Sámepolitihka birra

1.3.1.1 Sámi giellaráđđi

Sámediggi lea addán Sámi giellaráđđái ovddasvástádusa juogadit stáhtalaš doarjagiid 16.650.000,- ruvnno sámi dulkonbálvalussii ja guovttegielalašvuhtii, dan guđa gildii mat gullet sámegiela hálddašanguvlui: Kárášjoga gildii, Guovdageainnu suohkanii, Deanu, Poršáŋggu, Unjárgga gielddaide ja Gáivuona suohkanii ja Finnmárkku ja Tromssa fylkkagielddaide. Sámediggi dohkkehii ođđa njuolggadusaid 23.–26.2.1999 jagi 2000 doarjagiid juogadeapmái.

Juolludeami njuolggadusaid mielde lei kr 13.486.500,- nammaduvvon guovttegielalašvuođa lassigoluide. Juohke gielda oažžu vuođđodoarjaga mii lea 4,5 % olles supmis. Fylkkagielddaid vuođđodoarjja lea 3 % olles supmis. 51 % olles supmis juolluduvvo gielddaide nu ahte 1/3 oassi juogaduvvo gieldda olmmošlogu mielde, 1/3 oassi juogaduvvo dan olmmošlogu mielde mii lea dieđihuvvon sámi jienastuslohkui, ja 1/3 oassi juogaduvvo ohppiidlogu mielde geain lea oahpahus sámegielas dahje sámegillii.

Ruhta mii báhcá maŋŋel 5.1, 5.2 ja 5.3 čuoggáid juolludeami, galgá juogaduvvot doaimmaide mat nannejit sámegiela. Gielddat ja fylkkagielddat, searvvit ja ovttaskas olbmot ohce prošeaktadoarjagiid kr 8.261.999,- ovddas. Juolludusnjuolggadusaid mielde lei biddjon 3.163.500,- ruvnno sámegiela ovddidandoaimmaide. Ruhta galgá geavahuvvot doaimmaide mat ovddidit ja nannejit sámegiela. Sámi giellaráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin vuoruhan gielddaid ja fylkkagielddaid prošeavttaid. Sámi giellaráđđi attii gielddaide/fylkkagielddaide válddi vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit. Sámi giellaráđđi vuoruhii maiddái ohcamiid mat eai oaččo doarjaga sámegiela ovddideapmái eará almmolaš ásahusain.

Sámediggi juolludii 2 956 000 ruvnno sámegiela ovddideapmái lullisámi guvlui, julevsámi guvlui, Ofuohta ja Lulli-Romssa guovlluide ja riddo- ja vuotnaguovlluide. Ruhtajuolludeami vuođđun leat Sámedikki ráhkadan giellaplánat dáidda guovlluide. 2000:s ledje 24 ohcci, mat ohce oktiibuot 6068 720 ruvnno ovddas. Sámi giellaráđđi vuoruhii čuovvovaš doaimmaid: Giellaguovddážat/gielladoaimmat, Terminologiija/Sátnevuorká, Mánáid ja nuoraid gielladoaimmat, Rávisolbmuid oahppu/Davvin-/Sámás-kurssat, Giellamovttiidahttinbálkkašupmi.

Sámi giellaráđđi lea ferten ođđasit juogadit muhtun prošeaktaruđaid go ohccit leat dieđihan ahte eai nagot čađahit daid plánejuvvon prošeavttaid.

Sámi giellaráđđi lea bargan gávdnat vuogas vuogi movt ruovttoluotta oažžut dieđuid giellaruhtajuolludemiid birra sihke gielddain ja fylkkagielddain mat gullet Sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguvlui ja prošeaktaruđa vuostáváldiin. 1999 lei maŋemus jahki go giellaráđđi gáibidii dárkkistuvvon rehketdoalu hálddašanguovllu gielddaid bissovaš ruđain. Giellaráđđi lea ee. Ráhkadan minstara dasa movt galgá ohcat doarjagiid sámegiel prošeavttaide. Ulbmil lea leamaš ahte ohcamis galgá boahtit ovdan movt prošeavtta áigu čađahit, makkár ekonomálaš bealit prošeavttas leat ja maiddái movt prošeavttain sáhttá ovddidit sámegiela. Dasa lassin lea ráhkaduvvon minsttar movt doarjjaraporteren berre dáhpáhuvvat vai giellaráđđi čielgaseappot oaidná masa ruđat leat geavahuvvon ja maiddái movt prošeakta lea ovddidan sámegiela. Dát bargu lea leamaš hui guovddážis giellaráđis. Gáibidit buriid prošeavttaid main sihke sámegiela ovddideapmi ja ekonomalaš bealit leat deattuhuvvon, ja maiddái buriid raporttaid movt ruđat geavahuvvojit giellaovddideami ja ekonomiija dáfus, mielddisbuktet ahte giellaráđis lea buoret vuođđu árvvoštallat prošeavttaid, ja dainna lágiin lea stuorát vejolašvuohta joksat ulbmiliid ahte geavahit doarjagiid buoremus lági mielde.

Giellamovttiidahttinbálkkášupmi ja nammadiplomat:

Sámi giellaráđđi lea vuođđudan sámegiela movttiidahttinbálkkašumi olbmuide/ásahusaide/organisašuvnnaide geat/mat leat erenoamážit bargan olahit Sámi giellaráđi ulbmilparagráfa, ja rahčan sámegiela ovddas vai dat seailu ja ovdána. Bálkkašupmi lea ruhtasubmi kr 10 000,- ja dáiddadiploma maid Aino Hivand lei ráhkadan. Sámi giellaráđđi lea ráhkadan njuolggadusaid dán bálkkašupmái. Bálk-kašumi oaččui Ájluovtta váhnemjoavku. Bálk-kašumi ožžo dan vuođul go leat nagodan jorgalit giellamolsuma mii lei nu guhkás ollen julevsámi guovllus Norgga bealde.

Sámi giellaráđđi lea dán jagi vuosttaš geardde juohkán dáiddadiplomaid ásahusaide main leat vuogas sámegiel namat:

1.3.1.2 Sámi ealáhusráđđi

Sámi ealáhusráđi bajimus ulbmil lea: Nanu ja ealli servodat gos lea sihkkaris ássan ja viiddis ealáhus- ja servodateallin. Vuosttaš váldoulbmil lea láhčit diliid nu ahte luondduresursaealáhusat sáhttet álggahuvvot, bisuhuvvot ja ovddiduvvot. 2. váldoulbmil lea ovddidit viiddis ealáhuseallima sámi báikkálašservodahkii. 3. váldoulbmil lea veahkehit Sámedikki čoavdit iežaset sámepolitihkalaš ja hálddahuslaš doaimmaid. Buot dát definerejuvvon váldoulbmilat leat lagabui čielggaduvvon iešguđetlágán doaimmaid bokte dain iešguđetge sektoriin mat bohtet ovdan ráđi doaibmaplánas 2000.

Alm./priv./sos. bálvalusat (kultuvra) vuolde lea vuosttažettiin doarjja gielddaid ja gielddaidgaskasaš doaibmaprošeavttaide, dán vuolde dustenstašuvnnaid doarjjafoanda, iešguđetlágán doaimmat maid Sis-Finnmárkku Nuppástuhttinprográmma hovde, álggahanoahppu, Interreg-áššit, kultur- ja gielddaáššit. Oktiibuot leat 18 álggahanstipeandaohcama gieđahallojuvvon, ja dain dohkkehuvvojedje 6 ohcama.

Lea váttis buktit justelogu das man olu doarjja lea addon nissonolbmuide. Juolludemiid leat sihke ovttaskas nissonolbmot ožžon, ja dievdoolbmuiguin ovttas. Muđui lea addon doarjja fitnodagaide ja ásahusaide gos nissonolbmuid bargobáikkit leat guovddážis. Dát guoská erenoamážit kap. 530, poasta 70.5 Duodji juolludemiide. Ideála mielde galggašii nissonolbmuid lohku leat badjeleappos. Muhto go jurddaša ahte Sámi ovdánahttinfoanda vuosttažettiin doarju vuođđoealáhusaid, gos dávjjimusat leat dievdoolbmot geat ohcet, de sáhttá lohkat ahte nissonlohku lea dohkálaš. Sámi eanandoalloplána duođašta ahte nissoneanandolliid lohku lea gaskal 15 ja 35 % viđa válljejuvvon sámi gielddas. Vuođđoealáhusaid dáfus leat dáluin oktasaš doallovttadagat gosa sihke nissonolbmot ja dievdoolbmot gullet.

Submi lea vuosttažettiin juolluduvvon prošeavttaide mat čađahuvvojit min geográfalaš doaibmasuorggi siskkobealde, ja lea danne doaibmasuorggi ealáhusdolliide oaivvilduvvon.

1.3.1.3 Sámi kulturmuitoráđđi

Sámediggeráđđi ásahii Sámi kulturmuitoráđi njukčamánu 22.–23.b. 1994 ja dat doaibmagođii suoidnemánu 15. b. 1994 Sámedikki presideantta ortnega nr. 01/94 suoidnemánu 5. b. 1994 vuođul.

Sámi kulturmuitoráđis lea ovddasvástádus sámi kulturmuitoprošeavttaid jahkásaš doarjagiid juogadeamis ja máksimis. Doarjagat addojit doaimmaide maid ulbmil lea seailluhit bajimus kulturmuitofágalaš áššiid sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid dáfus, ja sámi vistegáhttema dáfus. Riksantikvára 2000 bušeahtas lei biddjon kr 1.000.000,- sámi kulturmuitogáhttemii. Dasa lassin juolluduvvui kr 14.000,- 1999 doarjjaruđain. Dasto lei jagi 2000 doarjjarámma kr 1.014.000,-. Sámi kulturmuitoráđđi oaččui 39 ohcama 2000:s. Oppalaš ohcansubmi lei kr 1.880.765.

1.3.1.4 Sámi kulturráđđi

Sámi kulturráđđi lea vuollásaš ráđđi Sámedikkevuogádagas. Sámi kulturráđđi hálddašanbargu lea ee. čađahit Sámedikki politihka daiguin veahkkedoaimmaiguin mat leat juolluduvvon jahkásaš bušeahtas. Earret Sámedikki hálddašandoaimmaid, lea Sámi kulturráđđi maiddái Sámedikki fágapolitihkalaš orgána, ja sáhttá buktit fágapolitihkalaš cealkámušaid sámi kulturpolitihkas. Sámi kulturráđđi lea 2000:s hálddašan dáid doarjjaortnegiid: Sámi kulturfoanda, doarjja sámi lágádusdoibmii, doaibmadoarjja sámi kulturviesuide, doaibmadoarjja sámi kulturorganisašuvnnaide ja sámi mánáid bajásšaddaneavttuide.

Sámi kulturráđđi lea jagi 2000:s vuosttažettiin bargan ollašuhttit daid gáibádusaid ja vuordámušaid maid álbmot ja eará orgánat bidjet, ja reguleret iežas doaimma daid ekonomalaš rámmaid mielde maid Sámediggi bidjá.

Sámi mánáid bajásšaddaneavttut doarjjaortnega siskkobealde leat 2000:s erenoamážit áŋgiruššan almmuhit sámegielat mánáid- ja nuoraidbláđi. Vuoruheami vuođđun leat dat váilevaš fálaldagat mat dán ulbmiljovkui leat, ja sámegiel lohkandábiid nannema mávssolašvuohta. Dán oktavuođas fuomáša ráđđi erenoamážit man váilevaš sámegielat girjjálašvuohta lea nuoraide, erenoamáš girjjálašvuohta maid nuorat leat čállán nuoraid váste. Ráđi mielas lea deaŧalaš vuoruhit dán ášši, ja dan oktavuođas galgá ásahuvvot stipeandaortnet. Ráđđi lea álggahan, nu go 2000 doaibmaplánas boahtá ovdan, barggu ásahit stipeandda mii ovddida ja hásttuha ráhkadit mánáid ja nuoraid girjjálašvuođa. Kulturráđđi áigu vuoruhit mánáid- ja nuoraidgirjjálašvuođa almmuheami lágádusaid vuoruhemiid ektui. Kulturráđđi bivdá Sámedikki joatkit geahččalanprošeavttain «Dåjmalasj máná» maiddái jagi 2001:s.

Sámi giellaráđđi doaibmá Sámi kulturfoandda stivran ja jođiha juolludemiid iešguđetge doarjjaortnegiid mearriduvvon njuolggadusaid vuođul. Sámedikki 2000 bušeahtas juolluduvvui kap. 540, poasta 52.1 «Sámi kulturfoanda» bokte kr 9 475 000,- inkl. 2 500 000,- sámi mánáid bajásšad-daneavttuide. Foanda doaibmá miehtá riikka. Jagi 2000 doaibmaplánas biddjui 6 975 000,- ruvnno doaibmaguovlluide. Ohcamat leat veaháš geahppánan. Foandda oppalaš ohcansupmi jagi 2000:s lei birrasiid 14,3 mill. ruvnno. Lohku lea njiedjan birrasiid 3 mill. ruvnnuin 1999 loguid ektui.

1.3.1.5 Dearvvašvuođa- ja sosiáldoaimmat

Prošeaktaruđat galget veahkkin ovdánahttit ovttaárvosaš dearvvašvuođa- ja sosialbálvalusaid sámi álbmogii.

1.3.2.1 Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat

Dan rájes go Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat ásahuvvui borgemánu 1. b. 2000, de leat ossodagas mannan hui olu resurssat doaimmaide mat gusket fárremii ja sajáiduvvamii ođđa vistái, ja almmolaš rahpama plánemii ja čađaheapmái. Ossodaga doaimmat ja ovddasvástádusat leat:

• láhčit diliid ja koordineret Sámedikki diehtojuohkinfágalaš doaimma

• fuolahit aktiivvalaš ja rievttes dieđuid medijai ja bidjat eavttuid medija beroštumiide Sámedikki ektui

• fuolahit bargguid mat gullet Sámi sierrabibliotehkii ja doaibmat Sámedikki hálddašangirjerájusin

• lágidit dievasčoahkkimiid

• doaimmahit oktasašbálvalusaid nugo jorgaleami, máŋgema, gávppašit mašiinnaid, biergasiid ja dávviriid

• fállat arkiiva- ja diehtojuohkinbálvalusaid hálddahussii ja olgguldas olbmuide

• bagadallat muđui sámedikkevuogádaga arkiivadoaimmaid dáfus

• fuolahit sámedikkevistti bajásdoallama ja jođiheami

• doaimmahit áššemeannudeami čoahkkinjođihangoddái, doaibmat bearráigeahččolávdegotti čállingoddin, ja bargat áššemeannudemiin Sámediggeráđđái ossodaga suorggi siskkobealde ja fuolahit ahte áššit čuovvoluvvojit go lea dárbu

Girjerádjo- ja diehtojuohkinossodat lea 2000 čavčča ovttasbargan Stáhta diehtojuohkinbálvalusain álggahit prošeavtta sámi jienastuslogu ja sámedikkeválggaid searvama ektui. Prošeakta galgá doaibmat jagi, ja das galgá leat sierra stivrenjaovku ja referánsajoavku. Prošeavtta ulbmil lea oažžut eambbo dieđuid sámi jienastuslogu birra, ja dakko bokte oažžut buoret vuođu árvvoštallat makkár doaimmat váikkuhivčče sámi jienastuslohkui čáliheami.

Ossodat lea leamaš mielde hábmeme diehtojuohkinvuogádaga neahtas mas intraneahtta ja interneahtta leat vuođđun. Ođđa diehtojuohkinvuogádaga ulbmil lea lágidit bargiide ja álbmogii buoret vejolašvuođa gokčat sin diehtojuohkin- ja gulahallandárbbuid. —oavddus lea ráhkaduvvon nu ahte ipmirda sihke sámegiela ja dárogiela ollislaččat, ja dat lea álkidis vuogádat mii galgá sihkkarastit geavaheddjiide jođánis diehtojuohkima. Plána mielde galgá vuogádat doaibmagoahtit ođđajagimánus 2001. Ulbmil lea ahte Intraneahtta ja Interneatta galget guovtti jagis šaddat Sámedikki deaŧaleamos diehtojuohkin- ja gulahallankanálan sihke siskkáldas ja olgguldas geavaheddjiide.

Ossodat lea bargan hábmenprográmmain mii galgá fuolahit Sámedikki organisašuvdnii ollislaš visuála profiilla oktasaš logoin. Prográmma galgá fuolahit ahte Sámediggi čielgasit doaibmá representatiiva ja álbmotválljen orgánan Norgga sámiide, ja galgá deattuhit dikki rolla sámi oktasašárvvuid hálddašeaddjin. Lea ráhkaduvvon hápmemanuála mas lea Sámedikki váldologo, kántorbiergasiid málat, ja áššebáhpiriid, almmuhemiid ja almmuhusaid málat. Dát galget váldot atnui ođđajagimánus 2001.

Maŋŋel go váldohálddahus fárrii ođđa Sámedikkevistái, de lea olbmuin šaddan stuora beroštupmi galledit vistti ja háhkat dieđuid Sámedikki birra. Ossodagas leat fásta beaivválaš čájehallamat, ja vuostáváldá maiddái joavkkuid olggobealde fásta áiggiid jus lea dárbu. Sullii 5000 olbmo leat galledan Sámedikki maŋŋel go fárrii ođđa vistái.

Sámi medijapolitihka bajimus ulbmiliid ja prinsihpaid ráhkadeami oktavuođas lea ossodat lágidan medijaseminára. Semináras gieđahalle guovddáš áššiid sámi aviissaid preassadoarjaga dáfus, nisson- ja dievdoperspektiivva sámi mediain, ja vuosttašamanuenssa Eli Skogerbø raportta sámi mediaid birra. Seminára loahpahuvvui sámi mediapolitihka ja sámi aviissaid debáhtain.

Girjerájus- ja diehtojuohkinossodat lea bargame Sámedikki bálvalusčilgehusain. —ilgehus mii galgá leat gárvvis álggugeahčen 2001, galgá buori ja čorgadis vuogi mielde addit dieđuid geavaheddjiide das makkár bálvalusaid Sámedikki hálddahusas ja hálddašeamis sáhttet fidnet.

Go boares arkiivačoavdaga ii sáhte šat eambbo viiddidit, de fertii Sámediggi ráhkadišgoahtit ođđa čoavdaga go Sámi sierrabibliotehka ja ovddes Sámi oahpahusráđđi, dál Sámedikki oahpahusossodat, biddjojuvvojedje Sámedikki vuollái. Dál lea ráhkaduvvon ođđa arkiivačoavdda olles sámediggevuogádahkii. Dát čoavdda galgá doaibmagoahtit ođđajagimánu 2. b. 2001 rájes.

Ođđa arkiivavuogádat váldojuvvui atnui go hálddahus fárrii ođđa vistái. Dál vuoruhit rádjanarkiivva ja gáiddusarkiivva oažžut ortnegii. Dáppe leat buot áššit maid Sámediggi lea gieđahallan ásaheami rájes, ja dál leat dieđut páhkkejuvovn kássaide. Dán bargui ferte várret veaháš áiggi danne go arkiivabargit galget arkiivabargui lassin maiddái telefovnnaid gohkket ja bagadallat áššemeannudeddjiid, jođiheddjiid ja vuollásaš ráđid.

Sámediggi háldiida buoridit bálvalusaid ee. min interneahttafálaldagaid geavaheddjiide, ja danne lea leamaš dárbu ođasmahttit dihtorvuogádaga. Dattetge lea ođasmahttimis leamaš dakkár váikkuhus ahte eat sáhte čálihit almmolaš journalaid ja eará journalraporttaid maŋŋel go Sámediggi fárrii ođđa vistái.

Sámi sierrabibliotehka/Samisk spesialbibliotek, SSB, lea leamaš sierra stáhtaásahus 1983 rájes, ja našuvnnalaš kulturásahus 1996 rájes. Ođđajagimánu 1. b. 2000 šattai SSB Sámedikki hálddahusa oassin. Gitta borgemánu 2000 loahpageahčái doaimmai SSB ovttas Kárášjoga bibliotehkain Sámi joatkkaskuvllas.

SSB váldobargu lea háhkat, vurkkodit, heivehit ja gaskkustit girjjiid ja eará materiálaid sámegillii, ja sámi diliid birra beroškeahttá gielas. Dál galgá girjerájus maiddái doaibmat Sámedikki hálddahusgirjerádjun. Ulbmil lea ahte SSB galgá šaddat sámi girjjálašvuođa ja sámi girjerádjo- ja diehtojuohkinbálvalusa gelbbolašvuođaguovddážin. Sámi sierrabibliotehkas leat seamma rahpanáiggit go Sámedikkis Kárášjogas; dii. 08.00 – 15.45 dálvet ja dii. 08.00 – 15.00 geasset.

SSB dihtorbása sirrejuvvui álbmotgirjerádjosa básas 1999 loahpageahčen, ja SSB osttii ođđa rusttegiid vai birge jagi 2000 molsumiin. Ledje olu váttisvuođat dihtorbásaid earuheami oktavuođas, ja dáid čuolmmaid čoavdinbargu ii leat vuos loahpahuvvon. Maŋŋel go SSB fárrii ođđa Sámediggevistái, de leat bohciidan váttisvuođat sámegiel bustávaiguin girjerádjosa dihtorvuogádagas. Dát lea dagahan ahte ii leat sáhttán registreret materiálaid rievttes vuogi mielde, eai ge leat sáhttán čállit hobehanreivviid ja listtuid luoikkaheddjiide. Dát lea maiddái dagahan heajut bálvalusa geavaheddjiide danne go olbmot eai beasa geavahit girjerádjosa bása. SSB árvvoštallá dál oastit ođđa girjerádjovuogádaga mii gulahallá vistti dihtorbásain. Dál ferte vuos háhkat gaskaboddosaš čovdosiid dassožii go ođđa vuogádat doaibmagoahtá.

1.3.2.2 Plána- ja hálddahusossodat

Plána- ja hálddahusossodagas lea ovddasvástádus ráhkadit ja heivehit buori bargiidpolitihka, ásahit ja ovddidit buriid ja rašuvnnalaš IT-čovdosiid Sámediggái, ja maiddái koordineret ja fuolahit Sámedikki dásseárvo-, ekonomiija- ja plánabargguid. Mii galgat dasa lassin áššemeannudit politihkalaš dássái ja heivehit iešguđetlágán oktasašdoaimmaid dárbbu mielde.

Dásseárvodoaibmaplána mii deattuha sámi nissonolbmuid dili, oktan vuoruhansurggiiguin, ulbmiliiguin ja doaimmaiguin 1999–2001, ja Sámediggeplána 1998–2001 áigodahkii, leat vuođđun dásseárvobargui. Doaibmaplána lea juhkkojuvvon viđa oassái. Vuosttaš oassi gieđahallá plána, plánaproseassa ja eará plánaid oktavuođaid duogáža. Nuppi oasis lea oanehaččat dásseárvvu birra sektorrasttideaddji politihkkasuorgin, Sámi nissonprošeavtta birra ja čilgehus das makkár ovttasbargu Sámedikkis lea olggobeale beliiguin. Goalmmát oasis leat váldoulbmilat ja hástalusat, ja njealját oassi fas čilge Sámedikki 1999–2001 áigodaga ovttadássásašvuođabarggu vuoruhansurggiid, ulbmiliid ja doaimmaid. Maŋemus oasis lea ekonomalaš ja hálddahuslaš váikkuhusaid birra.

Sámediggi lea cealkán ahte biras- ja nissonperspektiivvat leat deaŧalaččat boahttevaš politihka hábmemis. Lea deaŧalaš ahte dásseárvu šaddá integrerejuvvon oassin Sámedikki ollislašperspektiivvas, ja ahte das ii ráhkaduvvo ođđa sektuvra. Plána- ja hálddahusossodat koordinere Sámedikki politihka doaimma sohkabealperspektiivva ja dásseárvvu dáfus. Ossodagas lea sierra virgi dáidda doaimmaide. 2001 rájes šaddá bušeahtta deaŧalaš stivrendokumentan, ja Sámediggi lea áššis 41/00 2001 bušeahtta čuovvolan integrerenbargguid.

Hálddahus Kárášjogas molssui eanas dihtormašiinnaid ja prográmmagálvvuid dalle go fárrii ođđa Sámediggevistái. Dát lei dárbbašlaš vai sáhttit bissut ovdáneamis fárus. Kárášjoga mánáidskuvla oaččui boares rusttegiid, sis lei stuora dárbu mašiinnaide. Dál leat buot ossodatkantuvrrat olggobealde Kárášjoga oktasaš fierpmádagas. Teknihka dáfus lea dát stuora hástalus. Boahtte jagi mielde áigut bargat buoridit ossodatkantuvrraid linjjáid. Sámediggi lea ožžon buoret kapasitehta IT dáfus go leat bidjan virgái 1 ođđa IT-konsuleantta. Dát buktá buoret vejolašvuođaid ovdánahttit ja heivehit čovdosiid mat leat ráhkaduvvon juste Sámedikki dárbbuid mielde. Dasa lassin ii leat hálddahus nu hearki gelbbolašvuođa dáfus go leat eanet bargit geat máhttet IT.

1999 čavčča rájes lea Sámediggi bargan ásahit albma Interneahtta-fálaldaga ja doaibmi intraneahta bargiid váste. Ovdaprošeakta loahpahuvvui juovlamánus 1999. Borgemánus 2000 čállojuvvui šiehtadus TietoEnator-fitnodagain, guhte galgá buvttadit dákkár čovdosa. —oavddus lea biddjome doibmii juovlamánus 2000, ja loahpalaš almmuheapmi galgá dáhpáhuvvat ođđajagimánus/guovvamánus 2001. Dáinna čovdosiin galgá Sámediggi olahit mihá eanebuid go ovdal. Interneahtta lea mearihis deaŧalaš, ja Sámedikki ođđa Interneahttafálaldat šaddá mávssolaš veahkkeneavvun olahit nuoraid. Leat maiddái pláneme sáddet dievasčoahkkimiid Interneahta bokte. Intraneahtta šaddá mávssolaš veahkkin go galgat buorebut ovttastahttit ossodatkantuvrraid mat geográfalaččat leat nu bieđgguid. Golggotmánus 2000 čálii Sámediggi šiehtadusa IT Kontorsystemer AS:in govdafierpmádatbálvalusaid buvttademiin. Dát mielddisbuktá ahte Interneahtta-doaimma kapasitehta buorrána dovdomassii.

Danne go davvisámegiel bustávat eai álgoálggus gávdno dihtormašiinnain, de leat ráhkaduvvon erenoamáščovdosat vai prográmmat ipmirdit daid. Ovdal mávssii sámegielčoavddus kr 5000,- liseanssa nammii. 1998:s osttii Sámediggi vuoigatvuođaid dákkár prográmmagálvvuide, ja lean dan rájes addán daid nuvttá olbmuide. Prográmmat leat leamaš hui bivnnuhat. Muhto erenoamáščovdosat eai doaimma dohkálaš bures, ja danne lei dárbu bargat dan badjelii ahte sámegiel bustávat biddjojit standardin prográmmaide. Dán jagi čálii Sámediggi šiehtadusa Microsoftain ahte ođđaseamos vuogádagat galget doarjut davvisámegiel bustávaid. Dat lea stuora lávki rievttes guvlui integreret sámegiela dihtorprográmmagálvvuide. Dattetge bissu dárbu erenoamášprográmmagálvvuide, danne go olu mašiinnat eai dohkket Windows 2000.

Sámegiella lea almmolaš giella Norggas, ja danne oaidná Sámediggi čielgasit Norgga eiseválddiid ovddasvástádussan fuolahit ahte buot prográmmagálvvut mat vuvdojuvvojit Norggas, dorjot sámegiel bustávaid.

1.3.2.3 Servodatossodat

Servodatossodaga deaŧaleamos doaibman leat gieđahallat áššiid mat gusket fágasurggiide nu go vuoigatvuođat ja iešmearrideapmi, davviriikkalaš áššit, sámediggeválggat, dearvvašvuođa- ja sosiáladoaimmat ja johtolat. Mii koordineret politihkalaš jođihangotti čoahkkimiid, ja meannudit áššiid mat gusket sámi dearvvašvuođa- ja sosiálaulbmiliid juolludemiide, ja maiddái doarjjastivrra váiddaáššiid Sámediggeráđđái. Jagi 2000 bargu lea maiddái čilgejuvvon jahkedieđáhusa nuppi kapihttalis.

1.3.2.4 Oahpahusossodat

Sámedikkis lea ovddasvástádus ráhkadit sámi oahpponeavvuid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa oahppoplánaid mielde, ja rávisolbmuidoahpahusa čilgehusaid mielde. Sámedikkis lea maid ovddasvástádus dohkkehit sámi oahpponeavvuid mat leat álggahuvvon ovdal borgemánu 1. b. 2000. Dasa lassin ráhkaduvvojit oahpponeavvut mánáidgárdedássái.

Sámedikki ulbmil lea ahte lágádusat galget ráhkadit oahppogirjjiid. Sámediggi čađahii 128 oahpponeavvoprošeavtta jagi 2000:s. Lágádusain lei ovddasvástádus oasis prošeavttain, ja Sámediggi fas fuolahii ŧ oasi prošeavttain. Jagi 2000:s gárvvistuvvojedje 45 oahpponeavvu. Leat ráhkaduvvon sihke ohppiidgirjjit, bagadallangirjjit, temágirjjit ja erenoamášpedagogalaš oahpponeavvut davvi-, lulli- ja julevsámegillii mat galget geavahuvvot vuođđoskuvllas, mánáidgárddiin ja joatkkaoahpahusas.

Oahpahusossodat lea dohkkehuvvon AV-guovddážin ja bádde buot sámi tv-prográmmaid, nu ahte sámi skuvllat ja mánáidgárddit besset luoikkahit prográmmaid ja geavahit oahpahusas. Sámediggi ovttasbargá NRK Undervisningsredaksjoneniin ja Norsk filminstituttain ráhkadit sámegiel veršuvnnaid oahpahusfilmmain. Dan oktavuođas leat dán jagi ráhkaduvvon 20 oahpahusprográmma ja okta animašuvdnafilbma davvisámegillii, okta lullisámegillii ja guokte julevsámegillii.

Lea juolluduvvon ruhta elektrovnnalaš oahpponevvui, «Sámegiella C-giellan», mii gávdno neahtas. Dasa lassin leat golbma ođđa pedagogalaš dihtorprográmma jorgaluvvome sámegillii.

Álgooahpahusprošeavtta váldoulbmil lea gávnnahit daid lohkanmetodaid ja dan lohkanmetodihka mii buoremusat heive mánáide geain lea sámegiella vuosttašgiellan ja geat ožžot vuođđo lohkanoahpahusa sámegillii. Prošeakta galgá dáid metodaid systematiseret ja oažžut johtui oahpahusas. Dát galgá ee. dáhpáhuvvat dan bokte ahte geavaha dan gelbbolašvuođa, daid máhtuid ja vásihusaid mat sámegielat oahpaheaddjit leat dán áigge. Álgooahpahusprošeavtta oktavuođas lea maiddái álggahuvvon gelbbolašvuođaloktenprográmma skuvlajođiheddjiid ja PP-bálvalusa bargiid várás. GOD ávžžuhusaid mielde lea Sámediggi jorgalahttime/heiveheame davvisámegiela lohkama kártenmateriálaid. Bargu dahkko Senter for leseforskning ja ovtta prošeaktajođiheaddji ovttasbargguin. 2., 3., 5., 7., ja 9. luohkáide almmuhuvvojit kártengihppagat. Stuoradiggi lea mearridan ahte 2. ja 7. luohkáid kárten lea geatnegahtton doaibma 2000 čavčča rájes.

Oahpahusossodat lea álggahan barggu ráhkadit plána erenoamášpedagogalaš gelbbolašvuođa loktema dáfus sámi guovlluin. Dan rájes go prošeakta álggahuvvui, leat rektorat ja oahpaheaddjit, mánáidgárddit ja muhtun PP-bálvalusat sámi guovlluin addán dieđuid. Diehtočohkkema vuođđun leat leamaš sihke O97/O97S bajimus ulbmilat oahpahusa heiveheami dáfus dakkár mánáide geain leat erenoamášpedagogalaš dárbbut, ja Oahpahuslága vuoigatvuohta erenoamášoahpahussii.

Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa bivddii ovddeš Sámi oahpahusráđi organiseret sámi joatkkaoahpahusa Ođastus 94 evaluerema. Leat ráhkaduvvon guokte evaluerenraportta (NIBR 2000: 8 raporta Sámi joatkkaoahpahus Ođastus 94 mielde ja Davviriikkaid Sámi instituhta raporta Sámi joatkkaoahpahus – vuoigatvuođat ja sisdoallu 2000). Evaluerenraporttain lea maiddái ráhkaduvvon čoahkkáigeassu, mii lea almmuhuvvon sierra raportan. Evalueremis boahtá ee. ovdan ahte sámi joatkkaoahpahusas lea viiddiduvvon ulbmil eará joatkkaoahpahusásahusaid ektui. Sámi joatkkaoahpahus galgá maiddái bajásdoallat, ovddidit ja nannet sámi giela, kultuvrra ja identitehta lassin dan bargui maid bargá Ođastus 94 našuvnnalaš ulbmiliid ja doaimmaid duohtandahkamiin.

Oahpahusossodat lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus finadan iskame guokte gieldda sámegiela hálddašanguovllus. Galledemiid ulbmil leai ee. čuovvut man muddui gielddat sáhttet čađahit oahpahusa O97S ektui.

Sámediggi lea ovttasbargan Oslo ja Akershusa Stáhta oahpahuskantuvrraiguin – Eksámenčállingottiin ja lea ráhkadan sámegielfága eksámenbihtáid vuođđoskuvlii ja joatkkaoahpahussii.

Sámediggi lea áššis R 29/00 mearridan ahte Mánáid- ja bearašdepartementta erenoamášdoarjja kr 200.00,- galgá geavahuvvot sámi mánáidgárddiid oahppneavvuide ja bagadallamii. Muđui lea leamaš dárbu buoridit váhnemiid ja mánáidgárdebargiid movtta sámegiela nannema ja ovddideami dáfus mánáidgárddiin. Ájluovttas Divttasvuonas lea dollojuvvon seminára mii čalmmustahttá sámegiela. Unjárgga gielda lea ožžon ruhtadoarjaga, muhto seminára lea maŋiduvvon jahkái 2001.

Lea lágiduvvon mánáidgárdekonferánsa ovttas Tromssa ja Finnmárkku Fylkkamánniiguin mas fágalaš sisdoallu ja vásáhusaid lonohallan buot sámi mánáidgárdebargiide.

Girko-, oahpahus- ja dutkandepartementa lea álggahan sámegiel oahpahusa doarjagiid evaluerema. Evalueren guoská daidda gielddaide mat addet oahpahusa 10-jagi vuođđoskuvlla sámi oahppoplánaid (O97S) mielde. Stáhta oahpahuskantuvra Finnmárkkus jođiha evaluerenbarggu. Lea ásahuvvon referánsajoavku mas Sámediggi ja sámi gielddaid ovddasteaddjit ja Stáhta oahpahuskantuvrrat Tromssas ja Nordlánddas leat mielde.

Sámediggi lea ovttas Stáhta oahpahuskantuvrrain Finnmárkkus lágidan konferánssa mas sámegiela dilli skuvllas ja báikkalašservodagas lei temán. Dán konferánssa ulbmiljovkui gulle oahpaheaddjit ja eará pedagogalaš bargit sihke vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas, ja vel politihkkárat ja gielddaid etáhtajođiheaddit. Konferánssas gieđahalle ee. sámegiela dili dálá skuvllas dan ektui movt lei 1980-jagiid álggugeahčen. Bohte maiddái dieđut das makkár hástalusat iešguđetge gielddain ja Sámedikkis leat sámegiela ovddideami dáfus. Hálddahus- ja fágapolitihkalaš doaimmat Sámedikki vuollásaš ráđiin.