3.2 Ráđđádallamat
Gielda- ja guovloministtar ja sámediggepresideanta
vuolláičáliiga soahpamuša
stáhtalaš eiseválddiid
ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamiid birra
miessemánu 11. beaivvi 2005. Gonagaslaš
resolušuvnna bokte suoidnemánu 1.
beaivvi 2005 nannejuvvui ahte sohppojuvvon prosedyrat galget gustot
olles stáhtahálddahussii. Ráđđádallansoahpamuša
duogážin lea álgoálbmogiid
vuoigatvuohta oainnuideaset cealkit áššiin
mat njuolga gusket sidjiide. Dát vuoigatvuohta lea
nannejuvvon ILO-konvenšuvnnas nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid birra
iešheanalaš stáhtain, 6.
artihkkalis.
Ráđđádallamat galget čađahuvvot
buot áššiin mat
sáhttet njuolga guoskat sámi beroštumiide.
Boazodoallolága rievdadeapmi lea čielgasit
dakkár ášši
mas galgá ráđđádallat.
Go Ráđđehus ásahuvvui
2005 čavčča, de
mearridii bargagoahtit ođđa boazodoallolágain. Dan
dihte álggahuvvoje ráđđádallamat Sámedikkiin
ja NBR:in. Departemeanta lea atnán deaŧalažžan lágidit
buriid ráđđádallamiid,
ja čađahit daid vuogi mielde mii
lea sohppojuvvon ráđđádallamiid čađaheami
birra. Dat mielddisbuktá ee. rabasvuođa
ja geatnegasvuođa oččodit
ovttamielalašvuođa. Skábmamánus
seamma jagi dollojuvvui vuosttaš ráđđádallančoahkkin
Sámedikkiin. Ođđajagemánus
2006 dollojuvvui vuosttaš ráđđádallan
politihkalaš dásis. Leat leamaš oktiibuot čieža ráđđádallama maŋŋel
go dát Ráđđehus ásahuvvui.
Dasa lassin lea hálddahuslaš dásis
leamaš lagas oktavuohta ráđđádallančoahkkimiid
gaskka.
Go juo ledje vuđolaš duogášdieđut
boazodoalloláhkalávdegotti barggu
olis, de lea bealálaččain leamaš
buorre vuođđu čađahit ráđđádallamiid. Ráđđádallamiin leat
válljen guorahallat daid osiid láhkalávdegotti árvalusas mat
adnojit erenoamáš deaŧalažžan
dahje váttisin. Vuosttaš čoahkkimis
lonohalle bealálaččat notáhtaid.
Dáid notáhtaid bokte leat sihke áššit
biddjon ovdan maid háliidedje erenoamážit
ságaskuššat, ja
oaivilat ovddiduvvon ođđa lága hárrái.
Dađi mielde ovddiduvvui evttohuvvon láhkateaksta gieđahallamii ráđđádallančoahkkimiin.
Go ráđđádallamat
ledje loahpahuvvon geassemánu loahpas 2006, de ráhkadii
departemeanta ođđa láhkaárvalusa,
mii sáddejuvvui Sámedikki gieđahallamii
ollesčoahkkimis. Ráđđádallansoahpamušas
eaktuduvvo ahte Sámediggi galgá
beassat gieđahallat láhkaevttohusa
ovdal go Ráđđehus dahká
loahpalaš mearrádusa. NBR maid beasai
buktit oainnus maŋemus evttohussii.
Boazodoalloláhka lea vuosttaš láhka
mii guoská sámi beroštumiide
mii ovddiduvvo Stuoradiggái maŋŋel
go ráđđádallansoahpamuš
mearriduvvui.
Dan dihte leat leamaš soames hástalusat
dáid ráđđádallamiid geažil.
Almmolašvuođagažaldat
ja oktavuohta dábálaš
láhkaprosedyraide leat guovddážis dán
dáfus. Dasa lassin leat bealálaččain
leamaš dihto vuordámušat
dasa movt ráđđádallamat galggaše čađahuvvot. Ráđđádallanbagadusas
mii lea ráhkaduvvon, daddjo čielgasit
ahte Sámediggi galgá beassat oaidnit
evttohuvvon láhkateavstta, ja ahte Sámedikki
ollesčoahkkin galgá beassat cealkámuša buktit
evttohuvvon láhkatekstii. Ahte Sámedikki
ollesčoahkkin galgá beassat oainnus
cealkit, mielddisbuktá ahte láhkateaksta šaddá
almmolaš. Dat dagai ahte departemeanta, ja dasto Ráđđehus
leat gieđahallan láhkateavstta guovtte geardde.
Proposišuvdnaevttohus lea gárvvistuvvon
maŋŋel go Sámediggi lea
gieđahallan láhkaevttohusa, ja dat
leat dasto easkka dan maŋŋel sáddejuvvon
departemeanttaide guorahallamii. Ráđđehusa čielga oaidnu
lea ahte ráđđádallansoahpamuš
ii mielddisbuvtte ahte ieš láhkaproposišuvdna
galgá leat ráđđádallanfáddá. Ráđđádallan galgá
leat dušše láhkateavstta
hárrái. Sámediggi
lea bivdán eanet dieđuid, ja eandalii
mearkkašumiid láhkii. Čuoččuhuvvui
ahte ii leat vejolaš vuđolaččat gieđahallat
láhkateavstta Sámedikki ollesčoahkkimis
nu guhká go eai oaččo
eanet duogášdieđuid.
Departemeantta oainnu mielde lei Sámedikkis doarvái
diehtu ovddidit ášši
politihkalaš gieđahallamii. Muđui ráhkadii
departemeanta datte notáhta maŋŋel ráđđádallančoahkkimiid, čielggadan
dihte gažaldagaid mat Sámedikkis
ledje ášši gárvvisteamis
politihkalaš gieđahallamii.
Departemeantta áigumuš lei váldit
oktavuođa Sámedikkiin ja NBR:in
jus láhkaevttohus rievdaduvvo sisdoalu dáfus,
earret vejolaš rievdademiid Sámedikki/NBR ávžžuhusaid
olis. Eai leat dahkkon dakkár rievdadeamit mat eaktudivčče
ođđa ráđđádallamiid. Evttohus
lea datte njulgejuvvon ja divvojuvvon gokko gávnnahuvvui
darbbašlažžan ja
leat soames láhkateknihkalaš rievdadeamit dahkkon.
Vaikko čuožžiliige guovtteoaivilvuohta
láhkaevttohusa gieđahallama oktavuođas Sámedikki
ollesčoahkkimis, de leat bealálaččat
ovttaoaivilis das ahte ráđđádallamiin
lea leamaš buorre ja ulbmillaš vuoigŋa.
Ollu čuoggáin lea leamaš
ovttamielalašvuohta, ja eará čuoggáin
lea fas goabbat oaivil. Guovddáš
gažaldat man hárrái
lea goabbat oaidnu, lea stáhta vejolašvuohta resurssaid
bearráigeahččat.
Maŋŋelis dán proposišuvnnas čilgejuvvo
eanet dán birra, ja eará beliid
birra gokko lávdegotti árvalus ii
leat čuvvojuvvon, dás maiddái makkár
oaidnu ráđđádallanbeliin lea
leamaš daid hárrái. Dát
lea muhtun muddui čielggaduvvon 8. kapihttalis ja
muhtun muddui 10. kapihttalis.
