Sámepolitihka birra

1.1.2 Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid oktavuohta

Sámediggi lea sámi álbmotválljen orgána mii doaibmá sámi álbmoga várás. Lea sohppojuvvon ahte Sámediggi ii leat Ráđđehusa vuollásaš politihkalaš orgána dásis, ja danne ii sáhte Ráđđehus stivret iige bagadallat doaimma. Sámedikki guovttebealát doaibma sihke álbmotválljen orgánan ja hálddašanorgánan gáibida erenoamáš heiveheami ja čuovvoleami (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000–2001) 3.1 čuoggá s 34). Eiseválddiid oainnu mielde lea okta Sámedikki deaŧaleamos rollain bidjat eavttuid servodathábmemis seailluhan, nannen ja ovddidan dihte sámi servodaga. Sámediggi miehtá dasa ahte Sámediggái lea deaŧalaš oažžut eambbo mearridanváldi sámi áššiin, muhto dat ii leat doarvái. Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki válddi, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas, nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu, sámi iešmearrideami perspektiivvas.

Sámediggi lea fuomášan ahte Ráđđehus áigu digaštallat Sámedikki rolla almmolašrievtti ja sámepolitihkalaš orgánan sámepolitihka boahtte prinsihppadieđáhusas. Sámedikki oainnu mielde ii leat dát doarvái. Dát lea guovttebealát proseassa mii čađat ferte doaibmat Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Sámediggi lea máŋgga oktavuođas gáibidan šiehtadallanmodealla sámi áššiid barggus. Diggi lea oaidnán ahte Ráđđehus oaivvilda dákkár modealla mielddisbuktit áibbas ođđa čađahemiid hálddašeami dáfus, ja ahte fertešii vihkkeduvvot vuođđo konstitušunála prinsihpaid ektui, ja bivdá Sámedikki čielggadit lagabui mii šiehtadallamiin oaivvilduvvo (gč. St. dieđ.nr. 7 (2000–2001) 3. kap. s 34). Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki válddi ja rolla birra.

Sámediggi deattuha garrasit ovddidit lagas ja geatnegahtti ovttasbarggu Sámedikki ja guovddáš eiseválddiid gaskka. Deaŧaleamos formálalaš ovttasbargogaskavuođat leat čadnon Sámedikki jahkedieđáhussii (gč. sámelága § 1–3) ja Sáme­dikki doaibmaevttohusaide jahkásaš stáhtabušeahtas.

Jahkedieđáhusa dáfus lea buorre go Ráđđehus lea álgán buktit vástádusaid guovddáš čuolmmaide maid Sámediggi jearrá jahkedieđáhusain (gč. ee. St. dieđ. nr. 48 (1998–99) ja St.dieđ. nr. 7 (2000–2001)). Sávvat ahte Ráđđehus joatká dainna doaimmain maiddái boahtteáiggis.

Sámediggi lea ožžon eambbo mearridanválddi ja iešheanalašvuođa bušeahttaoktavuođain dan bokte go Sámediggi 1999:s beasai Juolludannjuolggadusaid § 4:s. Sámediggi oažžu dál juolludemiid Gieldda- ja guovlludepartementtas, Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementtas ja Mánáid- ja bearašdepartementtas poasta 50 bokte. Dasto sáhttá Sámediggi juogadit resurssaid sierra bušeahtas daid rámmaid mielde mat leat biddjon Stuoradikki bušeahttamearrádusas. Sámediggi oaivvilda ahte sámi bušeahttaáššiid rutiinnat ja prosedyrat berrejit ovddiduvvot. Go Sámediggi dál lea nettobušetterejuvvon doaibma, de eaktudit ahte boahttevaš juolludeamit Sámediggái bohtet poasta 50 juolludeapmin.

Sámediggi čujuha dasa ahte Sámedikki ja Ráđđehusa gulahallan lea positiivalaččat ovdánan bušeahttaáššiid dáfus. Dán berre čuovvolit maiddái eará áššesurggiin. Mii leat fuomášan ahte Ráđđehus mihá eambbo searvá jeavddalaš ságastallamiidda ja ovttasbargui Sámedikkiin (gč. St.dieđ.nr. 7 (2000–2001 3. kap. s .34). Sámediggi eaktuda ahte Gieldda- ja guovlludepartementa sámi áššiid čohkkendepartementan galgá buorebut koordineret dán barggu.

Sámedikki ja Stuoradikki oktavuođat Ráđđehusa stáhtabušeahttaárvalusa čuovvoleami dáfus ja Sámedikki jahkásaš doaibmadieđiheami dáfus eai doaimma doarvái bures. Iešguđetge fágalávdegottiit doibmet iešguđetlágán vugiid mielde Sámedikki ektui. Ii leat dohkálaš ahte muhtun fágalávdegottit atnet Sámedikki dego makkárge eará lobbyorgánan. Danne lea prinsihpalaččat dárbu čielgaset digaštallat makkár oktavuohta Stuoradikkis lea Sámediggái, ja movt ovttasbarggu duohtavuođas sáhtášii heivehit. Sámediggi lea buktán konkrehta árvalusaid dán birra Stuoradikki presideantajođihangoddái.

Sámediggi fuomášahttá ahte sámi servodat lea ain huksejuvvomin, ja lea stuora dárbu doarjagii ja resurssaide. Sámediggi háliida čujuhit ahte lea stuora gaska Sámedikki vuoruhemiid ja Stuoradikki rámmajuolludusaid gaskka.

Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi válddi dihto servodatsurggiid dáfus. Ráđđehus ja Stuoradiggi leat measta čađat vástidan dainna vugiin ahte sirdet dálá ortnegiid ja institušuvnnaid hálddašanovddasvástádusa. Dása gullet Sámi sierrabibliotehka, oahpahushálddašeami doaimmat ja sierra sámi mánáidgárdedoarjagat. Váldi mii lea sirdojuvvon, lea:

• Bušeahttafriddjavuohta maid Juolludannjuolggadusaid § 4 mielddisbuktá.

• Váldi ja doaimmat oahpahussuorggi dáfus, gč. oahpahuslága § 6–4.

Hálddašanovddasvástádusa ja bargodoaimmaid sirdin Sámediggái lea mávssolaš. Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit válddi ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000–2001) 3.1 čuoggá s 34). Sámediggi fuomášahttá ahte Ráđđehus mieđai sirdit Sámi musihkkafestivála, Beaivváš Sámi Teáhtera ja Sámi Vuorká-Dávviriid stáhtadoarjagiid hálddašanovddasvástádusa Sámediggái 1997:s. Dása gullá maiddái sámi dáiddárstipeanda (gč. St.dieđ.nr. 145 (1997–98) 12.8 čuoggát s 60). Stuoradikki gielddalávdegotti eanetlohku searvvai dása (gč. Mearr.S.nr. 145 (1997–98). Kulturdepartementa sirddii Sámi musihkkafestivála stáhtadoarjaga Rikskonsertene vuollái 1999:s. Dát mielddisbuvttii unniduvvon jahkásaš doarjaga. Maiddái álgoálbmotfestivála Riddu Riđđu doarjja unnui. Gádjun dihte dán guokte festivála, lea Sámediggi iežas 2001 bušeahtas ásahan vuođđodoarjjaortnega kr 350.000,- goappáge doibmii.

Ráđđehus ii leat moktege geahččalan sirdit dáid namuhuvvon ásahusaid Sámediggái. Golggotmánus 2000 čujuhit ain doarjjaortnegiidda ee. dáid namuhuvvon ásahusaid dáfus Kulturdepartementta bušeahta vuođul (gč. St.dieđ. nr. 7 (2000–2001) 4.2.2 čuoggá s 38). Ii dáiddárstipeanda ge leat sirdojuvvon Sámediggái. Sámi kulturáššiid gulahallanlávdegoddi ásahuvvui 1994:s. Ulbmil lei oppalaččat árvvoštallat doaimmaid mat guoskkahit sámi kultuvrra, ja dainnalágiin geavahit resurssaid buoremus lági mielde. Kulturdepartementta mielas bargá lávdegoddi dohkálaš barggu (gč. St.dieđ.nr. 41 (1996–97) 12.2 čuoggá s 53). Sámediggi ii sáhte dasa mieđihit. Lávdegotti bargu ii leat ovddidan sámi kulturáššiid namuhanveara. Danne ii leat Sámedikki mielas riekta vuoruhit ekonomalaš ja persovnnalaš resurssaid searvan dihte gulahallanlávdegoddái. Dat berre heaittihit.