4.1.3 Smávit sámi joavkkut
Selle lávdegotti árvalus ja Sámedikki
mearrádus
Selle lávdegotti mihttomearrin lea leamašan oažžut
válgaortnega mii vuhtiiváldá earenoamáš hástalusaid
sihke ovttaskas sámi guovllus go muđui olles sámi
servodagas. Earenoamáš dehálaš lea
leamašan sihkkarastit ovddastusa olles riikas
ja earenomážit iešguđet árbevirolaš sámi ássanguovlluin.
Lea dattege nu ahte válgaortnet mii Sámedikkis
lea leamašan, ii dáidde dáhkidit
ahte buot guovllu sápmelaččat – beroškeahttá sturrodat – olahit
ovddastusa. Lávdegoddi čujuha ahte geavatlaččat
fertejit bellodagat ja listtaevttoheaddjit váikkuhit dasa
ahte dákkár ovddastupmi olahuvvo. Lávdegoddi
lea earret eará árvvoštallan
nuortasámi ovddastusa. Lávdegoddi čujuha
dasa ahte jus dát joavku galgá sihkkarastojuvvot
ovddastusa de berrejit ráhkaduvvot sierranjuolggadusat,
dahje rávvet saji čáhkket nuortalaččaid
evttohasaid válgalisttuide guovlluin gos dat lea áigeguovdil.
Lávdegotti oaidnu lea ahte dákkár doaimmat
váikkuhit nominašuvdnabarggu ja gáržžidit
friddjavuođa man lávdegotti mielas listaevttoheddjiin
berre leat.
Leat maiddái eará guovllulaš joavkkut
go dušše nuortalaččat
geat leat unnitlogus, iige daidda ge sáhte dáhkidit
ovddastusa. Lávdegoddi dattege oaivvilda ahte galgá leat
vejolaš láhčet dili nu ahte
smávit joavkkuide addo govttolaš vejolašvuohta
olahit ovddastusa, juogo iežaset listtuid bakte dahje ahte
eará listtuide láhčojuvvo sidjiide sadji
bajimus sajiide.
Sámedikki oaidnu leat ahte geavatlaččat
ferte leat bellodagaide ja sidjiide geat listtuid bidjet geain lea
ovddasvástádus vuhtiiváldit smávit
joavkkuid ovddastus vejolašvuođaid.
Sámediggi čujuha dasa ahte lea áddjás
ja gáibideaddji bargun buohtastahttit iešguđet
guovllulaš sámi joavkkuid dilálašvuođaid
ja hástalusaid, ja dan vuhtiiváldit válgavuogádagas.
Departemeanta árvvoštallan
Departemeanta oaivvilda ahte válgaortnet ii sáhte čoavdit
ovddastusdárbbu buot sámi joavkkuide, beroškeahttá joavkku
sturrodaga. Vuhtiiváldimis smávit joavkkuid oassálastima
berre árvvoštallat Sámedikki
lobálašvuođa ektui, mii sáhttá geanohuvvot
jus šaddá beare stuora gorálašvuohta
gaskal áirraslogu ja jienastuslogu mat leat juohke áirasa
duogábealde.
Od. prp nr. 33 (1986 – 87) Sámedikki
ja eará sámi riektedilálašvuođaid
birra (sámeláhka) deattuhuvvo ahte Sámediggi
galgá leat sámi álbmotčeardda
ovddasteaddji ásahus Norggas. Ovddasteaddjin dás
oaivvilduvvo vuosttažettiin ahte ásahusa leat
sápmelaččat válljen sápmelaččaid gaskkas.
Vuhtiiváldimis ovddastuslašvuođa mearkkaša
ahte ásahusas lea govda ja máŋggabealat čoahkádus.
Válgaortnega hábmemis departemeanta lea deattuhan
ahte berrešii sihkkarastit iešguđetge
unnitálbmotjoavkkuid ovddastumi ásahussii. Od.
prp nr. 33 (1986 – 87) lea earenoamážiid
guorahallan lullisámiid, julevsámiid ja boazosápmelaččaid
dilálašvuođa. Lullisámiid ektui
evttohii departemeanta ahte lullisámi guovlu galggai leat
sierra válgabiiren ja oažžut golbma áirasa.
Departemeanta ii gávdnan liibba vuhtiiváldit buot
joavkkuid Sámedikki ásaheami oktavuođas.
Geavatlaččat lea ođđa válgabiirejuogus
dákkár váikkuhus iešguđetge
sámi joavkkuide:
Lullisápmelaččat bisuhit
iežaset geográfalaš guovllu
sierra válgabiiren. Departemeanta guorrasa Selle lávdegotti árvvoštallamiidda
ahte válgabiire 12 Lullisámiguovlu berre bisuhuvvot
sierra válgabiiren sihkkarastimis lullisámi ovddastusa. Vuđolaš árvvoštallama
vuođul lea departemeanta árvvoštallan
dát eanemus vuogasin vaikko biire jienastuslohku velá ovddasguvlui
ge ii dáidde lassánit.
Dálá biirejuogus 11. válgabiire Gaska
Nordlánda vuosttažettiin fátmmasta
julevsámi ja bihtánsámi guovlluid.
Ođđa válgabiirejuogus evttohuvvo ovttastahttit
dán biire 9. válgabiiriin Lulli-Romssain, earret
Ráisavuona suohkana, ja válgabiire 10 Davvi Nordlánddain
nu ahte dahket ođđa válgabiire 5 Viestarmera
válggabijrra/Viesttarmeara válgabiire.
Departemeanta doarju dán árvalusa. Departemeanta
guorrasa Selle lávdegotti árvalussii danin go
lea dán guovllus gos otná válgaortnega
mielde lea stuorimus gorálašvuohta.
Lávdegotti árvalus njulge otná erohusa.
Evttohuvvon válgabiire fátmmasta sihke bihtánsámi,
julevsámi ja stuora oasi márkosáme guovllus.
Ovttastahttimiin de iešguđet sámi ássanguovlluin
dáidet leat sámepolitihkalaš hástalusat
mat leat seamma prinsihpalaš hámis,
ja daid čoavdimis lea ávkkálaš ovttasbargat.
Departemeanta árvvoštallá ahte áirasiid
lohku mat dán guovllus sáhttet válljejuvvot lea
doarvái dasa ahte báikkálaš áŋgiruššama
bakte sáhttet guovllu vuođustuvvon listtuin nai
válljejuvvot áirasat.
Nuortasápmelaččaid ja
sin maŋisboahttit ásset Njávdámis,
maiddái Girkonjárggas ja Báhčaveaileagis
Mátta-Várjjat gielddas. Nuortasápmelaččat gullet
ođđa válgabiirii 1 Nuortaguovllu válgabiirii. Joavku
ii leat nu stuoris ja lea áidna nuortasámi kultuvrra
guoddi Norggas.
Válgabiire1 Nuortaguovllu válgabiire fátmmasta
nuortasámi ássanguovllu. Selle lávdegoddi ja
Sámediggi eai oainne movt nuortasámi ovddastumi
beroštumi sáhttá goalustit
válgastruktuvrii. Departemeanta guorrasa dása
danin go nu unnán nuortasámit orrot Norggas.
Selle lávdegoddi lea ieš čujuhan
dasa ahte sin arvalus ii sihkkarastte nuortasámi ovddastusa. Sihke
Selle lávdegoddi ja Sámediggi oaivvildit ahte lea
eahpevuogálaš ovddidit garra gáibádusaid dasa
movt válgalisttuid lágidit, omd. sierranjuolggadusaid
ráhkadeami bakte.
Departemeanta guorrasa árvvoštallamiidda. Sámedikki
válgaortnegis ii sáhte vuhtiiváldit buot beliid
geográfalaš ja kultuvrralaš ovddastumis.
Ovddasvástádus sihkkarastimis govdodaga ovddastumis
lea sis geat nominašuvdnabarggu čađahit.
