahttá das de lea 2005:s dieđihuvvon ahte álggahuvvojit ođđa suodjalanplánat ja hálddašanplánaid ráhkadeapmi. Sámediggi lea cuiggodan dan garrasit ja lea bivdán birasgáhttenministtara fuolahit dan ahte eai álggahuvvo ođđa plánaproseassat ovdal go lea ásahuvvon ovttamielalašvuohta sámi guovlluid suodjalanproseassaid njuolggadusaid ektui.

Sámediggi lea dohkkehan dan ahte čađahuvvojit ráđđádallamat Birasgáhttendepartemeanttain čađahuvvon gulaskuddanproseassaid vuođul, daid suodjalanplánaid ektui mat álggahuvvojedje ovdal ráđđádallanprosedyraid ja ovdal go sámi guovlluid suodjalanproseassaid njuolggadusat mearriduvvojedje.

Sámediggi lea 2005:s fas bargagoahtán Meavkki ja Arvenjárgga áššiin maid Suodjalus áiggošii laktit oktii. Stuorradiggi bijai eaktun Meavkki ja Arvenjárgga báhčinguovlluid laktimis dan ahte bealit mat gusket boazodollui galge čovdojuvvot. Dát eavttut eai leat dán rádjai čovdojuvvon. Jos báhčinguovlu laktojuvvo oktii árvaluvvon plánaid mielde, de rihkkojuvvojit álbmotrievtti prinsihpat. Stáhtas lea ovddasvástádus sámi vuoigatvuođain areálasuodjaleami oktavuođas ja ealáhusbargit eai okto galgga dárbbašit guoddit ovddasvástádusa das rievttálaččat eaige politihkalaččat ge. Sámediggi oaidná ahte barggus sámi vuoigatvuođaid sihkkarastimiin sámi álbmoga váste lea Suodjalusa huksenplánaášši Meavkki ja Arvenjárgga guovllus hui deaŧalaš prinsihpalaš ášši. Sámediggi áigu ráđđádallamiid bokte Ráđđehusain bargat dan ala ahte ceavzilis boazodoalu vuođđu Meavkki ja Arvenjárgga guovllus sihkkarastojuvvo álbmotrievtti mearrádusaid siskkobealde boahtteáiggis. Suodjalusa doaibma ferte organiserejuvvot nu ahte sámi kultuvrra ja boazodoalu ávnnaslaš kulturvuođđu ii billistuvvo.

Sámediggi lea ovdal jearahan ja ain jearaha ollislaš váikkuhusčielggadeami ja fylkkaid plánaid ovdalgo dáid oktavuođas addojuvvojit konsešuvnnat hukset bieggamillopárkkaid ja vuođđostruktuvrra.

Dát ii leat dahkkojuvvon. Maid ii gávdno doarvái dutkanvuođđu oaidnit makkár váikkuhusat bieggamillopárkkain leat boazodollui. Sámediggi gáibida ahte eai álggahuvvo viiddis huksenprošeavttat ovdal go leat čađahuvvon ráđđádallamat Sámedikkiin.

2.4.3 Olju ja gássa

Sámi álbmot lea maid stáhtavuođđudeaddji álbmot Norggas. Dat go Norgga stáhta dál stivre Barentsábi čhcevulošresurssaid ferte áddejuvvot nu ahte dat lea boađus das go stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiid ala, sápmelaččaid ja norgalaččaid. Jos eai dohkkehuvvo sámi vuoigatvuođat ođđa resurssaid geavaheapmái guovlluin mat historjjálaččat leat bidjan njuolga vuođu ássamii ja eallinvuohkái, de dalle váldojuvvo sámiin eret maiddái vuoigatvuohta stivret sin iežaset eallinvuogi ja ekonomalaš ovdáneami ILO-konvenšuvnna nr 169 eamiálbmotrievtti mielde.

Oljo- ja gássaresurssat olggobealde sámi guovlluid buvttihit erenoamáš álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sámi álbmoga guovdu. Dát ja oljo- ja gássadoaimmat davveoarje Ruoššas bidjet erenoamáš gáibádusaid operáhtoriidda, fievrrideaddjiide ja stáhtaide. Sámediggi lea 2005:s bargan erenoamážit dan ala ahte oažžut gulahallama Statoil:in eamiálbmotvuoigatvuođaid ektui sihke Norggas ja eará riikkain.

Áiggiid čađa lea luondduriggodagaid ávkkástallan leamaš sámi ássama ja eallinvuogi vuođđun. Dáid vuoigatvuođaid ferte dohkkehit lágaid olis.Oljjuin ja gássain ávkkástallan lea oalle ođđa doaibma riikka davviguovlluin. Eiseválddit leat geatnegahttojuvvon ásahit eamiálbmotfoandda masa galgá biddjojuvvot oassi vuoittus buotlágan oljo-, gássa- ja minerálariggodagaiguin ávkkástallamis sámi guovlluin. Foanda galgá geavahuvvot sámi servodatovddideapmái olles Norggas iige galgga leat ráddjevuvvon geográfalaččat daidda sámi guovlluide gos dát luondduriggodagat leat. Eamiálbmotfoandda galgá maid sáhttit geavahit eamiálbmogiid servodatovddideapmái Barentsábi nuortta bealde.

Dasa lassin lea Sámediggi erenoamážit čájehan beroštumi ahte buot fanastrafihkka, offshoredoaibma ja buot industriija prošeavttat davvi mearraguovluin fertejit čuovvut daid čavgaseamos birasgáibádusaid, garra dálkkádatbeliid ja guovlluid raššivuođa geažil.

2.4.4 Boazoguohtunkonvenšuvdna

1997 norgga-ruoŧa boazoguohtonkonvenšuvdnaárvalus, mii galgá boahtit 1972 konvenšuvnna sadjái ovddiduvvui 2001:s. Norgga ja Ruoŧa ráđđehusat nammadedje goabbáge šiehtadallandelegašuvnna, ja šiehtadallamat ođđa rájárastá boazodoallokonvenšuvnna hárrái álggahuvvojedje 2003:s. Šiehtadallandelegašuvdna lei váldoáššis ovttaoaivilis ollu prinsihpaid ja ortnegiid ektui ođđa konvenšuvnnas, muhto eai lean ovttaoaivilis rájárastá boazodoalu geografalaš muddemis. Šiehtadallandelegašuvdna heaittihuvvui giđđat 2005. Ovttamielalašvuođa váiluma geažil lea Ruoŧŧa dieđihan ahte dat miessemánu 1. b. 2005 rájes bidjá 1751 mannosaš Lappekodicilla vuođđun muddemiidda. Norga lea mearridan ođđa lága, mii doaibmá dassážii go ođđa konvenšuvdna gárvvistuvvo, ja dat galgá gaskaboddosaččat muddet Ruoŧa beale bohccuid guođohemiid Norggas.

Norga ja Ruoŧŧa bođiiga ovttaoaivilii suoidnemánus 2005 mandáhtaevttohusa hárrái ahte álggahit fas ođđasis šiehtadallat boazoguohtonkonvenšuvnna. Ođđa šiehtadallanlávdegotti mandáhta siskkilda sámedikkiid ja boazodoalloorganisašuvnnaid goappašiin riikkain. Juovlamánus 2005 álggahuvvojedje fas šiehtadallamat ođđa norgga-ruoŧa boazoguohtonkonvenšuvnna hárrái. Juovlamánus 2005 jotkojuvvojedje fas Norgga-Ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvnna šiehtadallamat. Sámedikkis leat vuordámušat dasa ahte barggu boađusin šaddet dohkálaš ja johtilis čovdosat.

2.4.5 Boraspiret

Sámediggi lea ožžon nammadanválddi guovllulaš boraspirelávdegottiide dakkár guovlluin gos leat sámi ealáhusberoštumit.

Sámediggi lea dovddahan eahpádusa daidda alla boraspiremáddodatmihtuide sámi ássanguovlluin, gos leat sihke birrajagi guohtumat bohccuide ja geasseguohtun sávzzaide. Massinlogut leat dássidat ja hui stuorrát, ja muhtun guovlluin maiddái stuorrumin. Jus galggaš leat vejolaš Stuorradikki eavttuid ollašuhttit, de ferte geavahit ollu ruđaid registremiidda ja vuogádatovddideapmái stuorra boraspiriid riikkalaš gozihanprográmmas (Det nasjonal overvåkningsprogrammet for store rovdyr). Viidáseappot ferte geavahit ollu ruđaid eastadandoaimmaide, ja ferte hukset vuogádaga das mo ja man ollu boraspiriid bivdit. Stuorát massin borapiriid geažil mieddisbuktá ahte sihke eanadoalu ja boazodoalu ceavzinvejolašvuohta hedjona. Dát ealáhusat leat hui rašit daid iešguđet biologalaš ja ekonomalaš rievdamiid ektui maid massin boraspiriid geažil dagaha. Lea ágga jearrat ii go riikkalaš boraspirepolitihkka rihko álbmotrievtti.

Ovddit ráđđehus (Bondevik II ráđđehus) álggahii láhkaásahusrievdadanproseassaid mat buvttihit stuorra negatiivvalaš rievdadusaid dáláš buhtadusnjuolggadusaide. Sámediggi lea addán cealkámuša ođđa boraspirebuhtadusa láhkaásahusevttohussii mii guoská šibihiidda ja bohccuide. Sámediggi ii hálit fuonidit dáláš buhtadusortnega ii ge leat ovttaoaivilis váldosiskiluša ektui mii evttohuvvo láhkaásahusas. Sámediggi lea ilus go ođđa ráđđehus Soria-Moria julggaštusa bokte hilgu ođđa buhtadanortnetevttohusa.

Sámediggi ferte oažžut váikkuhanfámu bajimuš dási boraspirepolitihkkii mii guoská sámi guovlluide. Nugo ortnet dál lea, de ii dávis dat stáhta geatnegasvuođaide ahte ráđđádallat eamiálbmogiin áššiin mat gusket sidjiide ILO-konvenšuvnna nr 169 mielde, eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain, ii ge dat dávis ráđđádallanšiehtadussii ge.

2.5 Ovttasbargu

Ovttasbargu buot dásiin lea deaŧalaš ja oainnusin dahká sámi servodaga ja buvttiha ovddasvástádusa buot politihkalaš dásiide Norggas dán barggus. Sámediggi ferte oažžut resurssaid vai sáhttá čuovvolit ovttasbarggu buot dásiin. Resurssat dárbbašuvvojit sihke ovttasbargošiehtadusaid čuovvoleapmái fylkkagielddaiguin ja riikkaidgaskasaš ovttasbarggu čuovvoleapmái.

2.5.1 Ovttasbargu guovllulaš dásis

Ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin leat deaŧalaš gaskaoamit maiguin nannet ja buktit oidnosii sámi kultuvrra, giela ja servodateallima fylkkagielddain. Jagi 2005 álggus ledje Sámedikkis ovttasbargošiehtadusat Romssa fylkkasuohkaniin ja Finnmárkku fylkkagielddain. Šiehtadusa čuovvolanbargguin lea bargojuvvon oktilaččat buot fágasurggiin. Jahkásaččat dollojuvvojit čoahkkimat sihke politihkalaš ja hálddahusa dásis.

Sámediggi lea 2003:s álggahan ovttasbargošiehtadusaid máttasámi guovlluid fylkkagielddaiguin. Ovttasbarggus leat mielde Norlándda, Davvi-Trøndelága, Mátta-Trøndelága ja Hedmárkku fylkkagielddat. Šiehtadus vuolláičállojuvvui 11.02.05 ja Sámedikki dievasčoahkkin meannudii dan miessemánus 2005. Sámediggi lea 2005:s bargan ovttasbargošiehtadusa ráhkademiin Norlándda fylkagielddain. Ulbmilin lea vuolláičállit šiehtadusa 2006 jagi álggus.

Sámediggi lea guovllulaš searvevuođa lahttu Finnmárkkus. Njealljejagáš guovllulaš ovddidanprográmma (GOP) Finnmárkku váras lea ráhkaduvvon, nu gohčoduvvon Ressursrik region Finnmark 2004 – 2007. Searvevuohta juohká daid guovllulaš ruđaid maid fylkkagielda oažžu juohkimassii ja dasa lassin čuovvola guovllulaš jahkeplánaid ja ráhkada ođđa plánaid. Doaibmabijut jahkásaš GOP:in guorahallojuvvojit maiddái jahkásaš čoahkkimiin mat dollojuvvojit Finnmárkku fylkkasátnejođiheaddji ja Sámedikki presideantta gaskka.

Sámediggi lea lahttun guovllulaš searvevuođas Romssas. 2005:s ledje guovloráđit mat ovddidedje evttohusaid guovllulaš ovddidanprográmmii (GOP) ja fylkkasuohkan lágidii oktasaš konferánssa ovttas suohkaniiguin GOP birra. Sámediggi ii oassálastán guovllulaš ovddidanprográmma bargui ovdal dán proseassa loahpageahčen. Vai sámi perspektiiva fuolahuvvo buoremus láhkai, de lea deaŧalaš ahte Sámediggi oppa áiggi lea mielde proseassas, ja ahte oppa áiggi lea oktavuohta GOP-barggu eará oassálastiiguin, dás maiddái suohkaniiguin ja guovloráđiiguin. Sámediggi áigu váldit ovdan ovttasbargovuogi jahkásaš čoahkkimis ovttabargošiehtadusa oktavuođas Romssa fylkkasuohkaniin

Bargu guovllulaš searvevuođaiguin máttasámi guovllus lea dál árvvoštallojuvvomin ja čuovvoluvvu 2006:s.

2005:s lea ásahuvvon ovttasbargoorgána Sámedikki ja guovllulaš dearvvašvuođafitnodagaid gaskka. Dát ovttasbargoorgána galgá leat mielde sihkkarastimin daid geatnegasvuođaid mat spesialistadearvvašvuođabálvalusas leat bálvalusaidis kvalitehta sihkkarastima oktavuođas sámi álbmoga váste. Sámediggi oaidná deaŧalažžan ahte gávdno forum gos geahččat sámi pasieanttaid dárbbu ollislaččat beroškeahttá searvegullevašvuođas. Sámediggi lea 2005:s evttohan stivralahtuid guovllulaš dearvvašvuođafitnodagaide.

Sámediggi lea álggahan ovttasbarggu Finnmárkku fylkkagielddain (FFG) Geografálaš diehtojuohkin vuogádaga atnui váldima ektui guoskevaš organisašuvnnaiguin. FFG lea dihtorvuođus vuogádat gosa čoaggit, vurket, analyseret ja čalmmustit geográfalaš oktavuhtii gulli dieđuid. Prošeakta lea Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda gaskasaš ovttasbargošiehtadusa čuovvoleapmi. Prošeakta galgá addit oasálaččaide vejolašvuođa váldit atnui reaiddu vai olamuddu goappašiin ásahusain ja geavaheaddjiide buorránivččii. FFG vuogádaga atnui váldima váldoulbmilin Sámedikkis lea ásahit bálvalusaid ja kártadieđuid sámi álbmoga várás.

2.5.2 Ovttasbargu našunála dásis

Ovttasbargu našunála dásis addá Sámediggái vejolašvuođa bidjat eavttuid servodatovdánahttima bajimuš čanastagaide sámi servodagas. Sámedikkis leat jeavddalaččat čoahkkimat eanaš departemeanttaiguin ja stáhtaráđiiguin gos digáštallet iešguđet áššiid birra. Ráđđádallanortnet nanne ovttasbarggu Sámedikki ja ráđđehusa gaskka.

Sámedikkis leat leamaš jahkásaš čoahkkimat Dearvvášvuođa- ja fuolahusministtariin. Dasa lassin lea 2005:s, Sámedikki dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid dieđáhusa čuovvoleapmin, ásahuvvon guovddáš oktiiortnejeaddji orgána Sámedikki, Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta ja Bargo- ja sosiáladepartemeantta gaskka. Dát orgána galgá earret eará ráhkadit evttohusa makkár stivrenreaidduide lea dárbu ja movt dat galget geavahuvvot. Dát ferte dahkkojuvvot sihkkarastin dihte dássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmogii, nugo muđui álbmogis leat. Dát ođđa ovttasbargohápmi lea Sámedikki mielas buorre.

Sámedikki ovttasbargu Stuorradikkiin lea ovdánan buori guvlui. Dát bođii erenoamážit oidnosii barggus justiisalávdegottiin finnmárkolága meannudeami oktavuođas. Dattetge lea ollu ain bargu dainna movt lávdegoddi searvvaha Sámedikki áššiin main lea mearkkašupmi sámi servodahkii. Sámediggi lea ovddidan dán máŋgga oktavuođas Stuorradiggái.

2.5.3 Ovttasbargu riikkaidgaskasaččat

Sámediggi searvá riikkaidgaskasaš bargui eamiálbmotáššiiguin. Sámediggi lea dán bokte mielde nannemin sámiid ja eará eamiálbmogiid dili. Sámediggi lea 2005:s vuoruhan sámi ovttasbarggu, válljejuvvon ON-orgánaid, ovttasbarggu davviguovlluin ja EU.

2.5.4 Sámi ovttasbargu

Sámi parlamentáralaš ráđđi (SPR) lea parlamentáralaš ovttasbargoorgána Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid gaskka. Ruošša beale sámit leat bissovaš áicin SPR:s. Guovvamánus 2005 válddii Sámediggi Suoma bealde badjelasas presideantaámmáha ja nu maiddái SPR čállingoddedoaimma. SPR:ii juolluduvvui ruhta 2005:s Norgga stáhtabušeahta bokte. Dát ruđat fievrriduvvojedje Sámediggái Suoma bealde go dat válddii badjelasas SPR jođiheami. Muđui eat leat lihkostuvvan oažžut eará ruhtadeami SPR doibmii.

Guovvamánus 2005 dollojuvvui sámedikkiid oktasaš parlamentarihkkariid konferánsa. Maiddái Ruošša beale sámiid ovddasteaddjit serve. Dát lei vuosttaš dán lágan konferánsa, ja dat čájeha ahte sámedikkiin lea dáhttu gávdnat ođđa ovttasbargovugiid movt bargat eamiálbmotpolitihkalaš áššiiguin. Doppe mearriduvvui oktasaš julggaštus. Julggaštusas deattuhuvvo ahte našunála stáhtat fertejit ain dohkkehit ja árvvus atnet dan ahte sámi álbmogis lea vuoigatvuohta geavahit ja hálddašit iežaset luondduriggodagaid ja resurssaid. Dasto deattuhuvvo ahte Suopma, Norga, Ruošša ja Ruoŧŧa leat geatnegahttojuvvon dohkkehit ja sihkkarastit sámiid eamiálbmotvuoigatvuođaid, maiddái historjjálaš vuoigatvuođaid mat gusket eatnamiidda, čáziide ja luondduriggodagaide.

2.6 Dearvvašvuohta

Sámedikki sámi dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka váldomihttomearrin lea ollislaš ja dássásaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusat sámi álbmoga váste, nugo muđui eará álbmogis leat. Sámediggi lea 2005:s bargan aktiivvalaččat dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkalaš áššiiguin. Guovddáš mihttomearrin lea buoridit máhtolašvuođa ja áddejumi sámi bálvalusdárbbašeaddjiid dárbbuin ja vuoigatvuođain.

Sámiid vuoigatvuođat go lea eamiálbmot leat muddejuvvon Norgga lágain ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain. Vuoigatvuođat sihkkarastet earret eará vuoigatvuođa oažžut dárbbašlaš dearvvašvuođa veahki ja diehtojuohkima iežas gillii. ILO-konvenšuvnna nr 169 artihkkalis 25 sihkkarastojuvvo maiddái sámiid vuoigatvuohta leat mielde hábmemin áigeguovdilis dearvvašvuođafálaldagaid, ja nanne sámi geavaheaddjiid vuoigatvuođa oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid.

Sámediggi lea 2005:s meannudan dieđáhusa sámi dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid birra. Dieđáhusas válddahallojuvvo strategalaš dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihkalaš bargu Sámedikkis. Sámedikkis lea bajimuš ovddasvástádus sámi dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka hábmemis, ja dat lea guovdileamos eavttuid biddji eiseválddiide dássásaš fálaldagaid ovddideami oktavuođas sámi álbmoga váste. Dát mearkkaša dan ahte Sámediggi ferte oktiiortnet ja jođihit dáid áššiid guovddášeiseváldiid ektui. Dán muttos stuorra fágasuorggis gáibida hui ollu resurssaid sámi bálvalusdárbbašeaddjiid vuoigatvuođaid ja dárbbuid oainnusin dahkan.

Sámedikkis leat geavahusas ruđat ráđđehusa dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána Mangfold og likeverd čuovvoleapmái sámi álbmoga váste. Ruđat juogaduvvojit váldoáššis dearvvašvuođa- ja sosiálaprošeavttaide ohcama vuođul. Dát ruđat mat leat addojuvvon Sámediggái dán ulbmilii eai leat lassánan namuhan veara 1999 rájes. Sámediggi oaidná ahte lea dárbu oažžut eanet ruđaid dán ulbmilii. Máttasámi ássanguovlluin leat erenoamáš stuorra hástalusat.

2005:s vuoruhii Sámediggi čuovvovaš áŋgiruššansurggiid: čielggadus- ja prošeaktabargu dainna áigumušain ahte heivehit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi duohtavuhtii, metodaovddideapmi ja doaibmabijuid láhčin iešguđet dárbbuid ektui dábálaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusas sámi guovlluin, dearvvašvuođa- ja sosiálabargiid oahpaheapmi sámi gielas ja kulturáddejumis ja pasieantaguovdásaš dearvvašvuođa- ja sosiálafágalaš girjjálašvuođa almmuheapmi sámegillii.

Sámi mánáin ja nuorain lea vuoigatvuohta oažžut dássásaš ja kultuvrralaččat heivehuvvon mánáidsuodjalusbálvalusaid. Fágaolbmot, dikšunásahusat, gielddalaš ja almmolaš orgánat fertejit váldit vuolggasaji sámi mánáid ja nuoraid gielalaš ja kultuvrralaš identitehtas veahkkedoaibmabijuineaset. Sámediggi lea 2005:s bargan dan ala ahte Mánáid- ja bearašsuodjalanođastus galgá dán vuhtii váldit.

Psyhkálaš dearvvašvuođa nannenbargu lea leamaš okta áŋgiruššansuorgi sihke našunalaččat ja Sámedikkis soames jagi. Dán oktavuođas lea Sámediggi ohcalan dakkár dikšunfálaldaga mii lea heivehuvvon sámi gárrenávnnasboastutgeavaheaddjiid váste gielalaččat ja kultuvrralaččat. Ferte ovddiduvvot ruhtadanplána báikkálaččat ja guovllulaččat. Eastadeapmi ja maŋŋádikšun gárrenáimmahuššamis lea dasa lassin leamaš áŋgiruššansuorgin stipeandajuohkimis veajuiduhttinfágaid oktavuođas 2005:s.

Sámediggi lea 2005:s váldán oktavuođa stáhtá senioraráđiin man fáddán ledje hástalusat boarrásiid politihka ektui oppalaččat ja sámi boarrásiid ektui erenoamážit. Sámediggi lea maŋŋá bivdán ahte ásahuvvo sámi boarrásiidáittardeaddji mii galgá gozihit ja ovddidit sámi boarrásiid beroštumiid servodagas. Sámi boarrásat leat dakkár joavku mii unnán lea bidjan gáibádusaid bálvalusfálaldagaide.

2.7 Sámegiella

Eatnigiella lea váimmu giella. Eatnigiela bokte sáhttá olmmoš buoremusat ja čielgaseamosit ovddidit iežas jurdagiid, áigumušaid, áibbašemiid ja sáváldagaid. Giella lea okta dain deaŧaleamos osiin sámi kultuvrras. Ealli giela eaktun lea ahte dat geavahuvvo viššalit sámi álbmoga gaskkas, buot árgabeaivvi oktavuođain – sihke ruovttus ja almmolaš sajiin. Erenoamážit rávisolbmuidoahpahusa oktavuođas lea deaŧalaš ovddidit giellakurssaid mat leat neahtas dahje maid muđui sáhttá geavahit eará elektrovnnalaš mediaid bokte.

Gielddat mat gullet sámegiela hálddašanguvlui leat mielde loktemin sámegiela sajádaga ja leat ná váikkuheamen giela ovdánahttima ja seailuma. Giđđat 2005 mearridii Stuorradiggi ahte Divttasvuona suohkan galggai lasihuvvot sámegiela hálddašanguvlui 01.01.06 rájes. Dat mearkkaša ahte maiddái Norlándda fylkkasuohkan gullagoahtá hálddašanguvlui seamma áiggi rájes. Divttasvuona suohkan lea vuosttaš gielda Norggas mas lea julevsámegiella hálddašangiellan, seamma dásis dárogielain. 01.01.06 rájes gullet sámegiela hálddašanguvlui 7 gieldda ja 3 fylkkagieldda. Sámediggi lea hui duhtavaš dainna go ráđđehus 2006 bušeahtas lea várren ruđaid dan mearriduvvon hálddašanguovllu viiddideapmái.

Sámedikkis lea 2005:s leamaš oktavuohta máŋggain gielddain mat guorahallet vejolašvuođaid šaddat sámegiela hálddašanguovllu oassin. Snåase gielda lea maid sádden ohcama departementii ahte háliidit laktojuvvot sámegiela hálddašanguvlui. Sámediggi lea positiivvalaš Snåase gieldda áigumuša ektui, ja vuordá ahte dat lea mielde hálddašanguovllus 2007:s. Eaktun ahte hálddašanguovlu viidddiduvvo lea ahte juolluduvvojit eanet ruđat nu ahte viiddideapmi ii čuoza gielddaide ja fylkkagielddaide mat juo leat mielde hálddašanguovllus.

Sámedikki dieđáhusas sámegiela birra lea okta ulbmil ahte galget ásahuvvot eanet giellaguovddážat, earenoamážit máttasámeguovlluin. Aajege sámi giella- ja gelbbolašvuođaguovddáš Rørosas váldui 2005:s vuosttaš máttasámi giellaguovddážin mielde Sámedikki ortnegii mas juolluduvvo fásta doarjja sámi giellaguovddážiidda.

2004:s ásahii Sámediggi sámi giellaguovddážiid foruma, man ulbmilin lea lonuhallat vásihusaid ja jurdagiid. Oktii jagis servet buot giellaguovddážiid bargit oktasaš seminárii.

Sámediggi várre juohke jagi bušeahtas giellaprošeaktaruđaid doaibmabijuide sihke olggobealde ja siskkobealde sámegiela hálddašanguovllu. Ulbmil giellaprošeaktaruđaiguin lea nannet sámegiela.

2005:s válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid sámegiela hálddašanguovlluide: terminologiija čohkket, ovdánahttit ja registreret, sámi báikenamaid čohkket ja prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno, ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii. Guovlluid várás olggobealde sámegiela hálddašanguovllu válljiimet čuovvovaš vuoruhemiid: Prošeavttat mat fállet mánáide ja nuoraide arenaid gos sámegiella gullo ja oidno, ja mii addá positiiva relašuvnnaid gillii, eambbo njálmmálaš giellageavaheami, terminologiija čohkket, ovdánahttit ja registreret ja sámi báikenamaid čohkket. Julevsámi giellabarggu oktavuođas lea lagas ovttasbargu Ruoŧa Sámedikkiin.

Sámedikki ođđa sátnevuorká risten.no rahppojuvvui 22.06.05. Doppe leat sihke davvi-, julev- ja lullisámi sánit ja tearpmat. Ovttasráđiid Sámi giellalávdegottiin ja sámedikkiiguin Suoma- ja Ruoŧa bealde áigu Sámediggi ovddidit sátnevuorkká šaddat davviriikkalaš sámi sátnevuorkán. Sámegielain lea ođđaáigásaš terminologiija unnán ovdánahttojuvvon. Sámediggi oaččui 2004:s ja 2005:s doarjaga Nordplus Språk:s jorgalit Ordbok for samfunn og helse, sámegillii Servodat- ja dearvvašvuođasátnegirji, buot sámegielaide Norggas. Dát tearpmat biddjojuvvojit sátnevuorkái. Sámegiella geavahuvvo dađistaga eanet fágasurggiin. Danne gáibiduvvo oktilaš tearpmabargu. Dát bargu galgá nannejuvvot ja beavttálmahttojuvvot, ja eanet oasálaččat nugo omd. gielddat fertejit searvat.

Oktavuohta báikái lea guovddáš oassi sámi jurddašanvuogis, danne leat sámi báikenamat deaŧalaš oasit sámegiela árbbis. Sámi báikenamaid oainnusin dahkan lea maiddái deaŧalaš duođaštus sámi geavaheames iešguđet geografalaš guovlluin. Sámi báikenamaid birra bagadallat lea viiddis bargosuorgin nammanevvohatbálvalusas.

2.8 Oahpahus, oahppa ja dutkan

Go galgá sáhttit ovdánahttit sámi servodaga, de lea deaŧalaš ahte lea vuoigatvuohta ieš beassat mearridit oahpahusa sisdoalu ja hámi buot oahppadásiin. Sámedikki mielas lea dat go ieš beassá mearridit oahpahusa sisdoalu buot oahppadásiin áibbas deaŧalaš sámi servodaga hábmemii. Sámedikki váldi mearridit oahpahusrámmaid ferte danne nannejuvvot.

2.8.1 Sámi mánáidgárddit

2005:s mearridii Stuorradiggi ođđa mánáidgárdelága. Lágas leat sámi mánáid vuoigatvuođat mánáidgárdedilis buoriduvvon muhtun muddui. Earret eará leat mearridan ahte buot mánáidgárddit galget vuhtiiváldit máná agi, funkšundási, sohkabeali, sosiála, čearddalaš ja kultuvrralaš duogáža, das maiddái sámi mánáid giela ja kultuvrra. Lágas čuožžu ahte lea suohkana ovddasvástádus ahte sámi mánáid mánáidgárdefálaldagat sámi guovlluin vuođđuduvvojit sámi gielas ja kultuvrras. Eará suohkanat galget heivehit dili vai sámi mánát sáhttet sihkkarastit ja ovdánahttit iežaset giela ja kultuvrra.

Sámediggi meannudii dieđáhusa sámi mánáidgárddiid birra, Min mánát, min doaivva, min jietna miessemánus 2005. Dieđáhus govahallá muhtun konkrehta doaibmabijuid, earret eará sámegiela nannet mánáidgárddiin, mánáidgárdebargiid gelbbolašvuođa loktet ja oahppofálaldagat sidjiide, doarjjaortnegat ja oahpponeavvodilli.

2.8.2 Vuođđo- ja joatkkaoahpahus

Oassin Máhttoloktemii álggahuvvui bargu ođđa oahppoplánaiguin borgemánus 2004, ja maŋemus oahppoplánat galget mearriduvvot 2007:s. Sámediggi lea juohkán oahppoplánabargguid čuovvovaš lágiin: Hábmet sámi sisdoalu našunála oahppoplánaide ja ráhkadit sámi oahppoplánaid. Sámi sisdoalu ráhkadeapmi našunála plánaide čuovvu Oahpahusdirektoráhta organiserema ja áigeplána. Sámedikkis lea váldi mearridit sámi sisdoalu našunála oahppoplánain ja mearridit oahppoplánaid fágáide sámi duodji ja boazodoallu. Bargu lea hirbmat viiddis ja lea gáibidan olu resurssaid 2005:s. Sámediggi searvá maiddái Máhttoloktema evalueremii maid Oahpahusdirektoráhta lea vuolggahan.

Sámediggi mearridii 2005:s sámi sisdoalu našunála oahppoplánaide vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii čuovvovaš fágain; dárogiella, eŋgelasgiella, luonddufága ja lášmmohallan, ja dat bargu gohčoduvvui oahppoplánat I vuorru. Oahpahus- ja dutkandepartemeanta mearridii oahppoplánaid borgemánus 2005.

Sámediggi lea ráhkadan sámi oahppoplakáhtaevttohusa ja sámi oahppoplánaevttohusaid fágaide sámegiella vuosttašgiellan, sámegiella nubbingiellan, dárogiella ohppiide geain lea sámegiella vuosttašgiellan, dárogiella ohppiide geain lea sámegiella nubbingiellan, luonddufága, duodji, servodatfága, musihkka, biebmu ja dearvvašvuohta ja risttalašvuođa-, oskku- ja eallinoainnumáhttu. Dat vihtta vuosttaš namuhuvvon oahppoplána leat ráhkaduvvon sihke vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa váste, ja vihtta maŋemuša fas dušše vuođđoskuvlla váste. Evttohusat leat sáddejuvvon gulaskuddamii, earret dárogiela oahppoplána ohppiide geain lea sámegiella vuosttašgiellan ja luonddufága oahppoplána joatkkaoahpahusa dásis. Risttalašvuođa-, oskku- ja eallinaoinnumáhtu sámi oahppoplána sáddejuvvo gulaskuddamii maŋŋel. Sámediggi ii ožžon doarjaga ráhkadit sierra dárogieloahppoplána ohppiide geain lea sámegiella nubbingiellan. Finnmárkku fylkkamánni ja Sámediggi lágidedje juovlamánus ovttas Oahpahusdirektoráhtain sámi oahppoplánaid gulaskuddankonferánssa.

Našunála oahppoplánat II vuorru (joatkkaoahpahus) mat leat leamaš gulaskuddamis, leat gieđahallojuvvon ja Oahpahusdirektoráhta ja Máhttodepartemeanta galget daid mearridit 2006:s. Plánain galgá leat sámi sisdoallu man Sámediggi mearrida. Oahppoplánaide II vuorru gullet joatkkaoahpahusa oahppoplánat; oktasašfágat servodatfága, historjá, geografiija ja oskkoldat ja etihkka, oktasaš prográmmafága studerenráhkkanahtti oahppoprográmmain joatkkadásis 2 – 3 ja oktasaš prográmmafága fidnoráhkkanahtti oahppoprográmmaid joatkkadásis 1.

Sámi oahppoplánat II vuorru (sámi historjá ja servodat, sámi oasseplána oahppaprográmmas musihka, dánssa ja drama váste, sámi oasseplána prográmmasuorggid hábmen, oktasašfágat historjá) ja sámi oahppolánat III vuorru 3 (boazodoallu Vg 2 ja design ja duodji Vg 2) leat ráhkaduvvomin.

Engerdal suohkan mearridii heaittihit Elgå Bajásšaddanguovddáža 2006 rájes jus suohkan ii oaččo lassijuolludemiid jođiheapmái. Sámediggi čađaha 5 jagi giellamovttiidahttinprošeavtta dán guovddáža sámi mánáid váste, ja prošeakta loahpahuvvo giđđat 2006. Bajásšaddanguovddáža heaittiheapmi mielddisbuktá ahte sámi mánát masset sin lunddolaš arena ja muhtinmuddui várjaluvvon birrasa gos leat beassan nannet iežaset sámegiela. Sámediggi áigu geahččalit gávdnat čovdosa ahte movt sáhttá bisuhit Elgå Bajásšaddanguovddáža. Bajásšaddanguovddáš lea maiddái oassi doaibmabijuin lulli-sámi guovllu fylkasuohkana ovttasbargošiehtadusas.

Elgå Bajásšaddanguovddáš lea lahka ruoŧaráji ja oažžu gielalaš ja kultuvrralaš veahki Ruoŧas. Danin lea lunddolaš ovttasbargat rastá riikaráji, maiddái go ruoŧa bealde leat smávva skuvlaservodagat. Sámediggi lea ilus go ráđđehus lea váldán oktavuođa Ruoŧa guovddáš eiseváldiiguin nannendihte oahpahusa rastá ráji lullisámi guovlluin.

Sámedikki strategálaš plána sámi oahpponeavvoovddideapmái 2001 – 2005 lea geavahuvvon vuođđun ruđaid juohkimii ođđa oahpponeavvoprošeavttaide 2005:s. Earret eará lea vásihusaid vuođul mat leat čoggon prošeavtta Sámi álgooahpahus bokte, addojuvvon ruhta oahppogirjji ovdánahttimii álgooahpahusa váste lohkamis davvisámegillii. Erenoamážit lea deattuhuvvon digitála/neahtta oahpponeavvuid ovdánahttin.

Sámi álgooahpahus lea 5-jagáš prošeakta, mas váldoulbmilin lea gávdnat lohkanvugiid ja lohkanmetodihka mii heive buoremusat ohppiide geain lea sámegiella vuosttašgiellan ja geat ožžot vuođđo-lohkanoahpahusa sámegillii. Prošeakta álggahuvvui 2000:s ja lea golmma ceahkis. Ceahkki III oktavuođas lea 2005:s bargojuvvon 5. dási lohkandáidoteasttaid bohtosiid ektui, proseassačállima ja bargogeahččaleami čalmmusteami ektui mat leat heivehuvvon sámegiela ja lohkan- ja čállinoahpahussii Suomas. Prošeakta loahpahuvvui geassemánus 2005. Prošeakta lea evalurejuvvon, ja evaluerenraporta lea gárvvis jagi 2006 áigge.

Sámi oahpponeahtta lea Sámedikki neahttasiidu skuvllaid ja mánáidgárddiid váste. Neahttasiidu rahppojuvvui almmolaččat ođđajagimánus 2003. Neahttasiidu lea Skuvlaneahtas oassin, ja lea ovttasbargu Oahpahusdirektoráhtain. Oahpahusdirektoráhtas lea ovddasvástádus neahttasiiddu teknihkalaš oasis ja Sámedikkis lea ovddasvástádus sisdoalus. Čakčat 2004 mearriduvvui ahte neahttasiidu galggai, nugo muđui ge Skuvlaneahtta, váldit geavahussii ođđa almmuhanreaiddu ja oažžut ođđa hámi. Dasa lea šaddan ođđa hápmi, ja ávdnasiid leat almmuhišgoahtán neahttabáikkis.

Sámediggi lea searvan Romssa fylkkagieldda prošeaktastivrenjovkui sámi kulturmáhtolašvuođa ektui. Prošeavtta ulbmilin lea ahte ii oktage oahppi galgga čađahit joatkkaoahpahusa Romssas almmá ahte lea oahppan vuođđodieđuid sámi diliid birra. Prošeakta lea loahppadásis.

Sámediggi oaidná ahte lea nana dárbu ásahit erenoamášpedagogalaš bálvalusaid julev- ja máttasámi guovlluin Spesialpedagogisk støtte oktavuođas.

2.8.3 Alit oahppa

Sámedikki gelbbolašvuođaloktenplána erenoamášpedagogihkas 2004 – 2005 lea bargan julev- ja máttasámi guovllu, Mátta-Romssa ja davvi Norlándda ektui, ja dán plánas leat deattuhuvvon lohkan- ja čállinváttisvuođat ja guovttegielalašvuohta. Stipeanddaid leat ožžon mánáidgárddiid ja skuvllaid bargit gos leat sámi mánát, ja dasto pedagogalaš-psykologalaš guovllukantuvrraid fágaolbmot dáin guovlluin.

Sámediggi lea 2005:s ásahan ođđa stipeandaortnega studeanttaide geat váldet alit oahpa fágasurggiin mánáidgárddit ja oahpahus. 2005:s vuoruhuvvui rekrutteren oahpaheaddjoohppui julev- ja máttasámegiela guovlluin. Dát stipeanda juogaduvvui maiddái alit oahpahussii sámegielas.

Máttasámegiella lea áitojuvvon giella máilmmeoktavuođas ja dan ferte vuoruhit. Našunála ovddasvástádus dat lea láhčit dili sámi servodatovdánahttima váste, dát guoská maiddái alit ohppui mii lea deaŧalaš dán ovdánahttimii. Lea áibbas dárbbašlaš čielggadit geas lea ovddasvástádus ja oažžut dohkálaš ruhtadeami.

2.8.4 Sámi dutkan ja statistihkka

Sámediggi lea 2005:s bargan oččodit lagat ovttasbarggu Norgga dutkanráđiin. Dán barggu oktavuođas oaččui Sámediggi árvalusaid guovddáš čuolbmačilgehusaide sámi dutkama oktavuođas buot dutkan- ja oahpahusásahusain davábealde Dovre.

Dáláš sámi dutkanprográmma Norgga dutkanráđis heaittihuvvo jagi 2005 loahpas. Sámediggi lea addán ráđđehussii ja Dutkanráđđái signálaid ahte lea sávahahtti viiddidit prográmmaáigodaga vel viđain jagiin ja oažžut stuorát bušeahtaid prográmmii. Stuorradiggedieđáhusas nr 20 (2004 – 2005) Vilje til forskning, dutkama birra addá ráđđehus čielga signálaid ahte prográmma guhkeduvvo. Sámediggi lea buktán árvalusaid makkár fágasurggiid ođđa sámi dutkanprográmmas berre vuoruhit.

Sámediggi álggahii 2003:s prošeavtta ovdánahttihit sierra statistihka sámi álbmoga váste. Dán prošeavtta ulbmilin lea oažžut bissovaš čovdosa mii guoská sámi statistihkaid ráhkadeapmái. Sámi Instituhtta ja Statistisk sentralbyrå leat mielde prošeavttas. 2005:s lea erenoamážit bargojuvvon sámi statistihkka jahkegirjji almmuhemiin, mii almmuhuvvo jagi 2006 álggus.

Sámediggi lea evttohan lahtuid Sámi Instituhta stivrii, ja Sámi allaskuvlla stivra ii vuhtii váldán evttohusa.

Guovdageidnui galgá huksejuvvot dieđavisti. Dieđávistti ulbmilin lea earret eará čohkket sámegielat doaimmaid ja sámi dieđalaš doaimma stuorát birrasa oktavuhtii. Čakčat 2004 oaččui Statsbygg bargun hoahpuhit vistti prošekterenbarggu. Ulbmilin lea ahte dat gárvánivččii 2009:s. Sámediggi lea guhká bargan áššiin ja dat go ráđđehus ovdánahttá proseassa illudahttá.

2.9 Mánát ja nuorat

Sámediggi háliida čađahit aktiivvalaš nuoraidpolitihka, ja ásahii nuoraidlávdegotti 2003:s. Lávdegoddi galgá searvat Sámedikki nuoraidkonferánssa plánemii, čađaheapmái ja bargui maŋŋá dan. Dasa lassin galgá lávdegoddi leat mielde nannemin sámi nuoraid mieldemearrideami ja váikkuhanfámu Sámedikki politihkkii.

Sámedikki viđát nuoraidkonferánsa «Gulahallatgo» dollojuvvui Stuorstrávves olggobealde Bodåddjo golggotmánu 21. – 23. b. 2005. Konferánssa fáddán ledje sámegiella, sámi giellahálddašeapmi ja sámi giellaovdánahttin. Nuoraidkonferánsa ovddidii golbma cealkámuša. Konferánsa ávžžuhii Sámedikki bargat oahpahuslága § 6 – 2 rievdademiin, ja sihkkut unnimus gáibádusa ahte galget leat unnimusat 10 oahppi ovdal go sámi mánáide vuođđoskuvllain sihkkarastojuvvo oahpahus sámegillii miehtá riikka. Dasa lassin celkkii konferánsa ahte fertejit álggahuvvot doaibmabijut mat unnidit daid hehttehusaid maid sámi nuorat deaividit go sii háliidit váldit alit oahpu sámegielas, erenoamážit julev- ja máttasámegielas. Maŋimuš cealkámuš lei gáibádus ahte buot oahppit Norggas galget beassat válljet sámegiela eaktodáhtolaš siidogiellan.

Kultuvrralaš skuvlalávka lea našunála ovdánahttindoaibmabidju oažžut eanet dáidaga ja kultuvrra skuvlii. Doaibmabidju galgá láhčit diliid nu ahte vuođđoskuvllaid oahppit ožžot eanet juohke lágan dáidda- ja kulturvásihemiid. Kultuvrralaš skuvlalávka eaktuda lagaš fágalaš ovttasbarggu skuvla- ja kultursurggiid gaskka buot hálddašandásiin (stáhta, fylkkagielda ja gielda). Sámediggi ii leat mielde dán ortnegis eai ge earáge sámi kulturásahusat. Dárbbašuvvojit várrejuvvot sierra ruđat sihke sámi museaide ja ásahusaide ja Sámediggái maiguin sihkkarastit kultuvrralaš skuvlalávkii sámi sisdoalu.

2.10 Sámi dáidda- ja kultureallin

Lea čájehuvvon ahte sámi kultuvra lea leamaš hui nanus nuppástuhttima ja ceazilvuođa ektui. Sámi árvovuođus čatnasit ain stuorra oasit eallimii lahka luonddu. Dasto lea sámi servodat hui guhkás heivehan iežas dáláš máhtolašvuođa- ja diehtojuohkinservodahkii. Oktiibuot buktá dát šláddjivuođa sámi kulturárbbis maid lea deaŧalaš suodjalit ja viidásetovdánahttit.

Sámediggi háliida deattuhit ahte sámi dáidaga ja kultuvrra viidásetovdánahttin lea našunála ovddasvástádus. Norgga stáhta lea iešguđetge lágaid ja konvenšuvnnaid bokte geatnegahttojuvvon váldit ovddasvástádusa sámi gielas, kultuvrras ja servodateallimis, ja danne das maiddái lea ovddasvástádus ahte ekonomalaš ovánahttinrámmat leat sajis. Sámediggi vásiha ahte dán suorggis váilot ollu resurssat, ja dát dilli lea áibbas dohkketmeahttun guhkkit áiggi vuollái.

Sámediggi lea 2005:s meannudan dieđáhusa sámi dáidaga birra. Dieđáhusas válddahallojuvvojit dáiddapolitihkalaš hástalusat, ja nugo ovdánahttindovdomearkkat, váikkuhangaskaomiid geavaheapmi ja boahtteáiggi hástalusat iešguđet dáiddasurggiid siskkobealde. Sámediggái lea biddjojuvvon ovddasvástádus ásahusain ja ortnegiin mat galget ovddidit sámi dáidaga ja kultuvrra. Dieđáhusain háliida Sámediggi oainnusin dahkat politihkalaš višuvnnaid ja perspektiivvaid sámi dáidaga váste mat váilo Stuorradiggedieđáhusas nr 48 (2002 – 2003) kulturpolitihka birra, Kulturpolitikk frem mot 2014.

Sámediggi lea maŋimuš jagiid vásihan ahte stáhtalaš eiseválddit leat bisánan go guoská politihka ovdánahttimii ja ekonomalaš resurssaide sámi dáiddaulbmiliidda. Ekonomalaš fievrrideamit Girko- ja kulturdepartemeanttas eai leat lassánan nugo leimmet vuordán. Dát ii dávis stáhta geatnegasvuođaide.

2.10.1 Sámi teáhter, filmmat ja festiválat

Sámi teáhterat lea deaŧalaččat sámi dáidda- ja kulturvásihussadjin, ja sámegiela geavaheapmái. Sámedikkis lea leamaš ulbmil ahte Beaivváš Sámi Teáhterii sihkkarastojuvvo dohkálaš ekonomalaš vuođđu sámi álbmotteáhterin, vai sis lea vejolaš bálvalit olles sámi ássanguovllu. Sámediggi lea 2005:s váikkuhan teáhtervistti ovdaprošeavtta čađaheami Beaivváš Sámi Teahterii. Sámedikkis lea leamaš beroštupmi sihkkarastit dohkálaš doaibmavuođu Åarjelsaemien Teatere/Sydsamisk teater:ii. Sámedikki ja máttasámeguovlluid fylkkagielddaid gaskasaš ovttasbargošiehtadusas daddjojuvvo ahte áššeoasálaččat ovttasráđiid galget bargat dan ala ahte Åarjelsaemien Teatere/Sydsamisk teater:ii sihkkarastojuvvo dohkálaš doaibmavuođđu. Teáhteroktavuođas lea Sámediggi deattuhan dasto doarjut dakkár lávdedáidaga main mánát ja nuorat leat leamaš oasseváldin ja ulbmiljoavkun.

Sámi festiválat leat deaŧalaš arenat sámi kultuvrra ovddideamis ja sámi álbmoga deaivvadanbáikin. Sámi festiválaid laskan buktá stuorra vejolašvuođaid, muhto maiddái hástalusaid, man oktavuođas vuoruheapmi ja ruhtadeapmi leat deaŧalaččat. Sámediggi lea juolludan njealji sámi festiválii doarjaga 2005:s: Riddu Riđđu Gáivuonas, Sámi musihkkafestivála Guovdageainnus, Beassašfestivála Kárášjogas ja Márkomeannu Skániin/Evenáššis. Dasa lassin lea addojuvvon prošeaktadoarjja eará sámi festiválaide ja eamiálbmotfestiválaide. Stáhta ortnet knutepunktásahusaiguin ovddida iešguđet kulturčájehemiid. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš ahte maiddái sámi festiválat ožžot dákkár ovddasvástádusa. Dán oktavuođas čujuhuvvo Riddu Riđđu festivála Gáivuonas lunddolaš válljejupmin go dat deattuha eamiálbmogiid ja riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiid.

Sámi filbmafestivála Guovdageainnus lea šaddan deaŧalaš sámi filmma ja eamiálbmotfilmma čalmmustuhttinarenan. Festivála lea lihkostuvvan profileremiin ja lea nannen posišuvnnas sámi filmma ovdánahttima movttiidahttingáldun. Eamiálbmotprofiila bokte leat sii maid leamaš mielde nannemin ovttasbarggu ja gullevašvuođa sámiid ja eará eamiálbmogiid gaskka.

2.11 Girjerájut

Sámedikki bajimuš ulbmil lea addit olles sámi álbmogii dohkálaš girjerádjofálaldaga. Dan oktavuođas lea deaŧalaš bidjat ovddasvástádusa ovttaskas gielddaide ja girjerájuide ásahit dásseárvosaš girjerádjobálvalusaid sámi ja dáža álbmogii. Seammás váikkuhit buoret sámi girjárádjobálvalusat eanet máhtu ja dieđuid sápmelaččaid ja sámi kultuvrra birra álbmogii muđui.

Maŋŋágo máŋga jagi leat geahččalan gávdnat dakkár girjerádjovuogádaga, mii hálddaša sámi čálamearkkaid, lea Sámedikki girjerádju, Sámi sierrabibliotehkka, válljen BIBSYSa. Dát girjerádjovuogádat čohkke Norgga fága- ja dutkangirjerájuid katalogaid, ja dahká ahte geavaheaddjit álkibut besset geavahit 112 girjeráju resurssaid. Nu sáhttá ohcat Sámi sierrabibliotehka čoakkáldagas seamma katalogas go eará ásahusaid čoakkáldagain main leat ávdnasat sámegillii ja sámi diliid birra, ovdamearkka dihtii Sámi allaskuvlla ja Romssa universitehta čoakkáldagain. BIBSYS lea maid lágiduvvon nu ahte sáhttá ohcanbálvalusaid geavahit interneahtas sámegillii.

Doarjjaortnet nannendihtii riikka sámi girjerádjofálaldaga lea jotkojuvvon. 2005 ulbmiljoavkun ledje Finnmárkku, Romssa fylkka, Nordlándda ja máttasámiguovllu skuvla- ja álbmotgirjerájut. Sámediggi lea vuoruhan daid girjerájuid, main eai leat dahje leat unnán sámegielat girjerádjoávdnasat ovdalis ja daid girjerájuid, mat dorjot Gi rom for lesning- prošeavtta sámi doaibmabijuid.

Sámediggi oaččui 2005 lassijuolludusa departemeanttas oastit ođđa girjebusse oarjelsámeguvlui. 2006 stáhtabušeahtas lea maiddái váldojuvvon mielde juolludus oastit girjebusse. Dat lea hui buorre, muhto mearkkaša maiddái ahte doaibmadoarjja sámi girjebussiide ferte šaddat eanet einnostuvvi, ja ahte Sámediggi ferte oažžut doarvái ruđaid dasa. Sámi girjebusset leat guovddáš váikkuhangaskaoamit sámi girjerádjobálvalusaid nannemis daid guovlluin gos olbmot ásset bieđgguid ja gos bálvalusfálaldagat ain leat váilevaččat.

2.12 Sámi museat

Sámi museat leat deaŧalaš ásahusat sámi kulturárbbi hálddašeamis boahtte buolvvaid várás, ja dat leat maid deaŧalaččat ovddideamis ođđaáiggi sámi servodagaid. Sámediggi váldá badjelasas ovddasvástádusa leat mielde ovddideamen sámi servodagaid, main sámi museat leat deaŧalaš servodatásahusat. Sámediggi meannudii Dieđáhusa sámi museaid birra guovvamánus 2005. Dieđáhus lea vuođđun Sámedikki boahttevaš strategalaš museapolitihkalaš bargui.

Sámediggi lea 2005:s čuovvolan museadieđáhusa áigumušaid. Museaođastusbargu lea vuoruhuvvon vuosttažin. Oanehaččat daddjojuvvon lea ođastus dat ahte ovttastahttit sámi museaid ja nu uhcidit daid logu, dainna ulbmiliin ahte nannet museaid go buorebut geavaha resurssaid, ja ásahit fágalaš museafierpmádagaid nannejuvvon ovttadagaid gaskkas. Sámedikki bargu museaođastusain lea vuođđuduvvon dakkár mállii mas leat njeallje sámi museasiidda.

Museaođastusa čuovvoleapmin rievdá Máttasámi museasiidda musea, Saemien Sijte, organisašuvdnahápmi 01.01.06 rájes museasearvvis vuođđudussan. Dakkár rievdadus galgá dagahit ahte Saemien Sijte doaibmá buorebut musean olles máttasámi álbmogii.

Finnmárkkus leat guokte museaovttadaga, Davvioarjesámi ja Deanu ja Várjjat museasiida. Sámediggi lea 2005 juolludan prošeaktaruđaid dáidda vai sii sáhttet luvvet resurssaid ođastusbargui. Ulbmil lea ahte dát guokte siidda ásahuvvojit 2006 mielde.

Ovdalgo museaođastusa Davit-Nordlánddas ja Romssas sáhttá čađahit, de ferte ráhkaduvvot oassečielggadus dán guovllu museaid váste. Oassečielggadus mearkkaša guorahallat Romssa ja Davit Nordlándda dilálašvuođaid oktan strategiijaiguin mo hukset fierpmádagaid ja museadoaimma dán guovllus. Čielggadanbargu lea álggahuvvon ja loahpahuvvo 2006.

Sámedigge lea mielde Ájtte svensk fjell- og samemuseain Ruoŧas ja Siidamuseain Suomas ovttasbargoprošeavttas recalling Ancestra Voices – Repatriation of Sámi Cultural Heritage. Prošeavtta ulbmil lea kártet daid sámi áhtaávdnasiid, mat leat Davviriikkaid ja Eurohpa almmolaš ásahusain, ja bardit dáid ávdnasiid diehtovuđđui. Prošeavtta leat ohcan ruhtaduvvot EU-ruđaiguin. Prošeakta álggahuvvo go ruhtadeapmi lea ollašuvvan. Sámediggi berre loktet ášši politihkalaš dássái fylkkagielddain.

Mátta-Várjjat gielda mearridii 2003 ahte sii háliidit ahte Sámediggi hálddaša Mátta-Várjjaga musea. Sámediggi lea mielas dasa. Finnmárkku fylkkagielda lea vuostá dakkár rievdadusa sivas go fylkkagielda oaivvilda ahte musea ii ollašuhte Sámedikki eavttuid dohkkehuvvot sámi musean. Danne lea ABM-ovddideapmi (Stáhta arkiiva-, girjerádjo- ja museaguovddáš) evttohan juogaduvvon modealla Sámedikki ja Kultur- ja girkodepartemeantta gaskkas Mátta-Várjjaga musea várás. Dan evttohusa ii sáhte Sámediggi doarjut ja lea danne bivdán departemeantta čielggadit ášši loahpalaččat.

2.12.1 Ovttasbargu ABM-ovddidemiin

Sámediggi dárbbaša lassi rámmajuolludusaid sáme museaide vai sáhttá bures hálddašit ja ovddidit sámi museaid. Danne lea Sámediggi 2005 dovddahan sihke Kultur- ja girkodepartementii (KGD) ja ABM-ovddideapmái (Stáhta arkiiva-, girjerádjo- ja museaguovddážii) ahte oktavuohta ja ovttasbargu ferte formaliserejuvvot ja nannejuvvot, earret eará danne vai sámi servodaga erenoamáš dárbbut áddejuvvojit buorebut. Sámediggi lea maid dovddahan ahte mii háliidit ahte ABM-ovddideamis maiddái lea dakkár buorre gelbbolašvuohta arkiiva-, girjerádjo- ja museasuorggis, mainna Sámediggi háliida ávkkástallat.

2.12.2 Sámi museaid ekonomalaš čuovvoleapmi

Jagis 2005 lea árjjalaččat ja ulbmillaččat bargojuvvon nannet sámi museaid museaođastusa čuovvolemiin, gč. St.dieđ. nr. 22 (1999 – 2000). 2006 bušeahtas lea dán rádjai juolluduvvon badjel 150 miljon ruvnno museaođastusa olis, dáin ruđain lea dušše 2 miljon ru juolluduvvon nannet sámi museabarggu, vaikke vel sámi museain lea sakka heajut vuođđu go eará museain, mat dán rádjai leat nannejuvvon ođastusa olis. Jus sámi historjá ja kultuvra galggaš duođaštuvvot ja gaskkustuvvot dárbbašlaš ja buori láhkai, de lea áibbas deaŧalaš ahte maiddái sámi museat sáhttet leat mielde ođasmahttimin Norgga museaid. Sámediggi lea moanat gerddiid jagis 2005 dovddahan fuolastusa sámi museaid heajos ekonomalaš čuovvoleami geažil guovddáš eiseválddiid bealis museaođastusa bokte.

2.12.3 Sámi duhátjahkebáiki

Sámediggi lea bargan guovddášeiseválddiid ektui oažžut 2006 stáhtabušeahta bokte ruhtaduvvot Nuortasámi musea huksema. Arkiteakta- ja fálaldatgilvvohallan lea čađahuvvon, maŋŋágo arealat sakka uhciduvvojedje. Dattetge čájeha ahte golut šaddet stuorábun go rámmat. Danne ii leat Nuortasámi musea huksen mielde 2006 stáhtabušeahtas, mii lea hui šállošahtti. Sámediggi lea bargan dan ala ahte galget juolluduvvot ruđat 2006 várás vai huksenbargu johtilit álggahuvvo ja vai prošeaktarámmat lasihuvvojit Statsbygga meroštallamiid vuođul.

2.13 Kulturmuitohálddašeapmi

Sámediggi geavaha ollu resurssaid hálddašit dakkár kulturmuittuid, main Sámediggái lea fápmuduvvon váldi kulturmuitolága vuođul. Sámedikkis lea ovddasvástádus viiddes geográfalaš guovllus masa gullet 6 fylkkasuohkana.

Sámediggi lea 2005 geahččalan čalmmustahttit kulturmuitopolitihka. Guovvamánu 25. b. 2005 geigii ráđđehus ođđa stuorradiggedieđáhusa kulturmuitopolitihka birra, Stuorradiggedieđáhus nr. 16 (2004 – 2005) Eallit kulturmuittuiguin. Sámedikkis lea skábmamánu 2004 rájes leamaš buorre gulahallan Birasgáhttendepartemeanttain(BD) stuorradiggedieđáhusa oktavuođas. Sámediggi oaivvilda ahte sámi kulturmuitoperspektiiva muhtun muddui lea váldojuvvon mielde dieđáhussii. Sámediggi oaivvilda dattetge ahte Stuorradiggi meannudeamistis lei berren bidjat ovdan eanet geatnegahtti doaibmabijuid mat maiddái fátmmastit sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid riddokultuvrra áŋgiruššanguovllus. Dasa lassin lei berret sihke kulturmuittuid vuoigatvuođaeaiggádiid ja geavaheaddjiid váldit mielde dieđáhussii kulturmuitoeaiggádiid máinnašumis. Sámi vistesuodjalus lea sierra áŋgiruššansuorgi ođđa stuorradiggedieđáhusas. Birasgáhttendepartemeanta áigu geahččat bearrái ahte ráhkaduvvo plána Sámedikki sámi visteárbbi prošeavtta viidáset čuovvoleapmái. Sámediggi lea deattuhan sámi vistesuodjalusas, muhto oaidná maiddái man stuorra kultuvrralaš mearkkašupmi lea suodjalit mearrasámi fatnasiid.

Birasgáhttendepartemeanta guhkidii 2004 loahpageahčen gustovaš hálddašanortnega mas Sámediggái lea fápmuduvvon váldi kulturmuitolága vuođul.

Dás leat návccat vuosttažettiin geavahuvvon bargat ođđa stuorradiggedieđáhusain kulturmuitopolitihka birra, ja bargat ođđa hálddašanortnegiin sámi kulturmuitosuodjaleami várás. Muhto maiddái báktedaidda ja sámi vistesuodjalus leat suorggit mat leat leamaš guovddážis.

Loahpageahčen 2004 guhkidii Birasgáhttendepartemeanta gustovaš hálddašanortnega mas Sámediggái lea fápmuduvvon váldi kulturmuitolága vuođul. Dat hálddašanortnet mii Sámedikkis lea dál, lea gaskaboddasaš ortnet. Mearriduvvui ahte ásahuvvo bargojoavku mii galgá čielggadit boahttevaš organiserema ja hálddašanjuohkima sámi kulturmuitohálddašeamis. Joavkkus leat mielde guokte Sámedikki ovddasteaddji, ja BD:s, Gielda- ja guovlodepartemeanttas (GGD:s) ja Riikkaantikváras lea okta ovddasteaddji geasge. Bargojoavku lea álggahan barggus ja lea árvvoštallan golmmalágan hálddašanmálle. Čielggadeapmi galgá gárvvánit 2006 vuosttaš njealjádasjagis.

Báktedáidda lea dakkár kulturmuitošládja mas ollugat beroštit. Báktedáidda lea dat kulturmuitosuorgi mii ollugiid mielas vuosttažettiin gullá álgoálbmogiidda. Dattetge lea Davviriikkain ain stuorra hástalussan áddehit olbmuid ahte sámit dieđusge galget leat mielde hálddašeamen báktedáidaga. Eanaš oassi báktedáidagiin leat dakkár motiivvat ahte maiddái sáhttá dulkot dain lea oktavuohta sápmelašvuhtii. Danne oaidná Sámediggi diehttalassan oassálastit davviriikkalaš ovttasbargui báktedáidaga birra, ja dan oktavuođas áddehit olbmuid ahte báktedáidda lea lunddolaš ja deaŧalaš oassi sámi ovdahistorjjás.

Sámediggi lea nagodan oažžut buriid ságastallamiid sámi guovllu fylkkagielddaiguin dahkkojuvvon ovttasbargošiehtadusaid bokte. Sámediggi háliida lagat formaliserejuvvon ovttasbarggu guoskevaš fylkkagielddaiguin ja museaiguin báktedaidaga erenoamáš lágideami, dikšuma ja gaskkusteami oktavuođas. Báktedáidda lea deaŧalaš suorgi kulturmuitohálddašeamis, ja danne háliida Sámediggi leat dásseárvosaš bealli dán barggus, beroškeahttá vátna ekonomomalaš resurssain.

2.14 Ealáhusat

Sámediggi lea árjjalaččat mielde ollu ealáhussurggiin sámi servodagas. Ulbmil lea oččodit nana ja ceavzilis sámi servodagaid. 2005 barggu bokte lea Sámediggi bargan sámi ealáhusaid rámmaeavttuid buoridemiin. Sámedikki ealáhuspolitihkka deattuha smávva doaimmaid láhčima. Sámi guovlluin leat eanaš smávva fitnodagat main lea unnán ieškapitála. Dállodoallu ekonomalaš buvttadeaddjin lea ain eallimin sámi guovlluin. Stuorra hástalussan smávva sámi báikegottiin lea ahte lea unnán riskakapitála. Sámi ovddidanfoandda bokte háliida Sámediggi juksat dan ulbmila ahte sámi báikegottit galget leat nannosat ja ceazilat, ja Sámediggi vásiha čađat ahte gielddaid mielas lea buorre gullat Sámi ovddidanfoandda doaibmaguvlui. Sámedikki ealáhuspolitihkka lea dagahan ahte ollu sámi gielddat háliidit searvat dán doaibmaguvlui. Čakčamánus 2004 mearridii Sámediggi viiddidit Sámi ovddidanfoandda doaibmaguovllu sakka. Viiddideapmi lea mielddisbuktán ahte ohcamiid lohku Sámi ovddidanfondii lea lassánan mealgat jagi 2004 ektui. Danne lea deaŧalaš ahte Sámediggi oažžu ekonomalaš vejolašvuođaid dustet daid stuorra hástalusaid, maid viiddideapmi lea mielddisbuktán.

Dienasbargiid ja iehčanas ealáhusdoalliid vuoigatvuođat áhpehisvuođa, riegádahttima ja smávva mánáid fuolahusa oktavuođas leat hui sierraláganat. Dálá čálgoortnegat ealáhusdoalli nissoniidda leat hui heajut. Ulbmil ferte leat ahte buot nissonat geat háliidit álgit iehčanas ealáhusdoallin, ožžot seamma buriid oadjoortnegiid go dienasbargit. Dát čálgoortnegat leat hui deaŧalaččat nissoniidda ja fertejit doaibmat jus nissoniin galgá leat seamma vejolašvuohta searvat ealáhuseallimii seammaláhkai go almmáiolbmuin ge. Sámediggi lea dovddahan fuolastuvvama dán oktavuođas gulaskuddancealkámušas Mánáid- ja bearašdepartemeantta árvvoštallamii nissonolbmuid čálgoortnegiid birra.

2.14.1 Eanandoallu

Doaibmaguovllu geográfalaš viiddideapmi lea dagahan ahte eanadoalu doaibmabijut leat lassánan mealgat. Ollu viiddideaddjit atnet ovttasdoaibmanálggaheami ávkkálažžan. Dat mielddisbuktá earret eará uhcit huksengoluid ja ovttasdoaibmamiid lahtut ožžot eanet astoáiggi ja luopmosadjásačča. Muđui vurdet ollu boanddat huksenálggahemiiguin. Dat dagaha ahte ollu doarjagat gessojuvvojit ruovttoluotta go eanadoallit eai čađat huksenplánaideaset.

WTO-šiehtadusa boađus ii leat čielggas ja dat sáhttá leat sivvan dasa go ollugat vurdet huksemiiguin. Sámediggi lea bivdán eanadoalloministara váldit erenoamážit vuhtii sámi guovlluid eanadoalu WTO-šiehtadallamiin. Riikkaidgasdasaš ja riikkalaš šiehtadusat geatnegahttet Norgga stáhta fuolahit ahte šiehtadus ii buvttit negatiivva váikkuhusaid sámi guovlluid eanadollui. Dan oktavuođas lea Sámediggi ovddidan dan jurdaga ahte ásahit eamiálbmotavádaga earret eará danne ahte sihkkarastit nannoset báikkálaš ráđđejumi luondduresurssaid badjel.

Guovddáš eanadoallopolitihkka lea dagahan ahte ollu dállodoallit leat heaittihan doaluideaset ja vuovdán mielkeeriideaset. 1997 rájes lea ovdamearkkadihte 15 % Finnmárkku mielkeearis vuvdojuvvon. Seamma guvlui manná eará sámi guovlluin maid. Leat iešguđelágan sivat dán njiedjamii, muhto eanadoalu rámmaeavttut leat hedjonan maŋimus jagiid. Sámi guovlluid mielkeeari stuorra njiedjamis leat negatiiva váikkuhusat mielkebuvttadeapmái. Dát dagaha stuorra bestenváttisvuođaid eanadollui, erenoamážit nuoraid ektui. Hástalussan lea oažžut eiseválddiid lasihit mielkeeriid sámi guovlluide. Ferte ávkkástallat heaittihuvvon doaluid eriiguin (oađđi eriiguin), mat eai leat vuvdojuvvon. Sámi guovlluid dálá doalut fertejit oažžut lassi mielkeeriid – erenoamážit smávva doalut main lea eanadoallu lotnolasat eará ealáhusaiguin dahje fidnuiguin. Jus mielkeearit njidjet ain eambbo, de dat sáhttá bilidit sámi eanadoalu.

Sámediggi oassálasttii 2005 eanadoallošiehtadallamiidda go šiehtadallamat ledje measta loahpahuvvon jo. Eanadoallopolitihka ja šiehtadusa rámmat ledje jo mearriduvvon dalle nu ahte Sámedikkis eai leat leamaš duohta váikkuhanvejolašvuođat. Danne lea Sámediggi čujuhan dasa ahte Sámediggi ferte beassat fárrui šiehtadallamiidda ollu árat. Geahča stuorradiggedieđáhusa nr 55 (2000 – 2001) čuoggá 14.5.3.

2.14.2 Guolástus

Sámediggi háliida ahte mearraresurssat galget hálddašuvvot guhkesáiggi ja ekologalaččat ceavzilis perspektiivvas. Sámediggi lea evttohan muddet riddodorskebivdima danne go Riikkaidgaskasaš mearradutkanráđđi (ICES) ii leat rávven bivdit riddodorski. Sámediggi lea mielde bargojoavkkus mii galgá hutkat hálddašanstrategiija mo nannet máddodaga seammás go váldá vuhtii daid guolásteaddjiid, geat dán áigodagas galget eallit riddodorskiin.

Čakčamánu 2004 dievasčoahkkimis bovdii dalá guolástusministtar Ludvigsen Sámedikki oassálastit referánsajovkui ráhkadit St.dieđ. nr. 19 (2004 – 2005) Mariidna ealáhusovddideapmi. Ollu Sámedikki deaŧalaš evttohusat eai váldojuvvon vuhtii, ja Guolástus- ja riddodepartemeanta válljii sáddet dieđáhusa njuolgga Stuorradikki ealáhuslávdegoddái almmá dábálaš gulaskuddama haga. Guolástus ealáhussan lea sakka áitojuvvon dakko bokte go álbmogis buori muddui lea váldojuvvon eret guolástanvuoigatvuohta. Ovddiduvvon dieđáhus ii váldde dán vuhtii vaikke vel ollu konvenšuvnnat nannejit eamiálbmogiid guolástanvuoigatvuođaid. Sámediggi lea 2005 bargan dan ala ahte várrejuvvo sierra guovlluearri guovlluide gos ealáhuseallin ii leat nu nanus. Dát dávista Stuorradikki 1988 mearrádussii.

Gonagasreappá leavvan lea buvttihan stuorra negatiivva váikkuhusaid guolásteaddjiide sámi riddo- ja vuotnaguovlluin. Vearrámus lea leamaš daidda uhcimus fatnasiidda vuotnaguovlluin, main eai leat dahje leat smávva vejolašvuođat bivdit eará guovlluin ja sáhttá šaddat nu ahte eai juvssa reabbábivdoeari danne go gáibádusat dán bivdui leat menddo stuorrát. Danne lea Sámediggi maiddái bargan dáinna áššiin, ja Sámedikki ávžžuhusa vuođul suovai Guolástus- ja riddodepartemeanta vuollel 7 m guhkkosaš fatnasiid I joavkkus ja vuollel 6 m guhkkosaš fatnasiid II joavkkus, searvat 2005 gonagasreabbábivdui. Departemeanta čuovvolii maiddái Sámedikki evttohusa nammadit lávdegotti mii galgá guorahallat dálá gonagasreabbáhálddašeami, ja evttohit boahttevaš hálddašanortnegiid.

Sámediggi lea 2005 addán doarjaga guovtti báikkálaš vuotnaprošektii, nubbi Porsáŋggus ja nubbi Deanuvuonas, maid ulbmil lea leamaš oažžut báhččojuvvot eanet njurjuid. Dát mielddisbuvttii earret eará ahte vuosttas gearddi bivdojuvvui jagi geađgenjuorjoearri.

Birasgáhttendepartemeanta lea nammadan fágajoavkku mii galgá ráhkadit ollislaš hálddašanplána Barentsábi-Lofuohta várás. Sámedikki mielas lea sakka moaittehahtti go Barentsáhpi ja riddo- ja vuotnaguovllut gieđahallojuvvojit sierra hálddašanplána oktavuođas, go Barentsábi guollemáddodagat jođašit ja dat gođđet ja vižžet biepmu riddo- ja vuotnaguovlluin. Sámediggi áigu maiddái deattuhit ahte lea deaŧalaš ahte báikkálaš ja árbevirolaš máhtolašvuohta geavahuvvo ulbmillaš dutkamis ja ollislaš ekovuogádagas. Erenoamážit ferte garraseappot vuoruhit dutkama gonagasreappá leavvama birra vuotnaguovlluide.

2.14.3 Boazodoallu

Sámediggi buktá juohke jagi evttohusaid boazodoallošiehtadallamiidda ja vásiha ohpihii ahte dat eai váldojuvvo vuhtii. 2005/2006 boazodoallošiehtadusa meannudeamis lea Sámediggi čujuhan ahte verrui guoski áššiin heaittiheami oktavuođas eai leat seammalágan váikkuhusat buot vuođđoealáhusaide. Dasa lassin vásiha boazodoallu ahte dat doaibmagolut mat čatnasit guovdileamos doallobiergasiid doaibmadivadiidda, lassánit dađistaga. Eará vuođđoealáhusain leat divatovddut ealáhusa doallobiergasiid investeremiid ja geavaheami oktavuođas. Sámediggu čujuha dasa ahte boazodoallu lea erenoamáš deaŧalaš sámi kultuvrii ja ealáhuseallimii. Sámediggi gáibida danne ahte sámi boazodoallu oažžu unnimusat seamma divat- ja vearroortnegiid go daid, mat eará vuođđoealáhusain leat dál. Eanadoallo- ja biebmodepartemeanttas lea bajimus ovddasvástádus vuođđoealáhusaid hálddašeamis ja Sámediggi lea rávven eiseválddiid njulget diekkár bonjuvuođaid.

Sámediggi oaivvilda ahte reviderejuvvon boazodoalloláhka ferte leat vuođđun boazologu heiveheapmái Finnmárkkus. Deaŧalaš lea heivehit boazologu guohtonvuođu ektui. Norgga eiseválddiin lea geatnegasvuohta sihkkarastit resursavuođu ealáhussii. Eiseválddit eai olle gáddái boazologu heivehemiin nu guhká go resursavuođđu oppa áiggi gáržžiduvvo.

2.14.4 Duodji

Sámediggi lea 2005 ovttas duodjeorganisašuvnnaiguin ráhkadan váldošiehtadusa duodjeealáhussii. Duodjeealáhusa váldošiehtadusa vuođul lea dahkkojuvvon duodjeealusšiehtadus 2006 várás. Šiehtadus mearkkaša ahte duojáriin dál lea dakkár ortnet, mii addá juohke doibmii ovdánahttinvejolašvuođa. Seammás lea šiehtadus veahkkin áimmahuššamin duodjeárbevieruid ja addimin bargosajiid nuorra duojáriidda.

Duodjeealáhusšiehtadusa ásaheami oktavuođas lea ásahuvvon sierra duodjefágalávdegoddi mii galgá dohkkehit daid duojáriid, geat háliidit logahallat iežaset duodjeregistarii. 2005 lea maid álggahuvvon bargu kártet duodjeealáhusa ekonomiijadili. Sámediggi lea ekonomiijalávdegotti lahttu ja doabmá dien guovtti lávdegotti čállingoddin.

Rekrutterendilli duodjeealáhusas lea suorgi mainna Sámediggi lea ollu bargan. 2004 álggahii Sámediggi 2-jagáš geahččalanprošeavtta ovttas Romssa ja Finnmárkku fylkkagielddaiguin duodjeovddidanprográmma oktavuođas. Prošeavtta ulbmil lea sihkkarastit rekrutterema duodjefágaohppui.

Boazodoalu ja duoji oahppokantuvrras Vuonnabađas lea ovddasvástádus ortnega hálddašeamis. 2005 leat leamaš 11 oktilis duodješiehtadusa. Duodjeealáhusa ekonomalaš dilli lea dagahan ahte Sámediggi lea oaidnán erenoamáš dárbbu álggahit doaibmabijuid sihkkarastit rekruterema. Ulbmil lea ahte duodjefidnooahppit galget beassat mielde dábálaš fidnooahppiortnegiidda.

Lea deaŧalaš buoridit duojáriid rámmaeavttuid. Duodjeovddidanprográmma oktavuođas lea Sámediggi ovttas duodjeealáhusain ožžon ráhkaduvvot raportta mas lea árvvoštallojuvvon sáhttá go momsaluvven duojáriidda váikkuhit ahte duodji šaddá eanet gánnihahttin. Raporta nanne ahte momsaluvven lea ávkkálaš váikkuhangaskaoapmi go galgá buoridit duodjeealáhusa gánnihahttivuođa. Sámediggi lea álggahan háleštemiid sámi áššiid stáhtačálliin doaibmabijuid vejolaš čuovvoleami birra.

2.14.5 Sámi mátke-ealáhusat

Turismaealáhusas jearahuvvojit vásihanbuktagat mat leat vuođđuduvvon sámi eallinvugiide. Ollu aktevrraid doaibma lea vuođđuduvvon sámi dáidagii ja sámi ovdanbuktimii. Dát lea dagahan bargosajiid lassáneami ja seammás nannen sámi guovlluid ássama. Go dilli lea rievdan gálvobuvttadeamis vásihusaid, doaimmaid ja dieđuid buvttadeapmái, de das lea leamaš ávki sámi servodahkii. Vejolašvuohta fállat eanet diekkár buktagiid lea stuoris. Sámedikki mielas lea deaŧalaš go sámi eallinvuogi ja buktagiid gaskkusteapmi dahkkojuvvo duohta ja jáhkehahtti vuogi mielde ja ahte dát áŋgiruššan dávista sámi beroštumiide, norpmaide ja vieruide.

2005 lea Sámediggi vuoruhan gelbbolašvuođaloktema ja fierpmádathuksema dakkár turismmas, mas lea kultuvra ja luondu vuođđun. Vuođđostruktruvrra huksemis dálveturismma várás lea nubbi vuoruhuvvon suorgi mátkeealáhusáŋgiruššamis mas skohter- ja čuoiganláhtuid ja bálgáid láhčin ja buoret ovttasbargu válljejuvvon duottarstobuid gaskkas leat guovddáš doaibmabijut. Sámediggi lea 2005 erenoamážit áŋgiruššan mátkeealáhusain sámi guovlluin. Sámediggi lea 2005:s atnán erenoamáš beroštumi mátkkoštusáŋgiruššamiidda buot sámi guovlluin. Oassin dán barggus lea Sámediggi 2005:s searvan ovttasbargui Innovašuvdna Norggain ja eará oasálaččaiguin Finnmárkkus bargan dihte juoidá mátkkoštušáŋgiruššamiiguin Sis-Finnmárkkus.

2.14.6 Lotnolasealáhusat

Sámedikkis lea 1991 rájes leamaš doaibmadoarjjaortnet lotnolasealáhusaid várás. Stuorra oassi lotnolasealáhusdoarjagis lea dán jagi mannan duoji ja boazodoalu ovttastusaide, mas eatnašiin lea boazodoallu váldoealáhussan. Eai gallásis leat meahcci lassiealáhussan sin gaskkas geat leat ožžon doaibmadoarjaga. Meahcceresurssaiguin sáhttá ávkkástallat buorebut ja hástalussan lea oažžut áigái dakkár meahcceealáhusa, maid sáhttá doaimmahit ovttas eará ealáhusaiguin. Guovddáš áŋgiruššansuorgin dan oktavuođas lea meahccebuktagiid buoret fievrridan-, vuostáiváldin- ja vuovdinorganiseren. Meahcceealáhusaid oktavuođas leat maid vejolašvuođat luođuguliid biepmamis ja ovttastupmi meahcceealáhusaid ja dakkár mátkeealáhusaid gaskkas, mat leat vuođđuduvvon lundui ja kultuvrii.

Sáivaguolleprošeakta lea loahpahuvvon ja prošeavtta ulbmil lea oažžut áigái gánnáhahtti sáivačáhceguolástusa ja bisuhit guollekvalitehta. Ain dárbbašuvvo bivdit vai guollekvalitehta bisuhuvvo. Prošeavttas orru leamen positiiva beaktu. Borramušguoli vuostáiváldin lea ásahuvvon Guovdageidnui.

Ođđa ráđđehus áigu álggahit árvoháhkanprográmma lotnolasealáhusaid várás sámi guovlluin. Dakkár doaibmabidju doarju Sámedikki ealáhusáŋgiruššamii sámi guovlluin. Sámediggi lea bivdán ráđđehusa váldit Sámedikki mielde árvoháhkanprográmmabargui.

2.15 Mohtorjohtolat meahcis

Sámi báikegottiid mihtilmasvuohta lea ahte eanačatnaseapmi ii leat ráddjejuvvon gittaássamii ja eará rusttegiidda ja ráhkkanusaide man vuođđun lea kultuvra ja eallinvuohki. Meahcceresurssaid árjjalaš geavaheapmi ja viežžan lea sámi kulturdoaibmama ja eallinvuogi guovddážis, ja lea ain deaŧalaš ealáhusgáldu ollugiidda. Meahci geavaheapmi guoská maiddái sámi turistaealáhussii dalle go mohtorjohtolat lea oassi dárbbašlaš vuođđostruktuvrras go galgá fállat buriid vásáhusaid. Sámediggi lea 2005 bargan dáinna čuolbmačilgehusain. Sámedikki prinsihpalaš oaidnu lea ahte mohtorjohtolaga meahcis ferte muddet. Sámediggi háliida ahte mohtorjohtolatláhka rievdaduvvo nu ahte dat váldá vuhtii sámi ealáhusberoštumiid. Birasgáhttendepartemeanta lea vuolggahan barggu mohtorjohtolatlágain bargolávdegotti bokte man namma lea Mohtorjohtolat ja Servodat. Joavkku mandáhtan lea árvvoštallat hástalusaid mat čatnasit mohtorjohtolatláhkii. Sámediggi lea nammadan ovtta ovddasteaddji, ja bargu galgá loahpahuvvot geassit 2006.

2.16 Loahpaheapmi

Sámediggi háliida searvevuođa bokte buot dásiin ovddidit dakkár árvvuid go dásseárvvu, ovttadássásašvuođa, oktiigullevašvuođa ja ráfálaš ovttasleahkima álbmogiid ja álbmotjoavkkuid gaskkas. Sámediggi lea deattuhan soabadeami, ovttasbarggu ja searvevuođa ovddideami riikka eiseválddiiguin. Ráđđádallanšiehtadus Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskkas ferte čuovvoluvvot ja ovddiduvvot goappatbeallásaš ovttasbarggus. Dát ferte maiddái dahkkojuvvot dainna ulbmiliin ahte oažžut šiehtadallamiid dihto servodatsurggiin, nu go Sámedikki bušeahta oktavuođas.