Sámedikke doaimma birra 2005

3.1 Ráđđádallamat

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.3 kap.

ILO-konvenšuvdna nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain nanne ahte ráđđehus lea geatnegas ráđđádallat sápmelaččaiguin dakkár áššiin main lea sidjiide njuolga mearkkašupmi. Stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamiid šiehtadusa dárkilat prosedyraid birra dákkár áššiid hárrái sohppui miessemánu 11.b. 2005. Prosedyrat mearriduvvojedje ggl.res. suoidnemánu 1.b. 2005. Ráđđádallanšiehtadus máinnašuvvo Sd.dieđ. nr. 44 (2004 – 2005) Sámedikki doaibma 2004, 3.1. kap.

Ráđđádallanprosedyraid soahpama rájes leat dollon ráđđádallamat Sámedikkiin moanaid áššiin. Birasgáhttendepartemeanta ja Sámediggi leat bargamin mearridit dárkilat njuolggadusaid ráđđádallamiidda dakkár áššiin go gáhttenplánaid ráhkadeamis, oppalaš ráđđádallanšiehtadusa meriid siste.

Ráđđehus ráhkkana vel ráđđádallat boazodoaluin njuolga dakkár áššiin mat njuolga gusket boazodollui. Ođđa boazodoallolága bargguin lea Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ráđđádallan oktanaga Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin.

Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea ovttasráđiin eará departemeanttaiguin ráhkadan bagadusa stáhtá eiseválddiid ráđđádallamiidda Sámedikkiin ja vejolaš eará sámi beroštumiiguin. Bagadus lea Bargo- ja searvadahttindepartemeantta interneahttasiidduin (http://odin.dep.no/aid/norsk/tema/same/p30009062/bn.html).

3.2 Čielggadeapmi Sámedikki formálalaš sajádaga ja bušeahttaprosedyraid birra

Sámediggi lea erenomáš doaibma norgga hálddašeamis ja politihkas. Sámediggi ii leat dábálaš stáhtaetáhta, iige vuollásaš orgána ráđđehusa ektui. Ovttaskas stáhtaráđđi ii ovddasvástit Sámedikki politihkalaš doaimma iige daid politihkalaš mearrádusaid maid Sámediggi dahká iešguđet politihkkasurggiin. Juohke stáhtaráđđi datte konstitušuvnnalaččat ovddasvástida čuovvolit mearreruđa mii su departemeantta bušeahtas lea juolluduvvon. Hálddašanorgánan čuovvu Sámediggi hálddašanlága, almmolašvuođalága ja stáhta ekonomimearrádusaid.

Sámedikkis galgá leat stuorra friddjavuohta álbmotválljen orgánan. Sámediggi lea danne badjelasas váldán hálddašit moanaid doarjjaortnegiid ja dasa lea addon váldi ee. sámelága ja oahpahuslága bokte. Dasto lea giddejuvvon fuomášupmi oažžut oktavuođahámi mii heive dakkár orgánii go Sámediggái. Diggái spiehkastuvvui 1999 juolludannjuolggadusaid 4 § (dálá njuolggadusaid 3 §) bruttobušehteremis ja oažžu dál mearreruđa departemeanttain 50-poasttain. Sámediggái addo dán láhkai erenomáš iehčanas ovddasvástádus ja friddjavuohta resursahálddašeami ektui.

Ráđđádallanšiehtadusa barggadettiin sohppui ahte dárbbaša geahčadit prosedyraid sierra áššin Sámedikki bušeahta ráhkadeami oktavuođas, go bušeahttabarggu oktavuođas bohciidahttet prosedyrat sierralágan áššiid ja čuolmmaid. 

Gielda- ja guovlodepartemeanta ja Sámediggi nammadedje 2004 bargojoavkku mii galggai dárkilat geahčadit siskkáldasdárkkisteami, goziheami ja revišuvnna/olggobealedárkkisteami Sámedikkis ja dan ektui. Bargojoavku geigii raporttastis cuoŋománus 2005. Raporta lea máinnašuvvon Sd. dieđ. nr. 44 (2004 – 2005) Sámedikki doaibma 2004, 3.2 kap. Raporttas lea bargojoavku loahpalaččat meannudan ášši ahte Sámediggi sáhtášii leat eanet iehčanas, ja čujuha dasa ahte dál lea Sámedikkis seaguhuvvon rolla leat stáhtaorgánan/hálddašanorgánan ja iehčanas álbmotválljen orgánan. Bargojoavku evttoha njulgestaga ahte «vejolaš čoavddus maid berrešii eanet guorahallat, lea ásahit Sámedikki sierra riektesubjeaktan, nu ahte Sámediggi oažžu seamma sorjjasmeahttun saji, politihkalaččat ja bušeahta dáfus, go gielddat ge». Sámediggi meannudii raportta miessemánus 2005, ja bivdá mearrádusastis ahte ášši guorahallo ráđđádallamiin Sámedikkiin.

Bajábeale namuhuvvon čuolmmaid vuođul lea nammaduvvon bargojoavku mii galgá ráhkadit raportta Sámedikki formálalaš saji ja bušeahttaprosedyraid birra gaskal ráđđehusa ja Sámedikki Ráđđehusa dábálaš bušeahttaproseassa rámma siskkobealde. Bargojoavkkus galget leat Sámedikki, Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Justiisadepartemeantta miellahtut.

Bargojoavkku raportta ja Sámedikki raportta meannudeami vuođul, áigu departemeanta digaštallat dáid áššiid boahtte prinsihppadieđáhusas sámepolitihka birra.

3.3 Sámediggeválga

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.2 kap.

Sámelága 2 – 4 § nuppástuvvui cuoŋománu 15.b. 2005 nu ahte 2005 sámediggeválgga rájes válljejuvvojedje 4 ođđa dássenáirasa Sámedikki 39 dábálaš áirasa lassin. Galle jiena leat juohke áirasa namas molsašuvvá hirbmadit gaskal stuorámus ja uhcimus válgabiire. Dássenáirasat galggašedje njulget muhtin oasi dán erohusas. Sámedikki gáibádussii ahte dássenáirasat galget leat dan sohkabeallái mii lei uhcitlogus, ii mieđihuvvon. Sámediggeválljejumi 2005 láhkaásahusas mearriduvvui ahte Sámediggi sáhttá gáibidit válgalisttuid evttoheaddjiide ahte galgá leat uhcimusat 40 % goappáge sohkabealis dain listtuin mat ceggejuvvojit válljejumiide. Sámediggi dohkkehii dákkár láhkaásahusa juovlamánu 15.b. 2004.

Lea duhtadeaddji go válljejuvvon áirasiid sohkabeallejuohkin Sámedikkis ja jienastuslohkui čálihuvvomat leat njuolgagoahtán 2005 válljejumiin. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea seamma oaivilis go Sámediggi ahte dárbbašuvvo oppalaččabut geahčadit Sámedikki válgalágideami. Gielda- ja guovlodepartemeanta lea juolludan 300 000 kr Sámedikki čielggadeapmái mii galggašii guorahallat válggaid visot beliid, – válgabohtosa ge, vejolaš dárbbu nuppástuhttit válgabiirejuohkima ja nuppástuhttit áirraslogu iešguđet válgabiires. Čielggadeapmi galgá leat vuođđun vejolaš ođđa nuppástusaide válgalágideamis 2009 válljejupmái.

3.4 Finnmárkkuláhka

Finnmárkkulága mearrádusat Finnmárkkuopmodaga birra, oktan Statskog eatnamiid badjelas váldima bođii fápmui suoidnemánu 1.b. 2006. Ggl.res. skábmamánu 25.b. 2005 mearriduvvo gaskaboddosaš njuolggadusat ee. stivrra válddi birra álgomuttus gitta badjelas váldimii. Finnmárkkuopmodaga stivra vuođđuduvvui ođđajagimánu 16.b. 2006. Dárkkistanlávdegoddi lei sajis guovvamánu áigge.

Sámediggi lea ráhkadan vuosttain njuolggadusaid sámi fuolaid árvvoštallamiid hárrái mehciid nuppástuhtti geavaheamis finnmárkkulága 4 § mielde. Vuosttain njuolggadusaid dohkkehii Bargo- ja searvadahttindepartemeanta geassemánu 26.b. 2006 reivves.

Guovddáš ášši dasa go lea leamaš nu ovttamielalašvuohta finnmárkkulága hárrái, lea ahte galgá ásahuvvot kommišuvdna mii galgá kártet kollektiivvalaš ja priváhta geavahan- ja oamastanvuoigatvuođaid maid sápmelaččat ja earát leat oamastan Finnmárkkus. Galgá vel ceggejuvvot sierraduopmostuollu dubmet nákkuid mat sáhttet bohciidit kártema olis. Justiisadepartemeanta bargá dainna áigumušain ahte kommišuvdna galgá leat ceggejuvvon ođđajagimánu 1.b. 2007 ja duopmostuollu fas veaháš maŋŋil. Kommišuvnna láhkaásahusa ja duopmostuolu evttohus sáddejuvvui gulaskuddamii geassemánu 26.b. 2006.

Birasgáhttendepartemeanta ovddasvástida ráhkadit láhkaásahusa mo báikkálaččat ja vuoigatvuođalaččat hálddaša Deanu- ja Njávdánčázádagaid. Bargu álggahuvvo 2006 čavčča mielde. Sámedikkiin ráđđádallo dán ášši hárrái.

Lávdegoddi lea nammaduvvon čielggadit sápmelaččaid ja earáid vuoigatvuođa guolástit mearas olggobealde Finnmárkku, vrd. Stuorradikki geassemánu 6.b. 2005 ávžžuhanmearrádusa finnmárkkulága meannudeami oktavuođas. Guolástus- ja riddodepartemeantta ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamat leat dollon lávdegotti mandáhta ektui (geahča máinnašeami 3.13 kap.)

3.5 Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna

Davviriikkalaš sámekonvenšuvnna sávaldaga ovddidedje álggos Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámi váldosearvvit Davviriikkalaš Sámekonferánssas 1986:s. Dán čuovui Davviriikkalaš Sámekonferánsa 1992:s dan maŋŋil, masa ruošša sápmelaččat guorrasedje. Eiseválddit bargagohte davviriikkalaš sámekonvenšuvnna bargguin guovvamánus 1995. Dalle dollui Davviriikkalaš Ráđi 46. sešuvnnas Reykjavikas čoahkkin sámi áššiid Suoma, Ruoŧa ja Norgga ovddasvástideaddji ministariiguin.

Davviriikkalaš ovttasbarggu meriid siskkobealde sámi áššiid hárrái joatkkašuvvui dát bargu. 2002:s nammadedje sámi áššiid ministarat ja Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámediggepresideanttat áššedovdijoavkku ráhkadit davviriikkalaš sámekonvenšuvnna evttohusa. Áššedovdijoavku geigii árvalusas bargoaddiide jahkásaš oktasaščoahkkimis gaskal sámeministariid ja sámediggepresideanttaid skábmamánus 2005 Helssegis. Árvalusas lea konvenšunteaksta 51 artihkkaliigun juogaduvvon čieža kapihttalii. Konvenšunevttohusa vuolgga lea dat ahte sápmelaččat leat eamiálbmot Suomas, Ruoŧas ja Norggas, ja evttohus lea ráhkaduvvon daid álbmotrievttálaš reaidduid vuođul maidda dát golbma riikka leat geatnegahtton. Davviriikkalaš sámekonvenšuvdna evttohuvvon ulbmilin lea álkidit sápmelaččaid gaskasaš ovttasdoaimma riikarájáid rastá.

Konvenšunevttohus sáddejuvvui oktanas gulaskuddamii dan golmma riikii 2006 álggus. Leat vel dollon báikkálaš gulaskuddančoahkkimat Norgga beale sámi ássanguovlluin. Gulaskuddancealkámušat ovddiduvvojit sámeministariidda ja sámediggepresidenttaide 2006 čavčča, ja lágiduvvo nu ahte ášši joatkkameannudeapmi digaštallo dán čoahkkimis.

3.6 Ovttadássásašvuohta

Mánáid- ja dásseárvodepartemeanta atná dehálažžan ja miellagiddevažžan ahte válljejumiin Sámediggái 2005 lei nu sohkabealledássidis boađus, ja ahte Sámediggi ain áigu vuoruhit ovttadássásašvuođabarggu válljejumiid ja ovddastumiid dáfus. Datte lea seamma dehálaš ahte Sámediggi čuovvola Ovttadássasašvuođalága doaibmageatnegasvuođa gohččuma, vrd. ovttadássásašvuođalága 1 a §:

Sámediggi lea dás almmolaš eiseváldi ja galgá danne bargat sohkabeliid ovttadássásašvuođa ovdii visot servodatsurggiin main Sámedikkis lea doaibma, bargoaddin fuolahit ovttadássásašvuođagohččuma ja dieđihit jahkedieđáhusas dán birra.

Departemeantta áigumuš lea 2006 áigge, goas Norga jođiha davviriikkalaš ovttasbarggu, álggahit doaimmaid mat galget sihkarastit buoret oassálastima davviriikkalaš eamiálbmogiidda davviriikkalaš ovttadássásašvuođa barggus sohkabeliid hárrái. Sápmelaččaid hárrái galgá dát geavvat lagaš ovttasráđiin davviriikkalaš sámedikkiiguin, dahje daid orgánaiguin dahje servviiguin maidda sámedikkit sirdet dán barggu. Sámi servodagas leat stuorra hástalusat sohkabeliid ovttadássásašvuođa hárrái, ja lea dehálaš ahte dát bargu stivrejuvvo sápmelaččaid álbmotválljen orgánaid bokte ovttasráđiid earret eará Mánáid- ja dásseárvodepartemeanttain.

3.7 Dearvvašvuohta

Sámedikki jahkedieđáhusa 2.6 kapihttalis 2.6 Dearvvasvuohta čujuhuvvo dasa ahte Sámediggi lea bargan dan ala ahte mánáid- ja bearašsuodjalanođastus galgá vuhtii váldit sámi mánáid ja nuoraid gielalaš ja kultuvrralaš identitehta.

Mánáid-, nuoraid- ja bearašetáhta davvi regiovnnas lea erenomáš ovddasvástádus fállat sámi álbmogii buori bearaš- ja mánáidsuodjalanfálaldaga. Bargu ovttaidahttit sámi perspektiivva gullá regiovnna doaibmaplánaide. Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta lea ee. jorgalahttán sámegillii diehtojuohkinávdnasiid mánáid ja nuoraid vuoigatvuođaid birra bággogeavaheamis mánáidsuodjalanásahusain.

Mangfold og likeverd doaibmaplána nogai 2005. Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta ja Sámediggi ovttasbarget plána doaimmaid joatkimiin. Plána váldoprinsihpat leat vuođđun joatkkabargui. Plánas lea okta váldoprinsihppa dan mihttu ektui ahte galget leat seammaárvosaš bálvalusat, ja makkár erenomáš hástalusat de šaddet sámeálbmogii. Sámedikki, Dearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeantta, Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sosiála- ja dearvvašvuođadirektoráhta gaskkas lea ásahuvvon ovttasbargojoavku hálddahuslaš dásis. Okta bargu dán joavkkus lea konkretiseret doaibmaplána doaimmaid čuovvoleami. Oassin ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallanortnega lea Sámedikkiin vel lassin ráđđádallon fuolahusbálvalusa ja nationála dearvvašvuođaplána stuorradiggedieđáhusa barggu oktavuođas.

Seammaárvosaš ja geavaheaddjimielvákkuheami ulbmil lea guovddážis Psyhkalaš dearvvašvuođa nannenplánas. Dál leat ceggemin sámi gealboguovddáža rávisolbmuide ja nuppi mánáide ja nuoraide. Klinihkalaš váldohástalussan lea belohahkii nannet gealbbu gielas ja kultuvrras ja máŋggakultuvrralaš áddejumis, ja belohahkii rahpat doaimma dutkamii ja ovddidit dakkár vuogádaga mii klinihkalaš vásáhusaid gaskkusta.

3.8 Mánáidgárddit, oahpahus ja dutkan

3.8.1 Mánáidgárddit

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.1 kap.

Sámediggái juolluduvvo doarjjaruhta sámi mánáidgárddiide, giellaoahpahussii ja diehtojuohkin-, ovddidan- ja oaivadanbargui sámi mánáidgárddiin ja mánáidgárddiin main leat sámi mánát. 2005 ožžo 47 mánáidgárddi (915 máná) sierra doarjaga sámi mánáidgárddiide. 18 mánáidgárddi (25 máná) ožžo sámegieloahpu mánáidgárddis, ja 4 mánáidgárddi ožžo prošeaktaruđa.

Ođđa mánáidgárdeláhka (láhka geassemánu 17.b. 2005) bođii fápmui ođđajagimánu 1.b. 2006. 2 § njealját lađđasis mánáidgárddi sisdoalu birra celko ahte Mánáidgárdi galgá váldit vuhtii máná agi, funkšundási, sohkabeali, sosiála, čearddalaš ja kultuvrralaš duogáža, das maiddái sámemánáid giela ja kultuvrra.

Gieldda ovddasvástádus lea aiddostahtton lága 8 § goalmmát lađđasis : Gielda ovddasvástida ahte mánáidgárdefálaldat sámemánáide sámeguovlluin lea vuođđuduvvon sámegillii ja -kultuvrii. Eará gielddain galgá láhčit dilálašvuođa nu ahte sámemánát sáhttet sihkarastit ja ovddidit gielaset ja kultuvrraset.

Mánáidgárddi sisdoalu ja doaimmaid ođđa rámmaplána dohkkehuvvui njukčamánu 1.b. 2006 ja bođii fápmui borgemánu 1.b. 2006. Sámi perspektiiva lea rámmaplána ovttaidahtton oassin. Sámediggi lea muđui oassálastán bargojoavkkus mii evttohii mánáidgárddi rámmaplána ođasmahttima. Sámediggi ráhkada 2006 giđa oaivadanávdnasiid rámmaplánii.

Sihke ođđa mánáidgárdelága ja mánáidgárddi sisdoalu ja doaimmaid rámmaplána leat jorgalahttimin sámegillii.

Máhttodepartemeanta galgá 2006 áigge álggahit mánáidgárdesuorgái gealboplána. Dehálaš hástalus sámi mánáidgárdesuorggis lea mánáidgárdebargiid máhttu sámegielas ja – kultuvrras. Čehppodat lea mearrideaddji eaktun vai mánát sámi mánáidgárddiin galget nannet ja ovddidit gielaset ja identitehtaset. Departemeantta mánáidgárdesuorggi gealboplánas deattuhuvvo lagaš ovttasbargu Sámedikkiin strategiijaid ja doaibmabijuid hábmedettiin.

Máhttodepartemeanta čoahkkinastá jeavddalaččat Sámedikkiin hálddahuslaš dásis digaštallan dihtii oktasaš doaibmabijuid ja hástalusaid.

3.8.2 Vuođđooahpahus

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.2 kap.

Máhttodepartemeanta, Oahpahusdirektoráhta ja Sámediggi leat ovttasbargan Máhttoloktema Sámi oahppoplána ráhkadeamis. Oahppoplánabarggus leat direktoráhta ja Sámediggi ovttasbargan, ja Sámediggái lea sirdon ruhta direktoráhtas dán bargui. Sámediggi ja departemeanta leat ovttasbargan vuođđooahpahusa fága- ja diibmojuohkimis.

Fága- ja diibmojuohkin daid oahppiide geain lea sámegieloahpahus lakto Máhttoloktema dábálaš oahppoplánii, álkidan dihtii skuvlaoamasteaddjiide olggobealde hálddašanguovlluid láhčit dili oahppiide geain lea vuoigatvuohta sámegieloahpahussii.

Oahpahuslága nuppástuhttimis sáhttá ráhkadit seammaárvosaš buohtalas oahppoplánaid joatkkaoahpahusa fágaide. Máhttodepartemeanta berošta das ahte dáid atnigohtet nu olu joatkkaskuvllain go vejolaš dain guovlluin gos dat lea lunddolaš. Máhttodepartemeantta ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamat leat čađahuvvon Máhttoloktema oahppoplánaid ektui.

Dál lea ráhkadeamen boahttevaš oamastan- ja jođihanmálle dan guovtti sámi joatkkaskuvllaide Kárášjogas ja Guovdageainnus. Ášši máinnašuvvo 2007 stáhtabušeahtas.

Gáiddusoahpahus lea eaktun dasa ahte sámi oahppit geat ásset olggobealde hálddašanguovlluid galget oažžut giellaoahpahusa vuoigatvuođaideaset devdot. Sierranas gáiddusoahpahusa prošeavttaid vuođul sámegielas lea Oahpahusdirektoráhta ožžon dahkamuššan ráhkadit ortnegiid mo bissovaččat jođihit gáiddusoahpahusa daid oahppiide geain lea sámegieloahpahussii vuoigatvuohta.

Giellamovttiidahttinprošeavtta Elgå bajásšaddanguovddážis lea Sámediggi ruhtadan 2001/2002 skuvlajagi rájes mii loahpahuvvo 2006 giđa. Prošeavtta ulbmilin lea leamaš ahte mánát galge oahppat hállat oarjelsámegiela, ja ahte galget leat nu nannosat gielas ahte sáhttet čuovvut oahpahusa oarjelsámegielas. Iskkadeamit čájehit ahte bajásšaddanguovddáža oahpahusa geažil áddejit mánát dál oarjelsámegiela beaivválaš giela, ja ahte sii muhtin muddui sáhttet searvat oarjelsámegiel beaivválaš hállamii. Dat buorit bohtosat leat earret eará danne go Elgå lea uhca ja oadjebas oahppobiras, 50 pst sámegiel ja 50 pst eai sámegiel oahppiiguin. Máhttodepartemeanta Oahpahusdirektoráhta bokte lea ovttas Bargo- ja searvadahttindepartemeanttain ja Gielda- ja guovlodepartemeanttain juolludan ruđa vai prošeakta galgá joatkkašuvvot 2006/2007 skuvlajagi.

Lea álggahuvvon ovttasbargu gaskal Máhttodepartemeantta ja ruoŧa skuvlaeiseválddiid iskan dihtii sáhttá go riikkarájáid rastá fállat vuođđoskuvlaoahpahusa, erenomážit oarjelsámi guovlluin.

3.8.3 Alit oahppu

Gielda- ja hálddašanlávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea buorre go ođđa dieđavisti ceggejuvvo Guovdageainnus, ja ahte guhká lea leamaš dáhttu seamma vistái čohkket máŋga guovddáš sámi ásahusa ja dán láhkai sáhttit ásahit čohkkejuvvon gealboguovddáža stuorát birrasis (Árvalus S.nr.92 (2005 – 2006). 2006 stáhtabušeahtas lea ráđđehus liigudan 10 milj. kr álggahanmearreruhtan ođđa dieđavistái. Ruhta lea juolluduvvon Ođasmahttin- ja hálddašandepartemeantta bušeahtas.

Vai Sámi allaskuvla galggašii šaddat dieđalaš allaskuvlan ferte ásahus akkrediterejuvvot universitehta- ja allaskuvlalága njuolggadusaid mielde akkrediterema hárrái dieđalaš allaskuvlii.

3.8.4 Sámi dutkan ja statistihkka

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.8.4 kap.

Dutkanráđđi doaimmaha dutkanpolitihka ja –hálddašeami stáhta eiseválddiid ovddas. Dát guoská sámi dutkamii ge. Dehálaš rámmaeavttut leat addon Vuođđolágas 110a §, ILO-konvenšuvnnas nr. 169, erenomážit 6 ja 7 artihkkaliin, ja šiehtadusas ráđđádallat Sámedikkiin. Norgga Dutkanráđi «Sámi dutkama prográmmas» (2001 – 2005) ledje 8,2 milj. ruvnno 2005 atnui. Prográmma čoahkkáigessui konferánssas Romssas guovvamánus 2006 earret eará prográmmastivrra prográmma iežas árvvoštallama vuođul.

Dasa lassin lea Dearvvasvuođa- ja fuolahusdepartemeanta ruhtadan Sámi dearvvasvuođadutkama guovddáža mii ovttasbargá Tromssa Universitehtain, ja mas hálddahus lea Kárášjogas. Guovddážis dutkojuvvo sámeálbmoga dearvvasvuođa, dávddaid ja eallindili dilálašvuođain. Guovddáš oaččui 2006:s liiguduvvot 4,6 milj. kr Dearvvasvuođa- ja fuolahusdepartemeantta bušeahtas.

Dutkanráđđi lea ásahan oktavuođa ja dialoga Sámedikkiin das makkár profiila ja hápmi prográmmas galgá leat boahttevaš jagiid. Sámi fága- ja dutkanbirrasiin ge lea váldon oktavuohta ja bovden sin buktit árvalusaid. Ráđđehus lea deattuhan ahte Dutkanráđđi ii galgga ráddjet sámi čuolmmaid dutkama dušše sierra sámi prográmmabidjosii. Dutkanráđđi lea geatnegas árvvoštallat lea go sámi čuolmmat áigeguovdilat dutkat, ja ruhtadit, Dutkanráđi eará bidjosiid ja prográmmaid meriid siskkobealde.

Norgga dutkanráđđi áigu ovttas Sámedikkiin álggahit čielggadeami mii galgá árvvoštallat ásahit oktasaš sámi dutkanlávdegotti Norgga, Ruoŧa ja Suoma várás, vrd. Sd. dieđ. nr. 20 (2004 – 2005) Vilje til forskning (geahča Árvalusa S. nr. 92 (2005 – 2006) ja Sd. dieđ. nr. 44 (2004 – 2005). Oktasaš sámi dutkanlávdegoddi sáhtášii bidjat strategiijaid sámi dutkamii ja leat veahkkin buoridit resursageavaheami go davviriikkain oktiiheiveha dutkandoaimmaid. Dán oktavuođas galgá árvvoštallat dárbbašuvvo go ásahit sierra sámi etihkkalávdegotti.

Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2003 – 2005 jagiin liigudan oktiibuot 2,850 milj. kr Sámedikki ovddidanbargui áigumuššii čohkket ja systematiseret sámiguoski dieđuid statistihkka- ja dutkanulbmiliidda. Ovddidanbargu lea ovttas Sámi instituhtain ja Statistisk Sentralbyråain. 2006 álggus almmuhuvvui sámi statistihkalaš jahkegirji. Dutkanráđis lea jođus dutkanprográmma – (KUNSTI) – mas okta ulbmilin lea oažžut ovdan giellateknologalaš resurssaid ja reaidduid – ii dušše njálmmálaš ja čálalaš dárogillii, muhto sámegillii ge. Mihttomearrin lea ahte dutkiide galget leat fidnemis elektrovnnalaš reaiddut dárbbašlaš dieđuin beaktilis vuogi mielde ja IT-teknologalaš gielas mii áimmahuššá sámegiela ge.

3.9 Kultuvra, giella, mediat ja valáštallan

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.7 kap. ja 2.10 – 2.12 kap.

Kultur- ja girkodepartemeanttas ja Sámedikkis leat 2005:s ge leamaš jeavddalaš gulahallančoahkkimat hálddahuslaš dásis sihkarastin dihtii buori dialoga.

3.9.1 Sámi kultuvra

Hálddašanovddasvástádus moanaid kulturásahusaide ja –doaimmaide sirdojuvvui Sámediggái 2002 rájes. Sámedikkis lea hálddašanovddasvástádus earret eará Sámi sierrabibliotehkii, johtti girjerájusbálvalussii, sámi dáiddárstipendii, sámi dáiddaásahusaid čájáhusbuhtadussii, báikenammabálvalussii ja sámi giellalága čuovvoleapmái, sámi museaide, sámi arkiivii, sámi musihkkafestiválaide ja Beaivváš Sámi Teáhterii. Árvalusas S. nr. 92 (2005 – 2006) Sd.dieđ. nr. 44:i (2004 – 2005) Sámedikki doaibma 2004mearrida Gielda- ja hálddahuslávdegoddi garrasit vuoruhit kultuvrra ja ahte mearreruhta galgá lasihuvvot. Lávdegoddi oaivvilda erenomážit leat dehálažžan ahte mearreruhta sámi kulturásahusaide lea doarvái nu ahte dáid sáhttá stuoridit ja máŧasatnit.

Sámediggi hálddaša mearreruđa kulturulbmiliidda, ja lea Sámedikki duohken vuoruhit dán meari siskkobealde. 2006 lea museaođasteami barggu oassin lasihuvvon 1 milj. kr bargui ovttastahttit sámi museaid. Dasto lea addon 7 milj. kr oppalaš lasáhussan sámi kulturdoaimmaide. Ja vel lea sirdon 3 milj. kr Gielda- ja guovlodepartemeantta bušeahtas sámi girjebussiid investeremiidda, nu ahte sámi johttigirjerádjosbálvalusa sihke doaibma- ja investerenruđa hálddaša Sámediggi 2006 rájes.

3.9.2 Sámegiella

Divttasvuona gielda lea ođđajagimánu 1.b. 2006 rájes lakton sámegiela hálddašanguvlui, vrd. sámelága 3 – 1 §. Kultur- ja girkodepartemeanta vuordá loahpalaš ohcama Snoasa gielddas beassat šaddat sámegielguovllu oassin (vrd. Sd. dieđ. nr. 44 (2004 – 2005). Go gielddas viimmat boahtá ohcan, álggaha departemeanta daid formála proseassaid mat dárbbašuvvojit sámegiela hálddašanguovllu stuoridit, namalassii láhkaásahusnuppástusa.

Ovttas Sámedikkiin lea čállon mandáhta sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallamii. Kultur- ja girkodepartemeanta dáhtošii ahte loahpalaš raporta geigejuvvo departementii 2006 čavčča/dálvvi.

3.9.3 Báikenammaláhka

Stuorradiggi mearridii 2005:s nuppástusaid Báikenammalágas. Nuppástusat ledje erenomážit álkidahttin dihtii áššemeannudeami, ja čielgasat ja doaibmilat mearrádusaid addit. Sámi báikenamaide lei dehálamos nuppástus ahte oktanaga galgá ovddidit nammaášši dárogiel, sámegiel ja kveanagiel buohtalasnamaide.

Lága ođđa láhkaásahusain lea bargamin, ja láhkaásahusat dohkkehuvvojit ovdal borgemánu 1.b. 2006. Sámediggi lea árvalusaid departementii ovddidan láhkaásahusaid gulaskuddanevttohusa barggadettiin.

3.9.4 Sámi kulturviesut

Árvalusas S. nr.92 (2005 – 2006) bivddii Gielda- ja hálddahuslávdegoddi ráđđehusa stuorradiggeáigodaga áigge ollašuhttit Nuortasámi musea Njávdámis, Ája Sámi Guovddáža Gáivuonas, Saemien Sijte Snoasas ja Sámi dáiddamusea Kárášjogas.

Nationála kulturviesuid investerenplánas, mii ovddiduvvui Sd. prp. nr. 1 (2005 – 2006), máinnašuvvojit dát huksenplánat ja čállojit doarjagiin 2007 – 2009 áigodagas. Ráđđehus lea bargamin dan ala ahte huksenprošeavttat ollašuvvojit stuorradiggeáigodaga áigge. Investerenplánas mii galgá ođastuvvot ja ovddiduvvot 2007 bušeahttaproposišuvnnas, áigu Kultur- ja girkodepartemeanta ovdanbidjat man guhkás dáinna bargguin lea joavdan. Ollašuhttin lea ee. dan duohken ahte prošeavttat leat plánejuvvon ja doarvái divvojuvvon, nu ahte sáhtášii daid čađahit, áigodaga juohke jagáš bušeahttapoastta sturrodat, ja ahte eará ruhtadeapmi lea čielggas.

Nuortasámi musea huksenprošeakta ii álggahuvvon 2005 čavčča, go entreprenoraid fálut ledje divrasat go prošeaktabušeahtas ledje biddjon. Eaktun lea ahte Kultur- ja girkodepartemeanta galgá ruhtadit dán viesu. Statsbygg, mii lea hukseheaddji, lea evttohan álkidahttimiid plánas ja ođđa fállogilvvu. Dán vuođul joatkkašuvvojit plánat 2006:s áigumušain álggahit prošeavtta 2007:s. Kultur- ja girkodepartemeanta áigu Stuorradiggái máhccat áššiin 2007 bušeahttaproposišuvnnas.

Kultur- ja girkodepartemeanta diehtá vel Várdobáikki Evenáššis/Skániin huksenplánaid birra.

3.9.5 Sámi aviissat

Kultur- ja girkodepartemeanta lea mearkkašan ahte Gielda- ja hálddahuslávdegotti eanetlohku Árvalusas S. nr. 92 (2005 – 2006) Sd.dieđ. nr. 44 (2004 – 2005) Sámedikki doaibma 2004fuolastuvai sámi publikašuvnnaid ekonomalaš dili ektui. Sámi aviissaid doarjaga láhkaásahus nuppástuvvui borgemánus 2005 (láhkaásahus nr. 248 njukčamánu 17.b. 1997). Dát lei Sd.dieđ. nr 33 (2001 – 2002) Lassidieđáhus Sd.dieđ. nr. 55 (2000 – 2001) Sámepolitihka birra, meannudeami olis. Meannudeamis guorrasii Stuorradiggi dasa ahte doarjja eanet galggai leat sámegiel aviissaide, muhto liikká dihto várrehusain. Dát lea eanet máinnašuvvon Sd.prp. nr. 1 (2005 – 2006) Prográmmakategoriijas 08.30 Eará mediapolitihkalaš áššit. Nuppástusa geažil lea dát čuohcan muhtin doarjjaoažžuide dán láhkaásahusa ektui, ja departemeanta áigu dárkilit čuovvut mo dáinna manná. Riikaviidosaš dárogiel ja sámegiel beaiveaviissaid ceggema hárrái, lea dát bušeahttaášši.

3.9.6 Sámi valáštallan

Norsk Tipping AS badjebáhcaga 2006 juohkima oktavuođas valáštallamii, dohkkehuvvon stáhtaráđis miessemánu 5.b. 2006, várrejuvvui 300 000 kr sámi valáštallamii 2006 ovddas. Seamma submi juolluduvvui 2005. Doarjja sirdojuvvui Sámediggái, mii ovddasvástida joatkkajuohkima doarjaga mihttomeari mielde. 2005 doarjja sirdui ollásit Sámiid Valáštallanlihttui.

Sámi valáštallama doarjaga ulbmilin lea doarjut mihtilmas sámi valáštallandoaimmaid doalaheami ja ovdánahttima, mii lea oassin árbevirolaš sámi kultuvrras. Doarjja galgá vel veahkehit dasa ahte álbmot eanet valáštallá ja rumašlaččat lihkada. Doarjja galgá vuosttažettiin adnot mánáid (6 – 12 jahkásaš) ja nuoraid (13 – 19 jahkásaš) doaimmaide.

3.10 Guolástusáššit

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.14.2 kap.

Sámediggi lea leamaš ovddastuvvon Mearraresursaláhkalávdegottis mii ovddidii árvalusastis geassemánus 2005, ja boahtá fásta lahttun Muddenráđđái (Guolástus- ja riddoministara ráđđeaddi lávdegoddi muddenáššiin).

Miessemánu 10.b. 2005 dollui čoahkkin gaskal Sámedikki áirasiid ja departemeantta politihkalaš jođihangotti boahttevaš muddemiid dáfus gonagasreabbáguolásteamis. Sámediggi lea dasto leamaš ovddastuvvon Bargojoavkkus árvvoštallat gonagasreabbá hálddašeami, mii ovddidii árvalusastis njukčamánu 1.b. 2006.

Sámediggi lei vel ovddastuvvon norgga áirrasgottis Seaguhuvvon norgga-ruošša guolástuskommišuvnna 34. sešuvnnas Kaliningradas Ruoššas, golggotmánu 24. – 29.b. 2005.

Sámediggi ja Guolástus- ja riddodepartemeantta politihkalaš jođihangoddi čoahkkinasttii juovlamánu 6.b. 2005 gos Sámediggi dáhtui digaštallat áššiid maid lei ovddidan Muddenráđđái, ođđa áhperesursalága barggu muttu ja muddenáššiid jna. boahttevaš ráđđádallamiid birra.

Čuovvoleapmin lea Guolástus- ja riddodepartemeanta ođđajagimánus 2006 čađahan ráđđádallamiid Sámedikkiin reguleara, jahkasaš ráđđádallamiid prosedyraid hárrái guolásteami oasseváldimuddemiid ja muddenláhkaásahusaid mearrideami oktavuođas.

Guolástus- ja riddodepartemeanta ge lea čađahan ráđđádallamiid Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkagielddain mandáhta je. hárrái guorahallamis sápmelaččaid ja earáid vuoigatvuođa guolástit mearas olggobealde Finnmárkku. Dát lea čuovvoleapmi Stuorradikki mearridan mearrádusas finnmárkkulága meannudettiin geassemánu 6.b 2005. Stuorradikki mearrádus čuodjá:

Departemeanta lea ovddidan meannudanevttohusa ráđđehussii čielggadanmandáhta evttohussii Stuorradikki mearrádusa joatkkačuovvoleami oktavuođas. Ráđđehus dohkkehii evttohusa njukčamánu loahpas 2006 ja mandáhtaevttohus lea departemeantta vuođđu ráđđádallamiidda Sámedikkiin ja Finnmárkku fylkkagielddain. 30.6.2006 lea nammaduvvon lávdegoddi mii galgá čielggadit sápmelaččaid ja earáid vuoigatvuođa guolástit mearas olggobealde Finnmárkku, je. Lávdegotti jođiha ovddeš alimusriektejustitiarius Carsten Smith, ja čielggadeapmi galgá leat gárvvis ovdal 2007 loahpa.

3.11 Boazodoallu

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.14.3 kap.

Bargu sihkarastit ceavzilis boazodoalu vuđđosa lea oktilaš proseassa mii vel mearkkaša ahte ferte dárkilit čuovvut ealáhusa rievdadeami. Dárbbašlaš doaibmabijuid ferte álggahit jus čájehuvvo ahte boazodoalu biologalaš vuođđu lea duođalaččat uhkiduvvon. Boazodoallolága ođasmahttima barggadettiin leat leamaš ráđđádallamat hálddahuslaš ja politihkalaš dásis Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin.

3.11.1 Ráđđádallamat

Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta deattuha buriid ráđđádallanproseassaid Sámedikki ja boazoealáhusa ektui. Departemeanta atná dán dehálažžan vai sámi beroštumit galget searvadahttot duhtadeaddji láhkai, ja vai eiseválddiide galgá leat buoremus vejolaš mearrádusvuođus mearrideamis. Boazodoallolága ođasmahttima barggadettiin leat dál ráđđádallamat jođus, ja leat dollon moanat čoahkkimat Sámedikkiin ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin.

3.11.2 Resursalágat/vuoigatvuođat

Eanandoallo- ja biebmodepartemeantta vuolggasadjin lea ahte resursalágaid bajit prinsihpat galget leat Norgga álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid mielde sápmelaččaid ektui eamiálbmogin. Boazodoallolága ođasmahttimiin mii dál lea jođus lea dát dakkár ášši masa giddejuvvo fuomášupmi. Eará resursa- ja areálalágaid atnima hárrái, ferte vel fuolahit ahte álbmotrievttálaš suodjaleapmi galgá áimmahuššot dohkálaččat. Norgga stáhtas ja norgga eiseválddiin lea ovttas dása ovddasvástádus. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta lea dál álgán stuorát bargguin dainna áigumušain ahte biddjo buoret vuođus ollislaš areálapolitihkkii boazodoalu ektui. Muđui geahčada departemeanta dárkilat daid čuolmmaid maid Sámediggi čuoččaldahttá šiehtadusaid oktavuođas gaskal boazoguohtumiid ja huksenberoštumiid guohtunanu luobaheamis, mahkáš bieggamilluid ceggemis.

3.11.3 Norgga-ruoŧa boazoguohtunkonvenšuvdna

Šiehtadallamat Ruoŧain ođđa boazoguohtunkonvenšuvnna hárrái lea fas álggahuvvon maŋŋil go dát guokte riikka sohpe ođđa oktasaš mandáhtas joatkka šiehtadallamiidda. Mandáhta dohkkeheapmi ja ođđa norgga šiehtadallanáirrasgotti nammadeapmi geavai Gonagaslaš resolušuvnnas skábmamánu 4.b. 2005, ja šiehtadallamat álge fas juovlamánus 2005. Ii leat vuođđu dadjat justa goas šiehtadallamat loahpahuvvojit.

3.12 Eanandoallu

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.14.1 kap.

Sámediggi máinnaša WTO-šiehtadallamiid mat leat jođus. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta áigu deattuhit ahte ráđđehusa ovdii bohtet hástalusat maid šiehtadallamat WTO:s bohciidahttet offensiivvalaččat. Oktilaččat barget olahan dihtii šiehtadallanbohtosa mii sihkarasttášii doaibmi eanandollui vuđđosa miehtá riikka. Šiehtadallamat leat dál bisánan. Go šiehtadallamat fas jotkojuvvojit, ja šiehtadallanboađus lea gárvvis, de heivehuvvo politihkka ja váikkuhanoamit nuppástuhttojit nu ahte eanandoallopolitihka ulbmiliid juvssašii. Sámediggi meannuda mielkeearreortnega ja atná fuola ahte lasihuvvojit mielkeearit sámi guovlluide. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta čujuha dasa ahte bealit dán jagáš eanandoallojahkeloahpparehkegis, doaibmabidjun nannet gussamielkebuvttadeami Finnmárkkus, sohpe ahte várrejuvvo 1 milj. lihtera earremearri mii várrejuvvo mielkebuvttadeapmái fylkkas, vrd. šiehtadallamiid loahppabeavdegirjji 4 čuo.

Sámediggi lea čujuhan ahte ásahus ferte leat fárus jahkásaš eanandoallošiehtadallamiin olu árabut go ovdal. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta čujuha cuoŋománu 22.b. 2004 čoahkkimii Sámedikki áirasiiguin, gos lei ovttaoaivilvuohta lágidit čoahkkima gaskal Sámedikki ja departementta ovdal juohke eanandoalloloahpparehkega. Dákkár čoahkkima áigi sáhttá heivehuvvot Sámedikki dáhtuide. Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta oaivvilda čoahkkima galgat vuođđuduvvot čálalaš evttohusas Sámedikkis dakkár fáttáiguin maid dáhtošii departemeanttain digaštallat. Departemeanta áigu muđui čujuhit Sámedikki ja stáhtaráđi gaskasaš cuoŋománu 5.b. 2006 čoahkkimii, mas lei digaštallan Sámedikki evttohusain dán jagáš eanandoalloloahpparehkegii.

3.13 Birasáššit

3.13.1 Gáhttenplánat ja areálagáhtten

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.4 kap.

Dál leat Birasgáhttendepartemeantta ja Sámedikki gaskasaš ráđđádallamat sámi guovlluid gáhttenplánabarggu njuolggadusaid hárrái. Njuolggadusat galget leat oppalaš ráđđádallanšiehtadusa rámma siskkobealde. Sámediggi lea bivdán ahte eai álggahuvvo ođđa gáhttenplánaáššit luonddugáhttenlága mielde ovdal go dákkár njuolggadusat leat gárvásat. Birasgáhttendepartemeanta lea dán oainnu váldán vuhtii, muhto deattuha seammás ahte ođđa njuolggadusaid bargu ii dárbbašmeahttumit cakka sámi guovlluid gáhttenplánaid ovdáneami. Departemeanta áigu iežas vuollásaš etáhtaide dieđihit ahte jus ođđa gáhttenáššiid bargu galgá álggahuvvot ovdal go dárkilat njuolggadusat leat dohkkehuvvon, de galgá bargu leat oppalaš ráđđádallanšiehtadusa rámma siste.

3.13.2 Plána- ja huksenláhka

Plánaláhkalávdegoddi lea čielggadeamistis NOU 2003:14 Bedre kommunal- og regional planlegging etter plan- og bygningsloven digaštallan ja evttohan dihto láhkamearrádusaid ovddidan dihtii sámi deasttaid ja beroštumiid servodat- ja areálaplánemis. Evttohusa áigeguovdilis fáttát leat sihkarastit sámi kultuvrra luondduvuđđosa, áimmahuššat riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaid mat gullet ILO-konvenšuvdnii eamiálbmogiid vuoigatvuođaide ja Sámedikki rolla plánemis. Dasto lea lávdegottis evttohus man áigumuš lea buoridit boazodoalu posišuvnna areálaplánemis. Lávdegotti evttohus lea leamaš ollu sajiin gulaskuddamis ja dál lea bargamin ovddidit láhkaproposišuvnna plána- ja huksenlága ođđa plánaoassái. Lávdegotti evttohus sámi beroštumiid ja deasttaid ektui árvvoštallo dán oktavuođas.

3.13.3 Boraspiret

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.4.5 kap.

NBR ja Birasgáhttendepartemeantta gaskasaš sierra čoahkkima vuođul guovvamánus 2006, mearriduvvui ahte departemeanta galgá čađahit jahkásaš čoahkkimiid NBR:in mas boraspiret ja vejolaš eará áigeguovdilis áššit digaštallojit. Dasto árvvoštallo jahkásaččat geatkegoddin njukčamánu gaskamuttu rájes, oktanaga báikkiid registrerema ja duođaštusa. Bohccuid guotteteatnamat deattuhuvvojit nannosit dáid árvvoštallamiin. 2006 áigge galgá vel čađa mannat fylkkamánniid árvvoštallamiid duođaštalakeahtes vahágiid buhtadeami ektui, sihkarastin dihtii buoremus seammaláganmeannudeami fylkkaid gaskkas. Dasto lea 2006 divvojuvvon nationálbušeahtas álggahuvvon buhtadus buvttavuitui buhtadusortnegis go lea boazomassin boraspiriid geažil 2005 – 2006 boazodoallojagi rájes.

Sámedikki ávžžuhusa mielde lea bušeahtta registreret ja ovddidit vugiid boraspiriid nationála gozihanprográmmas sakka lasihuvvon jagis 2005 ja 2006 rádjai. Dán jagi juolluduvvo 9,7 milj. kr boraspire nállegoziheapmái. Dasto biddjo olu ruhta eastadeaddji doaibmabijuide. Dát poasta ge lea lasihuvvon 2006:s, ja lea dál oktiibuot 37 milj. kr.

Dálá boraspirepolitihka ja álbmotrievtti áššiid ektui, čujuhuvvo Sd.dieđ. nr. 15 (2003 – 2004) Rovvilt i norsk natur 5.2 og 5.3 kapihttaliidda.

Sámediggi lea ožžon njuolga nammadanválddi regiovnnalaš boraspirelávdegottiide daid guovlluin gos leat sámi beroštumit. Dás nammaduvvo Sámedikki beales okta viđa miellahtus ja sadjásaš 5, 6, 7 ja 8 regiovnnaide. Boraspirelávdegottiin lea bajit ovddasvástádus goddit ja bivdit boraspiriid, ja ovddasvástádus juohkit ruđa eastadeaddji ja riidoláivudeaddji doaibmabijuide. Gieskat lea vel aiddostahtton ahte boazodoallohálddahus oktan fylkkamánniin galgá gessot mielde dáid regiovnnaid boraspirelávdegottiid čállingottiide. Sámediggi lea vel ožžon bissovaš saji Boraspirehálddašeami oktavuođalávdegoddái. Sámediggi beasai vel mielde ođđa boraspirepolitihka ovddideami oktavuođas Sd.dieđ. nr. 15 (2003 – 2004) čállima oktavuođas, earret eará Rådgivende utvalg for rovvilt og samfunn (ROSA) ja Sentralt rovviltutvalg čoahkkimiid bokte.

3.13.4 Mohtorjohtolat mehciin

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.15 kap.

Árbevirolaš sámi ealáhusberoštumit leat fuolahuvvon gustojeaddji motorjohtolatlága 4 § vuosttaš lađđasa c bustáva mielde, mii diktá mohtorjohtolaga dárbbašlaš sáhtostallamii fásta ássanbáikkiide ja eanandoallo-, vuovdedoallo- ja boazodoalloealáhusaid oktavuođas.

Departemeanta čujuha čađahuvvon iskkademiide mohtorjohtolagas mehciin hálddašanortnega iskkadanlága mielde. Iskkadeapmi lea loahpahuvvon, muhto čieža oassálasti gielddain leat ožžon vejolašvuođa joatkit ortnegiin 2007 rádjai. Iskkadeami váldoáigumuš lea čielggadit sáhttá go mohtorjohtolatlága ulbmila deavdit, ja mohtorjohtolatpolitihkka šaddat oktalaččabut go dál, jus laktá mohtorjohtolatpolitihka báikkálaš plánamearrádusaide ja plánaproseassaide plána- ja huksenlága mielde, ja jus gielddat ožžot stuorát válddi mohtorjohtolatlága mielde. Dán iskkadeami vásáhusat gullet MoSa-prošektii mas Sámediggi ge lea searvvis. MoSa loahpahuvvo 2006:s. Iskkadangielddaid ja MoSa-prošeavtta vásáhusat bidjet vuđđosa árvvoštallat galget go dálá njuolggadusat nuppástuhttot ja makkár nuppástumit de leat áigeguovdilat.

3.13.5 Árbevirolaš eamiálbmotmáhttu

Gielda- ja guovlodepartemeanta lea 2005 juolludan 400 000 kr Sámi allaskuvlii – Sámi instituhttii dakkár prošektii mii galgá duođaštit ja ovdanbuktit ođđa ja guoski máhtu mii lea árbevirolaš luonddu-, riggodagaid- ja areálahálddašeami ja boazodoalu doaimmaheami vuođul. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta lea 2006:s čuovvolan lassi mearreruđain prošektii.

3.13.6 Ovttasbargu regiovnnalaš dásis GIS (Geografalaš informašunvuogádagaid) dáfus

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.5.1 kap. maŋimuš oassái.

Birasgáhttendepartemeanta ja Statens kartverk leat čoahkkinastán Sámedikki ja Finnmárkku fylkkagieldda áirasiiguin searvamii Norge digitalt ja geografalaš informašunvuogádagaid atnimis (GIS) hálddašeamis. Bealit ledje ovttaoaivilis ahte Sámediggi ja Finnmárkku fylkkagielda ovttasbarget geodata hárrái Finnmárkkus geahččalanortnegin Norge digitalt ektui, ja de árvvoštallo galgá go dađis eanet čatnašuvvot. Sámediggi áigu dárkilat geahčadit iežas geodata anu ja makkár fáddádata lea miellagiddevaččamusat ráhkadit, sihke standárddaid ja sisdoalu dáfus. Sámi báikenamaid ektui, lea dehálaš ahte Statens kartverk, Sámediggi ja báikenammakonsuleanttat ovttasbarget bures báikenamaid nammabidjamis kárttain ja registariin.

3.14 Kulturmuitohálddašeapmi

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.13 kap.

Sámi kulturmuittuid hálddašanváldi lea njuolga sirdon Sámediggái geahččalanortnegin 2001 rájes. Ortnega árvvoštallan 2003:s evttohii ásahit bargojoavkku čielggadit sámi kulturmuitohálddašeami boahttevaš lágideami. Evttohus čuovvoluvvui Sd.dieđ. nr. 16 (2004 – 2005), Leve med kulturminnerja Birasgáhttendepartemeanta ásahii 2005:s joavkku ovttas Bargo- ja searvadahttindepartemeanttain, Riikaantikvárain ja Sámedikkiin. Bargojoavku galggašii čielggadit boahttevaš sámi hálddašeami dán jagi áigge dahje árrat 2007:s.

Sámediggi hálddaša 2 milj. kr doarjjaortnega maid Birasgáhttendepartemeanta lea ruhtadan. Doarjja galgá áimmahuššat bajit kulturmuitofágalaš deasttaid sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid barggus ja lea eanaš geavahuvvon stuorát máŧasadno- ja divodanbargguide, vrd. Sd.prp. nr. 1 (2005 – 2006) máinnašeami Birasgáhttendepartementii.

3.14.1 Huksehusaid suodjaleapmi

Sámedikki čielggadeamit čájehit ahte sámi huksehusaid suodjaleapmái ferte eanet beroštumi bidjat sihkarastin dihtii árvvuid ja hehtten dihtii billašumi. Sd.dieđ. nr. 16 (2004 – 2005) Leve med kulturminner, meannuduvvo dát ja ovdanboahtá ge ahte dárbbašuvvo buoret ja eanet čehppodat sámi huksehusaid suodjaleapmái. Riikaantikvára juolludii danne 500 000 kr Sámediggái nannet dán suorggi huksehusaid suodjaleami ja čehppodatlasiheami.

3.15 Minerálaláhka

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.4 kap. maŋimuš oassái.

Finnmárkkuláhka, mii dohkkehuvvui 2005:s, nuppástuhtii muhtin njuolggadusaid báktedoaibmalágas Finnmárkku fylkka ektui. Dasto addui láhkaásahusvuođđu finnmárkkulága 42 §:s lasihuvvon eanaoamastandivada birra ruvkkiide Finnmárkkuopmodaga eatnamiin. NHD lea dál ráhkadeamen dákkár láhkaásahusa. Ášši hárrái leat dollon ráđđádallamat Sámedikkiin.

Bergvesenet ja Sámediggi leat čoahkkinastán dán birra. Bergvesenet lea stáhta guovddáš fágaetáhta minerálalaš riggodagaid hálddašeamis ja ávkkástallamis, ja lea hálddašanetáhta njuolga Ealáhus- ja gávpedepartemeantta vuollásažžan. Dárbbu mielde čađahuvvojit 2006:s vel ráđđádallamat Ealáhus- ja gávpedepartemeanttain.

3.16 Bieggafápmu

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.4.2 kap.

Boazodoallofuolat áimmahuššojit bieggafápmorusttegiid konsešunmeannudeamis dan olis go boazodoallu lea fáddán konsešunmeannudeamis oktan čuozahusčielggademiin (KU). Dasa lassin lea boazodoallu sierra árvvoštallanfáddán bieggafámu fáddálaš riidoárvvoštallamiin, mat gullet konsešunmeannudeami vuđđosii. Boazodoallohálddahus ovddasvástida fágalaččat boazodoalu ja bieggafápmoprošeavttaid gaskasaš riidoárvvoštallamiin dain fáddálaš riidoárvvoštallamiin.

Mannan jagis lea Boazodoallohálddahus riidoárvvoštallan visot konsešunohccon ja dieđihuvvon prošeavttaid main sáhttá bohciidit riidu boazodoaluin. Riidoárvoštallamiid boađus lei gulaskuddamis 2006 giđa. Sámediggi gullá gulaskuddiide. Gulaskuddamis addo gulaskuddanbeliide vejolašvuohta árvvoštallat riidoárvvoštallamiid metodihka, ja vel besset cealkit oaivilis máŋgga prošektii oktalaččat. Gulaskuddancealkámušaid vuođul čađahuvo fáddálaš riidoárvvoštallamiid árvvoštallan 2006 čavčča.

Bieggafápmohuksemiid áššiin mat njuolga gusket sámi fuolaide lea Sámedikkis ja vejolaš eará sámi berošteaddjiin maiddái vuoigatvuohta beassat ráđđádallat, vrd. ráđđádallanšiehtadusa Sámedikkiin ja dán bagadusa.

Ráđđehus lea dál vel ráhkadeamen njuolggadusaid bieggafápmorusttegiid plánemii ja gokko daid bidjat. Njuolggadusat galget čielggadit dehálaš deasttaid maid doaimmaheaddji berrešii atnit árvvoštaladettiin gokko sáhtášii daid cegget ja plána- ja konsešuneiseválddit fas meannudettiin muddenplánaid ja konsešunohcamiid boahttevuođas. Sámi berošteaddjit, oktan stáhta eiseválddiid ráđđádallangeatnegasvuođain Sámedikki ektui ja vejolaš eará sámi berošteaddjit máinnašuvvojit njuolggadusain. Njuolggadusat galggašedje leat gárvásat gulaskuddamii 2006 čavčča mielde.

Njuolggadusat máinnašit vel bieggafápmui regiovnnalaš plánaid. Norges vassdrags- og energidirektorat (NVE) galgá ráhkadit bieggafápmorusttegiid regiovnnalaš plánaide fágalaš bagadusevttohusa. NVE galgá ovttasbargat guoski ásahusaiguin ja berošteaddjiiguin, maiddái Boazodoallohálddahusain.

3.17 Petroleumdoaibma Barentsábis

3.17.1 Ráđđádallamat

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.4.3 kap.

Petroleumdoaibma Barentsábis sáhttá oažžut njuolga mearkkašupmi sámi beroštumiide, erenomážit dán doaimma oljju ja gássa jođiheamis gáddái. Danne soaitá leat ráđđádallangeatnegasvuohta dákkár doaimma plánema oktavuođas.

Oljo- ja energiijadepartemeanta áigu láhčit dili dákkár searvama ráđđádallamiidda dárbbu mielde dain fásta jahkebeallásaš politihkalaš čoahkkimiin gaskal sámi áššiid stáhtaráđi ja sámediggepresideantta (vrd. Sámedikki ja stáhtalaš eiseválddiid gaskasaš ráđđádallamiid prosedyraid, 5 čuo.).

Oljo- ja energiijadepartemeanta áigu dasto ráđđádallat Sámedikkiin stuorra energiijarusttegiid konsešunmeannudeamis, oktan bieggafámuin, mas dát čuovvu ráđđádallanprosedyraid ektui.

3.17.2 Gažaldat ásahit eamiálbmotfoandda

Gustojeaddji rievtti mielde lea stáhtas oamastanvuoigatvuohta mearravuloš petroleumvaljiide ja sierralaš vuoigatvuohta riggodathálddašeapmái, vrd. petroleumlága 1 – 1 §. Petroleumlága 1 – 2 § nanne ahte petroleumriggodagaid galgá hálddašit olles servodahkii buorrin.

Sámediggi cealká jahkedieđáhusastis ahte eiseválddit leat geatnegasat ásahit eamiálbmotfoandda mas lea oassi vuoittus buotlágan oljo-, gássa- ja minerálariggodagaid roggamis sámi guovlluin. Sámediggi cealká vel ahte oljo- ja gássariggodagat «sámi guovlluid» olggobealde luvvejit sierra álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sámeálbmoga ektui. Ii boađe čielgasit ovdan makkár geatnegasvuođaide Sámediggi čujuha jahkedieđáhusa dán oasis.

Ráđđehusa mielas eaige leat álbmotrievttálaš geatnegasvuođat sápmelaččaid ektui kontinentalaládasa petroleumdoaimma vuoittu dáfus. Dát guoská vel vejolaš eamiálbmotfoandda ásaheami áššái.

3.18 Riikkaidgaskasaš áššit

Čujuhuvvo Sámedikki jahkedieđáhusa 2.5.3 kap.

3.18.1 Bargu ON eamiálbmotjulggaštusain

Bargun ráhkadit eamiálbmotvuoigatvuođaid hárrái julggaštusa ON siskkobealde, ovdánii sakka 2005 áigge. Ovdaolmmoš dan bargojoavkkus mii šiehtadii julggaštusa ektui, lea ovddidan julggaštusteavstta evttohusa. Dán evttohussii guorrasii dat ođđa ON Olmmošvuoigatvuođaráđđi ja evttohus galgá meannuduvvot ON Dievasčoahkkimis 2006 áigge.

Olgoriikadepartemeanta lea dorjon Sámedikki oassálastima dáin šiehtadallamiin.

3.18.2 Barentsovttasbargu

2005 lei eamiálbmotjahki Barentsovttasbarggus ja eamiálbmogiid dilli lei earret eará danne hui guovddážis Barentsráđi olgoriikaministtarčoahkkimis Háštás skábmamánus 2005. Digaštallan nannii ahte eamiálbmogat bissot dehálaš dimenšuvdnan Barentsovttasbarggus. Čakčamánu 2005 lei vel čoahkkin stáhtačállidásis Moskvas nannen dihtii Ruoššain ovttasbarggu ráđđehusdásis.

Ráđđehus lea dál bargamin eamiálbmotáššiiguin Barentsregiovnnas erenomážit guovtti dásis: Eamiálbmogiid vejolašvuohta searvat ja guldaluvvot regiovnna viiddis ovttasbarggus, ja doaibmabijuid sisdoallu ja álggaheapmi buoridan dihtii sin eallindili, oahpu, dearvvasvuođa jna. Dán barggus leat Sámediggi ja Sámi parlamentáralaš ráđđi guovddážis. Olgoriikadepartemeantta ruđaiguin mat earret eará hálddašuvvojit Barentsčállingotti bokte, čađahuvvojit vel moanat doaibmabijut nu ahte nannejuvvo ovttasbargu sápmelaččaiguin ja eará eamiálbmogiiguin ja singuin gaskaneaset Barentsregiovnnas, ja ovddiduvvojit ealáhusat ja ásahuvvojit nannejeaddji eavttut kultuvrralaš ja eará ovdáneapmái.

2005 eamiálbmotjahki lea buktán liibba giddet nannosat fuomášumi dakkár áššiide main Barentsovttasbarggus lea doaibma báikegottiid, eiseválddiid ja servodatservviid ovttasdoaimmas, juksan dihtii ceavzilis ovdáneami dáfus ulbmiliid daid eamiálbmogiidda ge mat čađat leat leamaš vuođđun regiovnna ovttasbargui. Eanaš doaibmabijut eamiálbmotjagi olis ruhtaduvvojedje ja čađahuvvojedje regiovnnalaš ja báikkálaš dásis. Boađusmihttu ovttasbarggu mihttun govvejuvvo vel Barentsregiovnna eamiálbmotovttasbarggu ođđa doaibmaplánas, masa ráđđehus ge lea gidden fuomášumi.

Ráđđehusa ođđa davviguovlovuoruheami olis 2005 čavčča, láhččui vel dilli nannejuvvon dialogii ja ovttasdoibmii davvinorgalaš regiovnnalaš eiseválddiiguin, ja Sámedikkiin. Dán čuovvoleapmin ja stáhtalaš eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš šiehtaduvvon ráđđádallanprosedyraide ráhkkanuvvo jahkebeallásaš čoahkkimiidda davviguovloáššiid birra, politihkalaš dásis masa Olgoriikadepartemeanta, Bargo- ja searvadahttindepartemeanta ja Sámediggi servet.

3.18.3 Árktalaš Ráđđi

Árktalaš eamiálbmotservviid áirasiin lea gitta Árktalaš Ráđi ásaheami rájes 1996:s leamaš «bissovaš oasseváldi» árvu dán ovttasbarggus. Geavatlaččat mearkkaša dát masá jo dievas oasseváldevuoigatvuođa hállan- ja evttohanvuoigatvuođain, ja sadji beavdeguoras nu go riikkain ge.

Dál leat guhtta bissovaš oasseváldi: Sámeráđđi, inuihttasearvi ICC, ruošša searvi RAIPON, athabaskat, unaŋat ja gwitchin. Máilmmi boazodoalliid searvi (World Reindeer Herders, WRH) lea áicin.

Nana eamiálbmotoassálastin Árktalaš Rádis lea erenomáš riikkaidgaskasaš oktavuođas. Riikkaide lea ávkin oažžut árvalusaid uhkiduvvon álbmotjoavkkuin, ja eamiálbmogat ieža fas besset ovddidit vuoruhuvvon áššiid njuolga riikkaid ovddasteaddjiide. Dát lea ávkkálaš goappašiid beliide.

Eamiálbmotsearvvit ovddidit sáhkavuorusteaset ahte nannosit vuoruhit ceavzilis ovdáneami barggu ja lea dáhttu searvat árktalaš mearridanproseassain. Geavadis leat sii vel gidden stuorra beroštumi nuoskkidanbargui birasgozihanprográmma AMAP bokte ja dálkkádatrievdadeami barggus ACIA (Arctic Climate Impact Assessment) dálkkádatlohkamis. Duohtavuohta lea ahte eamiálbmogat árbevirolaš biebmovieruiguin leat eanemus uhkiduvvon birasmirkkuid ja lossametállaid alla dási ektui árktalaš faunas. Dálkkádatrievdadeamit sáhttet garrasit čuohcat birrasii ja váikkuhit olbmuid geat ellet luonddus. Dát guoská áinnas inuihtaide geat bivdet jieŋa alde, muhto sámi boazodollui ge ee. nuppástuvvi guohtundilálašvuođaid bokte.

Árktalaš Ráđi barggu jođiha 2004 – 2006 áigodagas Ruošša. Norga váldá golggotmánus 2006 badjelasas ovdagotti guovtti jahkái.

Norggas lea jahkásaš 600 000 kr mearreruhta eamiálbmotsearvamii Árktalaš ovttasbargui. Ruhta juogaduvvo eanaš Sámeráđi ja ruošša eamiálbmotsearvvi RAIPON gaskkas.