Sámepolitihka birra

7.2 Riikkagottálaš geatnegasvuođat

Njuolggadusat sámi giela birra leat prinsihpalaččat deaŧalaččat sámi kultuvrra áimmahuššamii. Giella, kultuvra ja eallinvuohki leat sparrolaga dainna lágiin ahte giela suodjaleapmi ferte daddjojuvvot stuorra oassin sámi kultuvrra ollislaš suodjaleamis.

Gitta 1960-loguide lei sámegiella dušše veahkkegiella skuvllas. Eai gávdnon makkárge oahppaplánat ja ii báljo oktage girji eaige eará skuvlaávdnasat sámegillii. Máŋgga sajis gulai ráŋggáštus dasa juos čájehii sápmelašvuođavuođa almmolaččat. Vaikko velá ii leange oalát gildojuvvon geavahit sámegiela almmolaš lanjas, de ledje hui gáržžiduvvon vejolašvuođat dasa. Geahča velá kapihttaliid 2 ja 8.

7.2.1 Sámelága giellakapihtal

Sámelága kapihtal 3 vuođđuduvvá vuođđojurdagii ahte sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat ja galget leat dássálaga lagabui čilgejuvvon guovllus, gč. ot. prp. nr. 60 (1989–90). Ulbmilin lea láhčit dili vai sámegiella sáhttá ovdánit ja geavaheapmi lassánit. Láhka galgá ássiide váfistit vuođđovuoigatvuođaid mat gusket sámegiela geavaheapmái. Lea giellanjolggadusaid oppalaš čilgehus ráhkaduvvon, ee. st. dieđ. nr. 52 (1992–93) Norgga sámepolitihka birra (Om norsk samepolitikk).

Sámegiela hálddahanguovlu fátmmasta gielddaid Kárášjoga, Guovdageainnu, Unjárgga, Porsáŋggu ja Deanu Finnmárkkus ja Gáivuona Romssas. Sámegiela hálddahanguovllu ásaheami duogážin lea háliidus dahkat sierra njuolggadusaid gustojeaddjin sámegiela geavaheami hárrái guovlluin gos sámi giella lea nannoseamos. Dán gáibádusa vuođusin lei dat ahte sámegiella galgá leat čadnojuvvon sámi guovddášguvlui, juos das galgá leat ceavzinvejolašvuohta. Kultuvradepartemeanta deattuhii dattege ahte hálddahanguovllu ásaheapmi ii mávsse dan ahte sámegiella ii galgga nannejuvvot gielddain olggobealde dán guovllu.

Sámelága giellakapihttala eanaš mearrádusat leat ráddjejuvvon sámegiela hálddahanguvlui, muhto fas earáin ii leat dákkár geográfalaš ráddjejupmi. Muhtun mearrádusat mannet njulgestaga gielddaide, muhto fas earát gustojit maiddái stáhtalaš ja guovlluguovdasaš eiseválddiide. Maiddái stáhtalaš ja guovlluguovdasaš almmolaš orgánat leat geatnegahttojuvvon, ovdamearkka dihtii lea viiddiduvvon riekti geavahit sámegiela riekteeiseválddit ovddas, ja lágat ja láhkasásahusat mat erenoamážit gusket visot dahje muhtun oássái sámi álbmogis galget jorgaluvvot sámegillii.

Deaŧalaš lea fuomášit ahte sámelága giellakapihttala mearrádusat leat aivvefal vuolimusdási gáibádusat. Dat mielddisbuktá ahte almmolaš orgánat ávžžuhuvvojit vuhtiiváldit sámegiela geavaheddjiid, maiddái viidábut go láhkamearrádusat gáibidit.

Ráđđehus áigu informašuvdnadoaibmabijuid álggahit dainna ulbmiliin ahte buoridit dieđu njuolggadusaid hárrái mat gusket sámegillii ja gielladásseárvui almmolaš orgánain (geahča maiddái kapihttala 7.4).

Sámelága § 3–11 dadjá ahte juos almmolaš organa ii čuovo kapihttala 3 mearrádusaid sáhttá sáddet váidaga lagamus bajit orgánii dahje fylkkamánnái dalle go váidda gusto gielddalaš ja fylkkagielddalaš orgánaide. Dássážii leat oalle unnán váidagat logahallojuvvon. Finnmárkku fylkkamánni lea dattege vuostáváldán ovtta ášši mii guoskkai lágalašvuođa dárkkisteapmái. Dat guoskkai Deanu gieldda virgáibidjannjuolggadusaide, mas gáibiduvvui sihke sámegiela ja dárogiela máhttu virgáibidjamis gielddalaš virggiide. Justiisadepartemeanta árvvoštalai ášši ja oaivvildii ahte virgáibidjannjuolggadusat eai leat vuostálaga bargobiraslágain § 55 A, 2. lađas.

7.2.2 Oahpaheapmi sámegielas

Sámelága § 3–8 vuođul lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut sámegieloahpaheami. Sámelága § 3–7 addá vuoigatvuođa oažžut virgelobi bálkkáin virggehasaide hálddahanguovllu báikkálaš ja guovlluguovdasaš almmolaš orgánain. Eaktun lea ahte orgána dárbbaša dán gelbbolašvuođa. Nu orruge leamen álki almmolaš etáhtaid virggehasaide oažžut virgelobi bálkkáin váldit oahpu sámegielas. Dattege leat ollu čujuhusat dan guvlui ahte dát mearrádusat eai doaimma lága ulbmila mielde. Sámediggi oaivvilda ahte § 3–8 ja dan láhkaásahusat duššefal gustojit davvisámegillii, soames sámegielkurssaide ja oahpahusorganisašuvnnaide. Fertejit álggahuvvot doaibmabijut maiguin ollašuvvá lága ulbmil dan hárrái ahte juohkehaččas lea vuoigatvuohta sámegiela oahpaheapmái. Galgá buorebut láhččojuvvot vai rávisolbmot sáhttet oažžut oahpaheami sámegielas. Dán suorggis lea Girko-, oahpahus- ja dutkandepartemeanttas láhkaásahusváldi.