Sámedikke doaimma birra 2001

2.2.4.1 Bargu sámegielaiguin

Sámedikki guovddáš mihttomearrin lea nannet ja ovddidit sámi giellabarggu buot giellaguovlluin. Mihttomearrin lea ahte sáme- ja dárogiella šaddet ovttaárvosaš giellan. Giellaovddidanbargu lea guhkit áiggi bargu. Dán barggu ferte doaimmahit máŋgga dásis. Dás lea sáhka movttiidahttit ovttaskas olbmo, bargat diehtojuohkimiin stáda ektui ja giellavuostálastiid ektui, evttohit gielladoaimmaid ja gozihit, ahte ovttaskas olbmot ožžot giellabálvalusaid vuoigatvuođaid mielde. Dáin bargguin lea Sámedikkis ofelaš-doaibma.

Riikkaidgaskasaččat lea sámegiella áitojuvvon giella go leat unnán sámegielhubmit, geat orrot bieđgguid ja smávva giellabirrasiin. Giellasuodjaleapmi lágaid bokte lea leamaš ja lea ain dárbbašlaš. Sámeláhka 1 sisttisdoallá mearrádusčoahki, mii galgá nannet sámegiela geavaheami iešguđetlágan oktavuođain. Láhka mearrida ahte dárogiella ja sámegiella leat formálalaččat ovttaárvosaš gielat ja dat sihkkarastá sámegiela vuođu, ja láhčá vel dili sámegiela ovdáneapmái ja eanet geavaheapmái. Sámelága bokte leat nappo sihkkarastán Norgga sápmelaččaid vuođđovuoigatvuođaid geavahit sámegiela. Sámelága giellanjuolggadusat leat guovddážis Sámedikki giellabarggus. Sámelága giellanjuolggadusbargu lea oktilis bargu ja lága ođasmahttin ovdáneami mielde lea dehálaš, vai sáhttá dustet hástalusaid dađistaga go dat bohtet.

Sámediggi berre oažžut válddi hálddašit sámegiela Norggas. Go Sámediggi oažžu dákkár válddi, de dat sáhttá dan hálddašit daid rámmaid siskkabealde, maid stáhta áiggis áigái bidjá. Lea maid deaŧalaš ahte lágas deattuhuvvo ahte sámegiela hálddašeapmi galgá dahkkot Vuođđolága § 110a, riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid ja Eurohpa guovlo- ja unnitlohkoálbmogiid gielaid soahpamuša vuođul. Vuođđoláhka nanne vuoigatvuođa geavahit sámegiela. Giellaválljemis leat maid kulturpolitihkalaš bealit. Giela ii sáhte atnit dušše gulahallangaskaoapmin, mas dušše jorgaleaddjit ja dulkkat leat giellaovddideaddjit. Sámelága giellanjuolggadusat geatnegahttet sihke almmolaš orgánaid ja sámegielagiid geavahit sámegiela árjjalaččat.

Giella lea olbmo deháleamos gaskkustan- ja gulahallangaskaoapmi, ja lea maiddái servodaga mihtilmas dovdomearka. Giella lea kultuvrra ovdáneami vuođđu. Jus giella jávká, de jávká maiddái kultuvrra deháleamos iešvuohta. Danne lea dárbbnalaš seailluhit sámegiela, ja bargat dan guvlui ahte sámegiella duođai šaddá iešbirgejeaddji giella buot servodatosiin. Amaset sámit geat leat massán dahje lea massime gielaset maiddái masset gullevašvuođa sámi kultuvrii, de lea dárbbašlaš ealáskuhttit ja ovdánahttit giela doppe gos sámegiella lea fuones dilis.

Stáhtadoarjja sámegiela hálddašanguvlui ja ovttaskas olbmo vuoigatvuohta geavahit sámegiela lea dál gáržžiduvvon 6 gildii. Boahtteáiggi hástalus lea fállat dakkár fálaldagaid ja váikkuhangaskaomiid, ahte ovttaskasolbmo vuoigatvuohta sámelága ja Rávisolbmuid oahpahuslága ektui vuhtii váldojuvvo maid olggobealde sámelága hálddašanguovllu. Lea hui mávssolaš movttiidahttit olbmuid geavahit sámegiela buot oktavuođain sihke priváhta ja almmolaččat nu ahte lága áigumuš ollašuvvá. Lea maiddái dárbbašlaš čilget eiseválddiide ahte ferte leat dilli ja ráđđi geavahit sámegiela barggadettiin, seamma dásis go lea dilli ja ráđđi geavahit dárogiela.

Dán rádjái lea čájehuvvon ahte sámegiela oahppu akto ii ovdánahte sámegiela dievaslaš birgejeaddji servodatgiellan. Sámegiela ferte geavahit gulahallangaskaoapmin buot dásiin. Skuvla ferte geavahišgoahtit sámegiela maiddái fágaoahpahusas vai mánát ja nuorat šaddet oadjebassan geavahit sámegiela buot fágain, ja ohppet fágaterminologiija (-doahpagiid) lunddolaš dilálašvuođain. Nu sáhttá sámegiella ovdánit iešbirgejeaddji servodatgiellan.

Njálmmálaš árbevirolaš máhttu, fágaterminologiijan, sáhttá jávkat go bargovuogit ja eallindábit rivdet. Dál leat mánát ja nuorat skuvllas buoremus oahppanáiggis. Skuvla ii máhte addit dákkár vuđolaš oahpu maid olmmoš árbevirolaš bargguid bokte alcces háhká. Danne lea dárbbašlaš ahte Sámediggi geahččala čohkket tearpmaid ja dadjanvugiid nu ollu surggiin go lea vejolaš. Sámi terminologiija ovddideapmi lea hui dehálaš doaibma sámegiela seailluheamis ja giellageavaheami nannemis.

Jus sámegiela galgá sáhttit geavahit fágalaš oktavuođain, de lea eaktu ahte sámegielas gávdno fágaterminologiija ja fágadoahpagat buot servodaga dárbbuide.

Sámedikki sátnebáŋku galgá ođastuvvot ja viiddiduvvot. Sátnebáŋku lea mávssolaš bargoneavvu buohkaide, geat barget sámegielain. Jurdda lea lasihit sátnebáŋkui buot sámi giellajoavkkuid ja suopaniid sániid ja doahpagiid ja dan ovddidit oktasaš bargoneavvun riikkarájáid rastá. Dát lea stuora bargu masa lea dárbu oažžut liige ruhtadeami stádabušeahtas.

Giellaguovddážat leat earenoamáš dehálaččat dain guovlluin gos sámegiella lea jávkame. Dáin guovlluin lea sámegiela ovdáneapmi ollu boarrásit buolvva duohken, go nuorat vánhenbuolva ii leat oahppan dahje ii máhte sámegiela. Giellaguovddážat sáhtášedje aktiviseret boarrásiid giellamáhtu nu ahte mánát ja nuorat oahpašedje sámegiela. Giellaguovddážat leat mávssolaččat doppe gos sámegiella ii hubmojuvvo ruovttus ja báikegottis. Dábálaččat vánhemat oahpahit mánáide sámegiela. Dál lea nu, ahte ádjá ja áhku buolva ja nuorat geardi máhttet sámegiela, muhto ii vánhenbuolva.

Giellaguovddážat leat jagi 2001 rájes ožžon fásta doarjaga Sámedikkis. Fásta doarjagiin lea álkit čohkket gelbbolašvuođa ja doallat dan gelbbolašvuođa vai sáhttet hukset nano resurssaguovddážiid mat leat guovlluide ávkin. Giellaguovddážiin berrešii leat čálli gii veahkkin čállá omd. servviide dieđuid sámegillii, áinnas beaivvi ovdal go dárogiela diehtu boahtá. Giellaguovddážis galggašedje leat fágalaš návccat ja ovddasvástádus ovddidit sámegiela hupmangiela. Giellaguovddáš galgá leat dat domena gos sámegiella gullo, hubmojuvvo ja oidno. Giellaguovvdážiid berre hukset guovllu resursaguovddážin.

Olggobealde sámegiela hálddašanguovllu lea Sámediggi vuoruhan doaimmaid mat nannejit sámegiela. Dát guovllut eai sáhte dorvvastit sámelága giellanjuolggadusaide ja danne lea earenoamáš dehálas ahte Sámediggi doarju dáid guovlluid giellaovddidanrahčamušaid. Sámediggi oaidná, ahte báikkiin gosa leat ásahan giellaguovddážiid, leat giellaovddidanbarggut lihkostuvvan. Danne áigu Sámediggi ain bargat oččodit eanet giellaguovddážiid.

Sámi giellaráđđi lea iskan mo almmolaš ásahusat čuovvolit sámi giellalága njuolggadusaid. Dán iskkadeami vuođul oaidná Sámediggi, ahte lea dárbu buot ásahusain nanusmahttit giellageavaheami hálddašan- ja áššemeannudeaddjigiellan. Sámedikki bargu dán áigodagas lea muitalit makkár hástalusat almmolaš orgánain lea čuovvolit sámelága giellanjuolggadusaid. Sámediggi oaidná dárbbašlažžan doallat seminára hálddašanguovllu almmolaš ásahusaide ja nu čuvget sámi giellalága giellanjuolggadusaid.

Jagi 2002 čavčča mielde áigu Sámediggi bidjat ovdan gielladieđáhusa man guovddáš oassi lea giellalága evalueren. Dan oktavuođas lea stuora hástalus bargat dan badjelii ahte sámegiela hálddašanguovlu viiddiduvvo.

2.2.4.2 Sámi báikenamat

Ođđajagimánu 1. beaivve 2002 sirdojuvvui Sámi nammanevvohat Sámediggái ja ovttastuvvui Sámedikki giellaossodagain. Nammanevvohat bargá Lov om Stadnamn ja dan láhkaásahusaid ektui. Nammakonsuleanttaid guovddáš hástalusat leat, ahte sámi báikenamat dađistaga go leat mearriduvvon váldojuvvojit buotlágan almmolaš atnui. Jus dán galgá ollašuhttit, de fertejit guovddáš eiseválddit ovttas Sámedikkiin aktiivvalaččat bargat diehtojuohkimiin sihke suohkaniidda, fylkkasuohkaniidda ja earáide. Lea maid dárbu almmuhit girjjáža masa leat čohkkejuvvon dat sámi báikenamat, mat leat dohkkehuvvon ja normerejuvvon. Nammakonsuleanttaid bargu lea maiddái registreret báikenamaid. Dat gáibida ollu resurssaid ja áiggi mii čállingottis dál ii leat danne go nammanevvohagas lea dušše okta virgi. Jus nammanevvohat galgá sáhttit doaimmahit ja bargat dan mii vurdojuvvo, lea dárbu bidjat lassi resurssaid nammanevvohaga čállingoddái.

Kultur- ja girkodepartemeantta báikenammalága evaluerenbarggus bivdá Sámediggi ahte dát čuolbmačilgehusat, mat leat čadnon Norgga máŋggagielalaš nammageavaheapmái árvvoštallojuvvojit sierra ja viidát oktavuođas go mii dán rádjái lea dahkkon. Oppalaččat Sámediggi ii leat duhtavaš dan vuohkái movt evaluerenbargu fágalaččat lea čađahuvvon dan sivas go das eai leat leamaš dakkár fágalaš ja fágabirrasa ovddasteaddjit mielde, geat dovdet lagabui sámiid čuolbmačilgehusaid. Dát ii oktiivástit daiguin geatnegasvuođaiguin maid mii oaivvildit, ahte Norggas leat das mii guoská eamiálbmogiid ja čearddalaš minoritehtaid vuoigatvuođaide leat mielde mearrideame dánlágan áššiid.

2.2.4.3 Diehtojuohkin

Sámedikki neahttasiidu galgá viidáset ovddiduvvot mearrádusa ektui ahte elektrovnnalaš bálvalusat galget leat váldofálaldahkan geavaheaddjiide ovdal 2005. Dát mearkkaša ovdamearkka dihtii dan ahte galgá šaddat vejolaš čuovvut: sámedikki dievasčoahkkimiid neahtas, ohcat ja várret bibliotehka diehtovuođus, ohcat, gávdnat ja geahččat Sámedikki arkiiva- ja áššemeannudanvuogádagas ja Sámedikki čohkkejuvvon čállosiid 1989 rájes otnážii, čađahit almmolaš gulaskuddamiid neahtas, čálihit sámi jienastuslohkui, sáddet elektrovnnalaččat ohcamiid dikki iešguđet doarjja- ja hálddašanortnegiidda ja jienastit sámediggeválggain.

Dát buot dávista dan višuvdnii ahte hálddašeapmi galgá doaibmat birrajándoriid ja leat geavaheaddjái vuogas. Ollu doaibmabijuid lea divrras sihke ovddidit ja oastit, ja gáibidit norgalaš eiseválddiin dáhtu ruhtadit daid.

Sámedikki čállosiid ii sáhte dál ohcat, ii diehtovuođuin iige neahtas. 2002:s álggahuvvui bargu ovddidit teakstadiehtovuođu, nu ahte buot čállosiid 1989 rájes galgá dál sáhttit ohcat ollesteakstaveršuvdnan, sihke sáme- ja dárogillii. Ulbmilin livččii ovttasbargu Statens forvaltningstjenest:in.

2.2.4.4 Dihtorčovdosat

Buorit neahttabálvalusat gáibidit viehka ollu návccaid, sihke teknologiija investerema ja dasto sisdoalu ja doaibmevašvuođa ovddideami ektui. Vásihusat dán rádjai čájehit ahte ii sáhte vuordit nana beaktilvuođa go galgá ásahit geavaheaddjiide vuogas ja doaibmi elektrovnnalaš bálvalusaid. Danne go jos neahttabálvalusat buorránit, de jearragohtet geavaheaddjit ain eanet. Dasa lassin lea váttis geavahit sámi bustávvaid IKT oktavuođas. Dan geažil leage Sámediggi jagi 2000 rájes geahččalan gávdnat sámi bustávaide standárdda ja dakkár čovdosiid mat doibmet.

Sámediggi áigu ovttasráđiid Ealáhus- ja gávpedepartemeanttain álggahit golmmajagi eSápmi geahččalanprošeavtta, mii čatnasa IKT-doaibmabijuide sámi servodaga váste. Geahččalanprošeavtta áigumuš lea hoahpuhit ja oktiiordnet daid doaibmabijuid čađaheami, mat leat evttohuvvon sámi bustávaid ja IT oktavuođas 9.1.2002 gárvvistuvvon raporttas, maid eNorge lei gohččun ráhkadit. Sámediggi áigu ráhkadišgoahtit eSápmi-plána, mas birrajándor hálddašeapmi ja almmolaš bálvaluskantuvra lea oassi stuorát áŋgiruššamis. Ráđđehusa mielas eSápmi-plána lea deaŧalaš veahkkin sihke ráđđehusa almmolaš suorggi ođasmahttin-, beavttálmahttin- ja álkidahttinbargui ja maiddái eNorgii opplaččatge.

Earret dan ahte njeaidit daid eastagiid, mat bohtet ovdan raporttas, galgá prošeakta buoridit kvalitehtasisdoalu sámegillii, váikkuhit sámi oassálastima guoskevaš riikkaidgaskasaš IT-ovttasbarggus ja váikkuhit Sámi IT-ealáhusa ovdáneami. Earret čoavdit hástalusaid, mat čatnasit sámi bustávageavaheapmái, sáhttá prošeakta ja eSápmi oppalaččat muhtun muddui váikkuhit hálddahuslaš čovdosiid geahččaladdama oppa Norgii. Dát maid sáhttet váikkuhit ovddidit sámi IT-gelbbolašvuođa, mii sáhtášii leat ávkin ovddideamis gávpevejolašvuođaid stuorát márkaniin Norggas ja riikkaidgaskasaččat.

Gielda- ja guovlodepartemeanta ovttas Ealáhus- ja gávpedepartemeanttain váldet badjelasaset muhtun eSápmi-prošeavtta ovddidanprošeavtta ruhtadeami Sámedikki hálddahusas. Sámediggi eaktuda ahte várrejuvvojit ruđat dán geahččalanprošeavtta čađaheapmái ja daid doaibmabijuid čađaheapmái, maid geahččalanprošeakta vuolggaha.

2.2.4.5 Sámi arkiiva

Lea mearrideaddji ahte sámi institušuvnnaid rusten joatkašuvvá ja ahte sámi servodahkii alccesis addojuvvo vejolašvuohta hálddašit dieđuid sámi historjjá ja dálááiggi birra. álbmotlaš sámi arkiivva ásaheapmi lea oassi dán barggus, gea. kap. 2.3.3.7. Sámediggi lea bargamin oažžut čielggadusa dán barggus. Dasto bargojuvvo oažžut boahttevaš sámi arkiivva sámi dieđavistái Guovdageainnus.

2.2.4.6 Sámi sierrabibliotehka, sámi girjebusset ja sámi bibliografiija

Sámi sierrabibliotehka lea našuvnnalaš sámi kulturásahus. Sámi sierrabibliotehka 2 okta deaŧaleamos bibliotehkafágalaš doaimmain ovddosguvlui lea doaibmat resursan eará bibliotehkaide sin barggus ovddidit sámi bibliotehkabálvalusaid. Dát dahkko bagadallama ja diehtojuohkima bokte. Sámediggi dáhtošii bidjat stuorát ovddasvástádusa bibliotehkaide ovddidit bálvalusaid iežaset báikegottiid sámi álbmogii.

Sámediggi ferte oažžut dárbbašlaš resurssaid vai sáhttá ovddidit Sámi sierrabibliotehka nu mo Sámediggi lea eaktudan. Sámediggi bargá eSápmi bokte, gea. kap. 2.4.7, ovddidit bibliotehka várás dihtorčovdosiid, main sáhttá geavahit sámi bustávaid, mii fas boađášii ávkin eará bibliotehkaide.

Doaibmadoarjjajuohkin johtti bibliotehkabálvalussii sámi guovlluin lea sirdojuvvon Sámediggái. Ortnet lea deaŧalaš váikkuhangaskaoapmi sámi bibliotehkabálvalusaid nannenbarggus, dakkár guovlluin gos lea lávdaássan eaige nu buorit bálvalusfálaldagat. Dattetge lea eaktun ahte Kultur- ja girkodepartemeanta juolluda doarvái ruđaid doaibmadoarjjajuohkimii. Sámedikki mielas lea maid lunddolaš ahte investerendoarjja oastit girjebussiid sámi guovlluin sirdojuvvo Statens bibliotektilsynas Sámediggái.