12.3 Girjerájut
12.3.1 Sámi sierrabibliotehka
Sámi sierrabibliotehka (SSB) lea guovdilis girjerádjobálvalus
mas leat dahkamušat ávdnasiid sámegillii
ja sámi dilálašvuođaid
birra oastima, logahallama, vurkema ja luoikama hárrái.
1983 rájes lea Sámi sierrabibliotehka leamaš ollásit stáhtalaččat
ruhtaduvvon. Ođđajagemánu
2000 rájes válddii Sámediggi badjelasas
Sámi sierrabibliotehka ovddasvástádusa
ja hálddaheami.
Girjerádju fárrii 2000 Sámedikki ođđa vistái,
ja lea ožžon lassedahkamušaid
Sámedikki informašuvdnabálvalussan
ja hálddahusgirjerádjun. Budjeahtas 2000 lea biddjojuvvon mearkkašahtti
lasiheapmi girjeráju stáhtadoarjagii, nu ahte
fárren ođđa lanjaide
sáhtii čađahuvvot nugo plánejuvvon.
Ortnet mas lea stáhtalaš doarjja SSB:i
Kultuvradepartemeanttas, jotkojuvvo.
12.3.2 Eará girjerájut
Sihke Árran julevsámij guovdásj Divtasvuonas
ja Sijti Jarnges Aarbortes leat sámi girjjálašvuođa girjerájut. —oakkáldagat
eai leat stuorrát eaige duhtat dárbbuid mat leat.
Kultuvradepartemeanta áigu, ovttas Stáhta girjrádjobearráigeahčuin, ságaškuššat
dilálašvuođain
dáinna guvttiin girjerájuin ja Sámedikkiin
dainna ulbmilin ahte girjjálašvuođafálaldat
lassánivččii.
Romssa fylkkagirjerájus, Romssa universitehttagirjerájus
ja Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla girjerájuin,
goappašagat Guovdageainnus, lea maiddái
guovdilis mearkkašupmi sámi girjerádjogažaldagaide.
12.3.3 Sámi girjebusset
Stuorradiggi mearridii giđđat
2000 st. prp. nr. 62 (1999–2000) Om kommuneøkonomien
2001 m.v. (Gieldaekonomiija birra 2001 jna.) bidjat johtti girjerádjobálvalusaid
doarjaga gielddaid doarjjaortnegii. Stuorradiggi celkkii almmatge
ahte lei erenoamáš dárbu váfistit
sámi gielddaid johtti girjerádjobálvalusa
guhkes gaskkaid, lohkandáidduid lasihandárbbuid
ja dán suorggi sajáiduvvan rádjarasttideaddji
ovttasbarggu dihtii Ruoŧain ja Suomain. Stuorradiggi
mearridii danne ahte 3 milj. kr doaibmadoarjja sámi guovlluid
girjebussiide ii galgan lahttuduvvot rámmadoarjagii, muhto
galggai bisuhuvvot doarjjan Kultuvradepartemeantta budjeahtas (Innst.
S. nr. 252, 1999–2000). Departemeanta áigu
viidáseappot árvvoštallat
investerendoarjjadárbbu.
12.3.4 Sámi bibliografiija
Oppalaš oppalašgeahčaldagaid
váili dan hárrái mii lea čállojuvvon
sámi dilálašvuođaid
birra lea logiid jagiid guhkkodahkii leamaš hehttehussan
buohkaide geat leat dutkan dán suorggis. Jagiid mielde
leat buvttaduvvon bibliografiijat iešguđetlágan
sámi fáttáid birra, muhto dat leat leamaš ráddjejuvvon
sihke fágalaččat, geográfalaččat
ja eará láhkai. Dát lei earret eará vuolggasadjin
go Troandima universitehttagirjrádju álggahii
sámi bibliografiija barggu 1979 NAVF:a doarjaga veagas.
Našuvnnalašbibliotehkaossodat
Ruovadis (Ranas) lea ovddasvástádusgirjerádju
sámi bibliografiijas mii čájeha sámegiel
ja sámi guoskevaš girjjálašvuođa
mii lea olggosaddojuvvon Norggas. Oktiibuot analyserejuvvojit sullii
280 áigečállaga ja jahkegirjji jahkásaččat.
Bibliografiija viiddidemiin lea bargojuvvomin nu ahte galggašii gokčat
eará ávnnasšlájaid
go dušše báhpárii vuođđuduvvan
teavsttaid. Maiddái áiggošii Našuvnnalašbibliotehka
gárgedit lavtta publihkkii mii sáhttá geavahit
sámi čálamearkačoahki ollásit
nugo dát lea geavahuvvon ieš vuođus. Maiddái
lea bargojuvvomin sámi álbmotlašbibliografiijain
mii gokčá buot davviriikkaid. Projeavtta lea ee.
dorjon Davviriikkaid Ráđđi.
Našuvnnalašbibliotehkaossodaga
Ruovadis válljen Sámi bibliografiija ovddasvástádusgirjerádjun
vuođustuvvo máŋggain áššiin,
muhto deaŧalaš lei ahte
girjerádju duhtada máŋga guovdilis
gáibádusa.
