2.2.2 Válga 2005
Válganjuolggaduslávdegotti
2001 árvalusa vuođul
lea Sámediggi 2005 válgga
ektui álggahan doaibmabijuid sihke jienastuslogu
ektui nugo čujuhuvvon bajábealde,
ja válgaortnega ektui ieš válgačađaheami
oktavuođas.
Okta doaibmabijuin maid Sámediggi evttohii
buoridan dihte sohkabealdássedeattu lei
ahte galge šaddat 4 dássenmandáhta,
oktiibuot 43 áirasa Sámedikkis.
Sámediggi lei evttohan ahte dássenmandáhtat
galge juogaduvvot nu ahte unnimusat 40 % dássenmandáhtain
doalahuvvojit unnánot ovddastuvvon sohkabeallái.
Eaktuduvvui maiddái ahte galggai biddjojuvvot
4 % dássenmandáhtarádji.
Ráđđehus
ii dorjon Sámedikki evttohusa movt juohkit dássenmandáhtaid
ja ovddidii ieš evttohusa nu ahte dássenmandáhtat
juogaduvvojit daid válgabiiriide main leat
eanemus dohkkehuvvon jienat maŋŋá válgga.
Odeldikki eanetlohku ii dorjon, ii Sámedikki,
iige Stuorradikki gieldalávdegotti ja mearridii
rievdadit Sámelága § 2 – 4.
Dát rievdadus gustogođii
15.04.05 rájes. Vaikko sohkabealjuohku áirasiid
gaskka dán jagi válggas
lei hui buorre, de šállosa
Sámediggi go Odeldiggi ii dorjon Sámedikki
evttohusa dán áššis. Sámelága
ektui lea Sámediggi bajimuš válgaváldi sámediggeválggain.
Prinsihpalaččat
lea eahpeoiddolaš go Sámedikki
oaidnu hilgojuvvo dalle go galget ráhkaduvvot
mearrádusat válgga čađaheami váste.
Danne ferte Sámedikkis leat mearrideaddji
váldi iežas válgaortnega
hábmemis.
Sámediggi lea čađahan kampánjjaid
buoridan dihte nissonovddastusa 2005 sámediggeválggas. Kampánjja
mihttomearrin lei ahte unnimusat 33 % Sámedikki áirasiin
galge leat nissonolbmot maŋŋá dán
jagi válgga. Boađus
2005 – 2009 válgaáigodagas
lea ahte 22:s 43 diggái válljejuvvon áirasa gaskkas
leat nissonolbmot. Dalle leat 51 % nissonolbmot.
Dásseárvobargu válgga
ja ovddastusa ektui galgá ain vuoruhuvvot.
Sámediggeválgaortnegis
lea nu ahte lohkama čađahit
lohkanválgastivrrat guđege
13 válgabiirres. Muhtun válgabiirriin leat
hui ollu gielddat. Oslo gielddas válgabiires
13 Lulli-Norga lea ovddasvástádus
lohkat 295 gieldda ovddas jienaid. Dáid
gielddaid gaskkas leat 162 gielddas 1 – 50 olbmo jienastuslogus.
Buoremus molssaeaktu dasa go jienasteaddji galgá leat
sihkar das ahte su jietna lea čiegus go
jienasta sámediggeválggas
válgabeaivve ja válgadikkis,
lea ahte jienat sáddejuvvojit lohkanválgastivrii.
Poastaválga daid gielddaide main leat unnán
olbmot jienastuslogus árvvoštallojuvvui maŋŋá maŋimuš válgga,
muhto hilgojuvvui go lei ballu válgga stahtusa
ektui.
Jos válgaloahppameanuid galgá sáhttit
gárvvistit johtileappot go dán
válggas, de ferte árvvoštallat
molssaeaktosaš lohkančovdosiid. Válmmašteaddji
fápmuduslávdegoddi
eaktuda ahte 2005 válga lea maŋimuš válga
goas gaskaboddosaš válgaboađus
ii gárvan oktanaga stuorradiggeválgabohtosiin. Dál
ii leat vejolaš jienastit elektrovnnalaččat.
Gielda- ja guovlodepartemeanta lea guorahallagoahtán
ahte livččii go
vejolaš geavahit elektrovnnalaš mediaid
jienasteames. Sámediggi lea bivdán
ahte sámediggeválga
searvádahttojuvvo ja árvvoštallojuvvo
dán guorahallanbarggus.
Sámedikki dievasčoahkkin
lea golggotmánus dohkkehan 2005 sámediggeválgga. Válmmašteaddji
fápmuduslávdegoddi
lea cuiggodan ollu hástalusaid maiguin
lea dárbu bargat viidáseappot
jagi 2009 válgga ektui. Dát
hástalusat gusket erenoamážit
bargui jienastusloguin, ovddastusain ja válgabohtosa áigemeriin.
Vuođđun dán
bargui viidáseappot lea čakčamánus
2005 biddjojuvvon fágalávdegoddi
mii galgá geahčadit
buot beliid sámediggeválggas.
Mandáhta vuođul galgá lávdegoddi
ovddidit árvalusas cuoŋománus
2007.
Sámediggi deattuha ahte jienaid lohkan 2005
válggas ádjánii
dohkketmeahttun guhká.
