Sámepolitihka birra

Bla i dokumentet: < 1.2.1 Vuoigatvuođat | 1.2.3 Oahpahus ja duktan > | Dokumentets forside

1.2.2 Sámegiella

Sámi giellaráđđi fuolaha Sámedikki giellabargguid. Sámelága giellanjuolggadusaid mielde galgá giellaráđđi ee. bargat ovddidit sámi terminologiija. Terminologiijabarggus lea giellaráđđi nammadan golbma fágatearbmajoavkku mat galget gieđahallat ja dohkkehit daid iešguđetge giellajoavkkuid tearpmaid. Fágatearbmajoavkkut dárkkistit, gieđahallet ođđa sániid ja tearpmaid ja buktet dasto mearrádusevttohusa giellaráđđái. Giellaráđđi meannuda evttohusa ja váldá formálalaš mearrádusaid. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui deaŧalaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis. Jus sámegiella galgá sáhttit geavahuvvot fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot dárbbuide.

Sámelága giellanjuolggadusaid § 2.2 e daddjo ahte Sámi giellaráđđi galgá fievrridit dohkálaš jorgaleddjiid ja dulkkaid registara. Sámi giellaráđis lea dohkkehanortnet man vuođul sáhttá registreret dohkkehuvvon dulkkaid. Dát ortnet guoská vuosttažettiin sámi dulkkaide Norggas, muhto prinsihpalaččat berrešii Davviriikkaid sámegielagiin leat oktasaš dulkonortnet.

Sámi giellaráđis lea leamaš bargojoavku mii lea ráhkadan evttohusa movt sáhttá oažžut dulkaautorisašuvnna. Giellaráđđi lea dan dohkkehan áššis SG 21/95. Autorisašuvdnaortnegis leat guokte sierra oasi, dulkongeahččaleapmi ja autorisašuvdnalohpi. Geahččaleapmi addá olbmuide geat barget dulkan, vejolašvuođa čájehit iežaset dulkongelbbolašvuođa. Maŋŋel go geahččaleami lea ceavzán, ožžot vejolašvuođa ohcat lobi geavahit ámmátnamahusa autoriserejuvvon dulka. Dát ámmátnamahus dáhkida geavaheddjiide dulkondohkálašvuođa.

Sámelága láhkaásahus geatnegahttá Sámi giellaráđi Norgga bealde ovttasbargui rájiid rastá (buohtastahte § 2 c ja f). Leat olu prinsihpalaš áššit maid giellalávdegoddi ferte meannudit mat čuhcet njuolga giellaráđiid bargguide, omd. gáibidit giellajoavkkuid normeren- ja čállinvuogigažaldagat oktasaš davviriikkalaš čovdosiid. Sámi giellalávdegotti bargu lea nu mávssolaš sámegiela gáhttemii ja ovdáneapmái, ja danne lea buorre go orgána dál lea fas doaibmi, ii dušše politihkalaččat, muhto maiddái hálddašandásis.

Sámi giellaráđđi lea Sámelága giellanjuolggadusaid ásahus ja Sámedikki mearrádusa mielde áššis 45/94 geatnegahtton dahkat stuorát giellageavahaniskkadeami Sámediggái juohke njealját jagi. Dát giellageavahaniskkadeapmi lea vuođđodokumenta Norgga ráđđehusa dieđáhussii Norgga sámepolitihka birra Stuoradiggái juohke njealját jagi. Lea vuosttaš geardi ahte giellaráđđi lea dahkan dákkár giellageavahaniskkadeami. Iskkadeami bohtosat leat ráđi 2000 jahkedieđáhusa njealját oasis. Iskkadeami ovdabargu lea dahkkon 1999:s ja iskkadeapmi lea čađahuvvon 2000:s.

1.2.2.1 Rávisolbmuid vuoigatvuohta oažžut sámegiel oahpu

Sámelága § 3–8 mielde lea juohkehaččas vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Sámeláhka § 3–7 mearrida vuoigatvuođa oahpahusvirgelohpái bálkkáin olbmuide geat barget báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš orgánas mii lea hálddašanguovllus. Dás lea dat eaktu ahte orgána dovdá dárbbu. § 3–7 mielde orro leame hui álki beassat lohkat sámegiela bálkkáin jus bargá almmolaš hálddahusas, ja § 3–8 ja dan láhkaásahusa mielde orro leame hui álki oažžut sámegiel oahpu nuvttá. Geavatlaččat dat ii oro doaibmame lága ulbmila mielde. Duohtavuođas čájehuvvo ahte § 3–8 ja dan láhkaásahusas lea oahppu gáržžiduvvon davvisámegillii, DAVVIN ja SÁMÁS kurssaide ja oahppoorganisašuvnnaide. Giellaráđi stuorámus hástalus lea muitalit olbmuide makkár vuoigatvuohta sis lea geavahit ja oahppat sámegiela Sámelága giellanjuolggadusaid vuođul ja Rávisolbmuid oahpahuslága vuođul. (Vuođđoskuvlalága ja Joatkkaskuvlalága mearrádusaid gozihit eará ásahusat). Lea stuora bargu olahit Sámelága § 1–5: Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaččat. Dat galget leat dássálagaid 3. kapihttala mearrádusaid mielde. Dás ii leat sáhka dušše das ahte bearráigeahččat almmolaš ásahusaid ahte dat čuvvot mearrádusaid, muhto dás lea maid sáhka movttiidahttit juohke ovttaskas olbmo sihke priváhta ja almmolaččat geavahit sámegiela buot dilálašvuođain nu ahte § 1–1 ja § 1–5 ollašuvvagohtet. Sámi giellaráđđi lea máŋga jagi árvalan ahte namuhuvvon doaimmaide juolluduvvo sierra ruhta danne go dán rádjái lea čájehuvvon ahte Sámelága §§ 3–7 ja 3–8 leat dušše bábirmearrádusat nu guhká go daidda ii leat dihto ruhta biddjon.

Sámedikki dievasčoahkkimis mearriduvvui áššis 22/00: Sámi nuoraid oahppostipeandaortnega hálddašeapmi sirdojuvvo Sámi giellaráđis Sámedikki oahpahusossodahkii 2000 čakčalohkanbaji rájes.

Bla i dokumentet: < 1.2.1 Vuoigatvuođat | 1.2.3 Oahpahus ja duktan > | Dokumentets forside