Sámepolitihka birra

5.4 Sámepolitihka bargo- ja ovddasvástádusjuohku

Dasgo Sámedikki ovddasvástádusduovdagat leat dál sakka viidábut go ovdal, de lea ráđđehusa oainnu mielde dárbu ođđasis ja vuđolaččabut árvvoštallat Sámedikki rolla ja dahkamušaid.

Almmolaš hálddahusa váldoulbmil lea áimmahuššat boargáriid beroštusaid ja čoavdit vuđolaš servodatdahkamušaid. Gažaldat dahkamuš-, ovddasvástádus- ja doaibmajuohkimis hálddahusdásiid gaskkas lea guovdil maiddái sámepolitihkalaš oktavuođas. Gažaldagas lea sáhka geas berre leat váldi áimmahuššat makkár dahkamušaid almmolaš hálddahusa siskkabealde. Muhtun muddui lea árvvoštallamis sáhka guđe dásis – riikkagottálaččat, guovlluguovdasaččat dahje báikkálaččat – dihto almmolaš dahkamuš berre čovdojuvvot, ja muhtun muddui das galgetgo stáhtalaš hálddahusorgánat vai gielddat ja fylkkagielddat main galgá leat ovddasvástádus dahkamuščoavdimis.

Stáhtas han leat álbmotrievttálaš geatnegasvuođat sámi veahkadaga hárrái, ja dainna das lea váldoovddasvástádus láhčit dilálašvuođaid nu ahte sámit sáhttet seailluhit ja gárgedit iežaset giela, kultuvrra ja servodateallima. Geavatlaš dahkamušat mat čuvvot dán ovddasvástádusas fertejit almmatge maiddái doibmiibiddjojuvvot vuolit hálddahusdásiin. Mearrádusain mat dahkkojuvvojit gielddalaš ja fylkkagielddalaš dásis lea stuorra mearkkašupmi vejolašvuođaide bisuhit ja viidáseappot gárgedit sámi kultuvrra. Danne ferte deasta sámi veahkadagas leat mielde politihkalaš vuoruhemiin mat dahkkojuvvojit báikkálaččat.

Sámi vuoigatvuođalávdegoddi evttohii NA— 1984: 18 Sámiid vuoigatvuođaid dilálašvuođaid birra láhkadit ahte fylkkagielddat ja gielddat galget skihkkejuvvot čađahit sámepolitihkalaš doaibmabijuid. Ráđđehus ja Stuorradiggi eai guorrasan dása. Biddjojuvvui strategiija mas leat positiiva doarjjaortnegat dan sadjái go oppalaš skihkkenláhkavuođus. Dát vuođustuvvui dainna ahte láhkaskihkken ja rávvagat seaguhit iežaset gielddalaš iešstivrejupmái (vrd. ot. prp. nr. 33 (1986–87), s 103).

Sámediggi lea jahkedieđáhusastus 1999 bivdán ahte dikki rolla čielggaduvvo dárkileappot Sámedikki ja iešguđet hálddahusdásis ovddasvástádusgaskavuođa aiddostahttimiid 1 bokte. Sámediggi háliida ahte geahččaluvvojit ortnegat mo diggi galgá oassálastit fylkkaplánema bargui, ja čađaheapmái. Sámediggi gáibida maiddái ahte gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádus sámi áššiin ferte meroštallojuvvot čielgaseappot.

Jahkedieđáhusas 2000 čuoččuha Sámediggi ahte sámi áššit fertejit áimmahuššojuvvot buorebut norgalaš politihkalaš vuogádagas go dál. Sámedikki mielas geahččalit máŋga gieldda ja fylkkagieldda dodjalit earáide ovddasvástádusa sámi doaibmabijuin. Sámediggi cealká ahte leat sihke ráddjenčuolmmat sámi doaibmabijuid hárrái ja negatiiva doaladumit 2 sámi gažaldagaide máŋgga gielddas (Sámedikki gulaskuddancealkámuš Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii (Oppgavefordelingsutvalgets innstilling, NOU 2000: 22, ášši 45/00)).

Danne Sámediggi lea, jahkedieđáhustastis 2000 ja gulaskuddancealkámušastis Dahkamušjuohkinlávdegotti árvalussii, bivdán ahte dahkamušjuohkingažaldagat guorahallojuvvojit, prinsihpaid mielde maidda riikka sámepolitihkka vuođđuduvvá.

Sámediggi atná deaŧalažžan ahte sámepolitihkka hámádahttojuvvo nu ahte oassádallit iešguđet dásis ožžot čielgasit meroštallojuvvon ovddasvástádusa. Vuosttažettiin ferte ovddasvástádusgaskavuohta stáhta ja Sámedikki gaskkas čielggaduvvot. Dasto fertejit gielddaide ja fylkkagielddaide addojuvvot konkrehta geatnegasvuođat ja raporterengáibádus dahkamušaid čađaheami birra.

Ráđđehus lea ovttaoaivilis ahte lea dárbu árvvoštallat ja čielggadit ovddasvástádus- ja dahkamušjuohkima almmolaš eiseváldeorgánaid ja –dásiid gaskkas vai stáhta sámepolitihkalaš juksanmearit ollašuvvet. Sámedikki rolla ja dahkamušaid juohkin mat gusket sámiide erenoamážit, eai leat árvvoštallojuvvon Dahkamušjuohkinlávdegottis (NOU 2000: 22 Om oppgavefordelingen mellom stat, region og kommune (Dahkamušjuohkima birra stáhta, regiovnna ja gieldda gaskkas) iige i st.meld. nr. 31 (2000–2001) Kommune, fylke, stat – en bedre oppgavefordeling (Gielda, fylka, stáhta – buoret dahkamušjuohkin). St.meld. nr. 31 (2000–2001) dadjá ráđđehus čuovvovaččat:

Ii leat vejolaš čielggadit buot gažaldagaid mat čatnasit Sámedikki váldái dán stuorradiggedieđáhusas. Ráđđehus oaivvilda danne ahte lea dárbu viidábut árvvoštallat gielddaid ja fylkkagielddaid ovddasvástádusa ja dahkamušaid sámi áššiid hárrái, ja rolla- ja dahkamušjuohkima Sámedikki ja eará almmolaš hálddahusa gaskkas. Maiddái lea dárbu oppalaččat árvvoštallat guđe politihkkaduovdagiid badjel Sámediggi berre oažžut lasihuvvon válddi, ja makkár čuvvosat dás leat.

5.4.1 Bargo- ja ovddasvástádusjuogu árvvoštallan, sámi perspektiivvas

Gávdnojit máŋga molssaeavttu mo sáhttá árvvoštallat dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkima sámi gažaldagain. Okta vejolašvuohta lea nammadit govdadit čoakkáduvvon almmolaš lávdegotti mas leat ovdamearkka dihtii mielde sorjjasmeahttun ekspearttat, Sámediggi, departemeanttat ja Gielddaid Guovddášlihttu (Kommunenes Sentralforbund) (sihke gieldda- ja fylkkadásis). Dákkár lávdegotti mandáhtta berre siskkildit:

• Eará almmolaš orgánaid ovddasvástádusa sámi áššiin – dahkamuš- ja ovddasvástádusjuohkin guovddášlaš, guovlluguovdasaš ja báikkálaš dási gaskkas.

• Sámedikki boahttevaš válddi/dahkamušaid.

Nubbi vejolašvuohta lea ahte departemeanttaidgaskasaš bargojoavku mas lea ovddastus Sámedikkis čađaha diekkár árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán.

Goalmmát molssaeaktu lea dutkan- ja čielggadanbargu . Bargu sáhttá vaikko čađahuvvot «ovttaolbmo čielggadussan» . Olmmoš geas lea almmolaš rievtti gelbbolašvuohta sáhttá ráhkadit čielggadusa oanehis áiggis mii sáhttá dahkat vuđđosa politihkalaš árvvoštallamiidda.

Moadde molssaeavttu sáhttet ovttastuvvot. Ráđđehus áigu dialogas Sámedikkiin gávdnat ulbmillaččamus vuogi čađahit árvvoštallama man Sámediggi lea bivdán. Lassin sámi áššiide guoski dahkamušjuohkima ollislaš árvvoštallamii áigu ráđđehus joatkit ja nannet dálá dialoga mii ovttaskas deapartemeanttain lea Sámedikkiin. Dát dáhpáhuvvá jeavddalaš ráđđádallamiid veagas čuožžovaš 3 fágaduovdagiin.