Sámepolitihka birra

4.1 Duogáš

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi oaččui 1980 earret eará mandáhttan čielggadit leago dárbu ja leago ulbmillaš vuođđudit álbmotválljejuvvon, ovddasteaddji orgána sámiide Norggas. Lávdegoddi gávnnahii ahte lei dárbu diekkár orgánii, mas galggai leat váldodahkamuššan addit Norgga sámi álbmotjovkui oktasaš foruma gos ságaškuššet sámi áššiin ja hábmejit sámepolitihka. Lávdegotti árvvoštallan lei ahte dát lei dárbbašlaš earret eará vái váfistuvvo váikkuhanfápmu ja oassálastin mearridanproseassaide. Lassin oaivvildii lávdegoddi ahte go gávdno álbmotválljejuvvon orgána mii lea sámi veahkadaga sátneguoddi, de dahká dat álkibun guovddáš eiseválddiide dahkat lobálaš 1 mearrádusaid sámepolitihkalaš duovdagis.

Sámedikki válddi hárrái ovdehii lávdegoddi ahte diggi galgá sáhttit váldit ovdan buot lágan áššiid main adnojuvvo leamen vásedin mearkkašupmi sámi veahkadahkii. Lávdegoddi deattuhii ahte Sámedikki mearridanváldi «…ii (berre) mearriduvvot agibeaivái, muhto galgá sáhttit gárgeduvvot orgána iežas ipmárdusa ja dábálaš servodatoainnu mielde sámi veahkadaga sajádaga hárrái Norggas» (vrd. NA— 1984: 18). Stuorradikki justiisakomitea guorrasii dása.

Sámedikki ja stáhta sámepolitihka lobálašvuohta lea sorjavaš earret eará das ahte Sámedikki oassálastin mearridanproseassaide válganahttá váikkuhanfámu mearrádusaid bohtosii. Dán oktavuođas lea doaba iešmearrideapmi gessojuvvon sámepolitihkalaš digaštallamii máŋgga jagi čađa, earret eará deaŧalaš rámmaáššegirjjiin Sámedikkis. Dán duogážin lea ahte doaba iešmearrideapmi geavahuvvo riikkaidgaskasaččat, earret eará guovtti ON-konvenšuvnnas 1966:s siviila ja poli­tihkalaš vuoigatvuođaid ja ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Doaba lea ­maiddái geavahuvvon artihkkalis 3 ON-deklarašuvnna evttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra.

ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea bivddii, golggotmánus 1999, Norgga raporteret eamiálbmogiid birra artihkkala 1 vuolde álbmogiid vuoigatvuođa birra iešmearrideapmái konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra. Stáhtat eai leat dássážii raporteren eamiálbmogiid birra, eai dán artihkkala vuolde eaige ON-konvenšuvnna vuolde ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra. Raporteren lea dássážii addojuvvon artihkkala 27 vuolde, mii čielgasit siskkilda veahádagaid. Norga áigu árvvoštallat dán ávžžuhusa iežas čuovvovaš raportta oktavuođas, mii sáddejuvvo ovdal golggotmánu 1. 2004.

Sámedikki vuođđudeami rájes 1989 lea dáhpáhuvvan jotkkolaš proseassa addit sámiide lasi váikkuhanfámu Sámedikki nannemiin ovddasvástideaddji orgánan sámi servodaga gárgedeamis. Máŋga politihkalaš mearrádusa maŋimuš 10–15 jagis lea dahkan vuđđosa ođđasisvirkkosmahttit ja viidáseappot gárgedit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Sámiid vuoigatvuođalaš stáhtusa nannen vuođđolága bokte 1988, sámelága mearrideapmi 1987, Sámedikki vuođđudeapmi 1989 ja ILO-soahpamuša nr. 169 nannen 1990, lea erenoamážit veahkehan sámiid oažžut eanet duođalaš váikkuhanfámu servodatdilálašvuođaide mat gusket sidjiide. Báikenammalágas (Lov mai 18. 1990 nr. 11 om stadnamn/Láhka miessemánu 18. 1990 nr. 11 báikenamaid birra) ja sámelaga giellakapihttalis, mii maiddái mearriduvvui 1990, lea dáid lassin leamaš stuorra kultuvrralaš mearkkašupmi. Oahpahusláhka (Lov 17. juli 1998 nr. 61 om grunnskolen og vidaregåande opplæringa/Láhka suoidnemánu 17. 1998 nr. 61 vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa birra) addá Sámediggái láhkaásahusválddi sámi oahpahussii skuvllas.

Sámediggi atná Sámediggeplánas 1998–2001 áigodahkii vuolggasadjin ahte sámit leat sierra álbmot – eamiálbmot mas lea gullevašvuohta guvlui. Sámediggeplánas čuoččuhuvvo ahte álbmogiid vuoigatvuohta iešmearrideapmái lea riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon prinsihppa, man ON:a miellahttoriikkat leat geatnegahttojuvvon ovddidit ja suodjalit. Daddjojuvvo maiddái ahte nugo earáge eamiálbmogat miehtá máilmmi oaivvildit sámit ahte vuoigatvuohta iešmearrideapmái maiddái gusto máilmmi eamiálbmogiidda, ja ahte máilmmeservodat danne ferte dan dohkkehit.

Sámediggeplánas lea iešmearrideapmi meroštallojuvvon «oktasaš vuoigatvuohtan mearridit iežas boahtteáiggi badjel». Maiddái daddjojuvvo ahte «Vuoigatvuohta iešmearrideapmái (maiddái) mearkkaša … vuoigatvuođa addit mearridanvuoigatvuođa Sámedikki beales. Dat máksá ahte leat sámit ieža, iige stáhta, geat mearridit makkár servodatduovdagiid badjel sámi álbmogis galgá leat stivrejupmi, ráđđejupmi ja hálddaheapmi». Sámedikki jahkedieđáhusas jagi 2000 ovddas deattasta Sámediggi ahte «eamiálbmogiid vuoigatvuohta iešmearrideapmái gusto buot servodatduovdagiin, nugo dahká buot eará álbmogiidda».

Mii gusto siterejuvvon hámuhemiide dás bajábealde, de ii leat Sámediggi dovddahan makkár oaivila dat konkrehtalaččat bidjá daidda. Ráđđehus atná ahte oassi dáid juksanmeriin leat osohahkii hui viidát ja sáhttet dulkojuvvot dego eai leat makkárge ráddjehusat iešmearridanvuoigatvuođas. Danne ráđđehus ii sáhte daidda mieđihit.

Ráđđehusa oainnu mielde fertejit Sámedikki juksanmearit gehččojuvvot proseassan mii doaibmá ovttas servodatgárgedemiin muđui. Ráđđehus oaivvilda ahte lea rivttes lahkaneapmi dán gažaldahkii navdit ahte eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa sisdoallu ja teorehtalaš vuođus gárgeduvvá áiggi vuollái, muhto ahte dás beroškeahttá lea sáhka iešmearridanvuoigatvuođas dálá, sorjjasmeahttun stáhtaid rámmaid siskkabealde.

Ráđđehus oaidná dárbbu – maiddái ON:a olmmošvuoigatvuođakomitea ávžžuhusa vuođul ahte Norga galgá raporteret sámiid ja iešmearrideami birra – ságaškuššat Sámedikkiin, ja háliidage bovdet dialogii. Dialoga ulbmilin berre leat stuorát čielggasvuođa oažžun das maid Sámediggi oaivvilda iešmearridandoahpagiin. Juksanmearrin ferte leat vealtat boasttuáddejumiin ja oažžut čielga, meannudanvugiid dákkár gažaldagaid ságaškuššamii.

Ráđđehus háliida mearkkašit ahte diehtá ahte Sámedikki gieđahaladettiin dan makkár viidodat iešmearrideamis berre leat, maiddái lea leamaš unnitlohku mas lea leamaš veaháš eará lahka­neapmi gažaldahkii, go masa dás lea refererejuvvon.

4.2 Dárkileappot iešmearrideami doahpaga birra

Doaba iešmearrideapmi lea čielggatkeahtes álbmotrievttálaš doaba.

Doahpaga árbevirolaš dulkojupmi lea ahte dat gusto álbmogiidda mearkkašumiin «veahkadat mii ássá dihto eanaguovlluid (stáhtaid) siskkabealde» , iige álbmogiidda mearkkašumiin «etnalaš joavku» . Danne lea iešmearrideapmi árbevirolaččat assosierejuvvon eretkoloniseremiin ja vuollástuvvon stáhtaid vuoigatvuođain iehčanasvuhtii.

«Álbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa» jurdda lea álggus vuolgán 1700-jagiid jurddašeamis «álbmotsorjjasmeahttunvuođaprinsihpas». ON-lihttu nanne artihkkalis 1 ja artihkkalis 55 «prinsihpa álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra». ON-lihtu artihkkalis 1 lea maiddái olmmošvuoigatvuođaide addojuvvon suodji, dasgo nannejuvvo ahte ON galgá oažžut rádjui riikkaidgaskasaš ovttasbarggu mii ovddida ja movttiidahttá olmmošvuoigatvuođaid árvvusatnima ja vuđolaš luđolašvuođaid buohkaide.

Dalle go Máilmmejulggaštus olmmošvuoigatvuođaid birra 1948 šiehtadallojuvvui ovdan, eai lean ON:a miellahttoriikkat válbmašat viidáseappot gárgedit prinsihpa «álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» nugo dan gávdná ON-lihtus. Danne eai gávdno čujuhusat prinsihppii Máilmmejulggaštusas olmmošvuoigatvuođaid birra.

iehtadaladettiin ovdan ON-konvenšuvnna siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid birra 1966 ja ON-konvenšuvnna ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid birra 1966, loktejuvvui gažaldat fas áššin.

Vuoigatvuohta iešmearrideapmái, nugo dat lea nannejuvvon guovtti ON-konvenšuvnnas 1966, ráddjejuvvo viiddis geavaheami ektui mii «prinsihpas álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešámearrideami birra» lea ON-lihtu mielde. Dát boahtá das go iešmearridanvuoigatvuohta, nugo dat lea nannejuvvon ON-konvenšuvnnaid oktasaš artihkkalis 1 1966, lea hámuhuvvon koloniijadiliid ja militearalaš vuollástemiid dihtii. Nugo vuoigatvuohta lea hámuhuvvon oktasaš artihkkalis 1, de lea vuoigatvuohta gálgamii ja iehčanas stáhta vuođđudeapmái okta molssaeaktu man «álbmot» sáhttá válljet iežas iešmearridanvuoigatvuođa geavaheamis. «Álbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa» viidáset gárgedemiin mat leat dáhpáhuvvan eará neavvuin, leat buohkain leamaš koloniijadilit ja militeara vuollásteamit jurdagis, ja sisdoaluset mielde ii leat daid álki geavahit eará diliide.

Gažaldat vuoigatvuođas iešmearrideapmái lea fas šaddan áigeguovdilin eamiálbmotoktavuođain. ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra nannejuvvo artihkkalis 3 ahte eamiálbmogiin lea vuoigatvuohta iešmearrideapmái. Sánit artihkkalis 3 leat ideanttalaččat sániiguin mat leat oktasaš artihkkalis 1 ON-konvenšuvnnain 1966, earret daid mat čujuhit «eamiálbmogiidda». ILO-soahpamuš nr. 169 fas ii ásahala gažaldaga iešmearrideamis.

Ráđđehusa oaidnu lea ahte ovdanšiehtadallan ON-julggaštusa eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra addá vuogas liibba viidáseappot gárgedit «prinsihpa álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» eanet konkrehta vuoigatvuohtan eará oktavuođaide go koloniijadiliide ja militearalaš vuollásteapmái. Ráđđehus áigu almmatge deattastit ahte artihkal 3 iešmearridanvuoigatvuođa birra ON-julggaštusevttohusas eamiálbmogiid vuoigatvuođaid birra (vrd. kap. 16.2.1) lea vuođđuduvvan tekstii mii áiggistis ráhkaduvvui koloniijadiliin ja militearalaš vuollásteamis jurddašettiin, ja mat danne hejodit heivejit eamiálbmogiid vuoigatvuođaid meroštallamii sorjjasmeahttun stáhtaid rámma siskkabealde. Evttohus lea ožžon mearkkašahtti vuostehágu riikkaidgaskasaččat.

Ráđđehus áigu doarjut proseassa mas prinsihppa eamiálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa birra čadnojuvvo ON-lihtu «prinsihppii álbmogiid ovttalágáš vuoigatvuođa ja iešmearrideami birra» ja mas čađahuvvo bálddalas vuoigatvuođagárgedeapmi eamiálbmogiid várás. Diekkár gárgedeapmi sáhttá juogo dáhpáhuvvat ON:a eamiálbmotjulggaštusbarggu dahje stáhtageavada bokte.

Norgalaš oktavuođas lea gažaldat sámi iešmearrideami sisdoalus, ráđđehusa oainnu mielde, deaŧalaš gažaldat mii gáibida vuđolaš ságaškuššamiid. Dát ferte dáhpáhuvvat lagas ovttasbarggus Sámedikkiin. Ráđđehus deattasta ahte čovdosiin mat válljejuvvojit, lea mearkkašupmi riikkaidgaskasaš norbmagárgedeapmái dán duovdagis. Riikkaidgaskasaš mearkkašupmi mii lea doaibmabijuin mat álggahuvvojit sámiid iešmearrideami hárrái, ferte leat mielde árvvoštallamis.

Ráđđehus ovdeha ahte sámi iešmearrideami gárgedeapmi vuosttažettiin galgá dáhpáhuvvat dálá sorjjasmeahttun ja demokráhtalaš stáhta siskkabealde, ja Norgga dálá geográfalaš rájáid siskkabealde.

Deaŧalaš oasit sámiid iešmearrideami gárgedeamis sáhttet guovdilastojuvvot sámiid mieldemearridanvuoigatvuođa birra. Dát vuoigatvuohta siskkilda vuoigatvuođa oassálastit buot mearridandásiide áššiin mat gustojit láhkamearrádusaide ja hálddahussii ja bargui seailluhit ja gárgedit sámiid politihkalaš vuogádagaid. Sámiid iešmearrideapmi ferte danne atnit vuolggasadjin vuoigatvuođa oassálastit buot mearrádusaide mat gusket sidjiide. Sámi iešmearrideapmi lea, norgalaš oktavuođas, gažaldat das nákcego min demokráhtalaš vuogádat addit sámi veahkadahkii doarvái váikkuhanfámu riikkagottálaš politihkalaš proseassaide ja mearrádusaide mat gusket sidjiide.

Danne sáhttá norgalaš oktavuođas iešmearrideami gažaldat čadnojuvvot dasa makkár váldi galgá, dahje berre, biddjojuvvot sámi álbmotválljejuvvon orgánii, Sámediggái.

4.3 Sámedikki bargo- ja váldeduovdda

Sámelága § 2–1 albmada Sámedikki bargoduovdaga ja válddi. Sámediggi mearrida ieš makkár áššiiguin bargá. Lága mielde leat Sámedikki bargoduovddan buot áššit mat dikki mielas erenoamážit guoskkahit sámi álbmotjoavkku ekonomalaččat, kultuvrralaččat, jurdihkalaččat ja sosialalaččat. Sámepolitihkalaš orgánan ii leat Sámediggi ráđđehusa vuollásaš, ja danne ráđđehus ii leat ovddasvástideaddjin Sámedikki politihkalaš mearrádusain dahje doaimmas.

Sámediggái sáhttá sirdojuvvot váldi hálddahit juolludusaid sámi ulbmiliidda, vrd. stobiin 4.4, mas lea Sámediggái ovdalis sirdojuvvon válddi oppalašgeahčaldat. Sámedikkis lea mearridanváldi go dát čuovvu eará mearrádusain dahje lea mearriduvvon eará vuogi mielde.

Dál lea Sámediggái biddjojuvvon hálddahanovddasvástádus dihto administratiiva áššiin. Dát gusto Sámedikki válggaide, ekonomalaš doarjagiid juohkimii ja ovddasteddjiid nammadeapmái iešguđetlágan almmolaš orgánaide.

Earret dán válddi mii biddjojuvvo Sámediggái sámelága bokte, de lea Sámediggái maiddái biddjojuvvon váldi lága bokte guovtti oktavuođas:

• Boazodoalloláhka: Miellahtuid nammadeapmi boazodoalu stivrenorgánaide, dás (§ 6) vuoigatvuohta nammadit 3 miellahtu 7 miellahtus boazodoallostivrii ja (§ 7) 2, vejolaččat 3, guovllustivrra 5 dahje 7 miellahtus.

• Oahpahusláhka: (§ 6–4) Láhkaásahusat oahppaplánaid birra galget skihkket oahpahit sámi álbmotjoavkku birra ja dán álbmotjoavkku giela, kultuvrra ja servodateallima birra iešguđet fágasuorggi olis. Departemeantta mearridan rámmaid siskkabealde addá Sámediggi láhkaásahusaid diekkár oahpaheami sisdoalu birra. Sámediggi mearrida, departemeantta mearridan viidodat- ja veahkkevárrerámmaid siskkabealde, láhkaásahusaid oahppaplánaid birra sámegiela oahpaheapmái vuođđoskuvllas ja joatkkaoahpahusas ja oahppaplánaid birra vásedin sámi fágaide joatkkaoahpahusas. Dasa lassin sáhttá Sámediggi ovddidit evttohusaid departementii vásedin oahppaplánaid birra oahpaheapmái sámi guovlluide ja ohppiide sámi guovllu olggobealde geat ožžot sámegiela oahpaheami.

Oahppoduovdda lea prinsihpalaččat deaŧalaččamus duovdda man badjel Sámediggái lea biddjojuvvon váldi. Oahpahusláhka lea vuos áidna láhka mii addá Sámediggái mearridanválddi láhkaásahusgelbbolašvuođa hámis. Earret válddi mii Sámediggái lea biddjojuvvon oahpahuslága ja boazodoallolága bokte, lea Sámediggái biddjojuvvon váldi delegašuvnna 2 bokte. Lassin váldái mii Sámediggái lea delegerejuvvon, de lea Sámedikkis maiddái váldi ja váikkuhanfápmu oassálastima ja ovddasteami bokte máŋggaid lávdegottiin, stivrrain ja ráđiin.

Sámediggi lea álbmotválljejuvvon orgána, iige leat danin ráđđehusa vuollásaš orgána. Justiisadepartemeanta lea maiddái guovtti gearddi, girjjis guovvamánu 16. 1990 ja girjjis ođđajagemánu 26. 1995, gávnnahan ahte Sámediggi ii leat stáhtaráđiid bagadanválddi vuollásaš. Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi departemeantta delegašuvnna mielde, dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi válddi doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága. Stáhtaráđi váilevaš čuovvoleapmi diekkár dáhpáhusain sáhttá mielddisbuktit politihkalaš/parlamentaralaš ovddasvástádusa Stuorradikki buohta. Sámedikki politihkalaš olggosbuktimat dieđusge eai gula stáhtaráđi bagadus- dahje bajilgeahččoválddi vuollái.

Sámedikki vuođđudeami rájes lea gárgeduvvan geavat departemeanttain mii ovdeha stuorra várrugasvuođa Sámedikki bagadeamis, maiddái dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi mii lea delegerejuvvon departemeanttain.

4.3.1 Sámedikki ođđasisorganiseren

Sámedikki vuollálas ráđit ođđasisorganiserejuvvojedje ođđajagemánu 1. 2001 dainna lágiin ahte vuollálas ráđit heaittihuvvojedje ja ossodathámádat álggahuvvui hálddahusdásis njuolga Sámediggeráđi vuollái. Váikkuhanruđaid juolludeami dahká ohcama vuođul ođđa ortnega mielde Sámedikki doarjjastivra, man nammada Sámediggi, ja giellaáššiid gieđahallá fas Giellastivra man Sámediggeráđđi nammada.

Ođđasisorganiserema duogáš lei ahte vuollálas ráđiin dáhpáhuvai unnán politihkkagárgedeapmi. Ođđa ovddasvástádusdahkamušat leat maiddái mielddisbuktán dárbbu hámolaš buohtalastimii áššeduovdagiid gaskkas.

Sámediggi lea cealkán ahte ođđa organisašuvdnahámádaga juksanmearrin lea dahkat Sámedikki politihkkagárgedeaddjin ja politihkalaš vuođusháhkkin mas leat čielga politihkalaš ja hálddahuslaš ovddasvástáduslinját. Ođđa organisašuvdnahámádat lea oaivvilduvvon dahkat ahte hálddahuslaš veahkkevárit ávkkástallojuvvojit ja buohtalastojuvvojit bevttolaččabut, seammás go hálddahussii addojuvvojit návccat nuppástuhttimii. Sámediggi lea maiddái cealkán ahte ođđasisorganiseren galgá áimmahuššat geavaheaddjiberoštusaid ja hálddahusdahkamušaid fágalaš ovdadahttivuođa 3 bealuštahtti vuogi mielde.

—uovusin Sámedikki ođđasisorganiseremis lea ahte kulturmuitolága hálddaheami váldi sirdojuvvui Sámediggái, iige Sámi kulturmuitoráđđái.

Sámi kulturmuitoráđđi álggahuvvui sámi kulturmuitosuodjalusa hálddahusorgánan ja delegerejuvvon eiseváldin kulturmuitolága mielde váikkuhusain čakčamánu 1. 1994 rájes. Ortnega árvvoštallan čájehii ahte dat lea doaibman háguid mielde ja lea veahkehan buktit sámi orgánaid sámiid kulturárbbi hálddaheami sisa. Sámi beroštusat kulturmuitosuodjalusa siskkabealde leat nannejuvvon ja geográfalaččat lea desentraliserejuvvon nu ahte báikegottiid ja hálddahusa gaskii lea šaddan eanet lagasvuohta. Sámi identitehtta lea nannejuvvon ortnega bokte. Árvvoštallan čájehii almmatge ahte lagas ovttasbargo- ja buohtalastináigumuš birasgáhttenhálddahusain muđui ja sámediggevuogádagain ii leat joavdan doarvái guhkás.

Sámi kulturmuitoráđđi heaittihuvvui ja organiserejuvvui Sámedikki vuollái ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat, mat bidje válddi njuolga Sámi kulturmuitoráđđái, nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001. Sámediggi biddjojuvvui dainna Riikkaantikvára ja Birasgáhttendepartemeantta bagadus- ja ođđasisdahkangelbbolašvuođa 4 vuollásažžan das mii gusto sámi kulturmuitosuodjalussii. Ortnet lea dahkkojuvvon gaskaboddosažžan 3 jahkái dasgo Birasgáhttendeparttemeanta oaivvildii ahte dilálašvuođat eai lean láhččojuvvon bissovaš ortnegii dahkat oaivila. Dát čatnašuvvá čielggadeapmái mii berre dáhpáhuvvat Sámedikki rolla, integritehta ja fágastáhtaráđiid konstitušuvnnalaš ovddasvástádusa hárrái Sámedikki mearrádusain. Birasgáhttendepartemeanta áigu árvvoštallat ortnega.

Sámedikki mearrádus mearkkaša maiddái ahte Sámi giellaráđđi lea organiserejuvvon Sámedikki vuollái váikkuhusain ođđajagemánu 1. 2001 rájes. Kultuvradepartemeanta lea váldán ovdan gažaldaga Sámedikkiin das makkár čuvvosat Sámedikki mearrádusas leat sámelága § 3–12 ektui oktan láhkaásahusaiguin. Ášši gieđahallan ii leat vel loahpahuvvon.

4.4 Válddi ja dahkamušaid sirdin Sámediggái

Vai ollašuvvet juksanmearit ahte sámi ja dáža kultuvrras galget leat ovttaárvosaš eavttut ja ahte sámi gielas ja kultuvrras galget leat buorit vejolašvuođat gárgeduvvat Norggas, de áigu ráđđehus addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja lasi mearridanválddi áššiin main sámi veahkadagas leat erenoamáš beroštumit. Válddi ja ja dahkamušaid sirdin departemeanttain Sámediggái dáhpáhuvvá dialogas Sámedikkiin.

Láhkaásahusgelbbolašvuođa vejolaš sirdin Sámediggái ferte dahkkojuvvot láhkanuppástusa bokte juohke dáhpáhusas. Ráđđehus háliida dialoga Sámedikkiin sáhttágo leat áieguovdil addit láhkaásahusválddi Sámediggái eanet duovdagiin go dál.

Váldonjuolggadussan lea ulbmillaččat ovttaiduhttit sámi beroštusaid deastta dábálaš hálddahussii dan sadjái go hukset sierra sámi ortnegiid. Dahkamušain mat leat dušše, dahje eanaš oaivvilduvvon sámi veahkadahkii, lea almmatge lunddolaš ahte Sámedikkis lea ovddasvástádus vai mearrádusat dahkkojuvvojit dan orgánas mii buoremusat diehtá sámi dilálašvuođaid birra ja buoremusat dovdá dárbbuid. Dát mearkkaša ahte dákkár dahkamušaid berre váldonjuolggadusa mielde Sámediggi hálddahit. Ráđđehus áigu deattuhit ahte ovddasvástádusduovdagat mat sirdojuvvojit Sámediggái, leat čielgasit meroštallojuvvon ja geavadis álkit earuhit eará hálddahusorgánaid ovddasvástádusduovdagis.

Dahkamušaid mat gusket sámiide ja veahkadah­kii muđui berrejit váldonjuolggadusa mielde dábálaš hálddahusorgánat áimmahuššat. Juos sámiin leat erenoamáš beroštusat, ovdamearkka dihtii sámegiela geavaheamis, de berre dáid beroštusaid deasta ovttaiduhttojuvvot hálddahussii. Dát gusto ovdamearkka dihtii boarrásiidfuolahussii. Lea unnán ulbmillaš hukset sierra sámi boarrásiidfuolahusa, muhto deaŧalaš lea ahte boarráset sámiid dárbbuin giela ja kultuvrra hárrái adnojuvvo deasta boarrásiidfuolahusa siskka­bealde. Sámi beroštusaid diekkár ovttaiduhttin hálddahussii berre dáhpáhuvvat ovttasráđiid Sámedikkiin.

Vaikko Sámediggi lea váldán badjelasas doarjjaortnega dahje institušuvnna, ja dikkis lea mearrideaddji váikkuhanfápmu dan badjel, de lea fágadepartemeanttain ain bajit ovddasvástádus ortnegiin maid Sámediggi hálddaha. Departemeanttat galget álggahit ráđđádallandagaldusaid Sámedikkiin, láhčit buori ja rabas dialogii, ja čuovvolit sirdojuvvon ortnegiid sihke fágalaččat ja budjeahtalaččat. Vai dát ovddasvástádus šaddá čielgaseabbon, de leat juolludusat Sámediggái eanaš addojuvvon fágadepartemeanttaid budjeahtaid bokte, eaige Gielda- ja guovlodepartemeantta budjeahta bokte.

Sámediggi vuoruha ieš rámmajuolludusa siskkabealde mii sirdojuvvo Gielda- ja guovlodepartemeanttas. Departemeanta ii stivre mo juolludus galgá geavahuvvot, earret bajit vuoruhemiid mat dahkkojuvvojit budjeahttaproposišuvnnas. Sáme­dikkis lea dáinna lágiin vásedin iehčanas ovddasvástádus ja luđolašvuohta hálddašit iežas veahkkeváriid. Maiddái Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta (1.1.2000 rájes) ja Mánáid- ja bearašdepartemeanta (1.1.2001 rájes) sirdá juolludusaid Sámediggái dán vuogi mielde.

Sámediggi lea geatnegahttojuvvon čuovvut dábálaš njuolggadusaid iežas hálddaheami hárrái, ovdamearkka dihtii stáhta ekonomiijanjuolggadusaid ja hálddahuslága. Raporteren departemeanttaide ruđaid geavaheami birra dáhpáhuvvá Sámedikki jahkedieđáhusas, mii sáddejuvvo Stuorradiggái stuorradiggedieđáhusa hámis oktan ráđđehusa mearkkašemiiguin.

4.4.1 Válddi ja dahkamušaid sirdin Kultuvradepartemeanttas Sámediggái

Ráđđehusa oainnu mielde berrejit stáhtalaš ruđat sámi kulturdoaibmabijuide ja institušuvnnaide main lea sámi dáidda ja kultuvra bargoduovddan, nu guhkás go vejolaš kanaliserejuvvot Sámedikki ja Sámedikki orgánaid bokte. Dát duddjo lagasvuođa doibmii mii fas dagaha ahte ruđat geavahuvvojit buorebut ja rievttabut. Sirdimat Sámediggái fertejit dáhpáhuvvat juohke doaibmabiju vuđolaš guorahallama maŋŋil ja lagas ovttasbarggus guoskevaš áššeoasálaččaiguin ja Sámedikkiin.

—uovvovaš doaibmabijuid lea áigeguovdil sirdit Sámediggái das mii gusto stáhtadoarjagiid hálddaheapmái Kultuvradepartemeantta duovdagis:

• Beaivváš Sámi Teáhter

• Sámiid Vuorká-Dávvirat

• sámi dáiddárstipeanddat

• sámi festiválat

• čájáhusbuhtadas sámi kulturinstitušuvnnaide

• sámi girjebusset

Beaivváš Sámi Teáhter lea maiddái ovdalis evttohuvvon sirdojuvvot Sámediggái. Teáhter ieš, ja teáhtera biras, dovddahedje almmatge ahte áigi dalle ii lean láddan diekkár sirdimii. Dát orru earáhuvvan, ja Kultuvradepartemeanta oaivvilda danne ahte diekkár sirdin sáhttá dáhpáhuvvat. Sámiid Vuorká-Dávviriid hálddahanovddasvástádusa sirdin lea maiddái ovdal evttohuvvon. Go sirdin ii leat dáhpáhuvvan, de boahtá dat das go lea dárbu árvvoštallat ja ođđasishámádahttit dávvir­vuorkásuorggi oppalaččat. Dán árvvoštallamis leat Sámiid Vuorká-Dávvirat ja eará sámi dávvirvuorkkát mielde. Dát váldojuvvui ovdan st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut), mii biddjojuvvui Stuorradikki ovdii čakčat 1999. Stuorradiggi guorrasii dása. Bargu lea álggahuvvon. Sámi dáiddárstipeanddaid sirdin galgá ságaškuššojuvvot dáiddárorganisašuvnnaiguin ja Sámedikkiin. Eará hálddahandahkamušat mat ledje jurddašuvvon sirdojuvvot Sámediggái, leat gáibidan guhkit válmma-štanáiggi go ovdehuvvon. Dilálašvuođat láhččojuvvojit almmatge nu ahte sirdinbargu jotkojuvvo.

4.4.2 Sámedikki válgaortnet

Sámedikki válljejit sámit sámiid gaskkas sámediggeválggaid bokte mat dollojuvvojit juohke 4. jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválggatge. Vuosttas válggat dollojuvvojedje 1989 ja nuppit 1983. Sámediggi lea dál goalmmát áigodagastis doaibmamin (1997–2001). —uovvovaš sámediggeválggat leat čakčamánu 10. 2001.

Sámedikki válggaid olis lea riika juhkkojuvvon 13 válgabiirii. Juohke válgabiirres válljejuvvojit golbma áirasa, nu ahte Sámedikkis leat 39 áirasa.

Sámedikki válggaid njuolggadusat leat mearriduvvon sámelágas ja láhkaásahusas Sámedikki válggaid birra. Juos njuolggadusat galget earáhuhttojuvvot, de gáibiduvvo láhkanuppástus ja/dahje láhkaásahusnuppástus. Njuolggadusat earret eará válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra leat addojuvvon sámelága §:s 2–4. Dárkilet njuolggadusaid válggaid geavatlaš čađaheami birra addá Gonagas, vrd. sámelága §:in 2–11, láhkaásahusa bokte.

Sámedikki válggaid bajit prinsihpat, nugo válgabiirejuohkin ja mandáhttajuohku, leat vuosttažettiin juoga mat gusket sámi veahkadahkii. Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii, buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut válddi dáid gažaldagaid badjel.

Seammás lea juksamearrin ahte Sámedikki válggaid geavatlaš čađaheami njuolggadusat leat eanemus lági mielde ovttaláganat Stuorradikki válggaid njuolggadusaiguin. Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra gusket gielddaide, dasgo gielddaid sámeválgastivrras lea geavatlaš ovddasvástádus sámediggeválggaid čađaheamis. Jienaid vuostáváldin dáhpáhuvvá ovttaskas gielddas. Lohkan ja válgaloahpparehkenastin dáhpáhuvvá dihto sámeválgastivrras ovtta gielddas juohke sámeválgabiirres. Gielddat leat dasa lassin ovddasvástideaddjin sámi jienastuslogus. Vai váfistuvvo alla kvalitehtta bargui maid gielddat dahket válggaid hárrái, de lea deaŧalaš ahte njuolggadusat maid gielddat galget čuovvut leat heivehuvvon eanemus lági mielde oktii buot válggaid hárrái mat čađahuvvojit.

Ráđđehus áigu evttohit earáhuhttit sámelága, nu ahte Sámediggái addojuvvo fápmudus mearridit láhkaásahusa Sámedikki válggaid bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid birra. Dát gusto ovdamearkka dihtii njuolggadusaide válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra. Vai sámit/olbmot geain lea sámi gullevašvuohta atnet Sámedikki ovddastuslaš 5 orgánan ja vai addojuvvo lobálašvuohta dikki mearrádusaide, de lea earret eará dárbbašlaš atnit deastta das ahte maiddái unnit sámi joavkkut ovddastuvvojit, ja ahte šaddá dakkár áirasiid juohkašuvvan sámi guovlluide mii neaktá govttolažžan ja vánhurskkisin. Sámediggi seahtá maiddái atnit juksanmearrin ahte lea nu buorre sohkabealejuohkašuvvan go vejolaš áirasiid válljemis Sámediggái. Ráđđehus luohttá ahte Sámediggi, demokráhtalaš álbmotválljejuvvon orgánan, váfista ahte diekkár vuđolaš demokráhtalaš prinsihpat ja juksanmearit áimmahuššojuvvojit válgaortnega vejolaš earáhuhttimis. Dát prinsihpat leat vuđolaččat ságaškuššojuvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti oasseárvalusas (NA— 1984: 18 Sámi vuoigatvuođaid dili birra) ja adnojuvvojedje maiddái vuođđun Sámeláhkii, nugo dat mearriduvvui 1987.

Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra berrejit mearriduvvot dan orgánas mii hábme vástideaddji njuolggadusaid eará válggaide, nu ahte gielddat ožžot nu ovttalágan njuolggadusaid go vejolaš maid galget čuovvut. Dál lea Gonagasas dát váldi.

4.5 Doaibmabijut

• Ráđđehus bovde Sámedikki dialogii iešmearridandoahpaga birra dainna ulbmilin ahte čielgá buorebut makkár sisdoalu Sámediggi bidjá dán doahpagii, makkár oainnut ráđđehusas ja Sámedikkis leat Sámedikki válddi hárrái, ja makkár strategiijat berrejit čuvvojuvvot vai dát juksanmearit ollašuvvet.

• Ráđđehus áigu addit Sámediggái válddi hábmet bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid Sámedikki válggaide, dán vuolde maiddái njuolggadusaid válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra.