Sámedikki doaibma 2004

2.3 Bajásšaddaneavttut

Sámediggi lea beroštan das ahte ásahit buriid bajásšaddaneavttuid sámi mánáide ja nuoraide ja ovdánahttit sin sámi identitehta. Sámediggi lea registreren ahte ráđđehus orru deattuheame nannet sámegiela. Diehttelasat galgá mánáin leat riekti sámegiel ja sámegillii mánáidgárddefálaldahkii. Sámediggi lea danin vuoruhan barggu nannet sámi kultuvrra mánáidgárddiin ja skuvllain. Dat addá mánáide vejolašvuođa ovdánahttit sin iežaset sámi identitehta, kulturgullevašvuođa ja gielalaš gálggaid.

Sámediggi lea dán sámediggeáigodagas galledallan sámi mánáidgárddiid miehtá riikka. 18 suohkanis gos leat sámi mánáidgárddit, lea Sámediggi deaivvadan suohkannjunnožiiguin ja mánáidgárdeeaiggádiiguin ja digaštallan sámi mánáid mánáidgárddefálaldagaid birra. Dan geažil leat suohkanat ja mánáidgárddit šaddan eambbo dihtomielalaččabun das mot váldit vuhtii sámi mánáid beroštumiid. Dat čájehuvvo ea.ea. ahte dán áigodagas leat mánáidgárddiid doarjjaohcamat sámi fálaldagaide ja ovdanahttinprošeavttaide lassánan.

46 sámi mánáidgárdái lea juolluduvvon doarjja, doarjja 16 mánáidgárdái eatnigiela oahpahussii ja guđa sámi mánáidgárddi leat ožžon doarjaga geahččalan- ja ovdánahttinprošeavttaide. 34 mánáidgárddi Finnmárkkus leat ožžon dábálaš doarjaga ja 5 mánáidgárddi fas doarjaga sámegiel oahpahussii. Romssa fylkkas leat ovcci mánáidgárddi ožžon dábálaš doarjaga ja ovcci mánáidgárddi doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Nordlánddas lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja okta doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Davvi-Trøndelágas lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja okta fas doarjaga sámegiel oahpahussii ovtta mánnái. Lulli-Trøndelágas ii leat oktage mánáidgárdi ožžon doarjaga. Hedemárkkus lea okta mánáidgárdi ožžon dábálaš doarjaga ja seamma lea dilli Oslo-Akershus fylkkas. Sámi mánáidgárddiid oahpponeavvuide lea juolluduvvon 600 000 ruvnno. Sámediggi lea dán áigodagas lasihan erenoamáš doarjaga sámi mánáidgárddiide ja doarjaga ovdánahttit pedagogalaš ávdnasiid mánáidgárddiide.

Sámi mánáidgárddiid dilli čielggaduvvo sierra dieđáhusas sámi mánáid bajásšaddandili birra mii ovddiduvvo Sámedikki miessemánu dievasčoahkkimii 2005:s.

2.3.1 Orrut sámi kultuvrras

Sámediggeráđđi deattuhii erenoamážit bajásšaddaneavttuid ja sohkabeali rollaid iežas dásseárvopolitihkalaš čielggadeamis 2004:s. Čielggadeapmi válddii ovdan kultuvrralaš árvvuid ja norpmaid sirdima, sámi bártniid bajásgeassima vuođđoealáhusaide, ja nieiddat fas váikkuhuvvojit váldit alit oahpu, bargojuogu ruovttus ja bajásgeassima dan viidáset fievrridit ođđa buolvvaide. Guorahallamis maid geahčadii váttisvuođaid gaskal bártniid ja nieiddaid nuorravuođaáiggis ja sámi servodaga čieguslágan fáttáid ja daid váikkuhusaid birra.

Oassi Sámedikki váldoulbmiliin lea dustet ođđa áiggi ja ođđa gáibádusaid ollislaš máhttopolitihkain sámegiela, kultuvrra ja árvovuođu vuođul. Dat lea buorrin vuođđun ásahit saji hutkanattáldagaide ja vásihusaide. Gaskaomiid geavaheamis leat dán vuoruhan go leat juohkán doarjagiid iešguđet lágan doaibmabijuide mánáid ja nuoraid váste, doaibmabijuide main mánát ja nuorat leat mielde ja doaibmabijuide main leat mánát ja nuorat duogábealde. Vásihusat eatnasiin dain čájehit ahte mis leat ovddabealde stuora ja deaŧalaš hástalusat mánáid ja nuoraid ektui. Danin lea Sámediggi stáhtabušeahta 2005 oktavuođas ovddidan árvalusa ahte galggašii sierra várrejupmi Sámediggái ruđain mat leat biddjon Kultuvrralaš Skuvlasehkkii.

Bohtet maiddái buorit bohtosat Elgå giellaealáskahttinprošeavttas. Dán rádjái čájehit mánát buori gielalaš ovdáneami, sihke ipmárdusa, njálmmálaš ja čálalaš gálggaid dáfus. Jagis jahkái lea ovdáneapmi ja oaidnit ahte lea álkit mánáide ovdanbuktit oarjelsámegillii. Gáibiduvvo ollu hutkáivuohta ja mokta ollesolbmuid bealis oažžut mánáid geavahit sámegiela danin go sis váilu giellabiras mánáidgárddi ja skuvlla olggobealde. Lea deaŧalaš ahte mánát gullet oarjelsámegiela, ja ahte ásahuvvojit sámi báikkit gos sámegiella geavahuvvo. Dás leat giliskuvllat leamaš guovddážis, muhto dat leat áitojuvvon heaittihuvvot suohkana heajos ruhtadili geažil.

Sámediggi oažžu muhtin jearaldagaid sámi mánáid ja nuoraid dáfus. Sámediggi addá diehtojuohkima ja bagadallama iešguđet ládje, ee. Sámi oahpponeahtain ja go almmuha mánáidgárddeáigečállosa «Stullán».

Mánát ja nuorat fertejit vásihit ahte sámegiella lea giella mii geavahuvvo dain mediain mat leat sin birra beaivválaččat. Danin leat fas geahččaleame ráhkadišgoahtit sámi mánáidbláđi. Sámediggi addá doarjaga Š-nuoraidbláđđái ja lea maid ekonomalaččat veahkehan ásahit neahttavuođđuduvvon nuoraidfálaldaga Info Nuorra Sápmi ja sámi Klara Klok. Sámi čállosiid ekonomalaš dilli lea dohkketmeahttun ja lea leamaš dan ollu jagiid. Ain lea dárbu nannet sámi čállosiid almmuhemiid nu ahte daid sáhttá almmuhit jámmet sávahahtti kvalitehtain ja lasihit jahkásaš almmuhemiid. Doarjjaortnet sámi čállosiidda 2004:s lea viiddiduvvon fátmmastit maid risttalaš bláđi Nuorttanaste.

2002:s ja 2003:s čađahii Sámediggi ovttas Sámi Girječálliid Servviin girjjálašvuođaprošeavtta nuoraide geat čállet sámegillii. Gávcci nuorra čálli ožžo stipeandda. Sihke oarjel-, julev- ja davvisámegielagat ledje daid searvvis. Stipeandavuostáiváldit čađahedje čállinkurssa mii bisttii jagi. Prošeavtta ulbmil lea movttiidahttit ja oččodit ođđa sámi girječálliid. Prošeakta lihkostuvai hui bures, ja Sámediggi áigu čađahit sullasaš prošeavtta farggamusat.

Sihke teáhteroktavuođas ja valáštallama oktavuođas leat viidáset deattuhan lávdedáidaga ja lágidemiid main leat leamaš mánát ja nuorat fárus ja main mánát ja nuorat leat olahusjoavkun. Čujuhuvvo muđui kultuvra ealáhussan kapihttalii.

2.3.2 Nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi

Sámedikki nuoraidpolitihkalaš lávdegoddi (SNPL) lea leamaš hui doaibmái 2004:s. SNPL miellahtut leat muđui earret eará oassálastán iešguđet ge semináraide ja konferánssaide ja doallan doppe sáhkavuoruid, ja sii leat oassálastán ON eamiálbmotáššiid bissovaš foruma 3. sešuvdnii. SNPL miellahtut leat čuvvon osiid Sámedikki dievasčoahkkimiin ja bargan iešguđet ge referánsajoavkkuin, ráđiin ja lávdegottiin. Sii leat leamaš fárus pláneme ja lágideame Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraidkonferánssa, sii leat buktán árvalusaid ja cealkámušaid iešguđet áššiin, j.n.a. Ovddasguvlui pláne SNPL eambbo nannet diehtojuohkindoaimmaid ja bargat oažžut eanet nuoraid čálihit iežaset sámi jienastuslohkui ja oažžut sin jienastit boahtte sámediggeválggain.

Oassin Sámi parlamentáralaš ráđi nuoraid áŋgiruššamiid nannemis lágiduvvui oktasaš sámi nuoraidkonferánsa man bajilčálan lei «Nuorat njealji riikkas – riikarájit fierpmádatcaggin eai ge hehttehussan?» golggotmánu 5. – 6. b. 2004:s Honnesvágis. Sullii 40 sámi nuora Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša bealde oassálaste. Dasa lassin čuovui Sámi parlamentáralaš ráđđi olles konferánssa dahje osiid das. Prográmmas ledje iešguđet riikka nuorain sáhkavuorut sámi nuoraid dili ja hástalusaid birra iešguđet riikkain, ja maid sii oaivvildit ovttasbarggu ja fierpmádathuksema birra sámi nuoraid gaskkas riikarájiid rastá. Viidáset oassálaste nuorat ja Sámi parlamentáralaš ráđđi joavkobargguide iešguđet gažaldagaid dáfus, ja čađahuvvui «jearahallandiibmu» mas nuorat sáhtte jearrat gažaldagaid Sámi parlamentáralaš ráđi miellahtuin panelas. Konferánsa čađahuvvui gárrenmirkohis lágideapmin.

2.3.3 Mánáid vuoigatvuođat

Mánáidgárddelága ođasteami oktavuođas lea Sámediggi árvalan ahte sámi mánát galget oažžut individuálalaš rievtti mánáidgárddefálaldahkii mii lea heivehuvvon sin sámi duogážii.

Ođđa mánáidgárddeláhka eaktuda ahte suohkaniin lea ovddasvástádus dasa ahte mánáidgárddefálaldat sámi mánáide lea huksejuvvon sámegiela ja kultuvrra ala. Suohkanat ja mánáidgárddeeaiggádat fertejit oažžut návccaid čuovvolit mánáidgárddelága áigumušaid. Sámi giellagelbbolašvuođa skuvllain ja mánáidgárddiin gos leat sámi mánát, galgá vuoruhit ovddasguvlui. Fertejit doarvái oahppan olbmot geain lea sihke sámi giellagelbbolašvuohta ja pedagogalaš gelbbolašvuohta ja geat sáhttet váldit badjelasaset giellabarggu skuvllain ja mánáidgárddiin. Dan sáhttá dahkat ea.ea. gelbbolašvuođaloktemiin ja oahpponeavvuid ovdánahttimiin mánáidgárddiid rámmaplána mielde.