Sámedikke doaimma birra 2001

4.1 Mánáidgárddit

Sámediggi válddii 1.1.2001 badjelasas dikšut erenoamáš doarjaga sámi mánáidgárddiide. Dasa lea Sámediggi válbmen ođđa njuolggadusaid mat bohte fápmui 1.1.2002. Maiddái nannejuvvui Sámedikki ruđalaš nákca fievrridit diehtojuohkin- ja bagadandoaimmaid sámi mánáidgárddiide ja mánáidgárddiide gos sámi mánát vázzet. Lea Sámedikki ovddasvástádus vuolggahit ja ovddidit Mánáid- ja bearašdepartemeantta golmmajahkásaš kválitehta buoridanfiggamuša mánáidgárddi sektoras.

Mánáidgárddiid bargit berrejit hálddášit sámigiela ja dovdat sámi kultuvrra dasgo dát gelbbolašvuohta lea mearrideaddji eaktun jos sámi mánáidgárddit galget nagudit nannet ja ovdánahttit gielaset ja iešvuođaset. Mánáid- ja bearašdepartemeanta áigu ovttas Sámedikkiin čielggadit stipeandagažaldaga sámi studeanttaide geat leat čađaheamen ovdaskuvlaoahpu. Dasalassin galget dievasmahttin- ja joatkkaoahpahusvuolggaheamit suokkarduvvot sámi mánáidgárddiid bargiid gaskkas. Nu maddái dárogielat mánáidgárddiin gos leat sámemánát. Dát doaibma čatnasa departemeantta golmmajahkásaš kválitehta buoridanfiggamuššii. Dákko čujuhuvvo St.dieđahussii nr. 55 (2000–2001) Sámepolitihka birra ja St. dieđahussii nr 34 (2001–2002) Kválitehta ođasmahttin. Sámi alitoahpu ja dutkama birra.

Lea stuorra dutkandárbu sámi servodagain bajásšaddandiliid ja sosiala oktavuođaid hárrái. Danne leage dárbbašlaš ja dehálaš čohkket lasi máhtu ja dieđu mánáidgárddis sámemáináid šaddanšilljun. Mánáid- ja bearašdepartemeanta hálida geahčadit dáid dárbbuid bálddalagaid golmmajahkásaš kválitehtafiggamušain.

4.2 Mánáid- ja nuoraidpolitihkka

Mánáid- ja bearašdepartemeanta dáhttu duvdit áigumša addit sámemánáide ja –nuoraide eanet vejolašvuođaid doaimmahit iežas kultuvrralaš vuolggahemiid báikegottiineaset.

Lea sudja dovdat gamu dasa ahte doarjjaásahus Frifond ii leat doarvái oahpis miehtá Norgga. Departemeanta hálida movttáskahttit sámi mánáid ja nuoraid geavahišgoahtit eanebut dán doarjjavejolašvuođa e.e. jorgalit diehtojuohkinávdnasiid sámegillii.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta bargá ovttas Sámedikkiin válbmet girjegihpaža mii movttáskahtášii gielddaid bidjat stuorát fuomášuhttima ja lasihit doaimmaid mat šattašedje sámi mánáide ja nuoraide buorrin.

Departemeanta lea 4 jagi fievrridan ovdanahttinprográmma mii galggašii nannet šaddandili birrasa. Vuosttaš golbma jagi oasálasttii Deanu gielda oktan dain logi prográmmagielddain. Dál lea Guovdageaidnu fárus gitta jagi 2004 lohppii. Prográmma ulbmilin lea nanosmahttit rahčamušaid veahkaválddálášvuođa, givssideami, láhkarihkkuma, gárrenmirkkuid ja nálleveláheami vuostá. Prográmma vuosttaš jagiid vásáhusráporta, mas maid muitaluvvo Deanu bargguin, almmustuvvá 2002.

Mánáid- ja bearašdepartemeanta rakŋá garrasit váfistuhttit nuoraidpolitihkalaš ovttasbarggu Barentsaguovlluin, nugo vuoruhuvvo-ge doaibmaplánas mii dohkkehuvvui Nuoraidministerkonfereanssas miessemánus 2001 Romssas. Departemeanta lea várren ruđa doarjut multiláterala prošeavttaid ja álgagiid mánáid váras Barentsaguovlluin. Lea ceggejuvvon ovttasbargofierpmádat nuoraidservviid ja –joavkkuid gaskii dáin duovdagiin (Barents Youth Forum). Eamiálbmotnuorat vástidit fierbmádaga dikšuma.

4.3 Dearvvasvuođa ja sosiála bálvalusat sámi álbmogii

Borgemánus 2001 Ráđđehus dohkkehii Norgga iežas sámeálbmogii dearvvasvuođa ja sosiála bálvalusaid doaibmaplána jagiide 2002–2005 («Mánŋg-gabealátvuohta ja dásseárvu»). Plána ulbmilin lei nannet ja ahtanahttit dásseárvosaš ja ovttadáset dearvvasvuođa ja sosiála bálvalusaid beroškeahttá veahkidárbbašeaddji gielas ja kulturduogážis. Departemeanta váldá vuhtii ahte Sámedikkis leat seamma ulbmilat dearvvasvuođa ja sosiála surggiid rahčamušainis, oainne Sámedikk jahkeadieđáhusa ja rehkedoalu 2001.

Sosiál- ja dearvvasvuohtadepartemeanta lea jahkái 2001 addán 2 million ruvnnu Romssa Universitehtii jođihit Sámi Dearvvasvuođa Dutkanguovddáža. Guovddáža áigumuššan lea guovzat ovdan duođaštusaid maiguin buoridivčče ja ovddidivčče sámi dearvvasvuođa ja sosialbálvalusaid áššedovdamušovdáneami gealbbu. Guovvdáš lea vuosttas doaibmajagi mielde ráhkadahttán čoakkáldaga mii čájeha makkár gelbbolašvuohta lea gávdnomis dán suorggis. Guovddáš lea dasalassin álggahan ovttas Stáhta Dearvvasvuođačielggademiin (SHUS) válbmet dearvvasvuođa ja eallindili suokkardusplána sámi guovlluin. Maiddái leat sihke Sámi Dearvvasvuođa Dutkanguovddáš ja Sámediggi fárus WHO:a ovttasbarggus eamiálbmogiid dearvvasvuhtii buorrin.

Jahkái 2001 juolluduvvui 2,8 mill. ruvnnu Finnmárkku Filkkagildii jođihit sámi álbmogiid váras ásahuvvon spesialisttaid dearvvašvuođa bálvalusa. Jagis 2001 geavahuvvo 5,3 mill. ruvnnu iskkadan- ja ovdánahttinbargguide, ja dás sirdui Sámediggái 4,6 mill. ruvnnu maid diggi fas juohká ovddosguvlui. Dása gullá ain ovddosguvlui dikšut buokŋunstipeanddaid. Čakčat 2001 dagai departemeanta soahpamuša árvvoštit iskkadandoaimmaid ja muđui geahččat mo NOU/NAČ 1995: 6 áigumušat leat fievrriduvvon.

4.4 Barggut sámegielaigun

Dás čujuhuvvo guovtte sámepolitihkalaš dieđáhusaide mat aiddo easkkabeliid leat ilbmanan. Sámi giellabargguid hálden lea čielggaduvvon Kultur- ja kirkodepartemeantta smiehttamušain ja árvalusain mat oidnojit Od.árvalusas nr 114 (2001–2002) Nuppástus láhkii 12.6.1987 nr. 56 Sámedikki ja eará sámi vuoigatvuođalaš diliid birra (sámi gielladoaimmaid ođasmahttin).

Evttohusa vuđđojurdda lea ahte Sámediggi galgá varjalit ja ovddidit samegiela Norggas. Ulbmil rievdadusain lea láhčit dilenu ahte sámegiella bargu organiserejuvvo dain organain main lea buoremus máhttu sámi dillin ja dovdá dárbbu buoremus.

Dulkon sámi sámelaga giellanjulggádusaid vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid čujuha Kultur- ja girkodepartemeanta Sd.dieđ. nr. 55 (2000–2001) čuokkis 7.2.1.:ii Dieđihan doaibmabijut sámegillalaga njulggádusaid ektui šaddá departemeanta prioriteret maŋŋá njuolggádusaid rievdama.

4.5 Oahpahus

Leamaš sáhka jo jagi 1990 álgobeali rájis stáhtadoarjagis mii addo gielddaide ja filkkagielddaide. Jagis 1999 divvojuvvui ovddeš vuohki, mii juolludii diehto fáktora mielde juohke gielddas per oahppi, nu ahte dál fas doarjjasturrodat árvaluvvo dan vuođul man galle duođalaš joavkodiimmu gártet sámegillii dahje sámegielat. Gielddat eai leat duhtavaččat dáinna ođđa juohkinvuogádagain.

Moattit ráporttat let almmustuvvan áššis. áigeguovdileammos dáin leat otne:

• «Sámegielat ja sámegilli oahpahusa árvvošatallan», FINNUT válbmii guovvamánus 2001 ráportta Stáhta oahppoguovddážii Finmárkkus

• «Gielddaid ja filkkagielddaid golut mat čatnasit guovttegielatvuhtii», Gielda- ja guovlodep. 2002

Oahppo- ja dieđadepartemeanta áigu dáid ráporttaid vuođul ođđasit geahčadit doarjjarekenastinvuogi.

4.5.1 Rávis sápmelaččaid vuoigatvuođat vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpu hárrái

Oahppo- ja dieđadepartemeanta (ODD/UFD) lea nammadan 4-olbmosaš lávdegotti – 2 ODD/UFD:as, okta Rávisoahpahusinstituhtas ja okta Stáhta oahppoguovddážis Finnmárkkus – geat galget lagabuid geahčadit gažaldagaid mat čatnasit rávissápmelaččad oahpaheapmái go dan buohtasta otná 13-jahkásaš skuvllaáigodaga oahpuhusa sisdollui. Deaddu šaddá biddjot suokkardit rávissámiid vuoigatvuođaid miehta riikka, ja mo addit oahppu sámegillii ja –gielas. Lávdegoddi maiddái galgá árvvostit goluid jos ođasmahttin bidjo fápmui.

Doaibma vurdo válmmaštuvvat čavčá mielde 2002.

4.5.2 Oahppofálaldagat oarjelsámiide

Nugo Sd.d.nr 55 (2001–2002) cealká, oaččui Stáhta oahppoguovddáš Davvi-Trøndelágas 2 láhkiivuođustuvvon oahppobáikki 01.08.02 rájis, mii addo oahpaheaddjiide geat hálidit lasseoahpahusa oarjelsámegielas. Son gii čađaha dán fálaldaga lea geatnegahtton bargat skuvllas gos oahpahuvvo oarjelasámegiella. Dát vuogádat lea jo leamaš jođus muhtin jagiid davimus filkkain.

ODD/UFD lea garrasit deattuhan ahte ovdánahttinbargu, dat n.g. Oarjelsámi prošeavttat/prošeakta Oahpahus máttasámegielas ruovttuskuvllain, ferte gokčat oppa oarjelsámi guovllu. Rattát Oarjelsámeprošeavtta álggahemiin Nordlánddas ja Lulli-Trøndelagas lea skuvlaovddideami plánenbargu fievrriduvvon maiddái Rørosa guovlluin. Departemeanta atná dán álgaga hui positiivan.

Jagi 2002 lohapgeahčen lea ODD/UFD sirdán ru 250 000 Oarjelsámeprošektii man Stáhta Oahppoguovddáš Nordlánddas jođiha vai doaimmat vulget johtui Rørosa guovlluin, mat maiddái gokčet oarjelsámi ássanbáikkiid Hedmárkku filkkas.

Rørosa guovllu ovdáneami prošeavtta ruhtadeapmi jagis 2003 geavvá dábálaš juolludeami bokte mii manná oarjelsámeprošektii. Prošeakta loahpahuvvo 31.07.2004 maŋŋá-go Nordlandsforskning lea čađahan árvoštallama.

4.5.3 Vuoigatvuođalaš gažaldat sámi guovlluid olggobealde

Sámemánáid vuoigatvuođat skuvlaásahusaid ektui háldejuvvojit Oahppolágas káp. 6. Lea báikkálaš skuvlaeiseválddiid ovddasvástádus doibmiibidjat álgagiid dáid njuolggadusaid vuođul. Muhtimin lea lemaš soahpameahttunvuohta dáid vuoigatvuođain vánhemiid ja báikkálaš skuvlahálddáhusaid gaskkas. Dákkár diliin guoddaluvvo ášši Stáhta oahppoguovddážii filkkas.

4.5.4 St.dieđáhus nr 34 (2001–2002)

St.dieđáhusa nr 34 (2001–2002) Kválitehta ođasmahttin sámi alitoahpus ja dieđas lea Oahppo- ja Dieđadepartemeanta dál dolvon Stuoradikki gieđahallamii. Dieđáhus lea meroštan oasi hástalusain ja dárbbuin maidda Stuoradiggi lea bidjan deattu kápihttalis 2.2.5.8. Dieđáhus sisdoallá olu álgagiid maid ulbmil lea nannet sámi oahpu ja dutkama. Dáid gaskkas lea e.e. evttohuvvon lasihit bestema sámi dutkamii universitehtain ja allaskuvllain ja Norgga Dieđaráđi bokte. Dasalassin árvaluvvo nanosmahttit Dieđaráđi Sámi dutkanprográmma, ja maiddái gievrudit áššáigulli ovttasbarggu dutkan- ja oahppoásahusaid gaskkas.

Dieđáhus fuopmášuhttá ahte dobbelii go geahččá, dáidá boahtit dárbu válbmešgoahtit čielgaseabbo hámádaga sámi dutkamii, buoremusat nu jos dahkkošii davviriikkalaš rámaid siste. Danne ráđđehus áigu vuolggahit gulaskuddama mo buoremusat oččošii áigái sámi dutkanhámádaga davviriikkalaš lagašovttasbarggu veagal.

St.dieđ.34 deattuha sámi giela nannema ja seailluheami, ja oaidná dán erenoamaš eaktun olbmo iešipmárdussii, identitehtii ja čánasin iežas servodahkii. Maiddái lea dehálaš suodjalit árbevirolaš dieđuid mat jo doložis leat leamaš sámi kultuvrra vuođđun, dálgo ođđa máhttu ovdánahtto ja sirdo boahtti buolvvaide. Dieđáhus geavaha áiggi fágaterminologiija ovdánahttimii ja evttoha ahte Sámi allaskuvla oažžu nášuvnala ovddasvástádusa fuolahit giela nu ahte buorebut ovdána dieđafágalaččat.

Dieđáhus gavnnaha ahte go sápmeláččaid máhttu ja gealbu galgá vuogáiduhttot, de berre ášši árvvoštit ja geahčat moanaid infrastuktuvrra álgagiid bealis oktanaga. Ráđđehus áigu vuolggahit álgo- ja vuođđodáhtaid organiserenbarggu sámi diliin. Ruhtadandárbbu dasa ferte suokkardit lagabuid.

Sámediggi lea sakka deattuhan oahpaheaddji skuvlema kápihttalis 2.5.8, mii erenomážit lea hui vuđolaččat gieđahallon St.dieđáhusas nr. 16 (2001–2002) Kválitehta ođasmahttin oahpaheaddji skuvlemis. Máŋggabealátvuohta – gáibideaddji – čuožžovaš.

4.5.5 Sámi joatkkaskuvllat

Čakčat 2001:s namhii Girko-, Oahpahus- ja dutkandepartemeanta bargolávdegotti mi galggai árvvostallat makkar čatnanvuođahápmi sámi joatkkaskuvllain galgá leat. Bargovuođđin lei maiddai arvvostallat otná dili, eará čatnanvuođahámi čovdosii ja ovttasbargolinjaid dáidda čovddosiidda ja ekonomálaš ja hálddáhusalaš vuihkkuhusaid.

Juovku almmustuhtii ráporta borgemánus 2002:s. Čuovvuvaš čatnanvuođat lea árvvostallojuvvon:

• ain catnon Oahpahus- ja dutkandepartementii

• catnon Finnmarkku filkii

• ekonomálaš ja politihkkálaš stivrrejupmi Sámedikki bokte

Bargolávdegoddi evttoha ahte sámi joatkkaskuvllat Kárášjogas ja Guovdageainnus čatnojuvvojit Sámediggái. ášši giehtadallojuvvo dál Oahpahus- ja dutkandepartemeanttas.

4.6 Biras- ja kulturmuitogáhtten

Sámediggi lea 17.1.2001 rájis ožžon válddi kulturmuitolága vuođul, ja nu maid ovddasvástádusa ja doimmaid kulturmuitogietti ektui seamma láhkái go ovdalis dallego dát doaimmat ledje ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddášeami vuolde. Geográfalaččat ollá ovddasvástádusa duovdda Hedmárkku rájis máddin gitta Finnmárkui davvin. Vuogádat lea vuos gaskaboddosaš ja galgá árvvoštallot 2002/03.

4.7 Sámi kultuvra

4.7.1 Museadoaimmat

Stáhtabušeahta 2002 rájis leat juolludeamit sámi kulturulbmiliidda addon ovtta bušeahttačuoggá vuolde dego ollis juolludussan. Hálddášanovddasvástádus lea dál sirdon Sámediggái e.e. juolludeami badjel mii manná Sámi Vuorkádávvirii ja sámi museaide. Sámi Vuorkádávvirat Kárášjogas lea áigumin ásahit ođđa govvadáiddaossodaga. Kultur- ja kirkodepartermeanta lea bidjan kulturviesuid investenplánasis juolludeami nu ahte plána ollášuvašii 2005 maŋŋá. Stáhtalaš doaimmat mat čatnasit sámi dáiddaoahpahussii gullet Oahpahus- ja dutkandepartemeanta ovddasvástádusa vuollái.

4.7.2 Ealligovvadoaimmat

Sámedikki jahkedieđáhusa č.2.2.7 guoskkaha ealligova ráhkadeami Guovdageainnu jagi 1852 stuimmiin, filbmengili ceggen Guovdageidnui ja dán oktavuođa stáhtajuolludeamit.

ášši ovddiduvvui dokumeantan 8 – evttohus. Stuoradiggi gieđahalai ášši árvalus. S. nr. 196 (2001–2002): «Lávdegotti eanetlohku ii sáhte, nugo maid Kultur- ja girkodepartemeanta ge cealká, bagadit ahte dát prošeakta vuoruhuvvo ovdabeallái sámi kulturviesuid maid investenplána guoskkaha.»

4.8 Sámi ealáhusat

Sámi ealáhusaid gieđahaladettiin (káp. 2.2.7.2.), Sámediggi deattuha dárbbu suodjalit boazodoalu guohtunduovdagiid. Gielddain lea geatnegasvuohta vuhtiiváldit boazodoalu erenoamáš bálgos- ja guohtundárbbuid dalle jo go gieldda guovloplánaproseassa álggahuvvo; gielddaplánas, divodanplánas ja hukseplánas. Gielddaid ja boazodoalu ovttasbargu gieđahallo «Lassedieđáhusas St.dieđahussii nr. 55 (2001–2002) Sámepolitihka birra», káp. 14.2.3. Plána- ja huksenlága vuostáčuoččuhusásahus doaibmá dorvoreahpinin dallego ja –jos geatnegahtton stáhtalaš eiseválddit oaivilddišgohtet ahte gielda duovddaplánastis ii leat doarvái bures vuhtiiváldán dehálaš guovllulaš ja nášuvnála beroštumiid. Boazodoalu bealis galgá Guovllustivra buktit cealkagiid boazudoalliid beroštumiin. Vásáhus čajehá ahte olu eanariiddut leat čovdon gieldda plánaproseassaid bokte, e.e. dallego boazoealáhusa ovddasteaddjit leat oasálastán. Jos ášši ii čovdojuvvo báikkálaš dásis, de lágiduvvo Birasdepartementii gos dahkko loahpalaš mearrádus das galgá-go lávva nánnejuvvot. Eanádoallodepartemeanta, mas lea alimus váldi boazoealáhussii, addá áššedovdolaš rávvagiid Birasdepartementii.

Boazoealáhus gillá garra vahágiid olu guovlluin, e.e. boraspiiriid geažil. Danne leat birasgáhtten-, boazodoalu hálddáhus ja ealáhusa ovddasteaddjit álggahan lagat ovttasbarggu ja nu geahččalit beaktilahttit goddinlobiid čađaheami. Dáin rahčamiin galggašii nagodit geahpedit roasuid maid borrit dagahit. Muđui galgá dain doaimmain geahčadit ja vákšut guovlluid barguvugiid gos dávjá deaividit speadjamat ja nu viggat garvit manahemiid ja eastadit massimis. Boazoealhusa boraspireráđđi lea dáinna ovttasbargoulbmilin ásahuvvon.

Ráđđehus atná dehálažžan rahčagoahtit dohko ahte boraspiirid speadjamat unnánivčče, ja máiddái berrejit guohtunbálgosat dorvvastuvvot. Návddiid dahkan vahágiidda lassin buktet maid guohttuneatnamiid billisteamit ja stuorra ealut váttisvuođaid maiddái daid bálgosiidda mat ain livčče buori.

Ráđđehus viggá oažžut ávkki boazoealhusa iežas gealbbus nu ahte dat-ge boađášii doarjagin ealáhusa hálddášeapmái. Boazodollui leat dál garra hásatlusat. Bealis lea ealáhusa ekonomiija geanuheapmi, bealis fas dat dilli ahte biergu vuvdo reidekeahttá. Ráđđehus oaivvildda ahte árvodási loktendoaimbmaprográmma lea dehálaš boazodollui go dat dorvvastivčče ahtanušši ovdáneami ealáhussii.

Ođđa stuoradikkedieđáhus borriid hálddášeamis gártá válbmejuvvot jagi 2003 mielde. Boazodoalu boraspiireráđđi leat 2002 ávžžuhuvvon árvvoštit máŋggaid dilálašvuođaid main lea mearkkašupmi dieđáhusa válbmenbargui. Ráđđi galggašii jo dieđáhusbarggu álggo-álggu rájis buktit oainnuidis. Sullasaš vuogi mielde lea maiddái jođus ovttasbargoforum sávzadoalu diliin vai dan-ge bealdi boađášedje fuobmášumit dieđáhusbargui.

4.9 Guolástusgažaldagat

Sámedikki jahkedieđahus dadjá ahte leamaš oppanassii-ge váigat oláhit beroštumiineaset ásahallanráđi oktavuođas. ásahallanráđđi lea ceggejuvvon dábálaš gulaskuddanproseassa sadjái ja doaibmá bagaduslágádussan Guolástusdepartementii. ásahallanráđđi addá rávvagiid das mo norgalaš earri juohkása guolásteddjiid gaskka ja mo bivdu galgá fievrriduvvot. Guolástusdirektoráhtta válbme ja ráhkkanahttá ásahallanráđi čoahkkimiid, ja ášševálbmemis evttoha bagadusaid. ásahallanráđđi hálešta ja lihtodallá árvalusain ja dahká iežas rávaevttohusa Guolástusdepartementii jienasteami bokte. Ráđis leat 11 lahtu ja 1 sis ovddasta Sámedikki.

Sámedikki jahkedieđáhus čájeha dasa ahte eará mearranáliid šaddadeapmi nugo skálžu, dorski jna. dárbbaša ja čátná mearraduovdagiid. Lea dattet-ge nu maid ahte šaddadan-ealáhus muhtin eavttuid olis gártá dehálaš lassin servodaga ja ealáhusa ávnnaslaš vuođu ovdáneapmái sámi guovlluin. Guolástusdepartemeanta lea dál čađaheamen prošeavtta man mihtun lea kártet buotlágán riidodiliid mat sáhtet čuožžilit riddogáttiid ja riddomearáid geavaheamis. Dát suokkardus galgá leat vuolggaoapmin ovddosguvlui Guolástusdepartemeantta barggus gáttiid ja riddočáziid geavaheami háldemis.

4.10 Plánaláhkajuogus

Sámediggi fuopmášuhttá muhtin ášši mat ledje deattuhuvvon erenoamážit gulaskuddancealkagis mii geigejuvvui Plánaláhkajuhkosii vuosttas oasseárvalussan. Sámediggi hálida rievdadit lága ulbmilmearrádusa ja čuozahusčielggadusa njuolggadusaid. Sámediggi maid vávjá das, berrešii-go muhttit filkkaplána gearretváikkuhusa. Dasalassin dovddahuvvo fuolla dasa mii gusto vuostecealkagiid loahpagieđahallama sirdit filkkagildii/-suohkanii. Filkkaplánema ja plána- ja huksenlága vuostecealkkavuogádaga gažaldagat dán oktavuođas leat maŋŋelis maiddái guoskkahuvvon St.dieđáhusas nr. 19 (2001–2002) Báikkálaš demokratia ođđa doaimmat – guovllu ja báikkálaš dásit. Plánaláhkajuogus áigu buktit loahpalaš bágadusaidis boahtti oassečielggadusas mii galggašii almmustuvvat juovlamánus 2002. Ráđđehus lea ipmirdan Sámedikki oainnuid, ja gártá árvaladdat dáin dalle-go namahuvvon gažaldagat fas maŋŋelis šaddet gieđahallot.

4.11 Sámedikki álbmogiidgaskasaš birasberoštumit

Sámediggi lea jahkedieđáhusastis (káp. 2.3.10) geahčadan biologalaš máŋggabealátvuođa konvenšuvnna (CBD) árt. 8 j, go lea oaidnán dán eanemus dehálažžan. Sámediggi lea norgga sáttagottis mielde álbmogiidgaskasaš lihtodallamiin áššis. Jagiis 2001 eai dollon sierra gávnnadeamit eamiálbmoga ágendas, ii 8j bargojoavkku čoahkin, ii-ge oasseváldiid čoahkkin. Muhto jagis 2002 ledje deaivvadeamit gosa maid Sámedikki ovddasteaddjit bohte. Birasdepartemeanta šállu go Sámediggi ii oaidnán vejolašvuođa geahčadit ja buktit cealkagiid nášuvnnála raportii mii gieđahalai konvenšuvnna vuhtiiváldima ja čuovvoleami ja mii válbmanii giđđat 2001. Dattet-ge vurdo ahte Sámediggi maŋŋelis addá smiehttamušaid Norgga fuobmášumiide konvenšuvdnii. Mii guoská nášuvnnala doahttaleapmái St.dieđáhusa nr 42 vuođul [St.d.nr 42 (2000–2001) Biologalaš mánŋŋabealátvuohta] de leat jo 14 departemeantta juolludan kápihttaliid ja Sámediggi buktá iežas oasi mii čuovvu mielddusin, muittuhit dikki oainnuid ja nu almmuhit ahte dát eai leat ráđđehusa gohču vuollásaččat.

4.12 Hálkavári báhčingieddi

Jahkedieđáhusastis (2.2.1.2.) lea Sámediggi geahčadan ja árvvoštan bealuštusa doaimmaid Hálkavári báhčingiettis. Lea ilbmanan ahte Bealuštusa Huksenlágádus lea maŋimuš jagiid lihtodallan áššáiguoski geavaheaddjiiguin ja vuoigatvuođa oamasteaddjiiguin oažžut áigái ođđa soahpamušaid boahtteáigge Porsánggu báhčin- ja hárjehallangietti anus. Gieddi geavahuvvo dál-ge dán ulbmiliid.

Bealuštusa Bajimušholdu (FOK/BBH) ráhkadii dán ulbmilii jagi 2002 álggus dárbbu- ja doaibmaánaliisa mii čielggadii e.e. dálá gietti boahtteáiggi geavahusa, girdiiidbombemiid alleleabbos-go ovdal ja mearramisiillaid geahččaladdamiid.

Dáid lávaid lea Beluštusa Huksenlágádus ovdal-ge ovdanbuktán ja čilgedaddan čoahkkimiin ja mediain.

BBH/FOK:a dárbbu-ja doaibmaánaliisa lea vel ain Bealuštusdepartemeantta merošteamis ja gieđahallamis.

Oanehaččat daddjon lea ášši stáhtus dál ná:

1. Lihtodemiid mihtun lea jođáneammosit ágáioažžut ođđa soahpamuša dálá gietti atnui, ja dás maiddái buktit nuppi (unnit) guovllu stáhtusa oktan máđiin mii doalvu gieddái.

2. Ii gártta leat politihkkan dán gietti hárrái hárjehallat fátnasiin báhččon missiillaiguin.

3. Dorvoguji ásaheapmi birra dálá báhčingietti lea jurddašuvvon, vai allináimmu hárjehallanbomben sáhtttá čađahuvvot, muhto áššái ii addo ovdasadji dál.

Dán barggu vuođu dihtii lea FOK/BBH bivdon buktit detaljjaid ja dásidorvvasteami doaimmas mii lea jurddašuvvon dálá gietti siskkobealde boahtteáiggis. Vuordimis čilgehus válbmana dán čavčča mielde.

Nu jođánit-go háleštallamat leat čielgan ja nannejuvvon militeara áššedovdamuša bealis, addo Bealuštusa Huksenlágádussi bargun doalvut lihtodemiid ovddosguvlui áššáiguoski beliiguin ja vuoigatvuođa oamasteadddjiiguin.

4.13 Snøhvithuksemat

Sámediggi lea lokten ovdan Finnmárkku riddogáttiid Snøhvitráhkadeami gažaldaga, ja dan oktavuođa sámiid beroštumiide. Sámedikki vuolggačuokkisin lea «Čuozahusa čielggadusat maid Stuoradiggi lea mearridan davvimearaid birrajahkásaš petroleumdoaimmaid ektui, galget meroštuvvot sámi ja guovlluid/nášuvnnála servodat oaidninbealis, birasperspektiivii lassin. áigumuš čađahit čuozahusčielggademiid ferte dandihtii maiddái sisdoallat vuđolaš váikkuhussuokkardemiid das makkár čuozahusat boađášedje sámi servodahkii ja sámi kultuvrii».

Ovdal-go Oljo- ja energiijadepartemeanta čadná čuozahusčielggadeami prográmma, lea Sámediggái addon vuogasvuohta buktit oainnuidis prográmmii, sihke gulaskuddanásahussan ja maiddái dan olis ahte departemeanta bovdii dikki čoahkkimii áššis. OED lea bidjan vuođđun ahte čuozahusčielggadeapmi govččašii daid suokkardeami dárbbuid maidda Sámediggi lea čujuhan.

Sámediggi cealká «Čuozahusčielggadeamit huksešivčče geađgejuolggi man alde fievrrida duođaláš ovttasbarggu Sámedikki ja Ráđđehusa gaskkas boahtte áiggi sámi resursaguovlluid petroleumdoaimmain». Ja dasalasiin «Dákkár oktasaš doaibma galgá vuođđuduvvot lihtodemiide, mat čátnasit sámi iešmearridanvuoigatvuođaide.» OED čujuha dasa ahte Norgga stáhta oktonaččat hálde oamasteami mearavullosaš petroleumavalljiid badjel. Dát lea nannejuvvon petroleumlágas § 1–1 ja das lea álbmotrievtti vuođustus. Petroleumlágas § 1–2 daddjo ahte Gonagas, petroleumlága njuolggadusaid ja Stuoradikki mearrádusaid vuođul, fievrrida valljiid hálddášeami. Eanaš oassi dán válddis lea sirdon OED:i. Maiddái oaidná petroleumlágas § 1–2 ahte petroleumvalljit galget ávkkástallot guhkesáiggi perspektiivvas vai šaddet olles servodahkii buorrin.

Jahkedieđahusastis Sámediggi bidjá vuođđun ahte «Snøhvithuksemat sáhtášedje buktit govdagis váikkuhusaid sámi guovlluide.Muhto jos huksemat eai čuovo diehto áigumušaid mat leat njulgejuvvon sámi servodagaide buorrin, gártet čuohcamat mannat heajut beallái ja guoridit sámi árbevirolaš ealáhusaid nugo eanadoallu, guolástus, boazodoallu, giehtaduodji ja meahcceávkkástallan». Sámediggi oaivvildda ahte dáid beliid nagodivčče dikšut «jos ásaha iežas ekonomálaš vuogádagaid dahje doarjja sirdojuvvo nannet ja ovdánahttit sámi giela ja kultuvrra dáid guovlluin. Maiddái lea vejolaš duohtandahkat sierra sámi prográmmaid ja álgagiid dáid guovlluin dakkár fáttáin go giella, kulturhistorjá, (musea), duodji, guolástus, eanadoallu, boazodoallu ja infrastruktuvra». Sámedikkeráđđi lea OED:i ovdalis dovddahan fuolastusa Snøhvit-huksema vejolaš negatiiva čuozahusain. OED lea bovden Sámedikkeráđi buktit lasi vuođustusaid oktavuođain maid ráđđi oaidná boahtimin Snøhvitráhkadusas ja movt dat sáhttet čuohcat sápmelaččaid eallindiliide.

4.14 Eamiálbmogiid vuoigatvuođat ja ON:a Eamiálbmotáššiid bisovaš foruma vuođđudeapmi

Jahkedieđáhusastis Sámediggi dovddaha č.2..2.10 vuolde «vurdo ahte norgga stáhta veahkeha dohkoguvlui ahte eamiálbmogiid vuoigatvuođain almmustuvvá ja dohkkehuvvo julggástus ovdal jagi 2004 go dalle loahppá ON:a eamiálbmotjahki.»

Norga leamaš álggu rájis juo mielde ON:a eamiálbmotvuoigatvuođaid julggástusa lihtodemiin. áirrasgottis ledje fárus ovddasteaddjit Olgodepartemeanttas, Gielda- ja guovlodepartementtas ja Sámedikkis. Julggástusbargu lea njozet ovdánan, ja ain leat gažaldagat čoavddekeahttát ovdal-go julggástus sáhttá dohkkehuvvot. Ráđđehus áigu leat álššagit mielde duvdimen joatkkabarggu dainna ulbmilin ahte ráđđádallamat gergejuvvošedje eamiálbmotjagi (2004) loahpageahčái. Ráđđehus áigu rahčat danguvlui ahte julggástus nannešii máilmme eamiálbmogiid gáhttema. Dán oktavuođas áigu ráđđehus bisuhit lagaš gaskavuođa nuppiid stáhtaide ja dakko bokte oččodit buoret ovdáneami julggástusbargguide. Muđui čujuhuvvo čuoggái 16.2.1. St.dieđáhusas 55 (2000–2001) Sámepolitihkas.

Ráđđehus lea bisson alvvalččat mielde ON:a Eamiálbmotáššiid Bisovaš Foruma ásaheamis. Foruma vuosttas čoahkkin čađahuvvui 13.–24.05.02, ja sáhttá dadjot leamen foruma buresdáhpáhuvvan álgolávkin. Ovddeš Sámedikkepresideanta Ole Henrik Magga nammaduvvui jođiheaddjin. Ráđđehus dáhttu arvagit doarjut Foruma doaimmaid, daidgaskkas e.e. nugo čállingotteossodaga ásaheami forumii mii čadnošii ON:a ekonomálaš ja sosiála ráddái New York:ii. Dasalassin hálida ráđđehus rahčat dohko ahte Bisovaš Foruma ruhtadeapmi manašii ON:a dábálaš bušeahta badjel.

4.15 Sámeálbmotfoanda – masson skuvlejupmi

Dás čájehuvvo Sámedikki jahkedieđahussii č. 2.4.3 mas Sámediggi guoskkahallá Sámelbmotfoandda. Sámediggi maiddái gieđahalai dán ášši oktanaga jahkedieđahusain. Danne gažaldat ii leat jahkedieđáhusas mielde. Dattege Ráđđehus oaidná dárbbašlažžan geahčadit ášši dán stuorra dikke dieđahusa oktavuođas.

Masson skuvlejupmi 2. máilmmesoađi áiggi – dovvdolašbuhtádusa ohcamat

Nuppi máilmmesoađi vuolde váldojedje hivvodatmeari Finnmárkku ja Davvi-Romssa skuvllain duiskkaid vuollái. Das bođii ahte oahpahus loahpahuvvui stuorát osiin soahteáiggis. Dasgo olu skuvlaviesuin boldojedje duiskkat go geassádejde, gárttai oahpahusdilli oppa heittogin maiddái maŋŋá soađi.

Váilevaš oahpahusfálut oktan danáiggi dárustuhttinpolitihkain, doalvvui diliid dohko ahte olu sáme- ja kveanamánát eai oahppan lohkat eai-ge čállit. Máŋggas sis leat maŋimuš logijagiid siste ohcan stáhtas buhtádusa, nugohčoduvvon vuoiggalašvuohtabuhtádus.

Jagis 1990 divvo searvi Foreningen for tapt skolegang under siste verdenskrig (TSSV) Kárášjogas ja searvi Foreningen for utdanningskadelidde under den andre verdenskrig (USKAV) Guovdageainnus ovttas buhtádusohcamuša, vuođustuvvon dasa ahte sin lahtut leat massán oahppovejolašvuođaid nuppi máilmmesoađi áiggi.

Vuoiggalašv.buhtádusa lávdegoddi ii oaidnán vejolažžan evttohit ahte sidjiide, 423 olbmo, sáhttá juolluduvvot buhtádus kollektiiva vuođu mielde. Dattege lávdegoddi dovddahii ahte muhtimis dáid ohcciin dáidá leat vouigatvuohta fidnet buhtádusa go veardida mo su eallindilli gárttai dan geažil go skuvlema šattai massit soađi áiggi.

Stuoradiggi hilggui vuoiggalašv.buhtadusa ohcamiid dallego Vuoiggalašv.buhtádusa lávdegotti árvalus gieđahallui juovlam. 1991. Stuoradiggi goitge bivddii ráđđehusa válbmet čielggadusa. Ráđđehus nammadii bargojoavkku mii buvtii golbma molssaeavttu: iežas ealátlassi (penšuvdna) álbmotoaju olggbealde, ovttagear’buhtádus dahje oahppofálaldat oktan ruhtadoarjagiin. Ráđđehus čilgii ášši St.dieđáhusas nr. 42 (1994–95) Sámedikki doimmain 1994. Gielda- ja bargodepartemeanta ii dattetge dorjon evttohusaid; ovttagearbuhtádus dahje sierra penšuvdnafállu. Vuođustussan dasa lei ahte departemeanta oavildii dákkár čovdosiid ii sáhte bealuštit govttolažžan nuppiid joavkkuid ektui mat maid leat sullasaš dilis, go dát gárttašii leat dego veláheapmin sidjiide. Gielddaidlávdegotti eanádat (eanetlohku) válddii ášši alces diehtun. Dattege ovddiduvvui oahppofálaldat/kursen masa addošii ruhtadoarjja. 11 olbmo leat dán fálu geavahan ávkin.

1966 rájis leat boahtán su. 300 oktagaslaš ohcama. Soađi dihtii gillán buhtádusat (skuvllat giddejuvvon, duiskkat válde skuvlaviesuid ja internáhtaid iežaset atnui j.n.a.) ja maiddái dárustuhttima politihkka. Juohke oktolaš ochamuš lea gieđahallon ja evttohuvvon galget beahttaluvvot, dannego lea huksejuvvon daid vuođđojurdagiid eavttuiguin mat leat Stuoradikki oktasaš hilguma duohkin. Hilgumat leat váidon, ja ovddiduvvon Stuorradikki ovdii maŋgga stuorradikki proposišudna mielde, maŋimuš geardde ođđajagi 15. beaivve 2002:s (Stuorradiggái váidinvuoigatvuohta lea nohkan). Buot váidalusat leat hilgojuvvon Stuorradikkis.

Buhtádus vuoiggalašvuođa lávdegoddi čujuha dasa, go beahttalusákkat vuođustuvvojit, ahte geavatlaččat ii atte vahát soađi geažil dahje dárustuhttinpolitihkka makkárge vuoigatvuođa oažžut vuoiggalašvuođa buhtádusa. Dasalassin čujuha Stuoradiggi dasa ahte Sámefoandda ásaheapmi duođašta ahte árv. S. nr. 74 (2001–2002) Stuoradiggi dál lea dievasin buorrindahkan maid sápmelažžat gárte gillát dárustuhttima áigodagas, nu ahte arvvostallan juohke eaŋkal áššis vuolgá dás.

Sámeálbmotfoanda (Sámefoanda)

16.6.2000 Stuoradiggi juolludii ru 75 mill. «Sámefondii» dallego ođasmahtton nášuvnnála bušeahtta 2000 gieđahallui. Foandda ulbmilis celkkii finansalávdegotti eanetlohku ahte foandda vuoittut galget mannat diehto álgagiidda mat nannejit sámi giela ja kultuvrra. Stuoradikki mearrádus dadjá ahte foandda ceggen lea oktasaš buhtádus vahágiid ja eahpevuoiggalašvuođa ovddas maid dárustuhttin lea buktán sámiide.

Stuoradiggi doarjjui ráđđehusa evttohusa ahte foandda vuoittut eai galgga mannat oktolas buhtádemiide, oainne árv. S. nr. 5 (2001–2002).

Movt Sámediggi gieđahallá Sámefoandda

Njuolggadusevttohusa álgga meannuduvvui Sámedikki dievasčoahkkimis 30.05.02 gos diggi mearredii vuostáiváldit foandda muhto fal dušše soabadeami vuosttas ceahkkin ja stáhta ja sámiid gaskavuođa ođasmahttimin. Eaktun dása leat e.e.

• Stáhta ovttas Sámedikkiin vuolgaha johtui doaimma hábmet ođđa ovttasbargovugiid ja álgagiid sámiide

• Ráđđehus álggaha barggu čoavdit ášši; olbmot geat nuppi máilmmesoađi geažil gárte oahppovahága gillát

Sámedikki eanádat ii hálit addit foandda vuoittu oktolaš buhtádusaide.

Ráđđehus áigu geahčadit ođđasit ášši ja dili mii dál lea šaddan, ja árvvoštit movt dás sáhtášii gávdnat vejolažžan doahttalit Sámedikki mearrádusa.