Sámepolitihka birra

4.4 Válddi ja dahkamušaid sirdin Sámediggái

Vai ollašuvvet juksanmearit ahte sámi ja dáža kultuvrras galget leat ovttaárvosaš eavttut ja ahte sámi gielas ja kultuvrras galget leat buorit vejolašvuođat gárgeduvvat Norggas, de áigu ráđđehus addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja lasi mearridanválddi áššiin main sámi veahkadagas leat erenoamáš beroštumit. Válddi ja ja dahkamušaid sirdin departemeanttain Sámediggái dáhpáhuvvá dialogas Sámedikkiin.

Láhkaásahusgelbbolašvuođa vejolaš sirdin Sámediggái ferte dahkkojuvvot láhkanuppástusa bokte juohke dáhpáhusas. Ráđđehus háliida dialoga Sámedikkiin sáhttágo leat áieguovdil addit láhkaásahusválddi Sámediggái eanet duovdagiin go dál.

Váldonjuolggadussan lea ulbmillaččat ovttaiduhttit sámi beroštusaid deastta dábálaš hálddahussii dan sadjái go hukset sierra sámi ortnegiid. Dahkamušain mat leat dušše, dahje eanaš oaivvilduvvon sámi veahkadahkii, lea almmatge lunddolaš ahte Sámedikkis lea ovddasvástádus vai mearrádusat dahkkojuvvojit dan orgánas mii buoremusat diehtá sámi dilálašvuođaid birra ja buoremusat dovdá dárbbuid. Dát mearkkaša ahte dákkár dahkamušaid berre váldonjuolggadusa mielde Sámediggi hálddahit. Ráđđehus áigu deattuhit ahte ovddasvástádusduovdagat mat sirdojuvvojit Sámediggái, leat čielgasit meroštallojuvvon ja geavadis álkit earuhit eará hálddahusorgánaid ovddasvástádusduovdagis.

Dahkamušaid mat gusket sámiide ja veahkadah­kii muđui berrejit váldonjuolggadusa mielde dábálaš hálddahusorgánat áimmahuššat. Juos sámiin leat erenoamáš beroštusat, ovdamearkka dihtii sámegiela geavaheamis, de berre dáid beroštusaid deasta ovttaiduhttojuvvot hálddahussii. Dát gusto ovdamearkka dihtii boarrásiidfuolahussii. Lea unnán ulbmillaš hukset sierra sámi boarrásiidfuolahusa, muhto deaŧalaš lea ahte boarráset sámiid dárbbuin giela ja kultuvrra hárrái adnojuvvo deasta boarrásiidfuolahusa siskka­bealde. Sámi beroštusaid diekkár ovttaiduhttin hálddahussii berre dáhpáhuvvat ovttasráđiid Sámedikkiin.

Vaikko Sámediggi lea váldán badjelasas doarjjaortnega dahje institušuvnna, ja dikkis lea mearrideaddji váikkuhanfápmu dan badjel, de lea fágadepartemeanttain ain bajit ovddasvástádus ortnegiin maid Sámediggi hálddaha. Departemeanttat galget álggahit ráđđádallandagaldusaid Sámedikkiin, láhčit buori ja rabas dialogii, ja čuovvolit sirdojuvvon ortnegiid sihke fágalaččat ja budjeahtalaččat. Vai dát ovddasvástádus šaddá čielgaseabbon, de leat juolludusat Sámediggái eanaš addojuvvon fágadepartemeanttaid budjeahtaid bokte, eaige Gielda- ja guovlodepartemeantta budjeahta bokte.

Sámediggi vuoruha ieš rámmajuolludusa siskkabealde mii sirdojuvvo Gielda- ja guovlodepartemeanttas. Departemeanta ii stivre mo juolludus galgá geavahuvvot, earret bajit vuoruhemiid mat dahkkojuvvojit budjeahttaproposišuvnnas. Sáme­dikkis lea dáinna lágiin vásedin iehčanas ovddasvástádus ja luđolašvuohta hálddašit iežas veahkkeváriid. Maiddái Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta (1.1.2000 rájes) ja Mánáid- ja bearašdepartemeanta (1.1.2001 rájes) sirdá juolludusaid Sámediggái dán vuogi mielde.

Sámediggi lea geatnegahttojuvvon čuovvut dábálaš njuolggadusaid iežas hálddaheami hárrái, ovdamearkka dihtii stáhta ekonomiijanjuolggadusaid ja hálddahuslága. Raporteren departemeanttaide ruđaid geavaheami birra dáhpáhuvvá Sámedikki jahkedieđáhusas, mii sáddejuvvo Stuorradiggái stuorradiggedieđáhusa hámis oktan ráđđehusa mearkkašemiiguin.

4.4.1 Válddi ja dahkamušaid sirdin Kultuvradepartemeanttas Sámediggái

Ráđđehusa oainnu mielde berrejit stáhtalaš ruđat sámi kulturdoaibmabijuide ja institušuvnnaide main lea sámi dáidda ja kultuvra bargoduovddan, nu guhkás go vejolaš kanaliserejuvvot Sámedikki ja Sámedikki orgánaid bokte. Dát duddjo lagasvuođa doibmii mii fas dagaha ahte ruđat geavahuvvojit buorebut ja rievttabut. Sirdimat Sámediggái fertejit dáhpáhuvvat juohke doaibmabiju vuđolaš guorahallama maŋŋil ja lagas ovttasbarggus guoskevaš áššeoasálaččaiguin ja Sámedikkiin.

—uovvovaš doaibmabijuid lea áigeguovdil sirdit Sámediggái das mii gusto stáhtadoarjagiid hálddaheapmái Kultuvradepartemeantta duovdagis:

• Beaivváš Sámi Teáhter

• Sámiid Vuorká-Dávvirat

• sámi dáiddárstipeanddat

• sámi festiválat

• čájáhusbuhtadas sámi kulturinstitušuvnnaide

• sámi girjebusset

Beaivváš Sámi Teáhter lea maiddái ovdalis evttohuvvon sirdojuvvot Sámediggái. Teáhter ieš, ja teáhtera biras, dovddahedje almmatge ahte áigi dalle ii lean láddan diekkár sirdimii. Dát orru earáhuvvan, ja Kultuvradepartemeanta oaivvilda danne ahte diekkár sirdin sáhttá dáhpáhuvvat. Sámiid Vuorká-Dávviriid hálddahanovddasvástádusa sirdin lea maiddái ovdal evttohuvvon. Go sirdin ii leat dáhpáhuvvan, de boahtá dat das go lea dárbu árvvoštallat ja ođđasishámádahttit dávvir­vuorkásuorggi oppalaččat. Dán árvvoštallamis leat Sámiid Vuorká-Dávvirat ja eará sámi dávvirvuorkkát mielde. Dát váldojuvvui ovdan st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut), mii biddjojuvvui Stuorradikki ovdii čakčat 1999. Stuorradiggi guorrasii dása. Bargu lea álggahuvvon. Sámi dáiddárstipeanddaid sirdin galgá ságaškuššojuvvot dáiddárorganisašuvnnaiguin ja Sámedikkiin. Eará hálddahandahkamušat mat ledje jurddašuvvon sirdojuvvot Sámediggái, leat gáibidan guhkit válmma-štanáiggi go ovdehuvvon. Dilálašvuođat láhččojuvvojit almmatge nu ahte sirdinbargu jotkojuvvo.

4.4.2 Sámedikki válgaortnet

Sámedikki válljejit sámit sámiid gaskkas sámediggeválggaid bokte mat dollojuvvojit juohke 4. jagi seamma beaivvi go stuorradiggeválggatge. Vuosttas válggat dollojuvvojedje 1989 ja nuppit 1983. Sámediggi lea dál goalmmát áigodagastis doaibmamin (1997–2001). —uovvovaš sámediggeválggat leat čakčamánu 10. 2001.

Sámedikki válggaid olis lea riika juhkkojuvvon 13 válgabiirii. Juohke válgabiirres válljejuvvojit golbma áirasa, nu ahte Sámedikkis leat 39 áirasa.

Sámedikki válggaid njuolggadusat leat mearriduvvon sámelágas ja láhkaásahusas Sámedikki válggaid birra. Juos njuolggadusat galget earáhuhttojuvvot, de gáibiduvvo láhkanuppástus ja/dahje láhkaásahusnuppástus. Njuolggadusat earret eará válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra leat addojuvvon sámelága §:s 2–4. Dárkilet njuolggadusaid válggaid geavatlaš čađaheami birra addá Gonagas, vrd. sámelága §:in 2–11, láhkaásahusa bokte.

Sámedikki válggaid bajit prinsihpat, nugo válgabiirejuohkin ja mandáhttajuohku, leat vuosttažettiin juoga mat gusket sámi veahkadahkii. Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii, buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut válddi dáid gažaldagaid badjel.

Seammás lea juksamearrin ahte Sámedikki válggaid geavatlaš čađaheami njuolggadusat leat eanemus lági mielde ovttaláganat Stuorradikki válggaid njuolggadusaiguin. Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra gusket gielddaide, dasgo gielddaid sámeválgastivrras lea geavatlaš ovddasvástádus sámediggeválggaid čađaheamis. Jienaid vuostáváldin dáhpáhuvvá ovttaskas gielddas. Lohkan ja válgaloahpparehkenastin dáhpáhuvvá dihto sámeválgastivrras ovtta gielddas juohke sámeválgabiirres. Gielddat leat dasa lassin ovddasvástideaddjin sámi jienastuslogus. Vai váfistuvvo alla kvalitehtta bargui maid gielddat dahket válggaid hárrái, de lea deaŧalaš ahte njuolggadusat maid gielddat galget čuovvut leat heivehuvvon eanemus lági mielde oktii buot válggaid hárrái mat čađahuvvojit.

Ráđđehus áigu evttohit earáhuhttit sámelága, nu ahte Sámediggái addojuvvo fápmudus mearridit láhkaásahusa Sámedikki válggaid bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid birra. Dát gusto ovdamearkka dihtii njuolggadusaide válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra. Vai sámit/olbmot geain lea sámi gullevašvuohta atnet Sámedikki ovddastuslaš 1 orgánan ja vai addojuvvo lobálašvuohta dikki mearrádusaide, de lea earret eará dárbbašlaš atnit deastta das ahte maiddái unnit sámi joavkkut ovddastuvvojit, ja ahte šaddá dakkár áirasiid juohkašuvvan sámi guovlluide mii neaktá govttolažžan ja vánhurskkisin. Sámediggi seahtá maiddái atnit juksanmearrin ahte lea nu buorre sohkabealejuohkašuvvan go vejolaš áirasiid válljemis Sámediggái. Ráđđehus luohttá ahte Sámediggi, demokráhtalaš álbmotválljejuvvon orgánan, váfista ahte diekkár vuđolaš demokráhtalaš prinsihpat ja juksanmearit áimmahuššojuvvojit válgaortnega vejolaš earáhuhttimis. Dát prinsihpat leat vuđolaččat ságaškuššojuvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti oasseárvalusas (NA— 1984: 18 Sámi vuoigatvuođaid dili birra) ja adnojuvvojedje maiddái vuođđun Sámeláhkii, nugo dat mearriduvvui 1987.

Njuolggadusat válggaid geavatlaš čađaheami birra berrejit mearriduvvot dan orgánas mii hábme vástideaddji njuolggadusaid eará válggaide, nu ahte gielddat ožžot nu ovttalágan njuolggadusaid go vejolaš maid galget čuovvut. Dál lea Gonagasas dát váldi.