15.4 —ázádagaid hálddaheapmi
Oljo- ja energiijadepartemeanta ovddasvástádusduovdaga
doaibmabijut mearkkašit dávjá sisabahkkemiid
mat váikkuhit sakka servodatlaččat. Dan oktavuođas álggahuvvojit
viiddis plánemat mas dahkkojuvvojit váikkuhusčielggadeamit
mat galget áimmahuššat
buotlágan beroštusaid. Sámi
beroštusat čielggaduvvojit dán
lágan plánema bokte.
—ázádatdoaibmabijuid oktavuođas
fuolahuvvojit sámi beroštusat dohkkehahtti
láhkái konsešuvdnagieđahallama
bokte. Sámi beroštusat adnojuvvjoit
oppalaš beroštussan mat
sáhttet bohciidahttit konsešuvdnageatnegasvuođa
ja deattastuvvojit dalle go mearriduvvo galgágo addojuvvot
konsešuvdna. Go addojuvvo konsešuvdna čázádatásahallamiidda,
sáhttá biddjojuvvot eaktun ásahit boazodoallofoandda
mii ovddida guoskevaš guovllu boazodoalu. Dasa
lassin bargojuvvo dan ala ahte konsešuvdnagieđahallama
bokte geahččala garvit sámi kultuvrra
ja ealáhusvuđđosa
vaháguvvamis nu guhkás go dán lea vejolaš ja
ulbmillaš dahkat.
Gaskavuohta luondduhálddaheami ja sámi beroštusaid
ja vuoigatvuođaid gaskkas galgá maiddái árvvoštallojuvvot
dárkileappot dan barggu oktavuođas
mii dahkkojuvvo čuovvolemiin Sámi vuoigatvuođalávdegotti
nuppi oasseárvalusa (NOU 1997: 4).
Luondduhálddahandirektoráhtta (Direktoratet for
naturforvaltning) lea buktán ođđa
njuolggadusaid doaimmahit «Samlet plan for vassdrag» (—ázádagaid čoahkkeplána)
dassážii go čázádaterohallan
lea čađahuvvon ođđa
nuolggadusaid vuođul. Dáin daddjojuvvo
ee. ahte go gieđahallá áššiid
main lea sáhka sirdit čázádatprojeavttaid
kategoriijas II kategoriijii I, danne go báikkálaš vuosttaldeapmi
lea nohkan, galget boazodoalloberoštusat ja
eará sámi beroštusat gulaskuddamis
vuhtiiváldojuvvot erenoamážit. Go sirdojuvvo
kategoriijii I, de mearkkaša dát ahte projeavtta
galgá konsešuvdnagieđahallat.
St.meld. nr. 37 (2000–2001) Om vasskrafta og kraftbalansen
(st. dieđ. nr. 37 (2000–2001) —áhcefámu
ja fápmodássedeattu birra) oktavuođas
válljii ráđđehus
rávvet Statkraft SF ahte heaittihit čázádatprojeavttaid
Báidaris (Beiarn), Bjøllogas ja Melfjordas. Stuorradiggi
lea mieđáhusa addán ráđđehusa
neavvagii, gč. Innst. S. nr. 263 (2000–2001).
