Sámepolitihka birra

4.4.2 Sámedikki válgaortnet

Sámedikki válljejit sámit sámiid gaskkas sámediggeválggaid bokte mat dollojuvvojit juohke 4. jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválggatge. Vuosttas válggat dollojuvvojedje 1989 ja nuppit 1983. Sámediggi lea dál goalmmát áigodagastis doaibmamin (1997–2001). —uovvovaš sámediggeválggat leat čakčamánu 10. 2001.

Sámedikki válggaid olis lea riika juhkkojuvvon 13 válgabiirii. Juohke válgabiirres válljejuvvojit golbma áirasa, nu ahte Sámedikkis leat 39 áirasa.

Sámedikki válggaid njuolggadusat leat mearriduvvon sámelágas ja láhkaásahusas Sámedikki válggaid birra. Juos njuolggadusat galget earáhuhttojuvvot, de gáibiduvvo láhkanuppástus ja/dahje láhkaásahusnuppástus. Njuolggadusat earret eará válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra leat addojuvvon sámelága §:s 2–4. Dárkilet njuolggadusaid válggaid geavatlaš čađaheami birra addá Gonagas, vrd. sámelága §:in 2–11, láhkaásahusa bokte.

Sámedikki válggaid bajit prinsihpat, nugo válgabiirejuohkin ja mandáhttajuohku, leat vuosttažettiin juoga mat gusket sámi veahkadahkii. Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii, buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut válddi dáid gažaldagaid badjel.

Seammás lea juksamearrin ahte Sámedikki válggaid geavatlaš čađaheami njuolggadusat leat eanemus lági mielde ovttaláganat Stuorradikki válggaid njuolggadusaiguin. Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra gusket gielddaide, dasgo gielddaid sámeválgastivrras lea geavatlaš ovddasvástádus sámediggeválggaid čađaheamis. Jienaid vuostáváldin dáhpáhuvvá ovttaskas gielddas. Lohkan ja válgaloahpparehkenastin dáhpáhuvvá dihto sámeválgastivrras ovtta gielddas juohke sámeválgabiirres. Gielddat leat dasa lassin ovddasvástideaddjin sámi jienastuslogus. Vai váfistuvvo alla kvalitehtta bargui maid gielddat dahket válggaid hárrái, de lea deaŧalaš ahte njuolggadusat maid gielddat galget čuovvut leat heivehuvvon eanemus lági mielde oktii buot válggaid hárrái mat čađahuvvojit.

Ráđđehus áigu evttohit earáhuhttit sámelága, nu ahte Sámediggái addojuvvo fápmudus mearridit láhkaásahusa Sámedikki válggaid bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid birra. Dát gusto ovdamearkka dihtii njuolggadusaide válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra. Vai sámit/olbmot geain lea sámi gullevašvuohta atnet Sámedikki ovddastuslaš 1 orgánan ja vai addojuvvo lobálašvuohta dikki mearrádusaide, de lea earret eará dárbbašlaš atnit deastta das ahte maiddái unnit sámi joavkkut ovddastuvvojit, ja ahte šaddá dakkár áirasiid juohkašuvvan sámi guovlluide mii neaktá govttolažžan ja vánhurskkisin. Sámediggi seahtá maiddái atnit juksanmearrin ahte lea nu buorre sohkabealejuohkašuvvan go vejolaš áirasiid válljemis Sámediggái. Ráđđehus luohttá ahte Sámediggi, demokráhtalaš álbmotválljejuvvon orgánan, váfista ahte diekkár vuđolaš demokráhtalaš prinsihpat ja juksanmearit áimmahuššojuvvojit válgaortnega vejolaš earáhuhttimis. Dát prinsihpat leat vuđolaččat ságaškuššojuvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti oasseárvalusas (NA— 1984: 18 Sámi vuoigatvuođaid dili birra) ja adnojuvvojedje maiddái vuođđun Sámeláhkii, nugo dat mearriduvvui 1987.

Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra berrejit mearriduvvot dan orgánas mii hábme vástideaddji njuolggadusaid eará válggaide, nu ahte gielddat ožžot nu ovttalágan njuolggadusaid go vejolaš maid galget čuovvut. Dál lea Gonagasas dát váldi.