Sámepolitihka birra

9.2 Mánáidgárdesuorgi

Ráđđehusas lea juksanemearrin láhčit dilálašvuođaid bajásšaddamii mas guokte giela ja guokte kultuvrra sáhttet leat riggodahkan sámi mánáide. Mánáidgárdi galgá leat mielde addimin mánáide oadjebas vuđđosa sin iežaset kultuvrras ja mánáidgárddis lea guovdilis rolla giela ja identitehta gárgedeami dáhpáhusguovddážin. Sámi giela dilli lea iešguđetlágan iešguđet guovllus, ja sámi giela geavaheapmi mánáidgárddis lea danne sorjavaš das leago mánáidgárddis sámegiella vai dárogiella váldogiellan. Molsašuvvamat das makkár mánáidgárdefálaldat addojuvvo sámi mánáide leat stuorrát; sámi mánáid rájes geain lea fálaldat sámi mánáidgárddiin main lea sámegiella váldogiellan dárogielat sámemánáid rádjai geat ožžot fálaldaga dáža mánáidgárddiin. Gávdnojit maiddái ovdamearkkat mat čájehit váhnemiid geain ii leat sámi duogáš geat háliidit ahte mánát galget oažžut sámi kultur- ja giellafálaldaga mánáidgárddis. Mánáidgárddiid rámmaplána nanne ahte juohke okta mánná galgá oažžut mánáidgárdefálaldaga mii lea heivehuvon máná gielladillái.

Lágas mánáidgárddiid birra lea gieldda ovddasvástádus lágidit fálaldagaid sámi mánáide aiddostahttojuvvon: «Mánáidgárddit sámi mánáid várás galget vuođđuduvvat sámi gillii ja kultuvrii (§ 7, goalmmát lađas).» Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea mielas ovttasbargagoahtit Sámedikkiin árvvoštallat vejolašvuođa addit Sámediggái válddi addit ásahusaid Lága mánáidgárddiid birra láhkavuđđosiin. Ferte čielggaduvvot dárkileappot makkár mearrádusat mánáidgárdelágas sáhttet leat áigeguovdilat dán oktavuođas. Sámi mánáidgárddit leat mearkkašahtti láhkai lassánan maŋimuš logi jagis. Dát boahtá sihke das go mánáidgárdehuksen oppalaččat lea buorránan ja go lea čuovvoluvvon sámi váhnemiid garraset sávaldat ahte sii háliidit iežaset mánáide oažžut fálaldaga mánáidgárddis mii vuođđuduvvá sámi gillii ja kultuvrii. Jagis 1999 ledje 56 sámi mánáidgárddi mat adde fálaldaga badjelaš 1000 mánnái. Dáid gávdná Finnmárkku, Romssa, Nordlándda, Mátta-Trøndelága, Hedmárkku ja Oslo fylkkas.

9.2.1 Vásedin doarjja sámi mánáidgárddiide

Addojuvvo doarjja mánáidgárddiide main lea njuolggadusaid bokte mearriduvvon ahte dain lea sámi giella ja kultuvra vuođusin. Doarjaga háhkun lea gokčat liigegoluid maid sámi mánáidgárdefálaldat mielddisbuktá ja dainna váfistit ahte mánát dáid mánáidgárddiin ožžot gárgeduvvot ja nannejuvvot iežaset sámi giela ja iežaset kulturduogáža. Sámi mánáidgárddiid sierradoarjja sirdojuvvui Sámediggái ođđajagemánu 1. 2001. Sámediggi galgá ráhkadit ođđa njuolggadusaid doarjjaortnegii 2001 mielde.

Norgga gávpot- ja guovlodutkama instituhta (Norsk institutt for by- og regionforskning) (Eikeland/Krogh: Samiske barnehager, NIBR:1999) ráhkadan raporta čájeha ahte leat mearkkašahtti erohusat gielddaid ja mánáidgárddiid gaskkas doarjaga geavaheamis. Dát gusto erenoamážit gaskavuhtii eanemus mihtilmas sámi guovlluid ja guovlluid gaskkas mat leat ođđasislihkkanproseassas. Ovdehussan gárgedit mánáid identitehta sápmelažžan lea sorjavaš das makkár dilli sámegielas lea mánáidgárddi báikkálašservodagas.

Lea stuorra dárbu statistihkalaš čuvgehusaide sámi mánáidgárddiid birra. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu árvvoštallat sáhttetgo čuvgehusat sámi mánáidgárddiid birra laktojuvvot mánáidgárddi jahkedieđáhusskovvái. Departemeanta áigu viidáseappot, ovttasbarggus Sámedikkiin, árvvoštallat vejolaš guorahallama sámi váhnemiid mánáidgárdedárbbu birra. Erenoamážit dárbbašuvvo dát guovlluin mat leat sámi guovddášguovlluid olggobealde.

9.2.2 Sámi mánáidgárddiid bargit

Bargiid sámi giela ja kultuvrra máhttu ja diehtu lea mearrideaddji ovdehussan go mánát sámi mánáidgárddiin galget oažžut nannejuvvot ja gárgeduvvot iežaset giela ja identitehta. Hástalussan lea váfistit sámegiela gelbbolaš bargiid bestema, erenoamážit pedagogalaš bargiid, muhto maiddái assisteanttaid. Dasto lea deaŧalaš bisuhit sin geat leat juo suorggis. Dárbu lasse- ja joatkkaohppui lea stuoris. Erenoamáš fuopmášumi ferte giddet dárbui mii lea sámi hálddahanguovllu olggobealde. NIBR-raporta čájeha ahte sámi mánáidgárddiin lea mearkkašahtti dárbu gielalaš gelbbolašvuođahuksemii.

Gielddain lea ovddasvástádus das ahte mánáidgárddiid bargiin lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta. Máŋga gieldda leat virgádan sierra sámegiela giellamielbargiid geat oaivadit mánáidgárddiid ja skuvllaid rámmaplána ja oahppoplána sámi sisdoalu gárgedeamis. Kárášjoga gielda lea gárgedan guovttegielatvuođaplána mánáidgárddiidasas ja skuvllaidasas. Dan oktavuođas leat ráhkaduvvon lasseoahppoplánat mánáidgárdebargiide mat galget leat vuolggasadjin gárgedit heivvolaš organiserenhámiid, metodaid (ovdamearkka dihtii giellalávggu) ja strategiijaid pedagogalaš gárgedeapmái guovttegielat perspektiivvas.

Sámi allaskuvla Guovdageainnus lea áidna allaskuvla mii addá oahpu ovdaskuvlaoahpaheddjiide geain lea sámegiela gelbbolašvuohta. Sámi allaskuvllas ii leat buot jagiin leamaš doarvái ohccivuođus álggahit oahpu. Okta sivva lea leamaš ohcciid váilevaš lohkangelbbolašvuohta. Sámi allaskuvla bargá iešguđetlágan strategiijaiguin ovddaldastin dihtii dábálaš lohkangelbbolašvuođa dárbbu. Lassin árvvoštallojuvvojit iešguđetlágan lávdaduvvon fálaladatmállet ovdaskuvlaoahpaheaddjeohppui ja mánáidgárdebargiid iešguđetlágan lasseoahppofálaldagaide.

Muhtun gielddat leat addán stipeandda sámi studeanttaide geat váldet ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu dainna eavttuin ahte čatnet iežaset bargat gielddas dihto áigodahkii. Lávdegoddi mii lea geahčadan sámi oahpaheaddjeoahpu (NA— 2000: 3 Sámi oahpaheaddjeoahppu) evttoha ahte álggahuvvojit vásedin stipeandaortnegat lasihan dihtii bestema sámi oahpaheaddjeohppui. Árta lea jáhkkit ahte stipeandaortnet arvvosmahttá eambbo nuoraid ohcat ovdaskuvlaoahpeaddjeohppui. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu, ovttasbarggus Sámedikkiin, čielggadit gažaldaga stipeanddas studeanttaide geat váldet sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpu.

Vai sámi mánáidgárddit háhket, bisuhit ja viidásetgárgedit gelbbolašvuođa, de lea dárbu bidjat doibmii iešguđetlágan lasse- ja joatkkaoahppodoaibmabijuid. NA— 2000: 3 Sámi oahpaheaddjeoahppu evttoha gárgedit kulturfága oahppofálaldaga mas váldodeaddu lea árbevierrodieđus ja -máhtus. Dan lassin ahte lea oassin sihke dábálašoahpaheaddje- ja ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahpus, de berre fága sáhttit fállojuvvot lasse- ja joatkkaoahppofálaldahkan. Deaŧalaš lea hukset diekkár gelbbolašvuođa buot dan golmma sámi giellaguovllu sámi mánáidgárddiid mánáidgárdebargiide. Erenoamáš dárbbašlaš lea arvvosmahttit doaibmabijuid gielddain mat leat sámi hálddahanguovllu olggobealde ja mat leat ođđasislihkkanproseassas. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu čielggadit lasse- ja joatkkaoahppofálaldagaid dárbbu, ovttasbarggus Sámedikkiin ja guoskevaš fylkkamánniiguin.

Doaibmabijut mat leat namahuvvon bajábealde gehččojuvvojit Mánáid- ja bearašdepartemeantta mánáidgárdesuorggi golmmajahkásaš kvalitehttanannema olis (2001–2003).

9.2.3 Nevvodan-, geahččaladdan- ja gárgedanbargu

NIBR guorahallan čájeha ahte sámi mánáidgárddiin lea stuorra dárbu nevvodeapmái, informašuvdnii ja dovddiiduslonohallamii. Eanet doaibmevaš nevvodan- ja gárgedanbargu berre arvvosmahttojuvvot sámi mánáidgárdesuorggis. Viidáseappot šaddá deaŧalažžan hukset fierpmádagaid sámi mánáidgárddiid gaskii informašuvdna- ja dovddiiduslonohallama nammii.

Ain lea stuorra dárbu gárgedit pedagogalaš ávdnasiid sámi mánáidgárddiid atnui. Sámedikki oahpahusossodagas lea dát deaŧalaš nannenduovddan. Sámediggi nannejuvvo Mánáid- ja bearašdepartemeantta ruđaiguin maiguin galget gárgeduvvot pedagogalaš ávdnasat sámi mánáidgárddiid atnui ja geahččaladdan- ja gárgedanbargui.

Gielddas mánáidgárdeeaiggádin ja mánáidgárdeeiseváldin lea ovddasvástádus arvvosmahttit gárgedanbarggu ja fierpmádathuksema. Maiddái gielddaidgaskasaš ovttasbargu lea deaŧalaš dovddiidusaid juogadeapmái, oktavuođaid čatnamii, arvvosmahttimii ja oaivadeapmái. Sámedikki oahpahusossodat ja Finnmárkku ja Romssa fylkkamánnit lea lágidan konfereanssaid sámi mánáidgárddiid bargiide. Deaŧalaš ja dárbbašlaš lea lágidit gávnnadanbáikkiid sámi mánáidgárddiid bargiide. Barggus mii lea oaivvilduvvon gielddaide leat fylkkamánnit, erenoamážit Finnmárkkus ja Romssas, deaŧalaš nákcan ja ovttasbargoguoibmin Sámediggái sámi mánáidgárdesuorggi gárgedeamis.