3.2.4 Sámi jienastuslohku ja válggat
Lea deaŧalaš oččodit eambosiid
sámi jienastuslohkui. Ulbmilin lea buktit faktadieđuid
ja fuomášumi ieš jienastusortnega
birra, ja ná váikkuhit ahte eambosat čálihit
iežaset sámi jienastuslohkui.
Váikkuhangaskaoapmin lea eanet ja árjjaleappot
juohkit dieđuid Sámedikki máŋggalágan
doaimmaid birra mat gusket báikegottiide, ovttaskas olbmuide
ja sámi servodahkii ollislaččat.
Sámediggi lea, maŋŋá go Sámeláhka
rievdaduvvui váldán badjelasas ovddasvástádusa
fievrridit dan guovddáš sámi
jienastuslogu. Sámi jienastuslogu guovddáštahttima
ulbmilin lea beavttálmahttit, oktiiortnet ja kvalitehta
sihkkarastit jienastuslohkui fievrridanbarggu. Sámediggi
háliida dán bokte olahit buorebut geavaheaddjiid
ja bálvalit sámi álbmoga, ja dasto sihkkarastit
sámiid demokráhtalaš vuoigatvuođaid.
2004–2005:s čađahuvvojit
ain eanet doaibmabijut erenoamážit
nissonolbmuid ja nuoraid ektui maiguin movttiidahttit eambosiid čálihit
iežaset sámi jienastuslohkui.
Lea dárbu joatkit dutkama sohkabeliid birra sámi
searvodagas ja dán oktavuođas árvvoštallat
sihke válganjuolggadusaid ja Sámedikki politihkalaš arenan.
Nissonovddastus Sámedikkis lea njiedjan 33 %:s
18 %:ii 1989 rájes 2001 rádjai.
Sámediggi čujuha Od.prp. nr. 33
(1986/87) mas lea árvvoštallojuvvon
dalle ahte bidjat dássenmandáhtaid Sámediggái
(earret eará sohkabeali geažil),
muhto dat hilgojuvvui fas čuovvovaš ákkain:
«Dássenmandáhta ferte
atnit «heahtečoavddusin» mainna divvut
válgaortnegis dan mii muđui lea
heittot.»
Sámediggi lea bivdán
Stuorradikki ásahit dássenmandáhtaid ávkin
dan sohkabeallái mas eai leat doarvái ovddasteaddjit
Sámedikkis. Ráđđehus
válljii maŋidit dássenmandáhtaid ásaheami
dassážii go ekspeartalávdegoddi
maid Sámediggi lea evttohan, lea geargan bargguinis. Ekspeartalávdegoddi
ii leat vuos álgán bargat ekonomalaš sivaid geažil
ja manná guhkes áigi ovdal go lávdegoddi
lea geargan bargguinis.
Sámedikki mielas ii leat dárbu vuordit ekspeartalávdegotti árvalusa
ja bivdá Stuorradikki fuolahit ahte Ráđđehus čuovvola Sámedikki
mearrádusa dán áššis,
nu ahte mii sáhttit sihkkarastit, doalahit ja erenoamážit
nannet nissonovddastusa Sámedikkis boahtte válggas
2005:s. Sámediggi lea ilus go Gielda- ja guovludepartemeanta cuoŋománu
2. b. 2004 reivves, dovddahii ahte lea gearggus čuovvolit
muhtun ráje dain áigeguovdilis válgaortnetáššiin, nu
ahte vejolaš rievdadusaid sáhttá čađahit
2005 válgga váste.
