Sámepolitihka birra

4.3 Sámedikki bargo- ja váldeduovdda

Sámelága § 2–1 albmada Sámedikki bargoduovdaga ja válddi. Sámediggi mearrida ieš makkár áššiiguin bargá. Lága mielde leat Sámedikki bargoduovddan buot áššit mat dikki mielas erenoamážit guoskkahit sámi álbmotjoavkku ekonomalaččat, kultuvrralaččat, jurdihkalaččat ja sosialalaččat. Sámepolitihkalaš orgánan ii leat Sámediggi ráđđehusa vuollásaš, ja danne ráđđehus ii leat ovddasvástideaddjin Sámedikki politihkalaš mearrádusain dahje doaimmas.

Sámediggái sáhttá sirdojuvvot váldi hálddahit juolludusaid sámi ulbmiliidda, vrd. stobiin 4.4, mas lea Sámediggái ovdalis sirdojuvvon válddi oppalašgeahčaldat. Sámedikkis lea mearridanváldi go dát čuovvu eará mearrádusain dahje lea mearriduvvon eará vuogi mielde.

Dál lea Sámediggái biddjojuvvon hálddahanovddasvástádus dihto administratiiva áššiin. Dát gusto Sámedikki válggaide, ekonomalaš doarjagiid juohkimii ja ovddasteddjiid nammadeapmái iešguđetlágan almmolaš orgánaide.

Earret dán válddi mii biddjojuvvo Sámediggái sámelága bokte, de lea Sámediggái maiddái biddjojuvvon váldi lága bokte guovtti oktavuođas:

• Boazodoalloláhka: Miellahtuid nammadeapmi boazodoalu stivrenorgánaide, dás (§ 6) vuoigatvuohta nammadit 3 miellahtu 7 miellahtus boazodoallostivrii ja (§ 7) 2, vejolaččat 3, guovllustivrra 5 dahje 7 miellahtus.

• Oahpahusláhka: (§ 6–4) Láhkaásahusat oahppaplánaid birra galget skihkket oahpahit sámi álbmotjoavkku birra ja dán álbmotjoavkku giela, kultuvrra ja servodateallima birra iešguđet fágasuorggi olis. Departemeantta mearridan rámmaid siskkabealde addá Sámediggi láhkaásahusaid diekkár oahpaheami sisdoalu birra. Sámediggi mearrida, departemeantta mearridan viidodat- ja veahkkevárrerámmaid siskkabealde, láhkaásahusaid oahppaplánaid birra sámegiela oahpaheapmái vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas ja oahppaplánaid birra vásedin sámi fágaide joatkkaoahpahusas. Dasa lassin sáhttá Sámediggi ovddidit evttohusaid departementii vásedin oahppaplánaid birra oahpaheapmái sámi guovlluide ja ohppiide sámi guovllu olggobealde geat ožžot sámegiela oahpaheami.

Oahppoduovdda lea prinsihpalaččat deaŧalaččamus duovdda man badjel Sámediggái lea biddjojuvvon váldi. Oahpahusláhka lea vuos áidna láhka mii addá Sámediggái mearridanválddi láhkaásahusgelbbolašvuođa hámis. Earret válddi mii Sámediggái lea biddjojuvvon oahpahuslága ja boazodoallolága bokte, lea Sámediggái biddjojuvvon váldi delegašuvnna 1 bokte. Lassin váldái mii Sámediggái lea delegerejuvvon, de lea Sámedikkis maiddái váldi ja váikkuhanfápmu oassálastima ja ovddasteami bokte máŋggaid lávdegottiin, stivrrain ja ráđiin.

Sámediggi lea álbmotválljejuvvon orgána, iige leat danin ráđđehusa vuollásaš orgána. Justiisadepartemeanta lea maiddái guovtti gearddi, girjjis guovvamánu 16. 1990 ja girjjis ođđajagemánu 26. 1995, gávnnahan ahte Sámediggi ii leat stáhtaráđiid bagadanválddi vuollásaš. Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi departemeantta delegašuvnna mielde, dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi válddi doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága. Stáhtaráđi váilevaš čuovvoleapmi diekkár dáhpáhusain sáhttá mielddisbuktit politihkalaš/parlamentaralaš ovddasvástádusa Stuorradikki buohta. Sámedikki politihkalaš olggosbuktimat dieđusge eai gula stáhtaráđi bagadus- dahje bajilgeahččoválddi vuollái.

Sámedikki vuođđudeami rájes lea gárgeduvvan geavat departemeanttain mii ovdeha stuorra várrugasvuođa Sámedikki bagadeamis, maiddái dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi mii lea delegerejuvvon departemeanttain.

4.3.1 Sámedikki ođđasisorganiseren

Sámedikki vuollálas ráđit ođđasisorganiserejuvvojedje ođđajagemánu 1. 2001 dainna lágiin ahte vuollálas ráđit heaittihuvvojedje ja ossodathámádat álggahuvvui hálddahusdásis njuolga Sámediggeráđi vuollái. Váikkuhanruđaid juolludeami dahká ohcama vuođul ođđa ortnega mielde Sámedikki doarjjastivra, man nammada Sámediggi, ja giellaáššiid gieđahallá fas Giellastivra man Sámediggeráđđi nammada.

Ođđasisorganiserema duogáš lei ahte vuollálas ráđiin dáhpáhuvai unnán politihkkagárgedeapmi. Ođđa ovddasvástádusdahkamušat leat maiddái mielddisbuktán dárbbu hámolaš buohtalastimii áššeduovdagiid gaskkas.

Sámediggi lea cealkán ahte ođđa organisašuvdnahámádaga juksanmearrin lea dahkat Sámedikki politihkkagárgedeaddjin ja politihkalaš vuođusháhkkin mas leat čielga politihkalaš ja hálddahuslaš ovddasvástáduslinját. Ođđa organisašuvdnahámádat lea oaivvilduvvon dahkat ahte hálddahuslaš veahkkevárit ávkkástallojuvvojit ja buohtalastojuvvojit bevttolaččabut, seammás go hálddahussii addojuvvojit návccat nuppástuhttimii. Sámediggi lea maiddái cealkán ahte ođđasisorganiseren galgá áimmahuššat geavaheaddjiberoštusaid ja hálddahusdahkamušaid fágalaš ovdadahttivuođa 2 bealuštahtti vuogi mielde.

—uovusin Sámedikki ođđasisorganiseremis lea ahte kulturmuitolága hálddaheami váldi sirdojuvvui Sámediggái, iige Sámi kulturmuitoráđđái.

Sámi kulturmuitoráđđi álggahuvvui sámi kulturmuitosuodjalusa hálddahusorgánan ja delegerejuvvon eiseváldin kulturmuitolága mielde váikkuhusain čakčamánu 1. 1994 rájes. Ortnega árvvoštallan čájehii ahte dat lea doaibman háguid mielde ja lea veahkehan buktit sámi orgánaid sámiid kulturárbbi hálddaheami sisa. Sámi beroštusat kulturmuitosuodjalusa siskkabealde leat nannejuvvon ja geográfalaččat lea desentraliserejuvvon nu ahte báikegottiid ja hálddahusa gaskii lea šaddan eanet lagasvuohta. Sámi identitehtta lea nannejuvvon ortnega bokte. Árvvoštallan čájehii almmatge ahte lagas ovttasbargo- ja buohtalastináigumuš birasgáhttenhálddahusain muđui ja sámediggevuogádagain ii leat joavdan doarvái guhkás.

Sámi kulturmuitoráđđi heaittihuvvui ja organiserejuvvui Sámedikki vuollái ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat, mat bidje válddi njuolga Sámi kulturmuitoráđđái, nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001. Sámediggi biddjojuvvui dainna Riikkaantikvára ja Birasgáhttendepartemeantta bagadus- ja ođđasisdahkangelbbolašvuođa 3 vuollásažžan das mii gusto sámi kulturmuitosuodjalussii. Ortnet lea dahkkojuvvon gaskaboddosažžan 3 jahkái dasgo Birasgáhttendeparttemeanta oaivvildii ahte dilálašvuođat eai lean láhččojuvvon bissovaš ortnegii dahkat oaivila. Dát čatnašuvvá čielggadeapmái mii berre dáhpáhuvvat Sámedikki rolla, integritehta ja fágastáhtaráđiid konstitušuvnnalaš ovddasvástádusa hárrái Sámedikki mearrádusain. Birasgáhttendepartemeanta áigu árvvoštallat ortnega.

Sámedikki mearrádus mearkkaša maiddái ahte Sámi giellaráđđi lea organiserejuvvon Sámedikki vuollái váikkuhusain ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Kultuvradepartemeanta lea váldán ovdan gažaldaga Sámedikkiin das makkár čuvvosat Sámedikki mearrádusas leat sámelága § 3–12 ektui oktan láhkaásahusaiguin. Ášši gieđahallan ii leat vel loahpahuvvon.