Sámepolitihka birra

14.4 Lotnolasealáhusat

Lotnolasheiveheapmi addá vejolašvuođa máškkidis vugiin atnit ávkki luondduvalljodagain. Dán valljodatávkkástallama dovdomearkan lea máŋggabealátvuohta ja dássedeaddu valljodatvárreváldimis. Marginála valljodatvárit dávjá eai atte doarvái ekonomalaš vuđđosa vuođđudit ealáhusdoaimma duššefal ovttašlájat doibmii dahje fidnui.

Sámi ássanguovlluid ealáhuseallin leat čađamannan ollu dain seammá rievdanproseassaid mat muđuige riikkas leamašan, mas vuođđoealáhusain lea lassáneaddji suorgáseapmi. Bealit, nu mo dálkkádagat, valljodatvárit ja areálavuođus ja nu maiddái árbevierut ja geográfalaš sajusteapmi, leat dattege dagahan lotnolasealáhusaid mearkkašumi stuorábun sámi ássanguovlluin go eanaš dážaid ássanguovlluin. Sámi ávnnašlaš heiveheami mihtilmaš iešvuohtan lea máŋggabealátvuohta ealáhusaid iešguđet lotnolasšlájain. Máŋggabealátvuohta lea leamaš dárbbašlaš ovdehussan marginála guovlluid birgenlágis. Dađistaga go bálvalusealáhusat leat bohciidan, leat dát šaddan lotnolasealáhusheiveheami oassin sámi báikegottiin. Ođđa ealáhusaid lotnolasheiveheapmi orru leamen seamma lunddolaš go árbevirolaš lotnolasealáhusat.

Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte lotnolasealáhusaid rámmaeavttut heivehuvvojit dárbbuide ja ahte galgá ain láhččojuvvot dilli lotnolasdoaluide dain guovlluin gos ásset sámit. Sámi ovddidanfoandda vásedin ovddasvástádus berre leat addit doarjaga ja gárgedit lotnolasealáhusaid.

14.4.1 Duodji – sámi giehtaduodji

Duojis lea šaddagoahtán lassáneaddji mearkkašupmi ealáhussan, ja dat lea hui deaŧalaš erenoamážit sámi nissoniidda. Ollu boazodoallit geat leat heaitán boazodoalus, earret eará nissonat, háliidit dujiin bargat ođđa ealáhusgeaidnun. Lotnolasealáhusdoarjja Sámi ovddidanfoanddas addá buriid vejolašvuođaid bargat dujiin lotnolasat eará ealáhusaiguin. Hástalussan lea buoridit duodjegálvvuid juohkášumi 1 ja márkanfievrrideami.

Duodji lea «duoji oahppoplánain» šaddan fágan skuvlii. Duodji lea maiddái olahan gáhttenveara stáhtusa. Duoji fágareivve váldimii leat ráhkaduvvon njuolggadusat. Fágareiveortnegiin váfistuvvo árvvolaš gelbbolašvuođasirdášumi gaskkusteapmi boarraset ja hárjánan duojáriin bargoohppiide. Bargooahppiortnega lea dárbbašlaš gárgedit vai váfista bestema fágii.

Sámediggi deattuha duoji mealgadis gárgedanvejolašvuođa fágan, kultuvran ja ealáhussan, juos beare láhččojuvvojit rámmaeavttut. Sámediggi maiddái fuomášuhttá man stuorra mearkkašupmi duojis lea nissoniidda, sámi gillii ja identitehta nannejeaddji sámi doaibman. Ealáhusálggaheami movttiidahttima várás lea Sámediggi ráhkadan viđajagi gárgedanprográmma duodjái.

14.4.2 Jávrebivdu

Sámi veahkadahkii lea jávrebivdu doloža rájes leamaš deaŧalaš oassin ealáhusvuđđosis. Velá dálge lea jávrebivdu deaŧalaš áigáboahtu muhtun lotnolasealáhusdolliide. Dattege leat dál ollu buorit guollejávrrit gos ii lea guhkes áigái guolástuvvon, ja guollemáddodaga kvalitehtta lea hedjonan. Go dikšu dihto jávrriid, sáhttá oažžut guliid lassánit main lea buorre kvalitehtta sihke ealáhusguolásteddjiid ja astoáiggeguolásteddjiid várás, ja dainna lágiin lasihit sámi guovlluid boahtovejolašvuođaid muhtun guovlluin. Go dál eambbo bidjá návccaid jávrebivdui, berre dán čuovvolit dihtomielalaš dutkamiin ja gelbbolašvuođaloktemiin vai gávnnaha optimála bissovaš bivdindási iešguđetge jávrris, ja guolástanneavvuid ja -vugiid, mat geahpedit goluid ja barggu. Guovlluguovdasaš váikkuhangaskaomiiguin galgá huksejuvvot guollevuostáváldin- ja bálvalusrusttet Kárášjohkii. Jávrebivdu dárbbaša divdna dákkár vuostáváldinrusttega mii lea olámuttus dalle go guolásteapmi dáhpáhuvvá. Guliid vuovdin ja márkanfievrrideapmi berre eanemus lágis oktiiordnejuvvot vai seastá goluid gávpejoru oktavuođas.

Jávrebivdu sáhttá iešguđetlágan vugiin leat oassin ulbmillaš mátkeeallinealáhusbarggu nannemis. Guovdilis hástalussan lea hukset ovttasbarggu jávrebivdiid ja astoáiggebivdiid gaskii.

Guhkit áigái sáhttá iešguđetlágan jávreguliid biebman šaddat ovdánusealáhussan sámi guovlluin. Go dán galgá ollašuhttit, dárbbašá čađahit dutkan- ja gárgedanbargu gávnnahan dihtii gáddevuđđosaš biebmanrusttegiid, mat leat oadjebasat nuoskkideami, lovpema ja dávddaidnjoammuma vuostá. Biebmoguolit sáhttet lasihit guollehivvodaga jávreguollevuostáváldinrusttegii, ja dainna lágiin guhkiduvvo njuovvanáigodat ja nu lassána dákkár rusttegiid gánnáhahttivuohta.

14.4.3 Doaibmabijut

• Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte lotnolasealáhusaid rámmaeavttut heivehuvvojit dárbbuide ja ahte galgá ain ovddasguvlui láhččojuvvot dilli lotnolasdoaluide guovlluin gos lea sámi veahkadat.

• Ráđđehus áigu bargat dan ala ahte Sámediggi oažžu eambbo váikkuhanválddi ja stuorát ovddasvástádusa ealáhuspolitihkas.