Sámedikke doaimma birra 2001

2.3.3.1 Bargu sámegielain

Sámediggái lea guovddáš mihttomearrin ahte sámi giellabargu nannejuvvo ja ovddiduvvo buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea maiddái dat, ahte sáme- ja dárogiella šaddaba ovttaárvosaš giellan buot dásiin almmolaš orgánain ja muđuige servodagas. Sámedikkis leat sierra doarjagat mat juolluduvvojit sámegiela ovddidanbargguide.

Sámdikki giellastivra doalai jagi 2001:s guokte čoahkkima ja meannudii ee. guovtte- ja golmmagielat fylkka- ja suohkannamaid gulaskuddanáššiid, dohkkehii tearpmaid ja evttohii kandidáhtaid giellamovttiidahttin-bálkkašupmái. Sámediggeráđđi nammadii juovlamánus 2001 giellastivrii ođđa lahtuid válgaáigodahkii 2002–2005.

Sámediggi juolludii rámmadoarjaga jagi 2001 bušeahtas 15 850 000 kr sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii. Juolludeapmi lei ná dan guđa gildii ja guovtti fylkegildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui, gč tabealla 2.1.

Guovttegielalašvuođa doarjaga ulbmilin lea suodjalit, nannet ja ovddidit sámegiela geavaheami buot dásiin hálddašanguovllus. Bajit dási mihttomearrin lea ahte gielddahálddahusat ollásit šattašedje guovttegielagin, nu ahte sáme- ja dárogielagat ožžot ovttaárvosaš bálvalusaid goappašiid gillii. Ortnet lea ovdal juogaduvvon sierra njuolggadusaid mielde. Dát njuolggadusat heaittihuvvojedje bušeahttajagi 2001 rájes, mii guoská doarjagii mii juolluduvvo sámegiela hálddašanguvlui. Rámmadoarjagiid váldoulbmil ja doarjja proše-avttaide lea nu mo ovdalge. Sámediggeráđđi lea veaháš rievdadan doarjjaeavttuid, ee. masa addo doarjja ja áigemeriid bákkolaš giellaraporttaide.

Sámediggi juolludii 2 406 000 ru sámegiela ovddideapmái lulli- ja julevsámi guvlluide, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2001:s ledje 22 ohcci, mat ohce oktiibuot 5 387 393 ru ovddas. Sámi giellaossodat vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: terminologiijaprošeavttat, arenat gos buolvvat gávnnadit sámegiela hupmat, sámegielagiid alfabetiserenbargu, mánáid ja nuoraid gielladoaimmat ja giellamovttidahttinbálkkašupmi.

Jagi 2001 juolludeapmi juohkásii čuovvovaš surggiide, gč tabealla 2.2.

Sámediggi lea jahkásaččat juolludan ruđaid giellaprošeavttaide olggobeallái sámegiela hálddašanguovllu. Dáid ruđaid hálddašii ovddeš Sámi giellaráđđi, muhto jagi 2001 rájes hálddaša Sámedikki ođđaásahuvvon doarjjastivra dáid ruđaid. Vuođđun ođđasis organiseremii leat dat sierra plánat, maid diggi lea mearridan doarjjaruđaid juogadeai oktavuođas. Sámedikki giellaossodat áššemeannuda ohcamiid siskkáldasat ja ráhkkanahttá áššiid doarjjastivrii. Sámediggi bivddii bušeahttagieđahallamis doarjjastivrra erenoamážit vuhtiiváldit giellamovttiidahttinprošeavtta, maid Sámi giellaráđđi lei álggahan dalá doaibmaáigidagas.

Sámediggi doarjjui 5-jagi prošeavtta olggobealde sámegiela hálddašanguovllu, man bokte nannet mánáid giellaovdáneami, ja evttohii ahte doarjjastivra vuoruha dán prošeavtta joatkima. Elgå-bajásšaddanguovddáš Engerdal suohkanis čađaha prošeavtta, mii álggahuvvui 2001 čavčča.

Sámediggi fuomašuhtii maiddái sámegiela váttis dillái Ofuohtas/Lulli-Romssas, ja bivddii doarjjastivrra vuoruhit doarjagiid prošeavttaide, mat nannejit sámegiela dán guovllus.

Doarjja giellaprošeavttaide olggobealde hálddašanguovllu lea ollu jagiid leamaš sullii seamma dásis, mii mearkkaša ahte ii báljo leamašge doarjjalassáneapmi. Jagi 2001 rájes unnui prošeaktadoarjja go dain ruđain várrejuvvui oassi giellaguovddážiidda Divttasvuonas ja Lulli-Romssas. Dát dagahii ahte ollugat, geat ledje ohcan giellaruđaid, eai ožžon doarjaga. Sámediggi oažžu jahkásaččat ohcamiid sullii 7–8 milj ovddas, muhto ii leat go váile 2,5 milj maid juohkit. Jus Sámediggi galgá beassat vuoruhit gielladoaimmaid olggobealde hálddašanguovllu, de ferte stáda juolludit eambbo ruđaid Sámediggái. Nu movt ruhtadilli lea leamaš daid maŋemus jagiid, de ii leat Sámediggái leamaš vejolaš lasihit doarjaga ee. giellaprošeavttaide.

2.3.3.2 Giellamovttiidahttinbálkkašupmi

Sámedikki giellastivra juohká giellamovttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lei ruhtasubmi 10 000 ru ja dáiddadiploma maid Bjørg Monsen Vars lei ráhkadan. Giellamovttiidahttinbálkkašumis leat sierra njuolggadusat. Jagi 2001 bálkkašumi oaččui Skániid ja Evenášši giellajoavku. Bálkkašumi ožžo dan vuođul go leat bargan máŋggalágan giellabargguiguin, ee terminologiija bargguigun ja čohkken sámi báikenamaid. Giellajoavku lea maid bures lihkostuvvan čohkket iešguđetge buolvvaid mielde iežaset gielladoaimmaide.

Sámediggi lea álggahan giellamovttiidahttinprošeavtta, mii galgá láhčit dilálašvuođaid mánáidgárdemánáide, vai sii áramus lági mielde ohppet sámegiela. Seammás ferte láhčit dilálašvuođaid prošeaktaváhnemiidda, mánáidgárdái, skuvlii ja gildii, vái sii besset fárrui prošeavttaide nu ahte ožžot dieđuid ja ohppet mo čáđahit sámegieloahpahusa mánáidgárddii rájes vuođđoskuvlla rádjai.

Prošeaktaáigodat lea 5 jagi. Prošeakta čuovvu mánáid mánáidgárddi rájes dassážii go leat vázzán skuvlla moadde jagi. Olahusjoavkun lea okta mánáidgárdi, mánáid váhnemat, skuvla gos mánát galget skuvlla vázzit maŋŋá mánidgárddi, astoáiggeortnet ja gielda gos mánáidgárdi lea. Elgå bajásšaddanguovddáš Engerdal suohkanis čađaha prošeavtta, mii álgghuvvui jagi 2000 čavčča. Jus geahččalanprošeavttas leat buorit bohtosat, mat čájehit ahte mánát leat oahppan sámágiela mánáidgárddis, ahte sii besset joatkit oahpahusain skuvllas ja astoáiggeortnegis, de sáhttá seammalágan prošeavttaid álggahit maiddái eará guovlluinge.

Sámediggi áigu bargat dan ovdii ahte movttiidahttit ovttaskas olbmuid geavahit sámegiela buot diliin ja buot sajiin sámi servodagas. Dan geažil ferte nannet giellagelbbolašvuođa, vai sáhttá geavahit sámegiela go lea lunddolaš ja sávahahtti almmá fertet čilget ja vásihit vuostehágu dan geažil. Dán rádjai leamaš nu ahte dárogielagat dat mearridit goas sáhttá hállat sámegiela. Giellaovddidan- ja giellagáhttenbarggus ii sáhte dán láhkai jurddašit. Giellagáhtten ja giellaovddideapmi gáibida ollu giellageavaheaddjiid. Sámedikki ovddasvástádus áddehit servodaga áhte sámegielagiin lea vuoigatvuohta beassat hállat sámegiela ja ahte dát vuoigatvuohta gusto vaikke man čeahppi de leš dárogielas. Muđui ii sáhte ovttaárvosažžan dahkat sámegiela ja dárogiela. Sámelága § 1.1 nanne sámegielagiid vuoigatvuođa Norggas ja § 3 čilge dan vuoigavuođa, mii sámegielagiin lea sámegiela hálddašanguovllus erenoamážit.

2.3.3.3 Giellaguovddážat

Sámegiela barggu plánenvejolašvuođaid dihte ásahii Sámediggi jagi 2001 bušeahta oktavuođas ođđa ortnega, mas lea vuođđodoarjja sámi giellaguovddážiidda. Doarjja lea 1 600 000 ru ja galgá sihkkarastit giellaguovddážiid doaimma, ja juolluduvvui 400.000 ru giellaguovddážiidda Porsáŋggus, Gáivuonas, Divttasvuonas ja Lulli Romssas. 2001 čavčča rahppui giellaguovddáš várjjatsuopmaniid várás. Giellaguovddáš lea Unjárggas ja dan namma lea Isak Saba guovddáš. Jagi 2002 rájes oažžu maiddái dát giellaguovddáš vuođđodoarjaga Sámedikkis.

Sámedikki giellaossodat lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaovddidanbargguid ja ruhtajuolludemiid birra. Giellaossodat lea ráhkadan minstara movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat giellaossodahkii.vai giellaossodat čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaossodagas. Giellaossodat gáibida buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus. Dát mielddisbuktet ahte giellaossodagas lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde. Sámedikki giellaossodat lea maid ráhkadan girjjáža neavvun dihte tearbmabargiid movt bargat tearpmaiguin. Giellaossodat ruhtada terminologiijaprošeavttaid dainna eavttuin ahte Sámedikki giellaossodat oažžu bohtosiid almmuhit sátnevuorkkás dahje Gielladieđuin.

2.3.3.4 Giellaossodaga bargodilli 2001:s

Giellaossodagas ledje vuosttaš jahkebeales 4 virggi. Dan njealjásis ledje guovttis virgelobis ja okta heittii giđđadálvve ja njealját fas geasset. Dát dagahii ahte ossodagas lei váttis bargodilli vuosttaš jahkebeale. Čavččabeallái buorránii bargodilli veaháš go sadjásaš ossodatdirektora biddjui virgái ovtta jahkái, ráđđeaddivirgái biddjui olmmoš, julev- ja lullisámegielkonsuleanttat álggiiga virggiide, ovdakántuvrii ja arkiivi biddjui olmmoš virgái ja oahpahusossodagas sirdojuvvui okta bargi giellaossodahkii. Dát mielddisbuvttii ahte bargoveahka lassánii 100 % dan ektui mii lei jagi álggus. Dát váttis bargodilli lea dieđusge váikkuhan giellaossodaga doaimmaide jagis 2001.

2.3.3.5 Gulahallan ja diehtojuohkin

Sámediggi mearridii miessemánus 2001 gulahallan- ja bálvalanpolitihka. Julggaštus lea olles organisašuvnna oktasaš áŋgiruššamiid boađus, ja dat gávdno neahtas ja báberhámis.

Fágasuorgi gulahallan ja diehtojuohkin lea nanosmahttojuvvon sihke siskkáldasat ja olggobeale geavaheaddjiid ektui, go guoská min bálvalusaide. Ođđajagemánus geavahišgođiimet intraneahta nannet gulahallama siskkáldasat, ja miessemánus bohte ođđa neahttasiiddut mis. Neahttasiiddut leat 100 % guovtti gillii, okta sámegillii ja nubbi dárogillii, ja oanehis čilgehusat leat maiddái eaŋgalasgillii. Olbmot leat bures vuostáiváldán siidduid ja oaččuimet vihtta nástti guhtta vejolaš nástti gaskkas kvalitehtamearkan norge.no:s. Neahttabálvalus lei guhkes áiggi heittot váilevaš báddegovdodaga geažil Kárášjohkii. Skábmamánus laktojuvvui Sámediggi Finnmark bredbånd govdabáddenehttii. Dát mearkkaša dan ahte mis sáhttá leat min neahttasiidduid mášenpárka dáppe Kárášjogas. Govdabáttiin lea sihke hálddahusas ja neahttasiidduid geavaheaddjiiin vejolaš oažžut erenoamáš multimedia-bálvalusaid interneahta bokte. Dievasčoahkkimiid jietnafievrrideami Interneahta bokte áigut geahččalit 2002:s.

Sávaldahkan lea ovddidit Sámedikki intraneahta ain eanet, nu ahte lea vejolaš beassat iešguđet diehtovuođuide, ohcat ođđasiid ja beassat arkiiva- ja áššemeannudanvuogádahkii. Go lea leamaš nu lossa bargu, de lea leamaš dárbu vuoruhit olggobeale geavaheaddjiid muhtun áiggi. Dattetge lea eaktun ahte leat eanet doaimmat ja fálaldagat intraneahtas Sámedikki bargiid ja álbmotválljen áirasiid/lahtuid várás, jos galgá sáhttit fállat buriid bálvalusaid olggobeale geavaheaddjiide. Sámedikki hálddahusa organiserema nuppástuhttin lea maiddái buktán organisašuvdnii hástalusaid mii guoská beaktilis siskkáldas gulahallamii. Mihttomearrin lea ovddidit buriid elektrovnnalaš bálvalusaid maiguin sáhttá birget kantursajiid guhkes gaskkaid geažil.

Sámediggi lea bargan árjjalaččat iešguđet prošeavttaid ektui almmuhit vejolašvuođa geavahit sámegiela Unicode-teknologiijain, ja lea gaskkustan almmolaš eiseválddiid ovddasvástádusa fállat bálvalusaid ja dieđuid sámegillii. Erenoamážit namuhit prošeavtta «Finnmark på nett» – mii lea Finnmárkku gielddaid oktasašportála, ruđaid juolludeami Odina rustemii ja prošeavtta «Fylkesmannen på nett».

Sámediggi searvá árjjalaččat Gielda- ja guovludepartemeantta bargojovkui sámegiel bustávaid ja IT ektui, mii lea ásahuvvon eNorge-plána geažil. Joavku rávve ahte earret eará stáhta bidjá dakkár gáibádusaid vuovdiide ahte prográmmagálvvuin, mat ostojuvvojit, galgá sáhttit geavahit bustávvamearkastandárdda. Unicode-bustávvamearkkain leat sámi bustávat, ja danne dat čoavddášii daid váttisvuođaid mat dál leat sámi bustávaid ektui. Sámediggi dahje sámi servodat okto ii leat dan muttos stuoris ahte dat sáhtášii hoahpuhit ođđa bustávvamearka-teknologiija heiveheami gávpeoktavuođas. Danne livččii hirbmat buorre jos stáhta veahkehivččii dákko. norge.no ja Statskonsult redakšuvnnaide lea čujuhuvvon ahte máŋggagielalaš bálvalusaid ja teknihkalaš čovdosiid main sáhttá geavahit sámi bustávaid (Unicode) neahtas, galggašii bálkkašit. Dát dagahivččii geasuheaddjin fállat sámi bálvalusaid go eatnašat háliidivčče leat bajimusas norge.no almmolaš neahttasiiduid listtas.

Ođđa sámediggi, Sámediggevisti ja guovttegielat neahttasiiddut leat dagahan dan ahte beroštupmi sámi áššiide lea lassánan. Leat boahtán ollu jearaldagat telefovnnaid, e-poastta, reivviid ja telefávssaid bokte, skuvllain, eiseválddiin, fitnodagain, mediijain ja earáin. Sámedikkis lea áššebáhpiriid lohku jagis lassánan 3 736:in, 2000:s ledje 18 937 áššebáhpira ja 2001:s 22 673 áššebáhpira 1 . Vástidanáigemeari geažil, mii lea mearriduvvon bálvalusčilgehusas, ferte dávjá maŋidit eará diehtojuohkin- ja bibliotehkafágalaš bargguid. Dan geažil leatge ásahan neahttabáikki masa leat bidjan dávjá jerrojuvvon gažaldagaid.

Čakčat 2001 manne viehka ollu resurssat diehtojuohkinbargui ođđa sámedikki vuođđudeami oktavuođas. Leat ráhkadan diehtojuohkinávdnasiid Sámedikki birra máŋgga gillii, ja geassemánus borgemánnui čájeheimmet ollugiidda máŋgii beaivái sámediggevistti máŋgga gillii erenoamážit turisttaide, muhto maiddái eará gussiide ja mátkkošteaddjiide.

Girji «Sametinget i navn og tall» almmustuvvá cuoŋománus 2002. Dasa lassin galget ovddiduvvot sierralágan diehtojuohkinávdnasat sihke báberhámis ja neahtas. Mihttomearrin lea ahte buohkat, geain lea beroštupmi, galggašedje sáhttit ohcat dieđuid Sámedikki doaimma birra ja čuovvut mielde politihkalaš ja hálddahuslaš doaimma Sámedikki neahttasiidduid bokte. Boahtte áigodagas maid ferte geavahit seamma ollu návccaid diehtojuohkin- ja bagadusbargui ja dat lea deaŧalaš nugo dat dán rádjai ge lea leamaš, ja lea sivva vuordit ahte mediat, geavaheaddjit ja earát jerret ain eanet dieđuid. Sámedikki neahtta, Sámediggevisti ja politihkalaš doaimmaid lassáneapmi buktá stuorát beroštumi dikki doibmii.

2.3.3.6 Miellaguottuid ja máhtolašvuođa kárten

Norsk Gallup čađahii giđđat 2001 iskkadeami, maid Sámediggi lei bivdán dahkat. Iskkadeami váldomihttomearrin lei kártet maid olbmot dihtet Sámedikki ja sámi jienastuslohkui čáliheami birra ja makkár miellaguottut leat dan ektui, ja dasto iskkaduvvui man beaktilat ledje dat diehtojuohkindoaibmabijut mat čađahuvvojedje áigodagas guovvamánu rájes miessemánnui 2001:s. Sámedikki váldesurggiid dorjot viehka ollu olbmot, sihke jienastuslohkui čálihan sápmelaččaid ja eará vástideaddjiid gaskkas. Iskkadeami bohtosat čájehit ahte Sámediggi galgá nannoseabbot deattuhit earret eará giela, kultuvrra, oahpahusa, boazodoalu ja dásseárvvu. Vástideaddjiide lea seamma deaŧalaš ásodatpolitihkka, johtalus, vearroáššit, suodjalus, gávpot- ja čoahkkebáikeovddideapmi. Iskkadeapmi čájeha maiddái ahte eanaš mihttomearit 2001 diehtojuohkinkampánjjas sámi jienastuslogu ektui leat olahuvvon. Eanaš olahusjoavkkut lohket ožžon iešguđetlágan dieđuid sámi jienastuslogu ja čálihanskovi birra sierra kanálaid bokte. Hui ilus leat dainna go nu bures juvssaimet nuoraid dáinna iskkademiin. Logut čájehit dattetge ahte eat olahan nissonolbmuid nu bures go leimmet doivon. Raporta ollásit lea Sámedikki neahttasiidduin: www.samediggi.no.

Fitnodat Agenda jearahalai giđđat 2002 válljejuvvon olbmuid ja čađahii jearahallaniskkadeami man ulbmilin lei kártet olbmuid miellaguottuid ja dieđuid sámediggeválgga, sámi jienastuslogu ja Sámedikki birra. Dát iskkadeapmi lea dan jearahallaniskkadeami kvalitatiivvalaš čuovvoleapmi, mii dahkkojuvvui giđđat 2001. Iskkadeapmi 2002:s lea ovttasbargoprošeakta Sámedikki, Gielda- ja guovlodepartemeantta ja Statskonsult gaskka. Goappašat iskkadeamit leat deaŧalaš oasit barggus ráhkadit strategiija movt oažžut eanegiid sámi jienastuslohkui áigodagas gitta 2005 rádjai. Strategalaš ja doaibmačujuheaddji plána ráhkaduvvo 2002:s.

2.3.3.7 Sámi arkiiva

Sámediggi lea geatnegahtton sáddet boarraset arkiivaávdnasiid riikaarkivárii, muhto ii leat vuos háliidan sáddet maidege iežas arkiivaávdnasiin. Danne go háliidivččiimet ahte sámi arkiiva Guovdageainnus viiddiduvvo našuvnnalaš sámi arkiivan, ja dasto sáhtášii váldit badjelasas maiddái Sámedikki arkiivva.

2.3.3.8 Sámi sierrabibliotehka, girjebusset ja sámi bibliografiija

Sámi sierrabibliotehkas lea našuvnnalš sámi kulturásahus, mas lea ovddasvástádus háhkat, vurket, lágidit ja gaskkustit girjjiid ja eará ávdnasiid sámegillii ja sámi diliid birra buotlágan gielaide. Sámi sierrabibliotehka galgá vuosttažettiin doaibmat bibliotehkaid bibliotehkan.

Sámi sierrabibliotehka dáláš dihtorvuogádat lea hirbmat boaris, iige dat doaimma Sámedikki ođđaáigásaš infrastruktuvrras. Dál ii gávdno makkárge bibliotehkavuogádat mas doaimmašedje sámi bustávat Sámedikki gáibádusaid/dárbbuid mielde. Sámediggi meroštallá ahte ovdal go jahki 2002 nohká váldojuvvo atnui ođđa prográmmagálvu Sámi sierrabibliotehkii, ja ođđa arkiiva- ja áššemeannudanvuogádat. Mihttomearrin lea ahte dát vuogádagat nu bures go vejolaš galget heivehuvvot olggobeale ja siskkáldas nehttii. Goappašiin dán guovtti vuogádagas lea sámi bustávaid geavahanvejolašvuohta viehka eahpesihkar – muhto Sámedikki gáibádus lea ahte sámi bustávaid galgá leat vejolaš geavahit.

Ođđajagemánu 1. b. 2002 sirdojuvvui sámi girjebussiid doarjjaortnega hálddašeapmi Sámediggái. Diggi lea dál álggahan ráhkadit sierra njuolggadusaid dán ortnega váste. Dát galget plána mielde leat gárvásat ovdal go jahki nohká.

Bibliotehkas leat ollu barggut maŋŋonan dan geažil go logenearjagiid leat leamaš unnán bargit. Vaikko maŋimuš jagiin leatge ožžon eanet resurssaid, de ii leat leamaš vejolaš boahtit áiggi dássái registeren- ja gaskkustanbargguin. Dát mearkkaša dan ahte bibliotehka geavaheaddjit eai oaččo daid fálaldagaid maid galggašedje oažžut.

Prošeakta Sámi bibliografiija álggahuvvui jagis 1997 ja Romssa universitehtabibliotehkas lei ovddasvástádus oktiiordnet dán barggu. Sámedikki sierrabibliotehka lea leamaš fárus prošeavttas álggu rájes. Norgga-, ruoŧa- ja suomabeale sámedikkit árvvoštallet dál váldit badjelasaset dán oktiiordnenbarggu. Prošeavtta mihttomearrin lea dahkat sámi girjjálašvuođa eanet olahahttin Interneahtas go riikkaid iešguđet bibliotehkavuogádagat sáhttet gulahallat. Vai ohccit gávdnet áigeguovdilis girjjálašvuođa diehtovuođus, de ovddiduvvo maiddái máŋggagielat terminologiijaneavvu, tesaurus, dán prošektii.

2.3.3.9 Journálavuogádat

Sámediggi lea 1993 rájes geavahan Jass-journálavuogádaga, masa Riikaarkivára lea mearridan Noark 3 standárdda. Jass-vuogádaga vuovdi lea dovddahan ahte dán vuogádahkii ii addojuvvo šat geavaheaddjidoarjja maŋŋá jagi 2002. Dát mearkkaša dan ahte Sámediggi ferte oastit ja oažžut doaibmat ođđa arkiiva- ja áššemeannudanvuogádaga ovdal 2002 jagi loahpa. Dan geažil go Jass-vuogádagas leat gáržžes vejolašvuođat ja go mii háliidit áššemeannudanvuogádaga intranehttii, leat bargagoahtán Noark 4 standárdii sirdimiin, masa lea vejolaš bidjat ollislaš elektrovnnalaš arkiivva.

Arkiivaláhka gáibida ahte buot ossodagat ráhkadit arkiivaplána. Arkiivaplána lea ollislaš geahčastat arkiivaráhkadusas ja vurkemis. Ieš arkiivabáhpiriid buvttadeami lassin guoská dat arkiivaortnegii, seailluheapmái áigeguovdilis arkiivvas, rádjanarkiivii ja gáiddusarkiivii, arkiivaráddjemii, kassašuvdnii ja arkiivva loahpadeapmái. Dasa lassin galgá arkiivaplánas leat geahčastat buot plánain ja čielggadusain maid Sámediggi lea ráhkadan. Sámediggi ii leat ráhkadan arkiivaplána arkiivakapasitehta váiluma geažil. Dán geažil fertege buot daid ollu geatnegahttojuvvon ja dárbbašlaš bargguid maŋidit nugo kassašuvdnanjuolggadusaid ráhkadeami, maid ferte geahčadit bálddalagaid arkiivačoavdagiin, loahpadanplánain, arkiivaplánabargguin ja vuollásaš ráđiid ja guovllukantuvrraid arkiivaávdnasiid loahpademiin.